|
Fyzioterapie jizvy v prevenci a léčbě funkčních poruch
HRDÝ, Tomáš
Tématem bakalářské práce je "Fyzioterapie jizvy v prevenci a léčbě funkčních poruch". Jizva je méněcenná vazivová tkáň vznikající procesem hojení v různé hloubce měkkých tkání s různou etiologií vzniku. Jizva nemůže nikdy dosahovat původních reologických vlastností dané tkáně, jedná se o regenerát, který nahradil původní poškozenou tkáň. Jizva se fyziologicky vyhojí do tenké, bledé vlasové linie, která neovlivňuje lokální posunlivost a protažitelnost měkkých tkání, které se pohybují v souladu s kostně-kloubním aparátem. Pokud hojení neproběhne fyziologicky, vzniká patologická jizva, která se může často stát jizvou aktivní, mající negativní dopad nejen na své bezprostřední okolí, ale reflexně i na celý posturálně-lokomoční systém daného jedince. Smyslem práce je komplexní pohled na jizvu jako na další ?orgán?, jehož aktivita se může projevit v posturálních a pohybových vzorech daného člověka. V práci jsou zmíněny souvislosti jizvy a jejího neurofyziologického řetězení, kdy aktivní jizva lokálně může působit na změny svalového tonu, kožní citlivosti, může docházet k dysfunkcím vnitřních orgánů a k omezení hybnosti pohybového segmentu s aferentní vazbou na centrální úroveň řízení motoriky. Přehlédnutí jizvy jako možného vyvolávajícího článku patogenetického řetězce může vést k neúspěchu terapie a recidivě obtíží. Metodou práce byl kvalitativní výzkum založen na záměrném (účelovém) sběru dat. Data byla získána metodou pozorování, rozhovoru, analýzou dokumentů a kineziologickým vyšetřením. Výzkumný soubor tvořili 3 probandi, u nichž byla vyšetřením zjištěna aktivita jizvy v různých úrovních měkkých tkání s vazbou na posturálně-lokomoční systém. Na podkladě průběžného a výstupního vyšetření probandů byly zodpovězeny výzkumné otázky. Z výsledků vyplývá, že vhodně zvolené techniky fyzioterapie měly pozitivní efekt na zdravotní stav daného pacienta. Smysluplnou a kontinuální terapií, zahrnující techniky manuální medicíny, fyzikální terapie, balneologie a farmakologie, byla zmírněna či úplně zastavena aktivita jizevnaté tkáně se všemi jejími důsledky. Výsledky práce je možno použít pro účely fyzioterapeutů, ošetřovatelského personálu, ale i lékařů při diferenciálně-diagnostické rozvaze.
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou mnohočetné postižení měkkých struktur kolenních kloubů s následnou rigiditou.
Poláková, Eliška ; Žáková, Hana (vedoucí práce) ; Kozáková, Alena (oponent)
Název práce: Kazuistika fyzioterapeutické páče o pacienta s poúrazovým mnohočetným postižením měkkých struktur kolenních kloubů s následnou rigiditou. Anglický název práce: Case study of Physioterapy care of patient with diagnosis multiple injuries of soft tissues of knee joints with following rigidity. Autor: Eliška Poláková Cíl práce: Shrnutí teoretických poznatků, provedení studie metodiky ucelené rehabilitace, navržení terapie a monitorování jejího průběhu u pacienta s poúrazovým mnohočetným postižením měkkých struktur s následnou rigiditou. Metoda: Tato práce byla vypracována jako rešerše s případovou studií během odborné praxe, která se konala od 23. 1. 2012 do 17. 2. 2012 v Oblastní nemocnici Kladno a.s. Práce je rozdělena na teoretickou část a speciální část. Teoretická část se zabývá teoretickými poznatky z hlediska anatomie, kineziologie a mechanismů úrazu. Dále také zahrnuje možnosti terapie v dané problematice, možnosti vyšetřovacích metod a fyzioterapeutických postupů v pooperačním období. Navazující speciální část popisuje kazuistiku pacienta s poúrazovým mnohočetným postižením měkkých struktur kolenních kloubů s následnou rigiditou, průběh terapie a zhodnocení efektu terapie. Výsledek: Během terapie došlo u pacientky ke zlepšení rozsahu pohybu v L kolenním kloubu, odstranění...
