|
Identita sociální práce a sociálních pracovníků
HANTOVÁ, Libuše
Diplomová práce se zabývá identitou sociální práce a sociálních pracovníků. Cílem diplomové práce je popsat současný stav vnímání identity sociální práce a sociálních pracovníků v České republice sociálními pracovníky a laickou veřejností. Obsahem diplomové práce je tudíž reflexe současného stavu této identity, také zmínění různých vlivů, které na ni působí, stejně jako dopadů, které z dané situace vyplývají. V souvislosti s touto problematikou jsou poté uvedeny i základní dokumenty a instituce důležité pro sociální práci a sociální pracovníky, dále významné současné osobnosti české sociální práce či typologie sociálních pracovníků. Součástí diplomové práce je i výzkum, jehož cílem je rovněž popsat současný stav vnímání identity sociální práce a sociálních pracovníků, a to opět jak sociálními pracovníky, tak laickou veřejností, což následně umožňuje i srovnání těchto dvou pohledů.
|
|
Sovětská kolektivizace z konce 20.let a první poloviny 30.let 20. století a její socioekonomické dopady na Volyňské Čechy
Šťastná, Dora ; Fabianková, Klára (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Práce se zabývá hospodářským vývojem v Sovětském svazu na konci 20. let a v první polovině 30. let 20. století. Důraz je kladen na kolektivizaci zemědělství během prvního pětiletého plánu. Teoretická část práce se věnuje rozboru centrálně plánované ekonomiky, předchozímu hospodářskému vývoji v SSSR a charakteristikám konceptu Stalinovy hospodářské politiky. Analytická část práce se soustředí na průběh kolektivizace a vyhodnocení socioekonomických výsledků a důsledků, konkrétně na území Volyně, kam emigrovaly tisíce českých obyvatel. Hlavní hypotéza, že Volynští Češi nebyli přímo zasaženi první vlnou násilné kolektivizace, byla vyvrácena. V důsledku kolektivizačních opatření došlo k úbytku počtu českých obyvatel na Volyni až o 30%. První pětiletý plán představoval velký krok k modernizaci a soběstačnosti země, avšak v agrárním sektoru selhal.
|
|
Zobrazení hodnoty ekonomického růstu v médiích (obsahová analýza vybraných českých deníků).
Doležal, Jan ; Novák, Arnošt (vedoucí práce) ; Hladík, Radim (oponent)
Diplomová práce Zobrazení hodnoty ekonomického růstu v médiích je obsahovou analýzou vybraných českých deníků. Zabývá se problematikou ekonomického růstu (a hrubého domácího produktu) a zobrazením jejich hodnoty v denících Blesk, Hospodářské noviny, Mladá fronta Dnes a Právo. Cílem práce je zjistit jakého hodnotového zabarvení nabývá zobrazování ekonomického růstu. Práce vychází z četby autorů, kteří kriticky přistupují k problematice ekonomického růstu, všímají si jeho negativních sociálních a environmentálních vlivů a zpochybňují jeho vhodnost a legitimitu. Dále jsou předloženy poznatky z oblasti studia médií, které se vyjadřují ke společenské roli médií při vytváření přijatelného obrazu světa. Kritika ekonomického růstu a reflexe podílu médií na reprodukci stávajícího společenského uspořádání se spojují v otázku, jakým způsobem se média spolupodílí na obecné akceptaci ekonomického růstu prostřednictvím zobrazování jeho hodnotového zabarvení. Prostřednictvím metody obsahové analýzy práce zjišťuje zda je ekonomický růst zobrazovaný jako pozitivní resp. negativní hodnota, nakolik tento způsob zobrazení převažuje. Zda jsou v rámci jeho zobrazování přítomny jak hlasy předkládající pozitivní obraz ekonomického růstu, tak ty, které ekonomický růst odmítají, zpochybňují nebo upozorňují na jeho negativní...
