| |
|
Rozšířená péče porodní asistentky v poskytování masáží novorozencům na oddělení šestinedělí v Nemocnici Strakonice, a.s. a kojencům v domácím prostředí.
VAČKÁŘOVÁ, Iva
Většina dnešních matek se snaží pečovat o své dítě s tím nejlepším vědomím a svědomím. Cesta stát se ?dokonalou matkou? často vede přes velké množství informací. A tak se zapomíná na přirozený a nejzákladnější projev komunikace se svým dítětem, a tím je dotek. Pomocí doteků může matka vycítit, co její dítě trápí, co potřebuje, jak se cítí a co prožívá. V dřívější době byla masáž dítěte běžnou mateřskou péčí, která se předávala z generace na generaci. Ženy ke svým dětem přistupovaly přirozeně a s nadhledem. Kam se poděla v dnešní době ta přirozenost a nadhled? Dalo by se říct mateřský instinkt? Cílem práce bylo ověřit, zda jsou pro matky získané informace o masáži dětí a kojenců přínosné. Zda dokážou využít získané poznatky již během hospitalizace i v domácím prostředí. Ověřovala jsem, zda očekávané přínosy masáží dětí byly naplněny. Dále jsem zjišťovala, zda edukace matek o masáži dětí a kojenců je během pobytu v porodnici dostačující pro správné provádění masáží matkou v domácím prostředí. Na dané cíle byly stanoveny hypotézy a výzkumné otázky. První hypotéza: Pro matky jsou získané informace o masáži dětí a kojenců přínosem. Druhá hypotéza: Matky mají zájem provádět masáže fyziologického novorozence osobně na oddělení šestinedělí. Třetí hypotéza: Z pohledu matek je nejvíce očekávaným přínosem masáží fyziologických novorozenců navození relaxace a pohody. Čtvrtá hypotéza: Matky mají zájem provádět masáže i v domácím prostředí. Pátá hypotéza: Z pohledu matek je nejvíce dosaženým přínosem masáže dítěte v domácím prostředí navození relaxace a pohody. Výzkumná otázka 1. Jakým způsobem provádějí matky masáže dětí v domácím prostředí? Výzkumná otázka 2: Jaký je reálný přínos masáží kojence z pohledu matek. V bakalářské práci byl zvolen kvantitativní výzkum kombinovaný s kvalitativním výzkumem. Při kvantitativním šetření během hospitalizace byla ke sběru dat použita anonymní anketa. Anketa byla rozdána matkám, které jsem v průběhu hospitalizace na oddělení šestinedělí v Nemocnici Strakonice, a.s. seznámila s metodou masáže dětí a kojenců a následně provedla masáž u jejich dítěte. Výsledky byly zpracovány do jednotlivých grafů. Navazující kvantitativní šetření probíhalo formou elektronické ankety. Elektronickou anketou jsem v průběhu 3-4 týdnů po propuštění do domácího prostředí oslovila stejné respondentky, které se zúčastnily předchozího šetření. Výsledky byly zpracovány do jednotlivých grafů a tabulek. U matek v domácím prostředí jsem ke sběru dat využila nestandardizovaný rozhovor. Výsledky byly zpracovány do jednotlivých rozhovorů a pozorovacích archů. Výzkumným souborem kvantitativního výzkumného šetření během hospitalizace byly matky na oddělení šestinedělí v Nemocnici Strakonice a.s., které jsem seznámila s metodou masáže dětí a kojenců a následně provedla masáž u jejich dítěte. Celkový počet anonymních anket byl 50, z toho se 5 anket nevrátilo. Celkový počet respondentek byl tedy 45, návratnost byla 90 %. Výzkumný soubor pro konečné zpracování byl 45 respondentek (100 %). Od otázky č. 6 se skutečný počet zájemců o masáže zredukoval na 35 respondentek (100 %). Navazujícím výzkumným souborem v domácím prostředí byly stejné respondentky, které se účastnily prvního šetření. Z celkového počtu 50 respondentek, vyplnilo elektronickou anketu 39 respondentek, návratnost byla 78 %. Výzkumný soubor pro konečné zpracování byl 39 respondentů (100 %). Od otázky č. 1 se počet respondentek, které prováděly masáže kojenců v domácím prostředí, zredukoval na 32 respondentek (100 %). Pro kvalitativní výzkum byly vybrány 3 matky, které rodily v Nemocnici Strakonice, a.s. Stanovené cíle práce byly splněny. Hypotézy, které byly na cíle práce postavené, byly potvrzeny či nepotvrzeny výsledky výzkumného šetření. Výzkumné otázky byly splněny podklady výzkumného šetření.