|
|
Využití rázové vlny ve fyzioterapii
NOVÁK, Jan
Kromě několika odborných prací zatím neexistuje dostatek dostupné, česky psané literatury shrnující teoretické informace o účincích léčby rázovými vlnami. V rámci svojí bakalářské práce jsem se pokusil objasnit fyzikální podmínky související se vznikem a specifickým šířením rázových vln v různém prostředí a další fyzikální principy, které vysvětlují chování a účinky rázových vln při průchodu různými typy tkání. Dále jsem z výsledků odborných studií a článků vypracoval přehled nejčastějších možností využití rázových vln v lékařství - především ve fyzioterapii. V praktické části hodnotím účinky a průběh terapie rázovými vlnami u třech náhodně vybraných pacientů s diagnózou epikondylitis radialis humeri (tenisový loket). Pacienti byli ošetřeni sérií aplikací radiálních rázových vln, kdy jedno sezení čítalo 1500 - 2000 rázů o proměnlivé frekvenci 4 - 21 Hz a pneumatickém tlaku 2 - 3,2 baru. Z výsledků vyplývá, že na terapii rázovými vlnami může pacient reagovat různě. Díky tomu, že v relativně malém výzkumném vzorku byly zaznamenány poměrně nesourodé výsledky - první pacient se výrazně zlepšil, druhý se zlepšil mírně a třetí se naopak zhoršil - můžeme lépe pochopit rozmanitost názorů odborné veřejnosti na smysluplnost využití rázových vln u ortopedických diagnóz. Pro praktickou část práce byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Byly použity techniky rozhovoru, pozorování, kazuistiky, analýzy dat a rešerše. Výzkum byl prováděn v rehabilitačním centru OLMA R+ v Českých Budějovicích a na oddělení Rehabilitace Polikliniky Jih MEDIPONT s. r. o. v časovém rozmezí od ledna do dubna 2012.
|
|
Fyzioterapie funkčních poruch vzniklých následkem dlouhodobého sezení u počítače- zaměření na bolesti krční páteře
RYBECKÁ, Pavla
Tématem bakalářské práce je ?Fyzioterapie funkčních poruch vzniklých následkem dlouhodobého sezení u počítače - zaměření na bolesti krční páteře?. Mnoho lidí se sedavým zaměstnáním si stěžuje na bolesti krční páteře. Velké pozornosti v teoretické části bylo věnováno ergonomii sedu a správnému držení těla při sezení. V druhé polovině teoretické části byla popsaná anatomie krční páteře, příčiny vzniku bolestí krční páteře a jejich příznaky. Na závěr teoretické části byly uvedeny možnosti terapie funkčních poruch krční páteře. Cílem práce bylo na základě vstupního vyšetření určit funkční poruchy hybného systému, stanovit a realizovat individuální plán a vyhodnotit efekt terapie. Metodou práce byl kvalitativní výzkum zaměřen na účelovém sběru dat. Byly použity techniky přímé anamnézy, vstupní a výstupní vyšetření, pozorování, analýza dokumentů, návrh a realizace fyzioterapeutického plánu. Výzkumný soubor tvořili 2 muži a 1 žena se sedavým zaměstnáním. Jejich hlavní pracovní pozicí je sezení u počítače v minimální délce 8 hodin denně. Všichni probandi trpěli bolestmi krční páteře. V kineziologickém vyšetření bylo u všech probandů popsáno vadné držení těla a související nálezy na měkkých tkáních. Hlavním problémem dále bylo nesprávné držení těla při sedu u počítače. Základem terapie bylo uvolnit přetížení svalových skupin a jejich zapojení v optimálních pohybových vzorech. V prevenci vzniku funkčních poruch páteře u sedavého zaměstnání se uplatňuje ergonomie sedu u počítače. Z výsledků výzkumu je patrné především subjektivní odeznění bolestí krční páteře. Dále lze z praktické části konstatovat, že byl shledán pozitivní efekt cílené fyzioterapie na funkční poruchy a změnu pohybového stereotypu. Výsledky práce je možné využít v praxi pro potřeby dalších výzkumů, ve výuce nebo ve firmách při zařizování kanceláří.
