Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 730 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.03 vteřin. 


Ošetřovatelská péče o dětského pacienta s akutní pankreatitidou.
ŽENÍŠKOVÁ, Pavla
Abstrakt - Ošetřovatelská péče o dětského pacienta s akutní pankreatitidou. Současný stav: Akutní pankreatitida je zánětlivé onemocnění slinivky břišní. Podstatou onemocnění je samonatrávení mateřské tkáně slinivky břišní. Nejčastější příčina akutní pankreatitidy v dětském věku je infekce. Může jít o infekci virovou, bakteriální, či parazitární. Hlavním klinickým příznakem je bolest břicha spojená se zvracením. Diagnózu potvrdí laboratorní vyšetření krve, kde jsou zvýšené hodnoty amylázy a lipázy v séru. Dosud nepřekonanou zobrazovací neinvazivní metodou při diagnostice akutní pankreatitidy u dětí je ultrasonografické vyšetření břicha. Jedná se o vyšetření neinvazivní, rychlé a dostupné. Je-li u dětského pacienta diagnostikována akutní pankreatitida, je to důvod k hospitalizaci pacienta na dětském oddělení. Dle průběhu a formy onemocnění je dítě přijímáno buď na jednotku intenzivní péče, nebo na standardní oddělení. Začátek léčby jednoznačně znamená absolutní zákaz přijímat výživu per os. Dále je důležitá aplikace analgetik a antibiotik. U aplikace analgetik se názory různí ohledně opiátového, či neopiátového typu analgetik. Pro nezbytně dlouhou dobu je možné výživu zajišťovat parenterální cestou. Dle nových doporučení je možné u lehčí formy onemocnění začít s enterální výživou ihned, jakmile ji začne dětský pacient tolerovat. Prognóza je u lehčí formy velice dobrá. Z akutní pankreatitidy se v 15-35 % vyvine pankreatitida chronická. Cíle: Prvním cílem bylo vyhodnotit míru nárůstu akutní pankreatitidy v dětském věku v České republice v letech 2010 až 2014. Druhým cílem bylo popsání specifik ošetřovatelské péče o dětského pacienta s akutní pankreatitidou během hospitalizace, při následné péči a po propuštění do domácího prostředí. Metodika a výzkumný soubor: K dosažení prvního cíle byl osloven Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky. Dále bylo osloveno všech sedm zdravotních pojišťoven fungujících v České republice. K dosažení druhého cíle byla použita metoda analýzy dokumentů a dat. Výsledky: Od roku 2010 je v ČR neustálý pozvolný nárůst akutní pankreatitidy u dětských pacientů. Zatímco v roce 2010 byl počet onemocnění 221 pacientů, tak v roce 2014 to bylo již 318 dětských pacientů s touto nemocí. Specifika ošetřovatelské péče o dětského pacienta s akutní pankreatitidou tkví ve včasné diagnostice, analgetické a antibiotické terapii, monitoraci fyziologických funkcí, monitoraci bolesti, péči o katetry a hlavně v dietním opatření. Již během hospitalizace se postupně u dětského pacienta začíná s perorální výživou v podobě čaje, šťáv, pyré, pudinků a sucharů. Je velice důležité, aby i po propuštění do domácí péče dětský pacient dodržoval doporučená dietní opatření v podobě pankreatické diety. Stejně tak je důležitý pozvolný návrat dítěte do běžného života. Závěr: Akutní pankreatitida u dětí je považována za náhlou příhodu břišní. Nejčastější etiologie je infekční. Klinický obraz je provázen silnou bolestí břicha a zvracením. Diagnózu potvrdí zvýšené referenční hodnoty amylázy, lipázy v séru a ultrasonografické vyšetření břicha. Léčba probíhá během hospitalizace na jednotce intenzivní péče, či standardním dětském oddělení. Od roku 2010 dochází k postupnému nárůstu dětských pacientů s akutní pankreatitidou. Specifika ošetřovatelské péče jsou v monitoraci fyziologických funkcí a monitoraci bolesti, péči o žilní vstup a péči o potřeby dětského pacienta. Nejdůležitější specifikum je dodržování přísného dietního režimu. Doporučení pro praxi: Výstupem bakalářské práce je stručné shrnutí ošetřovatelské péče o dítě s proběhlou akutní pankreatitidou v domácím prostředí. Tato doporučení je návodem pro rodiče, kterým bylo propuštěno dítě s proběhlou akutní pankreatitidou do domácího ošetřování.

