|
Výskyt karcinomu děložního čípku u žen v Jihočeském kraji
NĚMCOVÁ, Eva
Rakovina děložního čípku představuje obrovskou zdravotní, psychologickou a sociální zátěž pro každou ženu. Karcinom děložního čípku je druhé nejčastější nádorové onemocnění žen, které je důsledkem velmi časté sexuálně přenosné choroby {--} infekce lidským papillomavirem. Existuje více než 100 typů HPV. Mezi vysoce rizikové patří zejména HPV 16 a 18. Celosvětově je každý rok diagnostikováno asi 500 000 nových případů rakoviny děložního čípku. V České republice je každý rok 1 000 nových pacientek s tímto onemocněním, z toho až 400 na rakovinu zemře. Odhaduje se, že pokud se výrazně nezlepší prevence rakoviny děložního čípku, bude před rokem 2050 až jeden milion nových případů. Každá žena je v riziku, že onemocní rakovinou děložního čípku. HPV se přenáší sexuálním kontaktem, a to nejen pohlavním stykem, ale také kontaktem s kůží nakaženého partnera v genitální oblasti. Ke vzniku přispívají i rizikové faktory, jako je nízký věk koitarche, počet sexuálních partnerů, kuřáctví, jiné STD a dlouhodobé užívání hormonální antikoncepce. Použití kondomu, jež chrání proti sexuálně přenosným onemocněním, redukuje HPV až o 70%. Docházení na pravidelné gynekologické prohlídky, jejichž součástí je provedení cytologického stěru, je velmi důležité. Screening umožní průkaz cytologických abnormalit a prekanceróz. Není však schopen zachytit všechny prekancerózy a časná stádia karcinomu. V současné době máme již k dispozici 2 očkovací látky. Tyto vakcíny chrání proti nejčastěji se vyskytujícím onkogenním typům HPV (HPV 16 a 18), které jsou příčinou přibližně 70% případů rakoviny děložního čípku. Imunizace proti lidským papillomavirům je prvním očkováním proti nádorovému onemocnění. Vakcinace spolu se screeningem je nejlepší metodou volby v prevenci proti karcinomu děložního čípku. První část diplomové práce na základě studia odborné literatury podává ucelený přehled o problematice karcinomu děložního čípku. Druhá část práce je výzkumná. Zjišťuje znalosti a chování v oblasti prevence karcinomu děložního čípku u žen z měst Jihočeského kraje v období prosinec 2008 {--} březen 2009 a porovnává je s odbornou literaturou.
|
|
Vyšetření HPV jako součást prevence karcinomu děložního hrdla
PETŘÍKOVÁ, Petra
Pohlavně přenosné infekce HPV (human papillomavirus), neboli infekce lidským papilomavirem, mají rozhodující význam v etiologii karcinomu děložního hrdla. Lidské papilomaviry jsou nejčastější pohlavně přenášenou infekcí na světě. U žen je celoživotní riziko infekce 80 %. Vysoce rizikové genotypy (high risk HR HPV 16, HPV 18) byly zařazeny mezi karcinogeny. Žena, která je HR HPV pozitivní má 100-400krát vyšší riziko vzniku karcinomu děložního hrdla než žena HR HPV negativní. V první části mé práce se teoreticky zabývám historií, strukturou a rozdělením lidských papilomavirů. V další části popisuji cesty přenosu lidských papilomavirů a inkubační dobu tohoto agens. Inkubační doba i replikační cyklus viru jsou závislé na míře infekce a stavu imunitního systému. Zvýšený výskyt papilomavirových infekcí nacházíme u osob s porušenou složkou buněčné imunity. Dále uvádím diagnostické postupy a testy, prokazující HPV infekci včetně jejích klinických projevů. Přetrvávající HPV infekce, společně s dalšími faktory (kouření, imunodeficience, nedostatek vitamínů, stres, vaginální infekce a hormonální vlivy), zvyšuje pravděpodobnost