|
|
Využití CT a MR k diagnostice a kontrole terapie fraktur OS SCAPHOIDEUM
HEGEROVÁ, Jindřiška
Tématicky je tato práce členěna do tří částí. V úvodu jsem se zaměřila na popis anatomie zápěstí a os scaphoideum, na kinetiku karpu, mechanismus vzniku poranění, typy fraktur a jejich klasifikaci. Další oddíl obsahuje popis jednotlivých vyšetřovacích technik, jež jsou seřazeny od nejzákladnějších až po ty technicky náročnější. Tyto techniky jsou zde seřazeny dle algoritmu vyšetřování současnosti. Následuje část zabývající se terapeutickými postupy. Je zde výčet jednotlivých možností léčby. Typ léčby je závislý na druhu fraktury a značně ovlivňuje délku imobilizace zápěstí a rehabilitaci. U všech diagnostických metod se zmiňuji o základním principu dané techniky a poukazuji na vypracované vyšetřovací protokoly používané na našem oddělení. Dále zmiňuji výhody a nevýhody nejmodernějších zobrazovacích metod (CT a MR). V závěrečné části uvádím výsledky, které jsem získala sběrem dat za dané časové období (forma retrospektivní studie). Z těchto zpracovaných dat jsem nabyla dojmu, že ač je RTG základ, přestává být zlatým standardem z několika důvodů: delší čas vynaložený na získání kvalitního snímku, problémy se spoluprácí pacienta a smazání, či sumací detailů skeletu na RTG snímku. Přínos CT tkví v definitivním potvrzení nebo vyloučení zlomeniny. Má rozhodující význam při stanovení typu léčby a v posouzení konsolidace fraktur. MR je využíváno zejména pro diagnostiku měkkých tkání a také je doporučováno pro diagnostikování pozdních následků. Ovšem pro svoji finanční nákladnost a časovou náročnost není na našem pracovišti pro akutní diagnostiku fraktur os scaphoideum využívána.
|
|
Fyzioterapie u pacientů po zlomenině v oblasti hlezenního kloubu
ROKŮSKOVÁ, Pavla
Bakalářská práce se zabývá tématikou fyzioterapie u pacientů po zlomenině v oblasti hlezenního kloubu. Úrazy hlezenního kloubu patří mezi četné úrazy pohybového aparátu. Následkem poranění v této oblasti vzniká pro organismus patologická situace, která má za následek změny v blízkém i vzdáleném okolí hlezenního kloubu. Mezi významné lokální problémy vztahující se k průběhu fyzioterapeutické terapie patří bolestivost a otok přilehlé tkáně, omezení hybnosti, porucha svalové funkce a změny v oblasti okolních měkkých tkání. Hlavní úlohou fyzioterapeutické léčby bylo odstranění lokálních problémů a tím obnovení správné funkce hlezenního kloubu. Následně probíhala reedukace chůze se snahou zamezení vzniku chybných pohybových stereotypů a rozvoji kompenzačních mechanismů. Terapie se nezaměřovala pouze na oblast hlezenního kloubu a přilehlé segmenty, ale věnovala se tělu jako celku z hlediska posturální svalové funkce. V teoretické části je popsána anatomická stavba nohy a hlezenního kloubu, kineziologie hlezenního kloubu a biomechanika chůze. Dále je popisována traumatologie oblasti hlezenního kloubu se zaměřením na etiologii, diagnostiku, léčbu a komplikace zlomeniny hlezenního kloubu. Samostatnou kapitolou jsou fyzioterapeutické postupy využívané v době hojení a po zhojení zlomeniny. Ve výzkumné části bakalářské práce byla použita metoda kvalitativního výzkumu. Byla zpracována formou kazuistik obsahujících anamnestické údaje, vstupní vyšetření, návrh a popis terapie, výstupní vyšetření a návrh dlouhodobého fyzioterapeutického plánu. Využitými technikami ke sběru dat byly rozhovor a pozorování. Výzkumný soubor byl tvořen dvěma pacienty s diagnostikovanou zlomeninou v oblasti hlezenního kloubu. Pacienti byli vybráni ze dvou ambulantních pracovišť, a to z Nemocnice České Budějovice, a.s. a z Centra léčebné rehabilitace Marie Kotrbové s.r.o. Celková doba terapie byla u obou pacientů čtyři týdny. Na začátku