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u příslušníků Scientologické církve.
MATOUŠKOVÁ, Eva
Scientologická církev byla oficiálně zaregistrována v Los Angeles roku 1954. Působí ve více než 150 zemích světa a hlásí se k ní přes 8 miliónů lidí. Zakladatelem hnutí je americký spisovatel science-fiction a beletrie Laffayete Ron Hubbard, který prováděl výzkumy týkající se lidského ducha, shrnuté v knihách "Dianetika". Později své výzkumy zaměřil na duchovní bytosti a jejich schopnosti. Tím vznikla použitelná náboženská filozofie - Scientologie. V České republice zatím nebylo možné Scientologickou církev oficiálně zaregistrovat, proto po právní stránce působí jako občanské sdružení Dianetické centrum. Počet členů a sympatizantů u nás není vysoký, pohybuje okolo 800 osob. Přesto je důležité, znát odlišnosti této náboženské minority, abychom mohli poskytnout ošetřovatelskou péči odpovídající jejím specifickým potřebám. Touto problematikou se zabývá multikulturní ošetřovatelství studující kultury a náboženství z hlediska ošetřovatelské praxe. V souvislosti s globalizací je tato problematika stále aktuálnější. Pozvolna dochází ke změnám v národnostní, kulturní a etnické struktuře populace a narůstá počet cizinců legálně pobývajících na našem území. Je tedy důležité, aby i sestry byly připraveny a ovládaly alespoň základní znalosti multikulturního/transkulturního ošetřovatelství, díky nimž budou schopny poskytnout adekvátní ošetřovatelskou péči s respektováním daných specifik. Cílem práce je poznání specifik ošetřovatelské péče u příslušníků Scientologické církve a určení specifik jejich životního stylu. K cílům bylo stanoveno pět výzkumných otázek. Výzkumná otázka 1: Mají příslušníci Scientologické církve specifické potřeby při poskytování ošetřovatelské péče? Výzkumná otázka 2: Jaký je vztah příslušníků Scientologické církve k poskytované zdravotní péči v ČR? Výzkumná otázka 3: Mají příslušníci Scientologické církve specifické spirituální potřeby? Výzkumná otázka 4: Jaký mají příslušníci Scientologické církve přístup ke svému zdraví? Výzkumná otázka 5: Mají příslušníci Scientologické církve specifický životní styl? Ke sběru dat pro naplnění výzkumných cílů a získání odpovědí na výzkumné otázky, byla použita metoda kvalitativního výzkumu. Pro kvalitativní výzkum byla užita technika polostrukturovaného rozhovoru vedeného s příslušníky Scientologické církve navštěvující Dainetické centrum v Praze. Rozhovor obsahoval celkem 46 otázek rozdělených do čtyř okruhů a zúčastnili se ho čtyři muži a čtyři ženy různého věku a různé délky příslušnosti k církvi. Kvalitativním šetřením bylo zjištěno hlavní a nejvýraznější specifikum při poskytování ošetřovatelské péče scientologům a tím je dodržování ticha v době, kdy je mysl oslabena. Dále výzkum ukázal, že scientologové si lékařů váží a nevylučují je, pokud se jedná o případy úrazu či ohrožení života. Běžně podstupují preventivní prohlídky a nebrání se ani očkování, pokud mají dostatek informací. Jedinou výjimku představuje psychiatrie. Dostávání asistů reprezentuje jedinou spirituální potřebu a v oblasti životosprávy nemá Scientologická církev žádná specifika. Práci bude možné využít jako studijní materiál pro všeobecné sestry a studenty ošetřovatelských oborů k rozšíření znalostí v oblasti multikulturního/transkulturního ošetřovatelství, které poslouží k usnadnění poskytování kulturně specifické péče příslušníkům této náboženské minority.