vzniku karcinomu děložního hrdla. Zde také zmiňuji histopatologickou klasifikaci, prognózu a léčbu těchto nádorů. Epidemiologická situace výskytu karcinomu děložního hrdla v České republice zatím není tak příznivá jako v jiných vyspělých zemích s efektivnějším screeningem. Pro srovnání uvádím postavení České republiky, co se týče incidence a mortality v celosvětovém měřítku. Poté se zaměřuji na důležitost primární prevence, zejména očkování. Do sekundární prevence zařazuji preventivní prohlídky, kolposkopii, onkologickou cytologii, sérologické metody a HPV test. Cílem mé práce je zdůraznit velký význam vyšetření lidských papilomavirů HPV testu u rizikové skupiny žen nad 35 let v rámci preventivních prohlídek. V současné době se však toto vyšetření provádí pouze u žen s již abnormálním cytologickým nálezem. Moje práce shrnuje kvantitativní nálezy vyšetření HPV, na základě stanovení nukleové kyseliny lidských papilomavirů, hybridizační metodou se zesíleným signálem za použití chemiluminiscenční detekce. K detekci HPV byly použity soupravy hc2 High-Risk HPV DNA Test a hc2 HPV DNA Test od firmy QIAGEN. Práce zahrnuje výsledky vyšetření vysokorizikových typů lidských papilomavirů (HPV 16/18/31/33/35/39/45/51/52/56/58/59/68) u 767 žen v období od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2013, provedených na Oddělení lékařské mikrobiologie Nemocnice Jindřichův Hradec, a.s. Tato skupina žen s již pozitivním cytologickým nálezem byla rozdělena do šesti věkových kategorií, aby se zviditelnily rizikové skupiny žen nad 35 let a nad 65 let. Protože i já jsem v rizikové skupině nad 35 let, snažila jsem se touto prací potvrdit hypotézu, zda příčinou těchto cytologických změn u žen ve věku nad 35 let mohou být právě nebezpečné typy lidských papilomavirů. Na závěr, po analýze dosažených výsledků, jsem se snažila navrhnout řešení, které by se dalo využít v praxi.
|
|
Význam ověřování ozařovací polohy při IMRT prostaty
KŘÍŽOVÁ, Marcela
Rakovina prostaty je nejčastější se vyskytující onkologické onemocnění u mužů. Pacienti s diagnózou karcinom prostaty jsou podle stádia a rozsahu onemocnění léčeni různými druhy léčby, mezi které patří radikální prostatektomie, hormonální léčba, chemoterapie, brachyterapie, konvenční radioterapie, konformní radioterapie nebo jejich kombinace. V této bakalářské práci se zabývám léčbou karcinomu prostaty pomocí speciální konformní techniky radioterapie a tou je IMRT (Intensity modulated radiotherapy). V první části je popsána charakteristika onemocnění z klinického hlediska a diagnostika, v dále jsou uvedeny léčebné modality. Hlavní část je věnována IMRT, je zde popsána tato technika, plánování léčby a výsledky statistického hodnocení odchylek v ozařovací poloze. Pomocí IMRT techniky lze eskalovat dávku záření za současného šetření kritických struktur. Pacient tak může být ozářen celkovou dávkou až 80 grayů (Gy). Pacienti jsou ozařování na lineárním urychlovači. Modulací svazku záření pomocí multileaf kolimátoru lze jednotlivé segmenty cílového objemu ozářit odlišnými dávkami, takže nehomogenním rozložením dávky je dosaženo celkové homogenity léčby zářením. Eskalace dávky záření úzce souvisí s kontrolou ozařovací polohy a polohy izocentra, aby byla zajištěna kvalita léčby a nedošlo k poškození okolních zdravých. Nezbytná je fixace a pacienta v ozařovací poloze a její reprodukovatelnost. Před každou frakcí záření je provedena verifikace