terapie byli oba pacienti seznámeni s postupem a cílem terapie. Cílem práce bylo využití dosud získaných teoretických znalostí a praktických dovedností při studiu fyzioterapie ke stanovení co nejefektivnější léčby a úpravy stavu pacienta. Prvním cílem mé práce bylo uvést ucelené poznatky z kineziologie a fyzioterapie vztahující se k problematice zlomenin v oblasti hlezenního kloubu. Toho bylo dosaženo v rámci teoretické části mé práce Druhým cílem bylo popsat možnosti terapeutické péče s následným praktickým posouzením jejich efektivity. Na počátku výzkumu byla k tomuto cíli stanovena výzkumná otázka: Jsou doporučené možnosti fyzioterapeutické péče u pacientů po zlomenině v oblasti hlezenního kloubu efektivní? Průběh a výsledek terapie byl hodnocen u konzervativně i operačně řešené zlomeniny hlezenního kloubu. U konzervativně léčené zlomeniny byla terapie efektivní. Došlo k úpravě otoku, rozsahu pohybu, svalové síly a celkové koordinace pohybu. U druhé pacientky, která musela podstoupit operační zákrok, byla efektivita terapie zpomalena. Výsledky byly přesto znatelné a efekt terapie byl hodnocen pozitivně. Došlo k redukci otoku, zvýšení svalové síly, úpravě senzorických funkcí a zvětšení rozsahu pohybu. Bude otázkou času, než dojde k úplnému zotavení. Výsledky výzkumné části prokázaly na to, že použité terapeutické metody byly vhodně zvoleny, čímž byl cíl práce splněn. Výsledky práce budou poskytnuty odborné fyzioterapeutické veřejnosti. Přínos práce v klinické praxi může spočívat v poukázání na problematiku a na možné způsoby terapie zlomenin v oblasti hlezenního kloubu.
|
|
Prevence poranění měkkého kolene v atletice
KRÁLOVÁ, Eva
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou poranění měkkých struktur kolenního kloubu. V atletice je poranění měkkých tkání kolenního kloubu jedním z nejčastějších zranění. Velmi často je poškozen přední zkřížený vaz. Vhodně zvolenými postupy fyzioterapie lze preventivně působit na vznik poranění a předejít tak vzniku patokineziologických následků v oblasti kolenního kloubu a celého pohybového aparátu. Prvním cílem práce bylo vysledování problematiky spojené s poraněním měkkého kolene u vybraných atletů. Druhým cílem bylo sestavení a aplikace vlastního metodického postupu terapie na základě získaných poznatků a zjištění, do jaké míry měla terapie vliv na zkoumané atlety s poraněním kolenního kloubu. Teoretická část práce shrnuje základní poznatky z oblasti anatomie, kineziologie, dále nejčastěji poraněné měkké struktury kolenního kloubu, nejdůležitější vyšetřovací metody, možnosti terapie a prevenci tohoto poranění. Pro vlastní praktický výzkum byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Soubor obsahoval celkem čtyři náhodně vybrané atlety. Dva atleti byli vybráni ze skupiny běžců se specializací na krátké tratě a dva atleti ze skupiny běžců na dlouhé tratě. Po anamnestickém rozhovoru a vstupním kineziologickém rozboru byly sestaveny čtyři individuální terapeutické plány. Byly zaměřeny na zvětšení rozsahu pohybu, zvýšení svalové síly, obnovení statické a dynamické stability kolenního kloubu a odstranění porušených pohybových stereotypů. Správnost výběru prvků terapie a terapeutického plánu potvrzují pozitivní výsledky vyšetření u všech pacientů. Stupeň zlepšení pozorovaných pacientů byl ovlivněn individualitou a přístupem pacienta. Pozitivní účinky terapie je možné předpokládat i do budoucna a přiklonit se tak k existenci preventivního působení, zejména v rovině sekundární prevence. K rozšíření práce a objektivizaci dat související s uvedenou problematikou doporučuji doplnění praktické části práce o přístrojové vyšetření pomocí elektromyografie, posturografie či digitální baropodometrie.
