| |
|
Role kancléře v zahraniční politice Spolkové republiky Německo: Angela Merkelová
Farská, Kateřina ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rolí kancléře v zahraniční politice z hlediska institucionálních možností, jaké mu německý politický systém nabízí a také z hlediska osobnosti kancléře - snaží se odpovědět na otázku, zda je možné v zahraničněpolitických pozicích kancléře identifikovat vliv jeho osobnosti. To vše zkoumá na příkladu současné kancléřky Angely Merkelové, která je v úřadu dostatečně dlouhou dobu pro provedení výzkumu a zároveň je v zahraničí uznávanou osobností. Práce dochází k závěru, že kancléř disponuje možnostmi přímého zasahování do zahraniční politiky a tyto možnosti využívá. Pomocí diskurzivní a obsahové analýzy projevů bylo možné identifikovat zahraničněpolitické preference kancléřky, které je možné spojit s její osobní životní zkušeností.
|
|
Role of UNHCR in case of asylum seekers, refugees and stateless persons – the case study of Turkey
Unzeitigová, Klára ; Novotná, Markéta (vedoucí práce) ; Kuchařová, Alžběta (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na rámující schopnost UNHCR, která je zkoumána na základě modelu aktérství od Kratochvíla, Cibulkové a Beníka. Kritická diskurzivní analýza Normana Fairclougha je aplikována za účelem analýzy textové, kontextuální a sociokulturní dimenze rámující schopnosti UNHCR. Pro práci byla zvolena případová studie Turecka, protože Turecko patří k jedné ze zemí s největším počtem uprchlíků a žadatelů o azyl. Prostřednictvím kritické diskurzivní analýzy práce zkoumá, zda je UNHCR považováno za aktéra, který rámuje mezinárodní prostředí v rámci problematiky žadatelů o azyl, uprchlíků a státního bezdomovectví. Analýza ukázala, že UNHCR je respektovanou mezinárodní organizací a důležitým aktérem v dané problematice. Nicméně, ne všechny mezinárodní organizace přisuzují UNHCR roli zákonodárce a aktéra, který iniciuje debaty v rámci dané problematiky.
|
|
Podporované zaměstnávání z pohledu zaměstnavatelů
MYŠÁKOVÁ, Hana
Filosofie podporovaného zaměstnávání se v českém prostředí vyvíjí přes dvacet let, přesto je nadále opomíjenou službou, kterou realizuje několik málo neziskových organizací. Nejenže chybí legislativní ukotvení této služby, ale podobně nejasný pohled na zaměstnávání lidí se zdravotním postižením přichází ze strany společnosti. Současná situace na trhu práce není nijak příznivá. Pro lidi se zdravotním postižením se tak podpora při hledání zaměstnání stává stále více nezbytnou a žádanou pomocí. Důležitým článkem celé problematiky jsou zaměstnavatelé, jejichž postoj k myšlence podporovaného zaměstnávání hraje významnou roli. Bakalářská práce na téma "Podporované zaměstnávání z pohledu zaměstnavatelů", jak napovídá sám název, má ambici nahlédnout na podporované zaměstnávání z úhlu pohledu těch, kteří nejsou aktivními iniciátory této služby, avšak jsou důležitými aktéry pro její úspěšnou realizaci, tedy zaměstnavatelé. Teoretická část práce má snahu přiblížit základní problematiku. Popisuje službu podporované zaměstnávání od historického vývoje po její neodmyslitelný význam. Blíže se zaměřuje na specifika zdravotního postižení a s tím spojený sociální dopad na člověka. Závěr je věnován pracovním možnostem lidí se zdravotním postižením v podmínkách současné legislativní i ekonomické situace. Praktická část práce je zpracována formou kvalitativního výzkumu. Pro účely výzkumu byla použita metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Pro výzkumné šetření bylo zvoleno 8 informantů, a to prostřednictvím záměrného výběru. Získaná data z rozhovorů byla vyhodnocena metodou