Testování léčiv perspektivních pro využití v rybářské praxi.
SCHEINER, Pavel
Cílem práce bylo zhodnotit efekt orálně aplikovaného praziquantelu, na účinnost léčby proti nejčastějším tasemnicím (Atractolytocestus huronensis Anthony, 1958 a Khawia sinensis Hsü, 1935) u kapra obecného (Cyprinus carpio Linnaeus). Přirozeně nakažené ryby (jednoleté; K1+) byly rozděleny do 3 zkušebních skupin obsahujících 17 vzorků. Byl jim aplikován praziquantel smíchaný s tepelně upraveným škrobovým vehikulem (v dávkách 50 mg.kg-1 živé hmotnosti). Třem kontrolním skupinám bylo aplikováno pouze škrobové vehikulum. Ryby byly zkoumány pomocí pitvy střeva 2, 4 a 6 dní po aplikaci. 48 hodin po aplikaci se významně snížil výskyt u obou nalezených parazitů. Invaze A. huronensis byla plně elimována u všech ryb po 96 hodinách od aplikace, zatímco některé vzorky K. sinensis byly ještě dohledatelné ve střevě několika ryb. Plná eliminace obou parazitů byla pozorována 6 dnů po aplikaci. Naše výsledky ukazují, že potřeba doba k vyloučení K. sinensis je delší než k vyloučení A. huronensis. Ústně aplikovaný praziquantel v dávce 50 mg kg-1 je dostačující k eliminaci infekce A. huronensis a K. sinensis. Dílčím cílem práce bylo posoudit efekt orálně aplikovaného praziquantelu na hematologické a biochemické parametry krve kapra obecného (Cyprinus carpio L.), infikovaného tasemnicemi Atractolytocestus huronensis a Khawia sinensis. Infikované ryby byly rozděleny do šesti skupin. Dvěma skupinám byl aplikován paziquantel rozmíchaný ve škrobovém vehikulu v dávce 30 mg/kg živé hmotnosti, dvěma dalším skupinám v dávce 50mg/kg živé hmotnosti. Rybám v kontrolních skupinách bylo aplikováno jen čisté škrobové vehiculum. Odběr krve a následné patoanatomické vyšetření bylo provedeno 24 a 96 hodin po aplikaci praziquantelu. Výsledky hematologického vyšetření krve odebrané 24 hodin od aplikace poukazují na signifikantní pokles (p<0,01) počtu erytrocytů a hemoglobinu a hematokritu u obou skupin E1 a E3, které se po 96 hodinách srovnaly na původní hladinu. Po 96 hodinách byl zaznamenán signifikantní vzestup (p<0,05) hladiny sérového jaterního enzymu ALT.

Prevence karcinomu hrdla děložního
Kafková, Simona ; Šafář, Petr (vedoucí práce)
Karcinom hrdla děložního vzniká v důsledku proliferace nádorově transformovaných buněk děložního hrdla. U více než 99 % se na etologii podílí vysoce rizikové typy lidského papillomaviru (HPV), který je nejčastějším virovým sexuálně přenosným agens. Většina HPV infekcí má pouze přechodný charakter a lidský organismus jej dokáže přirozenými imunitními mechanismy odstranit. Perzistující infekce však může vézt k maligní transformaci a nekontrolovatelné proliferaci buněk děložního hrdla. Interval od infikování epitelu papillomaviry ke vzniku maligního onemocnění bývá delší než 10 let. Prevence karcinomu hrdla děložního zahrnuje ochranu proti infekci lidským papillomavirem a včasnou diagnostiku a léčbu prekanceróz. Velký průlom v ochraně proti papillomavirové infekci znamenalo zavedení vakcinace proti nejčastějším onkogenním typům HPV. Přesto však základním opatřením zůstává včasná diagnostika prekanceróz formou celoplošného screeningu. Ten se musí i nadále vykonávat u žen nevakcinovaných, ale i u žen, které očkování podstoupily, neboť doposud vyrobené vakcíny chrání jen proti 80 % onkogenních genotypů HPV. Již léta používanou metodou screeningu je onkologická cytologie. Protože abnormality epitelu v počátečních stádiích nedoprovází žádné klinické ani anamnestické příznaky, cytodiagnostika je jedinou možností,...

Kryptosporidiové infekce prasat
FORNBAUMOVÁ, Iva
Na základě genetických a biologických studií byly charakterizovány 2 rozdílné genotypy s adaptací na prasata, a to Cryptosporidium suis a Cryptosporidium pig genotype II. Infekce těchto zmíněných kryptosporidií je mnohem mírnější než infekce Cryptosporidium parvum. Přestože byly zaznamenány ojedinělé výskyty C. suis u lidí, jejich infektivita pro člověka je nejasná.