|
|
Fyzioterapie a léčba entezopatií v loketním kloubu
MRÁZKOVÁ, Lucie
Téma práce s názvem ?Fyzioterapie a léčba entezopatií v loketním kloubu? je v dnešní době velice aktuální. Velká část populace trpí těmito potížemi v důsledku nepřiměřeného zatěžování. Často se neklade patřičná pozornost prvotním příznakům, abychom mohli zamezit problému včas. Vzniká nejčastěji po jednorázové namáhavé práci (psaní na počítači, štípání dříví apod.) a mnohdy tato akutní forma přechází do stadia chronicity. Léčba tohoto onemocnění pak bývá velmi zdlouhavá. Volba vhodné terapie je obtížná a ještě doposud nebyla popsána metoda správného postupu při terapii, protože každý jedinec reaguje individuálně. Nelze tedy dopředu odhadnout, jak dlouho bude trvat návrat k běžným každodenním aktivitám. Za cíl v teoretické části jsem si zvolila zpracovat aktuální dostupné informace z nejrůznějších zdrojů a tím utvořit edukační materiál o možnostech užití vhodné terapie. Je zde popsána základní anatomie loketního kloubu, kineziologie, nejčastější faktory a příčiny vzniku. Dále speciální vyšetřovací metody a klinický obraz, terapie a prevence vzniku onemocnění. Pro praktickou část byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Byly zpracovány 3 kazuistiky pacientů, kteří navštěvovali ordinaci a rehabilitaci MUDr. Kunovského v Táboře. Výzkum byl prováděn pomocí pozorování, anamnézy, rozhovoru během terapií, dokumentace pacientů a speciálních vyšetřovacích metod. Způsoby léčby, na které jsem se zaměřila, byly mobilizace, techniky měkkých tkání, proprioceptivní neuromuskulární facilitace, fyzikální terapie a technika tejpování. Některé formy aplikace měly pozitivní účinky na pacienty a přinesly zlepšení potíží, jiné nejevily žádné změny. Myslím, že jednotlivé prvky by měly být kombinovány a aplikovány po delší dobu a měla by být probrána důkladně anamnéza pacienta k zjištění hlavní příčiny vzniku. Pacienti se během terapií naučili postup, jak správně čelit vzniku tohoto problému a účinně využít preventivních opatření, aby se zamezilo opětovnému rozvoji potíží. Tato práce by mohla být využita pro účely studia budoucích fyzioterapeutů, pro samotné nemocné nebo jako zdroj informací pro širokou veřejnost.
|
| |
|
Fyzioterapie po poranění měkkých struktur hlezenního kloubu
Weissová, Marie ; Muchová, Renáta (vedoucí práce) ; Nováková, Petra (oponent)
Má bakalářská práce je zaměřena na fyzioterapii po poranění měkkých struktur hlezenního kloubu. Toto zranění může postihnout nejen sportovce, ale i "obyčejné" lidi při běžných denních činnostech. V teoretické části se zabývám anatomií hlezenního kloubu, tedy jeho měkkými strukturami - vazy a svaly. Dále se zde zmiňuji o kineziologii hlezenního kloubu a traumatologii měkkých struktur hlezna, hlavně mechanismem vzniku poranění a jaké struktury jsou poraněny nejčastěji. Nechybí zde ani část o nestabilitě hlezna, která je hlavním problémem v mé praktické části bakalářské práce. Praktická část obsahuje dvě kazuistiky, u kterých aplikuji fyzioterapii z metod vhodných pro terapii po tomto typu zranění (senzomotorická stimulace, spirální dynamika) a zjišťuji jejich efekt. Její součástí je popis těchto metod a také testů na nestabilitu hlezenního kloubu. Obě kazuistiky jsou zaměřeny na pacienty, kteří jsou již minimálně 2 měsíce po úrazu, a jejich hlavním problémem je nestabilita hlezenního kloubu, která bývá po ruptuře vazů velmi častá. Objektivním zhodnocením efektu mé terapie by mělo být vstupní a výstupní vyšetření na footscanu. Klíčová slova: hlezenní kloub, nestabilita hlezenního kloubu, fyzioterapie, senzomotorická stimulace, spirální dynamika, traumatologie hlezenního kloubu
|
host ::