otevřeného kódování. Hlavním cílem práce bylo zmapovat zkušenosti zaměstnavatelů se službou podporované zaměstnávání. Dalším zájmem zkoumání byla motivace zaměstnavatelů k realizaci této služby. Výzkumná otázka zněla: "Jaké důvody pro realizaci podporovaného zaměstnávání u zaměstnavatelů převládají?" Výzkum poukázal na nejčastější skutečnosti, které zásadním dílem předurčují možnost integrace lidí se zdravotním postižením na otevřený trh práce. Na základě rozhovorů a zodpovězení výzkumné otázky bylo možné charakterizovat zkušenosti zaměstnavatelů se službou podporované zaměstnávání i hlavní motivy zaměstnavatelů k její realizaci. Z výpovědí bylo zjištěno, že zkušenost zaměstnavatelů se službou podporované zaměstnávání je poměrně omezená. Zaměstnavatelé se s ní seznamují nejčastěji prostřednictvím agentury pro podporované zaměstnávání, která je nejenom iniciátorem spolupráce, ale sehrává významnou roli při přijetí uživatele do pracovního poměru. Spokojenost zaměstnavatele s agenturou bývá často i důležitým kritériem úspěšného průběhu tohoto zaměstnávání. Zaměstnávání lidí se zdravotním postižením přináší určitá rizika spojená s limity, jež s sebou nese zdravotní postižení. Toho jsou si vědomi také zaměstnavatelé umožňující těmto lidem pracovat. Impuls k zaměstnání bývá různorodý, od finančních zvýhodnění, firemní filantropie po osobní solidaritu zaměstnavatele. Společenská odpovědnost firmy je trend, s nímž se mnozí zaměstnavatelé teprve seznamují, avšak lze usuzovat, že může mít nemalý vliv na stále více samozřejmé zaměstnávání lidí se zdravotním postižením a tím i častější vyhledávání služby podporovaného zaměstnávání z řad zaměstnavatelů. Tato bakalářská práce může přispět k pochopení významu práce v životě lidí se zdravotním postižením. Přinese informace o tom, jaké jsou zkušenosti zaměstnavatelů s využitím služby podporovaného zaměstnávání a jaká je jejich motivace k realizaci této služby. Stejně tak může pomoct odhalit překážky integrace lidí se zdravotním postižením na otevřený trh práce.
|
|
Zdravotník jako pacient
Uhlířová, Lucie ; Pečenková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Ulrychová, Hana (oponent) ; Švecová, Dagmar (oponent)
Autor: Lucie Uhlířová Instituce: Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové Název práce: Zdravotník jako pacient Vedoucí práce: Jaroslava Pečenková Počet stran: 96 Počet příloh: 4 Rok obhajoby: 2010 Klíčová slova: zdraví, nemoc, pacient, zdravotník, sestra, prožívání, profesionální chování, role, zkušenost, empatie Bakalářská práce pojednává o tématu zdravotník v roli pacienta. V teoretické části představuje čtenářům poznatky z oblasti psychologie zdraví a nemoci, pojmy ze sociální psychologie i psychologie osobnosti. Popisuje specifika osobnosti a profesní role sestry, role nemocného, zvláštní důraz je kladen na problematiku sestry v roli pacienta. Praktická část práce se zajímá o vnímání zdraví a nemoci pacientem-zdravotníkem. Zkoumá vliv profese na prožívání vlastní nemoci, na vnímání prostředí nemocnice i práce zdravotnického personálu. Hlavním cílem práce je zjistit, jaký vliv má zkušenost v roli pacienta na další profesní a osobní život zdravotníka. Těžiště práce tvoří dotazníkové šetření, jehož zkoumaným vzorkem jsou všeobecné sestry, které spojuje vlastní zkušenost s hospitalizací.
|
|
Miřenka Čechová
Janečková, Kateřina ; PETIŠKOVÁ, Ladislava (vedoucí práce) ; SOPROVÁ, Jana (oponent)
Monografická práce se zaměřuje na tvorbu Miřenky Čechové, jedné z předních
osobností našeho současného jevištního umění. Přibližuje její osobnost a
umělecký vývoj od studia tanečního umění k mimickému a fyzickému divadlu.
