|
Ošetřovatelský proces a jeho význam pro seniora z pohledu sester v domovech seniorů
FRÜHAUFOVÁ, Hana
Moderní ošetřovatelství je charakterizováno vyhledáváním, plánováním a uspokojováním potřeb zdravého i nemocného člověka. To vše se uskutečňuje prostřednictvím ošetřovatelského procesu. Ošetřovatelský proces je považován za základní vědeckou metodu vyspělého ošetřovatelství vedoucí k vyřešení problémů. Dnes je již neodmyslitelnou formou plánování individuální péče. Díky ošetřovatelskému procesu sestra na pacienta pohlíží holisticky a je schopna mu poskytnout kvalitní péči. V domovech pro seniory je poskytována ošetřovatelská péče v souladu se zásadami ošetřovatelského procesu s ohledem na specifika geriatrického ošetřovatelství. Sestra v domově seniorů zohledňuje specifika jednotlivých fází ošetřovatelského procesu u seniorů. Domovy pro seniory poskytují pobytové služby osobám se sníženou soběstačností zejména z důvodu vyššího věku a těm, kteří potřebují pravidelnou pomoc v oblastech soběstačnosti a osobní péče. Těmto osobám nedovoluje jejich nepříznivá sociální situace žít ve svém domácím prostředí. V domovech pro seniory je poskytována komplexní péče a pobyt zde nahrazuje domácí prostředí. Seniorům je zde poskytována také zdravotní péče zprostředkovaná všeobecnými sestrami. Cílem práce bylo zjistit využití ošetřovatelského procesu v domově pro seniory a zjistit význam ošetřovatelského procesu z pohledu sester v domově seniorů. Byly zvoleny tyto výzkumné otázky: Které fáze ošetřovatelského procesu využívají sestry v péči o seniora v domově seniorů? Jaký význam má podle sester v domově seniorů ošetřovatelský proces pro seniory? K zjištění potřebných informací byl zvolen kvalitativní výzkum, pomocí hloubkového rozhovoru a dotazování se sestrami ve vybraném domově seniorů v Jihočeském kraji. Rozhovory byly nahrávány na diktafon a posléze doslovně přepsány. Přepsané rozhovory byly podrobeny podrobné analýze, pomocí metody papír a tužka otevřeným kódováním. Z analýzy dat vznikly celkem čtyři kategorie: Ošetřovatelský proces, Ošetřovatelský proces v praxi, Fáze ošetřovatelského procesu a Sestavení ošetřovatelské diagnózy a vedení ošetřovatelské dokumentace. K jednotlivým kategoriím jsou přiřazeny podkategorie, ve kterých jsou zakódována stěžejní data, vše je znázorněno v přehledných schématech jednotlivých kategorií. Z výzkumu vyplývá, že dotazované sestry mají všeobecné znalosti o ošetřovatelském procesu. Dokázaly ošetřovatelský proces definovat, vyjmenovat jednotlivé fáze procesu a vyjádřit svůj postoj k této metodě. Aktivně s ním pracují, ale uvádějí, že je pro ně časově a administrativně náročný. Zarážejícím je fakt, že dotazované sestry mají velmi malé znalosti o tvorbě ošetřovatelských diagnóz. Vzhledem k malému povědomí o ošetřovatelských diagnózách navrhuji seminář s objasněním této problematiky.