izocentra v ozařovací poloze. Jsou zhotoveny verifikační portálové snímky pořízené pomocí EPID (elektronic portal image device) Portal Vision LC 250 a následně porovnány s referenčními verifikačními snímky zhotovenými na simulátoru během plánování léčby. Portálové snímky jsou zhotoveny ze dvou polí 12x12 cm v úhlech 0 a 90 nebo 270 stupňů. Jsou zaznamenány odchylky v ose kraniokaudální, mediolaterální a anterioposteriorní a jsou-li větší než 3 mm je provedena korekce ozařovací polohy na ozařovacím stole. V této práci byly u souboru třiceti pacientů vyhodnoceny odchylky pomocí programu Aria-Offline review, který je příslušenstvím plánovacího systému léčby. U třetiny pacientů ze statistického souboru bylo provedeno porovnání odchylek zjištěných pomocí Offline review a odchylek zaznamenaných personálem před každou frakcí. Ve statistickém zpracování byly odchylky zaznamenávány v rozmezí 0-3mm, 3,1-5mm a větší než 5mm. Akceptovatelných odchylek v rozmezí 0-3 mm bylo zjištěno v ose kraniokaudální 69%, v ose mediolaterální 71% a v ose anterioposteriorní 67%. Po celkovém zpracování a zhodnocení odchylek jsme dospěli k závěru, že ověřování ozařovací polohy při léčbě karcinomu prostaty pomocí IMRT je naprosto nezbytné pro zajištění kvality léčby zářením a potvrdili jsme, že odchylky v rozmezí od 0 do 3 mm jsou akceptovatelné, nijak nezhoršují kvalitu léčby.
|
|
Zhodnocení proočkovanosti proti papilomavirům u studentů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
SHÝBALOVÁ, Ivana
Diplomová práce pojednává o velmi aktuálním tématu, které se týká problematiky papilomavirové infekce a proočkovanosti proti těmto původcům. Závažnost spočívá v napadení lidského organismus a následném působení změn lidských buněk a sliznic, což vede v mnoha případech k prekancerózním stavům či v horším případě ke karcinomu děložního čípku. Práce je rozdělena na dvě části, část teoretickou a část praktickou. Cílem práce bylo v první řadě zhodnotit proočkovanost proti papilomavirům u studentek JČU, dále zmapovat úroveň znalostí o této problematice a v neposlední řadě také zmonitorovat, zda se studentky JČU pravidelně podrobují preventivním gynekologickým prohlídkám. Teoretická část se zabývá jak epidemiologickými, virologickými, tak i klinickými a diagnostickými aspekty papilomavirových infekcí, včetně možnosti prevence formou očkování. V praktické části byla provedena dvě šetření anonymní dotazníkovou formou. Jedna určena ženám studentkám, druhá uřčena pouze studentům. Otázky byly zaměřeny na zjištění úrovně znalostí a proočkovanosti studentek i studentů, včetně důvodů jejich nezájmu o možné očkování a frekvence screeningových vyšetření v gynekologických ordinacích. Výzkum prokázal úroveň znalostí respondentů a porovnal existující rozdíly mezi fakultami. Dále se šetřením dospělo k závěru, že proočkovanost dotázaných studentek není příliš vysoká, pouze 23,75 % oslovených dívek je již proti tomuto viru očkováno. Mnohé dívky toto očkování podceňují či mají více či méně závažné důvody, proč vakcinaci nepodstoupit. U více než poloviny dotázaných se ukázala příčina právě v ceně této vakcíny. Tato práce by především měla posloužit ženám, dívkám, ale i chlapcům jakožto zdroj a souhrn potřebných informací. Tedy dovědět se co nejvíce o viru samotném, o možnostech přenosu, diagnostických postupech či možnostech léčby, ale především o možnostech primárně preventivních kroků a zabránit tak šíření infekce.