Představuje její přínos pro současné české fyzické divadlo a odkazuje na její
zahraniční úspěchy. Všímá si její úlohy jako spoluzakladatelky souborů
Theatro Pantomissimo a Spitfire Company. Mapuje tvorbu těchto souborů a
odkrývá pracovní i pedagogické postupy při přípravě autorských představení.
|
|
Ošetřovatelská péče u klientů s inkontinencí moči dlouhodobě upoutaných na lůžku.
KUBÍKOVÁ, Nikola
Bakalářská práce s názvem ,,Ošetřovatelská péče u klientů s inkontinencí moči dlouhodobě upoutaných na lůžku" se zabývá problematikou ošetřovatelské péče inkontinentních klientů dlouhodobě upoutaných na lůžku na oddělení následné péče. Inkontinence moči je stav nedobrovolného úniku moči, který představuje významný zdravotní a sociální problém (Kalvach a kol., 2004). Dle International Continence Society (ICS) se inkontinence moči dělí na extrauretrální a uretrální. Extrauretrální inkontinence moči se dělí na vrozenou a píštěle. Do vrozené inkontinence se řadí atrofie a ektopie ureteru. Mezi píštěle pak patří ureterální, vezikální a uretrální inkontinence. Uretrální inkontinenci dále dělíme na stresovou, reflexní, urgentní a paradoxní ischurii (Zámečník a Macek, 2012). Z ošetřovatelského hlediska se IM rozděluje na ošetřovatelské diagnózy: Funkční inkontinence moči 00020, dále Močová inkontinence s přetékáním 00176, 00018 Reflexní inkontinence moči 00018, Stresová inkontinence moči 00017, Urgentní inkontinence moči 00019, Zhoršené vylučování moči 00016, Retence moči 00023, Riziko urgentní inkontinence moči 00022 a Snaha zlepšit vylučování moči 00166 (Herdman, 2013). Teoretická část bakalářské práce se týká vymezení pojmu inkontinence moči a jejímu dalšímu dělení. Dále se zabývá úlohou sestry při diagnostice IM, terapií, ošetřovatelským procesem u klientů s IM a klasifikací močové inkontinence dle ošetřovatelských diagnóz s ošetřovatelskými intervencemi. Praktická část bakalářské práce obsahuje výsledky kvalitativního výzkumného šetření, které byly získány metodou dotazování, technikou hloubkového rozhovoru, dále obsahovou analýzou ošetřovatelské dokumentace a srovnáním standardů ošetřovatelské péče u dvou vybraných nemocnic Jihočeského kraje. Praktickým výstupem bakalářské práce bude zpracovaný ošetřovatelský plán u dlouhodobě ležícího pacienta s inkontinencí moči.
|
|
Úloha autority a princíp partnerstva pri tvorbe choreografického diela
Radačovský, Mário ; KAZÁROVÁ, Helena (vedoucí práce) ; WIESNER, Daniel (oponent)
V našom tanečnom umení je veľmi dôležité ak sa môžeme stretnúť s osobnosťami, ktoré ovplyvnia náš život natoľko či už pozitívne alebo negatívne ,že si tento ich odkaz nesieme celým naším umeleckým životom.
Princíp autority ktorá nás denne formuje ,ale aj partnerstva bez ktorého by to celé zrejme nebolo ani možné .Určitá forma partnerstva je viac ako potrebná v našom veľmi náročnom povolaní. Napriek tomu byť tanečníkom nie je povolanie ale skôr o poslanie .