|
| |
| |
|
Naplňování kritérií pro saturaci potřeb pacienta
ŠTOKROVÁ, Veronika
Diplomová práce se zabývá problematikou naplňování kritérií pro saturaci potřeb pacienta. V současném systému poskytování ošetřovatelské péče se nedaří naplňovat principy moderního ošetřovatelství, a proto chceme zjistit hlavní překážky této situace a možnosti jejich odstranění. Pro účely této diplomové práce byly stanoveny tři cíle. První z nich si kladl za úkol zjistit nejčastější problémy v naplňování kritérií pro saturaci potřeb pacienta. Z výsledků šetření vyplynulo, že jako problém sestry shledávají nedostatek personálu na odděleních, nedostatek času, nadbytek dokumentace, nadměrné nároky kladené na sestry. Účelem druhého cíle bylo zjistit, co podporuje naplňování kritérií pro saturaci potřeb pacienta. Výsledky nám ukázaly, že sestrám pomáhá pozitivně laděné pracovní prostředí, motivace, osobnost sestry, vlastní žebříček hodnot, finanční ohodnocení, dobré vedení, organizace, ošetřovatelský proces. Třetí cíl měl za úkol zjistit názory sester na naplňování kritérií pro saturaci potřeb pacienta. Ukázalo se, že většina dotázaných si myslí, že sestry efektivně neuspokojují všechny potřeby pacientů a to z několika důvodů, mezi kterými bylo uvedeno málo sester, které jsou přetěžovány, sestry dělají maximum, ale i přesto nelze uspokojit všechny potřeby pacientů. Dalším zjištěním bylo, že jsou opomíjeny vyšší potřeby pacientů. Méně než třetina sester uvedla, že sestry efektivně uspokojují všechny potřeby pacientů. Pro kvalitativní část výzkumného šetření jsme si předem stanovili dvě výzkumné otázky. Z jakých kritérií vycházejí sestry při saturaci potřeb pacientů? Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že důležitým kritériem pro saturaci potřeb pacienta je čas, který je pro sestry velmi cenný a většinou je ho nedostatek. Dále jsou to vědomosti a manuální zručnost, kdy sestry navíc uváděly nedostatečné vzdělání některých sester především v rámci ošetřovatelského procesu. Jako další kritérium byla uvedena spolupráce s pacientem, neboť je nezbytné zapojit do plánování péče i samotného pacienta. Sledování reakcí pacienta je součástí každé fáze ošetřovatelského procesu a zároveň patří mezi další kritérium. Dále se sestry shodly na kritériích, mezi které patří komunikace, jako klíčová dovednost každé sestry, dále pak individuální péče, vhodné prostředí a pomůcky, edukace, kritické myšlení, efektivní ošetřovatelský proces a empatie. Druhou výzkumnou otázkou jsme zjišťovali, jaké překážky brání sestrám v efektivní saturaci potřeb pacientů? Zjistili jsme, že sestry jsou znepokojeny nedostatkem personálu na odděleních a nadbytkem administrativní zátěže, s čímž souvisí nedostatek času na pacienty. Tyto tři faktory jsou zároveň překážkami pro sestry a brání jim v efektivním uspokojování potřeb pacientů. Jako další překážky pro uspokojování potřeb byly uvedeny syndrom vyhoření, nechuť sester k práci, nadměrné nároky kladené na sestry, špatné vztahy na pracovišti, nedostatečné ohodnocení a to jak formou pochval a ocenění, tak finančního rázu. Dále byl zjištěn nedostatek informací, který opět souvisí s nedostatkem času, neboť sestry nemají možnost si v časové tísni sebrat veškeré informace týkající se pacienta. Jako další možnou překážkou by mohly podle sester být také osobní problémy. Výsledky této práce mohou být využity jako drobný příspěvek k aktuálně probíhajícímu úsilí ČAS.
|
|
Etika klinického výzkumu prováděného v intenzivní péči zdravotními sestrami
Lerchová, Martina ; Haškovcová, Helena (vedoucí práce) ; Tošnarová, Hana (oponent)
Tato závěrečná magisterská práce se zabývá problémy spojenými s výzkumnými projekty, do kterých jsou zapojeny zdravotní sestry ve spolupráci s lékaři na Oddělení akutní kardiologie intenzivní péče IKEM Praha. Jmenuje se přesně - Etika klinického výzkumu prováděného v intenzivní péči zdravotními sestrami. V teoretické/rešeršní části je rozdělena na sedm samostatných kapitol. První kapitola popisuje historický vývoj vztahu mezi lékařem a pacientem, který je základem pro výzkumné studie. Druhá kapitola se zabývá informovaným souhlasem. Popisuje jeho historický vývoj a proces jeho standardizace ve velkých nemocnicích. Třetí kapitola je zaměřena na etické komise a jejich historii a roli ve výzkumu. Čtvrtá část této práce se zabývá vývojem a změnami dokumentů, které jsou podstatné pro klinické studie. Pátá část práce se věnuje Ošetřovatelství jako samostatnému oboru, ve kterém může probíhat samostatný výzkum vedený zdravotními sestrami, a popisuje také supervizi jako součást výzkumných procesů. Šestá část řeší problémy kompetencí sester v České republice v oblasti klinických studií. Poslední část teoretické části popisuje již konkrétní studie, které probíhají na Oddělení akutní kardiologie - intenzivní péče IKEM Praha v současnosti. Praktická část podrobně popisuje výsledky výzkumů, který byly provedeny na již...