|
|
Ekonomické aspekty zdravotnictví a rizika legalizace euthanasie
Stehlíková, Jana ; Kuba, Jaroslav (vedoucí práce) ; Matula, Miloš (oponent)
Diplomová práce analyzuje problematiku legalizace aktivní euthanasie, s jejími hlavními dopady na společnost, možnostmi zneužívání a největšími obavami odborníků různých profesí týkajících se euthanasie. Zaměřuje se na lékařský, ekonomický, právní a náboženský pohled na euthanasii a definuje základní přístupy zastánců a odpůrců euthanasie. Zvláštní důraz je věnován právě přístupům lékařů, jejichž názory na legalizaci aktivní euthanasie se různí. Práce odmítá legalizaci euthanasie jako dobré řešení pro pacienty ať už nevyléčitelně nemocné či umírající, upozorňuje na důležitost zachování práva na život v současné podobě a staví se proti ekonomickému argumentu, který v euthanasii vidí levné a rychlé řešení nekonformní finanční situace ve zdravotnictví.
|
|
Epidemiologická situace ve výskytu svrabu v České republice v letech 2003 - 2012
KUCHAŘOVÁ, Eliška
Teoretická část diplomové práce, která byla vytvořena na základě studia odborné literatury, podává přehled o onemocnění svrabem, o epidemickém výskytu tohoto onemocnění, o jeho přenosu, klinickém průběhu, diagnostice a také léčbě. Praktická část byla zpracována retrospektivně na základě kvalitativního výzkumu, sekundární analýzou dat. Tato data byla získána z publikací Státního zdravotního ústavu v Praze a Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky. Cílem této práce bylo analyzovat trend výskytu svrabu v České republice za období deseti let (2003 2012). Praktická část této práce obsahuje informace týkající se trendů výskytu svrabu v jednotlivých krajích České republiky, výskytu svrabu podle věku, pohlaví, kolektivu, sezónního indexu, epidemického výskytu nebo o výskytu svrabu jako nemoci z povolání. Na základě získaných informací a dat byl vyhodnocen výskyt svrabu proložením trendu regresní přímkou a následným zjištěním korelací za pomoci metody výpočtu korelačního koeficientu. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že registrovaný výskyt onemocnění svrabem má od počátku sledovaného období (tzn. od roku 2003) spíše klesající charakter. Dle sezónního indexu bylo ve sledovaném období toto onemocnění nejčastěji zaznamenáváno v měsíci říjen. Naopak nejnižší počet onemocnění byl zaznamenáván v měsíci červen. Nejvyšší nemocnost byla ve sledovaném období zaznamenávána v Ústeckém kraji, kde specifická nemocnost činila téměř 50 případů na 100 000 obyvatel. Svrab jako nemoc z povolání patří mezi nejčastěji hlášená přenosná a parazitární onemocnění v České republice, a to především u zdravotních sester a ošetřovatelek v domovech důchodců, na interních odděleních a v ústavech sociální péče. Nejvyšší nemocnost byla ve sledovaném období zaznamenávána ve věkové kategorii 5 9 let, kde existovala silná přímá lineární závislost mezi výskytem svrabu a věkem. Výskyt epidemií svrabu v České republice v období let 1965 - 2012 měl dva hlavní vrcholy a to v roce 1970 a 1993.
|
| |
|
Motivace pracovníků ve zdravotnictví se zaměřením na lékaře
Krejčová, Petra ; Pauknerová, Daniela (vedoucí práce) ; Lukeš, Martin (oponent)
Hlavním cílem této práce je analyzovat a prodiskutovat vybrané aspekty prostředí českého zdravotnictví a jejich vliv na motivaci a pracovní spokojenost lékařů. Hypotézy a předpoklady stanovené na základě analýzy v teoretické části byly testovány v podobě podrobného dotazníku spokojenosti zaměstnanců v rámci průzkumu provedeného v Nemocnici Prachatice, malém zdravotnickém zařízení v jižních Čechách. I když je celková situace v českém zdravotnictví spíše vyhrocená a neveselá, výsledky průzkumu byly lepší než bylo očekáváno a ukázaly, že nové vedení nemocnice tvrdě pracuje na zlepšení vztahů, komunikace se zdravotnickými pracovníky, ale i celkové situace v Nemocnici Prachatice. I když před nimi leží ještě dlouhá cesta, zdá se, že se ubírají správným směrem.