Cieľom mojej práce je pokúsiť sa načrtnúť určite formy autorít na základe mojich osobných skúseností ako aj ponúknuť porovnanie medzi nimi cez vykreslenie určitých modelových situácií ,ktoré som mal možnosť osobne zažiť. Ponúknuť rozličné riešenia určitých situácií .
Vždy ide o nejaký cieľ spoločného snaženia sa naplniť ho. Rozdiel je inteligencií a spôsobe ako vytúžený úspech dosiahnuť. Nakoniec výsledok nie je aj tak to najdôležitejšie ale forma a hlavne ako sme ho dosiahli. Celá moja práca bola o zamyslení a paralelách a novom vnímaní už existujúcich prežitkov.
|
|
Role a kompetence sestry v komparaci Česká republika a Namibie
KLYNCYPAROVÁ, Hana
Teoretická východiska Profese sestry patří mezi povolání i poslání, ve společnosti se stále řadí k významným. Sestra je nezávislým pracovníkem, který má nezastupitelné místo v rámci poskytování péče. V praxi zastává určité role, například role pečovatelky, edukátorky, komunikátorky, roli advokáta, poradce, nositele změn, lídra, manažera a výzkumnice. Tyto role jsou v neustále interakci a jsou vzájemně propojeny. Péče o zdraví populace má multidisciplinární a multiprofesionální charakter. Ačkoliv každá z těchto profesí přispívá k péči svým jedinečným způsobem, všechny mají společné určité dovednosti, které jsou nezbytné z hlediska zajištění kvality péče. V průběhu let docházelo ke zvyšování odborné kvalifikace i navyšování kompetencí. Rozšířilo se spektrum výkonů, ke kterým dříve sestry neměly kompetence nebo musely mít písemné pověření lékaře. Tato práce je sestavena z části teoretické a části empirické. Teoretická část poskytuje přehled a informace o oboru ošetřovatelství a jeho historii, zabývá se systémem péče a vzdělávacím systémem jak v České Republice, tak v Namibii. Dále zde nalezete výčet rolí a jejich význam v povolání sestry. V poslední části se zabývá kompetencemi sester taktéž v obou zemích. Cíl práce: Cílem práce bylo zjistit role a kompetence sester v České Republice a Namibii. K tomuto cíli byly zvoleny výzkumné otázky, jaké role zastávají sestry v České Republice a Namibii a jaké mají sestry v České Republice a Namibii kompetence. Použité metody: K zajištění potřebných dat a informací byl zvolen kvalitativní výzkum, pomocí hloubkového rozhovoru a dotazování se sestrami z nemocnice v Českých Budějovicích a sestrami z Namibijské nemocnice v Keetmanshoop. Všechny rozhovory byly zaznamenány na diktafon a posléze doslovně přepsány. Výsledky: Zaznamenané rozhovory byly po přepsání podrobeny analýze, pomocí metody papír a tužka, byly otevřeně kódovány. Z analýzy těchto dat vznikly následující kategorie: role pečovatelky, role edukátorky, role komunikátorky, role advokáta, role poradce, role nositelky změn, role lídra, role manažera, role výzkumnice a kategorie kompetence. K jednotlivým kategoriím byly přiřazeny podkategorie. Všechny získané informace byly následně zahrnuty do přehledných schémat. Závěr: Z výzkumu vyplývá, že všeobecné sestry mají obecné znalosti o rolích a kompetencích, a to jak v Namibii, tak v České Republice. Překvapivě české zástupkyně nejvíce selhaly v roli advokátky, kde viditelně tápaly, zatímco africké kolegyně se ukázaly jako velmi informované, dále je patrná únava českých sester, projevující se zejména v boji s byrokracií. České sestry mají pocit, že přílišná administrativa jim ubírá čas k poskytování přímé péče a narušuje i výkon dalších rolí, což se také projevuje nízkou iniciativou a ambicemi, české sestry netouží po navyšování kompetencí. Africké sestry, jež mají mnoho kompetencí, které u nás přísluší lékaři, ba naopak touží ještě po dalších.