|
|
Ošetřovatelský problém: periferní žilní katétr
TOMÁNKOVÁ NOVÁKOVÁ, Monika
Periferní žilní katétr slouží k zajištění přístupu do žilního systému. Jedná se o jeden z nejčastěji využívaných invazivních výkonů ve zdravotnických zařízeních, který spadá do kompetencí a každodenní pracovní náplně sester. Proto může v jakékoliv oblasti této ošetřovatelské péče vzniknout riziko rutinního postupování s následným vědomím či nevědomým pochybením. Periferní žilní katétr je nutné pacientovi zavést, pokud je u něj plánovaná parenterální výživa, léčba infuzemi nebo transfuzemi, aplikace intravaskulárních léčiv či kontrastní látky, léčba rehydratace, odběry krve, které je možné z PŽK provést hned po jeho zavedení a ještě před podáním léčebných látek a také jej zavádíme při neodkladné péči u kriticky nemocných jako je kardiopulmonální resuscitace. Aby byl tento žilní přístup kvalitní a plnil co nejlépe svůj účel, měly by sestry mít co nejvíce vědomostí v problematice této ošetřovatelské péče. Jde především o to, aby se sestry před tímto výkonem zajímaly o potřebné informace o pacientovi, uměly pacienta správně informovat o povaze výkonu, uměly s ním komunikovat, znaly správný postup zavedení, možné kontraindikace, uměly vybrat správné místo i katétr pro zavedení, podaly pacientovi dostatek informací o následné péči o katétr, prováděly správně ošetřovatelskou péči o tento vstup, znaly možné komplikace, které mohou nastat, postupovaly asepticky a tím eliminovaly vznik nozokomiálních nákaz, ale také si uvědomovaly svá možná pochybení. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část je zaměřena na historii periferních žilních katétrů, jejich indikace a kontraindikace, druhy, potřebné pomůcky, ošetřovatelskou péči, komplikace a jiné. Empirická část obsahuje výzkumné šetření. Cílem práce bylo zmapovat problematiku periferních žilních katétrů v nemocniční praxi, dále zmapovat faktory, které mohou ovlivnit vznik problémů při ošetřovatelské péči u pacientů s periferním žilním katétrem. K těmto cílům byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. 1. Jaké jsou zásady ošetřovatelské péče před zavedením periferního žilního katétru? 2. Jaké jsou zásady ošetřovatelské péče u pacientů se zavedeným periferním žilním katétrem? 3. V jakých oblastech ošetřovatelské péče o periferní žilní katétry chybí sestrám znalosti? 4. Jaké pomůcky si sestry připravují k zavedení periferního žilního katétru? Ke zpracování bakalářské práce bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Metody a techniky sběru dat byly polostrukturované rozhovory a zúčastněné pozorování. Výzkumné šetření bylo realizováno pouze na jednom nemocničním oddělení. Šetření bylo anonymní. Ke sběru dat byl použit polostrukturovaný rozhovor. Sestrám v něm bylo položeno 14 otázek (Příloha 8), které byly doplňovány v průběhu rozhovoru o další podotázky. Výsledky jednotlivých rozhovorů byly poté pro přehlednost zpracovány do kategorizačních skupin. Jako další technika sběru dat byla použita metoda zúčastněného pozorování. Vypozorovaná fakta byla průběžně zaznamenávána do předem připraveného pozorovacího archu (Příloha 9). Pozorovány byly stejné sestry, se kterými probíhal rozhovor. Tato bakalářská práce byla psaná tak, aby přinesla základní přehled o problematice periferních žilních katétrů a mohla být použita jako informační materiál pro již zkušené nebo začínající sestry. Jako praktický výstup bakalářské práce byl vypracován standard ošetřovatelské péče o periferní žilní katétr, který těmto sestrám na oddělení chyběl a mohl by jim pomoci v jejich péči o tyto intravenózní vstupy, hlavně ke správnému postupování a eliminování možných pochybení (Příloha 10).
|
|
Role sestry ve screeningu deprese u seniorů.