|
| |
|
Informovanost studentek vysokých škol o riziku onemocnění karcinomem hrdla děložního a jeho prevenci
MÜLLEROVÁ, Jana
Karcinom děložního hrdla je v celosvětovém měřítku druhým nejčastějším maligním nádorem u žen. Ročně je v naší republice diagnostikováno až 1200 nových onemocnění. Boj proti karcinomu děložního hrdla se stal v současné době jednou z priorit ministerstva zdravotnictví v České republice vzhledem ke smutnému faktu, že více než 400 žen na toto onemocnění u nás každoročně zemře. Celorepublikový screeningový program zaměřený na včasný záchyt onemocnění karcinomu hrdla děložního v naší republice byl spuštěn roku 2008. Hlavním cílem diplomové práce nazvané {\clq}qInformovanost studentek vysokých škol o riziku onemocnění karcinomem hrdla děložního a jeho prevenci`` byla monitorace informovanosti studentek vysokých škol o riziku onemocnění karcinomem hrdla děložního a možnostech prevence tohoto onemocnění. Výzkumný soubor byl tvořen studentkami vysokých škol Jihočeského a Pražského kraje. Ke zpracování výzkumné části diplomové práce byla zvolena metoda dotazování s technikou sběru dat pomocí anonymního dotazníku. Výzkumem bylo odhaleno, že studentky vysokých škol mají základní znalosti v oblasti problematiky karcinomu hrdla děložního, tedy i v oblasti rizik a možností prevence. Bylo také zjištěno, že informovanost studentek Jihočeského kraje o této problematice je výrazně lepší než informovanost studentek kraje Pražského. I přes celkově pozitivní výsledky z výzkumu vyplývá, že je potřebné více informovat veřejnost zejména o nebezpečnosti kouření, jako možného rizikového faktoru souvisejícího se vznikem karcinomu. Nutné je také rozšířit znalosti žen a dívek v oblasti příznaků již rozvinutého onemocnění, neboť je aktuálně znám pouze jeden a to krvácení po pohlavním styku. V oblasti prevence je také žádoucí upozornit na dostupnost některých speciálních vyšetření u mužů a současně apelovat na možnost vzniku doživotní invalidity jako vážného následku tohoto onemocnění. Výzkum dokládá, že je i nadále potřebné veřejnost informovat o této problematice více a kvalitněji. Z názorů respondentek totiž jasně vyplývá, že kromě reklam zaměřených na propagaci očkování je problematika tohoto onemocnění prezentována nedostatečně. To potvrzuje i skutečnost, že studentky neznají žádné organizace zaměřené na tento problém. K dobré informovanosti žen a dívek na tomto poli, jak v oblasti rizik, prevence i možného očkování, by měli přispět především lékaři gynekologové společně s porodními asistentkami, neboť mají možnost v rámci preventivních návštěv ženy oslovit a problematiku konkrétně prodiskutovat. Z výzkumu je však bohužel patrné, že o možnostech prevence informují tito lékaři minimálně. Dle mého názoru je v zájmu zdraví všech žen a dívek na zjištěná fakta reagovat a systém informovanosti maximálně možným způsobem vylepšit a zdokonalit, ať již zkvalitněním vlastní práce lékařů gynekologů tak i zlepšením plošné informovanosti o tomto problému prostřednictvím médií nebo využitím nejrůznějších prospektů a letáků v ordinacích i ostatních lékařů, které jsou v současné době vidět jen ojediněle.