|
|
Důsledky zavedení a zrušení regulačních poplatků ve zdravotnictví ČR
Kölbl, Martin
Diplomová práce se zabývá problematikou zvýšení finanční spoluúčasti pacientů ve zdravotnictví České republiky, ke kterému došlo zavedením regulačních po-platků v roce 2008. Důvodem jejich zavedení bylo snížení nadužívání zdravotní péče a přílivu dalších finančních prostředků do systému zdravotnictví. V rámci empirické analýzy došlo k zjišťování dopadů zavedení regulačních poplatků pomocí testování středních hodnot vybraných ukazatelů v době před jejich zavedením a v průběhu jejich fungování. Dopady zrušení regulačních poplatků jsou pak ilustrovány na porovnání středních hodnot vybraných ukazatelů v době jejich fungování a po jejich zrušení. Dalším cílem práce je pak na základě prostudování relevantních literárních zdrojů a provedených analýz navrhnout změny spolufinancování zdravotní péče v České republice.
|
|
Komunitní přístup k duševně nemocným jako alternativa k ústavní péči
Strnadová, Dagmar ; Klimešová, Anna (vedoucí práce) ; Sivek, Vojtěch (oponent)
Péče o duševně nemocné procházela v historii mnoha proměnami. Většina lidí byla přijímána jako součást společnosti. Péči o ně zajišťovala rodina a místní společenství. Jen malá část duševně nemocných byla vyháněna nebo naopak vězněna. Ve velkém začali být jedinci s duševními problémy vyčleňováni a izolováni až v novověku. Ve 20. století došlo k prudkému rozvoji psychiatrie i péče o duševně nemocné. V 50. letech začaly být velké psychiatrické ústavy v mnoha vyspělých zemích uzavírány. Ústavní péče byla nahrazena ambulantními a komunitními službami. Hlavní cíl komunitní práce je, aby lidé trpící duševní nemocí mohli žít ve svém přirozeném prostředí. Mezi státy s dlouhou tradicí komunitní péče v oblasti péče o duševní zdraví patří i Anglie.Vznikla zde široká škála služeb v oblasti bydlení, zaměstnávání a volného času. Změnil se i přístup k duševně nemocným lidem. V České republice se komunitní práce začala používat až v 90. letech. Od té doby došlo v oblasti komunitní práce k velikému pokroku. Přesto se u nás stále často upřednostňuje ústavní péče. Komunitní práce navazuje na hodnoty tradičních komunit a je založena na respektu k lidským právům. Zároveň se snaží odstraňovat stigma, které je s duševní nemocí spojené. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Péče o tělesný vzhled, zdraví a zdatnost u starší populace
Maxa, Vladimír ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Potměšil, Jaroslav (oponent)
Název: Péče o tělesný vzhled, zdraví a zdatnost u starší populace Cíl práce: Cílem mé diplomové práce je zjistit postoj seniorů ke svému tělu a ke svému zdraví a odhalit způsob, jakým senioři vnímají současné mýty těla, jež nám jsou předkládány médii a přijímány současnou populací. Metoda: Ke sběru dat jsme využili dotazníku, který obsahoval otázky týkající se osobních údajů, zdravotního stavu, činností vztahujících se k tělu a fyzické aktivitě, tělesného vzhledu, sebepojetí a životní spokojenosti. Forma otázek v dotazníku není jednotná. Převládaly otázky uzavřené s volbou odpovědi ano, ne, nebo hodnocení míry souhlasu na 5 bodové škále Lickertova typu. Výsledky: Výsledky shrnují postoj seniorů k sobě samým a hodnotí míru jejich péče o vlastní vzhled, zdraví a zdatnost. Osvětlují motivaci seniorů k pohybovým aktivitám a vyjasňují způsob jejich chování ve vztahu k dodržování životosprávy. Výsledky se také zabývají hodnocením tělesných proporcí a vyjadřují skutečnost, že vlastní tělesný typ seniorů není totožný s jejich ideálním tělesným typem. Klíčová slova: tělesné sebepojetí, senioři, stáří, životní styl Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