VRZALOVÁ, Monika
Diplomová práce se zabývá problematikou deprese ve stáří. Především je zaměřená na identifikaci a analýzu úlohy sester ve screeningu deprese u seniorů v primární péči, v akutní lůžkové péči, v zařízeních dlouhodobé péče a domácí péče. Jedná se o teoretickou práci, kde byla využita vědecká metoda návrhu a demonstrace. V diplomové práci byl stanoven jeden hlavní cíl s pěti výzkumnými otázkami. Hlavním cílem bylo identifikovat a analyzovat úlohu sester ve screeningu deprese u seniorů. VO 1: Jakou úlohu může hrát sestra ve screeningu deprese u seniorů? VO 2: Jakou úlohu má sestra v ambulantním sektoru ve screeningu deprese u seniorů? VO 3: Jakou úlohu má sestra ve screeningu deprese u hospitalizovaných pacientů v akutní péči? VO 4: Jakou úlohu má sestra ve screeningu deprese u seniorů v zařízeních dlouhodobé a domácí péči? VO 5: Jaké hodnotící škály a metody jsou využívány ve screeningu deprese u seniorů? V diplomové práci je představen pojem deprese. Dále jsou specifikovány příčiny a důležité faktory, které způsobují depresi u starších lidí. Práce se také zabývá odlišnostmi v klinické symptomatologii deprese ve stáří. Přibližuje možnosti a různé bariéry v diagnostice deprese. Další kapitoly seznamují s komplexním geriatrickým vyšetřením, s diagnostickými klasifikačními systémy, možnými screeningovými metodami a škálami pro detekci deprese u starší populace. Také představuje způsoby farmakologické a nefarmakologické léčby a její případné komplikace spojené s vyšším věkem. Z důvodu zvýšené sebevražednosti zapříčiněné depresivní poruchou je představena i problematika suicidálního jednání seniorů. V dalších kapitole je popsán ošetřovatelský proces, který je sestrami využívaný v praxi. Skládá se ze zhodnocení zdravotního stavu pacienta, zhotovení ošetřovatelské diagnostiky, vytvoření ošetřovatelského plánu, následné realizace a vyhodnocení. Ošetřovatelský proces je také potřebný pro poskytování kvalitní ošetřovatelské péče. V ošetřovatelském procesu ve fázi ošetřovatelské diagnostiky, je představen výčet možných ošetřovatelských diagnóz u pacienta trpícího depresí, které jsou sestaveny na základě nejnovější klasifikace. Závěrem práce je popisována úloha sester ve screeningu deprese u seniorů v různých zdravotnických zařízeních a jejich podíl na včasném vyhodnocení deprese u seniorů. V této kapitole je představena role sestry, ošetřovatelský screening a spolupráce sestry s lékařem. Úloha sester ve screeningu deprese v různých zdravotnických zařízeních je založená na první posuzovací fázi ošetřovatelského procesu. Sestra zhodnotí celkový zdravotní i duševní stav pacienta na základě objektivních i subjektivních informací. Především bylo zjišťováno, jakou roli má sestra při screeningu deprese. Pro zpracování diplomové práce bylo nutné na základě syntézy a obsahové analýzy využít a zpracovat domácí i zahraniční odbornou literaturu. Řada relevantních zdrojů jsou výsledky různých studií a metaanalýz převážně ze zahraničí, ale i z České republiky. Diplomová práce může sloužit jako podkladový materiál pro sestry. Výstupem diplomové práce je vytvoření e-learningového materiálu dostupného pro studenty ve výukovém programu Moodle Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
|
|
Pickova choroba a specifika ošetřovatelské péče u pacienta s tímto onemocněním
KOPKAŠOVÁ, Lenka
Pickova choroba je atroficko-degenerativní proces, který je příčinou rozvoje demence. Tato choroba postihuje především frontální a temporální lalok mozku. Své jméno dostala podle Arnolda Picka, českého neuropsychiatra. Pickova choroba je vedle Alzheimerovy choroby méně známou formou demence, která postihuje oproti Alzheimerově chorobě mladší věkovou kategorii. Ačkoli věkové rozmezí výskytu Pickovy choroby se v literatuře různí, v průměru je uváděn věk propuknutí choroby mezi 50 a 60 roky života. Nemoc se může projevit změnou stravovacích návyků, emocionálními výkyvy, nevhodným chováním ve společnosti, zanedbáváním zevnějšku. Chování k druhým bývá často sobecké, nemocný není schopen druhým naslouchat a přehlíží své okolí. Pickova choroba se projevuje také nepřiměřeným sexuálním chováním. V celosvětovém měřítku počty nemocných demencí stále rostou a podle kvalifikovaných odhadů bude tento nárůst pokračovat i nadále. Ošetřovatelská péče o pacienty s demencí se tudíž stává tématem stále aktuálnějším a hovoří se i o tzv. tiché epidemii našeho století. Sestry se na svých odděleních setkávají poměrně často s pacienty