|
|
Social and psychological grounds for, and legalization of the holocaust
Paleček, Lukáš ; Kosek, Jan (vedoucí práce) ; Mucha, Ivan (oponent)
99 Záver Počas niekoľkých mesiacov, kedy som sa svojej diplomovej práci venoval, sa mi podarilo oboznámiť sa s mnohými významnými historickými faktami, z ktorých nie- ktoré sú v značnom rozpore s všeobecným povedomím (napr. skutočnosť, že na území Slovenska v rokoch 1938 - 1945 boli protižidovské opatrenia prijímané a vykonávané s oveľa väčšou horlivosťou a s relatívne aj absolútne tragickejšími dôsledkami ako na- príklad vo fašistickom Taliansku, kde bola tendencia úplne opačná). Hlavnou úlohou však bolo predovšetkým získať prehľad o vývoji protižidovskej normotvorby na Slo- vensku pod nacistickým vplyvom a spísať historicko-právnu analýzu. Ukázalo sa, že ide o obrovský súbor právnych noriem, veď žiadna iná otázka ako židovská nebola za voj- nového slovenského štátu upravená obsiahlejšie. Ako by prijímaním právnej úpravy mohol byť devastácii ľudských životov vtlačený punc kultúrnosti. Represia proti okolo 89.000-ovej židovskej menšine na Slovensku vrcholiaca deportáciami do vyhladzova- cích táborov skutočne bola - so zmienenými výnimkami - právne plne podopretá a aj preto možno so zjednodušením konštatovať, že, žiaľ, na Slovensku boli skutky, ktoré sa neskôr ukázali byť dokonca pomocou ku genocíde (zavraždené boli celé tri štvrtiny slo- venských Židov!), legalizované. Ambície slovenských normotvorných...
|
|
Participativní management chráněných území – klíč k minimalizaci konfliktů mezi ochranou biodiversity a socio-ekonomickým rozvojem místních komunit
Těšitel, Jan ; Kušová, Drahomíra ; Matějka, K. ; Boháč, J. ; Bartoš, Michael ; Kopáčková, M. ; Moravcová, Jana ; Šrubař, Vladan
Cílem projektu byl návrh funkčního modelu koexistence ochrany biodiversity a přiměřeného socio-ekonomického rozvoje ve velkoplošných chráněných územích. Výstupem projektu byl návrh zásad participativního managementu chráněných území a odhad podmínek nutných pro jeho realizaci v praxi. Projekt se zaměřil na popis biodiverzity v jednotlivých územích a možnosti jejího ovlivnění lidskou činností, na identifikaci klíčových střetových oblastí. Dále byly sledovány vybrané parametry kvality života místní populace, její chování a vztah ke správě chráněného území a k ochraně přírody obecně. Součástí projektu byla i analýza chování správy chráněného území jako instituce. Projekt byl koncipován jako empirická srovnávací studie tří biosférických rezervací (BR) – BR Šumava, BR Třeboňsko a BR Křivoklátsko.
|
|
Mediální prezentace veřejné zeleně v Českých Budějovicích (obsahová analýza jihočeského regionálního tisku)
Kušová, Drahomíra ; Těšitel, Jan ; Bartoš, Michael
Tisk je součástí masové komunikace, při níž dochází k rozšiřování a sdělování informací a symbolických obsahů určených široké veřejnosti. Vždy je odrazem předpokládaného zájmu veřejnosti o konkrétní problematiku a zprostředkovatelem sociální kontroly institucí, které ji mají na starost. Na základě provedené obsahové analýzy jihočeského regionálního tisku lze konstatovat, že problematika veřejné zeleně občany příliš netíží a tudíž není ani frekventovaným mediálním tématem. Lidi zajímá především, zda je veřejná zeleň v pořádku a uklizena. Rovněž výčet organismů, na který může uživatel zeleně v urbánním prostředí narazit, není podle tisku příliš široký.
|
|
Psychosociální dopady úrazů u dětí
DUDOVÁ, Monika
Úrazy jsou v současnosti celospolečenským problémem dotýkajícím se všech věkových skupin obyvatelstva. U dětí jsou úrazy dokonce na prvním místě příčin úmrtnosti. V ČR jsou úrazy hlavní příčinou úmrtí, hospitalizace a invalidizace dětí starších 1 roku a představují závažný zdravotnický, ekonomický a společenský problém. Nejčastější příčinou smrtelného poranění dětí ve věku 0?19 let v ČR jsou dopravní úrazy, úmyslné sebepoškození a tonutí. Dopravní úrazy patří dlouhodobě mezi nejzávažnější úrazy dětí ve věku 0?19 let, nejčastěji se děti zraní doma a v okolí domova, při sportu a ve škole. Chlapci umírají významně častěji na úrazy než dívky. Teoretická část se zaměřuje na charakteristiku osob se zdravotním postižením, vymezuje pojem rodina, těžká životní situace. Cílem práce bylo zjistit vliv získaného tělesného postižení u dětí na jejich život jejich rodinu a současně zjistit míru a úroveň informovanosti dětí a jejich rodin o možnostech následné péče. Práce též poukazuje na nedostatky a návaznosti v léčebně - terapeutickém procesu a nepropojenosti jednotlivých složek ucelené rehabilitace v praxi. Výzkumná část je zpracována kvalitativně. Zaměřuje se na pět dětí se získaným tělesným postižením a jejich rodiny. Stěžejní část tvoří analýza polostrukturovaných rozhovorů s dětmi a jejich rodinnými příslušníky.