|
|
Působení absolventa studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství v praxi poskytovatelů sociálních služeb
SALABOVÁ, Jana
Teoretická část se dělí na 4 kapitoly. První kapitola je věnována pomáhajícím profesím, kde tyto profese nejprve definuji a dále vkládám i vymezení studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství, se kterým v práci dále pracuji. Také se v této kapitole dotýkám připravenosti budoucích absolventů k vykonávání práce sociálního pracovníka, pracovníka v sociálních službách. Druhá kapitola nese název speciální pedagogika, kde tento vědní obor vymezuji předmět, cíle a její členění. Třetí kapitola se zaměřuje na sociální služby, a to konkrétně na definování tohoto pojmu, druhy a formy sociálních služeb, zařízení spadající do oblasti sociálních služeb a kdo je jejich poskytovatelem. Čtvrtá a poslední kapitola teoretické části se věnuje roli absolventa studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství v sociálních službách, kde je popisován sociální pracovník definice, kvalifikační a další předpoklady a kompetence, také je zde podkapitola, kde je zmínka o pedagogickém pracovníkovi a to konkrétně o vychovateli, kde se nalézají osobnostní a jiné předpoklady pro výkon této práce a náplň práce, kterou vykonává vychovatel v zařízení sociálních služeb. Poslední stránky čtvrté kapitoly jsou věnované pracovníkovi v sociálních službách jeho činnostem a zároveň i osobnímu asistentovi, kde se zaměřuji na definici této pozice a samotné osobní asistence a přidávám i osobnostní předpoklady k této pozici. Cílem praktické části práce je zmapování působení absolventa studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství v praxi sociálních služeb - konkrétně, jaká je jeho náplň práce, zda má kompetence k vykonávání této pozice, jestli je s prací spokojen a jaká byla jeho motivace pracovat právě v této oblasti. Praktická část obsahuje kvalitativní výzkum. K naplnění výše uvedených cílů byla zvolena technika sběru dat pomocí strukturovaného rozhovoru s respondenty, kterými mi byli absolventi studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství pracující v oblasti sociálních služeb. Lze říci, podle výsledků této práce, že absolventi se v oblasti sociálních služeb většinou uplatní na nižších pracovních pozicích a to jako pracovníci v sociálních službách, a to i přesto, že mají kvalifikaci i na vykonávání sociálního pracovníka. Věkové rozmezí klientů, se kterými respondenti pracují, se pohybuje od dětského věku a končí věkem seniorským. Motivace, která vedla dotazované k rozhodnutí zvolit právě oblast sociálních služeb je různá, někteří uváděli, že jim k tomu pomohla praxe při škole a to jak samotná práce, tak i zaujetí právě onou cílovou skupinou, již předešlá zkušenost s prací s lidmi s postižením či právě nabytí nových zkušeností. Také angažovanost rodinného příslušníka a jejich předešlé vzdělání bylo určitou motivací. Spokojenost s prací je podle zjištěných dat patrná a to přispívá i ke kvalitně a zodpovědně odváděné práci. Osobním přínosem je podle zjištěných výsledků především jejich potřebnost v činnostech, které v práci provádějí, nové zkušenosti, které získávají a také vidina pokroků jejich klientů. Výhodou zaměstnání, které provádějí je pro ně nejčastěji nestereotypnost, zmiňují cílovou skupinu, se kterou pracují, pokroky klientů a že je pro ně práce naplňující, i proto, že jsou v příjemném kolektivu lidí. Kamenem úrazu, tudíž nevýhodou je pro ně především finanční ohodnocení, které není moc uspokojující a pracovní doba. Vystudovaný studijní obor Speciální pedagogika - vychovatelství, je pro dotazované absolventy přínosem, hlavně co se týče praxe při škole, kterou měli možnost vykonávat a navštěvovat různá zařízení.
|
host ::