trpícími demencí různého původu a v různém stádiu postižení. Personál ve zdravotnických zařízeních pacienty s demencí mnohdy považuje za "obtížné". Cílem bakalářské práce s názvem Pickova choroba a specifika ošetřovatelské péče u pacienta s tímto onemocněním je na základě teoretických poznatků zmapovat definici a diagnostiku Pickovy choroby, definovat potřeby pacienta s Pickovou chorobou a vyjmenovat základní ošetřovatelské problémy u pacienta s Pickovou chorobou. Zaměřuje se na člověka s demencí, jako na pacienta ve zdravotnickém zařízení. Ke správnému pochopení této problematiky je zmíněna anatomie a fyziologie mozku a popis kognitivních funkcí, které Pickova choroba postihuje, a vymezení pojmu demence. Na základě prostudované literatury je v práci zaznamenáno dělení demencí podle různých kritérií. Bylo zjištěno, že dělení demencí není zcela jednotné, ale v zásadních skutečnostech se stanoviska autorů oborných publikací nerozchází. Pickova choroba patří do skupiny frontotemporálních demencí a její postavení v této skupině se v průběhu doby měnilo. V práci jsou uvedena doporučení vyplývající z prostudovaných zdrojů v přístupu k pacientům s demencí a především je zdůrazňována správná komunikace s pacientem s demencí, empatický a lidský přístup. Medicína zatím neumí demenci předcházet, ale při včasné diagnostice jednotlivého typu demence je léčba cílená na konkrétní typ demence a tím se zvyšuje šance na prodloužení kvalitního života nejen pacienta, ale i jeho blízkých. Aby mohl ošetřovatelský personál zajistit nemocným touto chorobou důstojné prožití zbytku života, je potřeba mít základní znalosti o této problematice a pokusit se pochopit, co nemocní prožívají. Pro tuto teoretickou práci byla použita metoda explanace, syntézy a indukce na podkladě českých a zahraničních informačních zdrojů. Z českých autorů byl nejčastěji citován doc. MUDr. Roman Jirák, CSc., vedoucí centra pro diagnostiku a terapii Alzheimerovy choroby na psychiatrické klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Práce může být využita jako informační a studijní materiál pro sestry, ale i pro laickou veřejnost, neboť se ve své rodině mohou s touto chorobou setkat. Za velký úspěch by byla považována skutečnost, že sestra nebo rodinný příslušník po prostudování této práce pomůže k včasné diagnostice ať už Pickovy choroby nebo jiné formy demence.
|
|
Kvalitativní šetření ošetřovatelských postupů při odběrech krve
NEUMANNOVÁ, Jana
Odběr žilní krve patří k základním dovednostem všeobecné sestry a stejně jako v jiných oblastech, i zde dochází k vývoji nových postupů, nástrojů a pomůcek. Jejich využití v praxi má usnadnit práci sester, zvýšit komfort pacienta a v neposlední řadě snížit ekonomickou zátěž zdravotnických zařízení způsobenou nutností opakovaných odběrů a tím i opětovných laboratorních vyšetření krevních vzorků. Získané výsledky slouží k diagnostice i ke kontrole účinnosti dosavadní léčby. Sestry mají při výkonu postupovat podle současných ošetřovatelských standardů, vypracovaných tak, aby byl konečný výsledek odběru žilní krve objektivní a nezkreslený nesprávně provedenou venepunkcí. Nedodržením ošetřovatelského postupu je ohrožena bezpečnost pacienta i sestry. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, zda sestry dodržují ošetřovatelské postupy při odběrech krve. Výzkumné šetření se uskutečnilo na chirurgickém oddělení Klatovské nemocnice a.s., formou skrytého zúčastněného pozorování, následně byly se sledovanými sestrami provedeny rozhovory. Na jejich základě jsme získaly odpovědi na stanovené výzkumné otázky. První otázka se zabývala zjištěním, zda sestry postupují při odběrech podle zásad odběru žilní krve. Pozorováním bylo zjištěno, že sestry nepostupují podle zásad odběru žilní krve. Druhá výzkumná otázka zaměřena na zjištění, zda sestry dbají při odběrech dostatečně na bezpečnost klienta i svou vlastní. Výsledky výzkumného šetření ukazují, že bezpečnost svou i pacientovu sestry vždy dostatečně nezajistí. V používání ochranných pomůcek mají sestry značné rezervy. Třetí výzkumná otázka se zabývala zjištěním, jaké způsoby odběru krve sestry preferují. Z výpovědí sester je zřejmé, že preferují odběr uzavřenou metodou. Se získanými výsledky seznámím vrchní sestru chirurgického oddělení a náměstkyni pro ošetřovatelskou péči Klatovské nemocnice a.s. Na jejich základě navrhnu uspořádání semináře ve spolupráci se zaměstnanci Oddělení klinické biochemie Klatovské nemocnice a.s..
|
| |
host ::