|
|
Prevence karcinomu hrdla děložního
Lhotáková, Petra ; Šafář, Petr (vedoucí práce)
Karcinom hrdla děložního představuje třetí nejčastější gynekologické nádorové onemocnění v České republice a je druhou nejčastější příčinou úmrtí na následky maligního onemocnění u žen ve věku 15 až 44 let v Evropě. V České republice je rakovina děložního hrdla diagnostikována každým rokem přibližně u tisíce žen, přičemž téměř 400 žen na toto onemocnění umírá. Patogeneze tohoto nádorového onemocnění je multifaktoriální, přičemž zásadní roli hraje perzistující infekce rizikovými typy lidského papilloma viru-HPV, která je prokazatelná u přibližně 3-5% žen ve věku 35-40 let. Vzhledem k častému výskytu tohoto nádorového onemocnění je již řadu let zaveden sekundárně preventivní screening, zaměřený na detekci prekanceróz a časných forem invazivního karcinomu, které jsou velmi dobře terapeuticky ovlivnitelné. Zásadním pokrokem posledních let je možnost primární prevence těchto onemocnění pomocí vakcíny proti HPV virům. Obě vakcíny dostupné na našem trhu jsou zaměřeny proti dvěma nejvýznamnějším typům HPV-typu 16 a 18, které jsou odpovědné za přibližně 70 % případů vysokého stupně cervikální dysplazie a karcinomu in situ. Účinnost těchto vakcín byla sledována v řadě randomizovaných, placebem kontrolovaných studií, ve kterých byla prokázána vynikající imunogenita vedoucí k serokonverzi prakticky u všech očkovaných...
|
| |
|
Smoking and cancer
Slaatta, Mari ; Čelko, Alexander (vedoucí práce)
Tobacco is the most common exogenous cause of human cancers, being responsible for 90 % of human lung cancers. Cigarette smoking causes, worldwide , more than 4 million deaths annually, mostly from cardiovascular disease, various types of cancers, and chronic respiratory problems. It is expected that there will be more than 8 million tobaccorelated deaths yearly by 2020, the major increase occurring in the developing countries. It has been estimated that of the people alive today, approximately 500 million will die from tobacco-related illnesses. Smoking is probably the most preventable cause of human death. It reduces overall survival and the impact is dose dependent. Unfortunately the prevalence of smoking is increasing in young people, particularly women. (Robbins, Basic Pathology, 2006) When people think of cancers caused by smoking, the first one that comes to mind is always lung cancer. Most cases of lung cancer death, close to 90% in men, and 80% in women are caused by cigarette smoking. There are several other forms of cancer attributed to smoking as well, and they include cancer of the oral cavity, pharynx, larynx, esophagus, bladder, stomach, cervix, kidney and pancreas, and acute myeloid leukemia. (about.com-cancer statistics, smoking and cancer in U.S , 2005). In this thesis I will try to put my...
|
|
Role of STAT3 signalling in oncogenesis and cancer therapy
Machalová, Veronika ; Hodný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Brábek, Jan (oponent)
Velká pozornost je v dnešní době upírána na STAT3 (Signální transduktor a aktivátor transkripce 3) jako na možný cíl terapie rakoviny. Je dokázáno, že STAT3 je konstitutivně aktivován u mnoha typů rakoviny, jako je rakovina prsu či prostaty, a samotná tato konstitutivní aktivace stačí k rozvinutí nádorového bujení. Tento protein funguje jako transkripční faktor. Je aktivován fosforylací tyrosinu a následnou homodimerizací. Role STAT3 je nezastupitelná i v nenádorových buňkách; je transkripčním faktorem genů, jejichž proteinové přepisy se podílí na progresi buněčného cyklu, růstu a replikaci buňky, rovnováze mezi apoptotickými a anti-apoptotickými proteiny a dalších funkcích. Poměrně nově objevenou rolí STAT3 je modulace chodu mitochondrií a ochrana buňky před tvorbou kyslíkových radikálů. Tato bakalářská práce má za cíl shrnout podporující údaje, že STAT3 je perspektivním cílem nádorové terapie, a to zaměřením se na funkci tohoto proteinu v aspektech typických pro nádorové buňky. V této bakalářské práci je obsažena i kapitola věnovaná pokroku, kterého bylo dosaženo ve snaze vytvořit ideální STAT3 inhibitor. Klíčová slova: Signální transduktor a aktivátor transkripce 3 (STAT3), signální dráha JAK/STAT3, konstitutivní aktivace, rakovina, tumor, inhibitor, mitochondrie, apoptóza
|
host ::