|
| |
|
Intermezzo - Centrum pro rodiče a děti
Halbrštátová, Lada ; Havířová, Zdeňka (oponent) ; Lavický, Miloš (vedoucí práce)
Abstrakt Hlavní myšlenkou pro návrh stavby byla snaha o vytvoření prostoru, kde se budou setkávat lidé v životní tísni s lidmi ostatními. Z tohoto důvodu je objekt navržen jako dvoupodlažní, kdy první nadzemní podlaží slouží pro společenské aktivity a druhé nadzemní podlaží pro bydlení. Nepravidelný avšak kompaktní tvar budovy je výhodný z hlediska návaznosti jednotlivých funkčních částí. Jedná se o nepodsklepenou stavbu umístěnou v mírně svažitém zastavěném území města Letohrad na styku ulice Tyršova a U Distance. V prvním nadzemním podlaží je umístěn vstup do objektu, kavárna, masáže, společenská místnost, výtvarná dílna, cvičební sál, šatny, administrativa a technické zázemí objektu. Druhé nadzemní podlaží je ustoupené oproti prvnímu nadzemnímu podlaží, jsou zde umístěné byty pro lidi v životní tísni, prádelna a sušárna. Jeden z bytů je řešen jako bezbariérový stejně jako celé první nadzemní podlaží. Patra propojuje centrální schodiště tvaru U a výtah. Zastřešení objektu je řešeno jednoplášťovou plochou střechou s klasickým pořadím vrstev. Cvičební sál je zastřešen lepenými lamelovými vazníky do podoby ploché střechy. Konstrukční hledisko bylo navrženo tak, aby spolu dílčí materiály a systémy funkčně správně působily a umožňovaly efektivní využití jednotlivých částí. Při zvoleném řešení, kdy objekt tvoří dvě podlaží nad úrovní terénu, vznikne stavba výrazně ovlivňující pohled na okolí stavby. Avšak dojde k ucelení stávající zástavby daného místa.
|
|
DVACÁTÉ STOLETÍ VE SVĚTLE ZKUŠENOSTÍ JEDNÉ ŽENY alternativní pohled na dějiny získaný pomocí orální historie
Svobodová, Jana ; Sokolová, Věra (vedoucí práce) ; Kiczková, Zuzana (oponent)
Cílem diplomové práce je zjistit, jak se konkrétní doba a události odrazily v životě konkrétní ženy, nakolik její jednání ovlivnily genderové normy a stereotypy společnosti, a nakolik se tato žena cítila jimi vázána. Jako metoda zpracování byla zvolena metoda orální historie, která umožňuje zpracování životních příběhů lidí nejrůznějšího postavení a zkušeností. Jejím základem jsou biografická vyprávění narátorky, která badatelka následně zpracuje, analyzuje a interpretuje. V mém případě byla narátorkou moje babička narozená v roce 1922, a pocházející ze zemědělského prostředí, díky čemuž její životní zkušenosti nekorespondují příliš s obrazem doby, ve které žila, jež nám podává mainstreamová historie, zaměřená spíše na střední městské vrstvy. Díky tomu bylo při použití orální historie a analytické kategorie gender možno zpracovat originální pohled na události a dobu dvacátého století tak, jak jej zažila konkrétní žena. Tento pohled, opomíjející často politické události, které mainstreamová historie považuje za klíčové, a akcentující více každodenní život ovlivněný genderovým systémem, je živoucí dokladem o tom, jak rozdílné může být vnímání života v závislosti na kontextu a konkrétní životní zkušenosti.
|
host ::