Zdravotní stav lipové aleje na Masarykově třídě v Liberci
Knoppová, Michaela
Cílem této práce je zhodnotit a zdokumentovat zdravotní stav Masarykovy aleje v Liberci. Zdravotní stav zde byl negativně ovlivněn rekonstrukcí celé ulice, kdy došlo k rozšíření tramvajové trati a výměně inženýrských sítí. Při těchto pracích došlo k významnému poškození kořenového systému, díky kterému se u stromů výrazně usnadnila infekce nebezpečnými dřevokaznými houbami jako je Ustulina deusta a Pholiota squarosa. K dalšímu šíření těchto nebezpečných dřevokazných hub přispívají velmi časté trhliny a jiná mechanická poškození.

Citlivost hybridního šťovíku k virovým infekcím
LOMNICKÁ, Anna
Šťovík Uteuša byl infikován mechanickým přenosem šťávou virem mozaiky ředkvičky a virem žluté mozaiky vodnice. Byly pozorovány příznaky infekce. Přítomnost virů byla potvrzena pomocí PCR a sekvenací.

Kryptosporidiové a mikrospordidiové infekce ve chovech prasat
HANZLÍKOVÁ, Dagmar
Kryptosporidie a mikrosporidie jsou celosvětově rozšíření oportunní paraziti. Vzhledem k jejich širokému hostitelskému spektru a zootickému potenciálu přestavují významné riziko pro imunodeficitní jedince, zejména AIDS pacienty. Přirozené kryptosporidiové infekce u prasat jsou rozšířené, ale zpravidla apatogenní. Celkem bylo vyšetřeno 411 vzorků trusu, 39 prasnic, 127 selat, 122 odstavených selat a 123 selat z předvýkrmu ze 3 farem na kryptosporidiové infekce použitím anilin-karbol-methyl-violeť barvící metodou a pozitivní vzorky molekulárně charakterizované (sekvenování části genu malé podjednotky). Celkově, infekce byly potvrzeny v 84 ze 411 zvířat (20 %), s nejvyšší výskytem u kategorie odstav (27 %). Všechny pozitivní vzorky byly genotypizovány na základě sekvenční analýzy malé podjednotky. Nalezeny byly C.suis, Cryptosporidium pig genotype II a C. muris. Mikrosporidiové infekce u prasat jsou velmi časté. Prasata byla často infikována E. biuneusi. Spory byly nalezeny v 258 vzorcích ze 342 (75 %). Nejvyšší prevalence byla u kategorie předvýkrm (86 %). Genotypizací založenou na stanovení ITS části rRNA genu bylo stanoveno, že prasata jsou nejčastějji nakažená genotypem F, zatímco u dvou zvířat byl identifikován zoonotický genotyp D a u dalších dvou zvířat genotyp Peru 9.

Cytomegalovirová infekce po transplantaci ledviny
Reischig, Tomáš ; Třeška, Vladislav (vedoucí práce) ; Viklický, Ondřej (oponent) ; Zadražil, Josef (oponent) ; Pazdiora, Petr (oponent)
1 Univerzita Karlova Praha Lékařská fakulta v Plzni Česká republika CYTOMEGALOVIROVÁ INFEKCE PO TRANSPLANTACI LEDVINY MUDr. Tomáš Reischig I. interní klinika FN a LFUK v Plzeň Autoreferát disertační práce v oboru vnitřní lékařství 2 Disertace byla vypracována v rámci kombinované formy doktorského studijního programu na I. interní klinice a chirurgické klinice FN a LFUK Plzeň. Doktorand: MUDr. Tomáš Reischig Školitel: Prof. MUDr. Vladislav Třeška, DrSc. Chirurgická klinika, FN a LFUK Plzeň Oponenti Prof. MUDr. Ondřej Viklický, CSc. Klinika nefrologie, IKEM Praha Doc. MUDr. Josef Zadražil, CSc. III. interní klinika, FN a Univerzita Palackého Olomouc Stanovisko k disertaci vypracoval Prof. MUDr. Vladislav Třeška, DrSc. Autoreferát byl rozeslán dne………. Obhajoba disertace se koná dne……v…….hod. před komisí pro obhajoby doktorských disertací v oboru vnitřní lékařství S obsahem disertační práce je možno se seznámit na děkanátě lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni, Husova 13 Prof. MUDr. Ondřej Topolčan, CSc. předseda komise pro obhajoby ve vědním oboru vnitřní lékařství 3 1. ORIGINÁLNÍ STUDIE Disertační práce je založena na třech níže uvedených originálních studiích (I-III), které byly provedeny a publikovány tiskem v době doktorandského studia (2006-2009). Vzhledem k provázanosti s dřívějším výzkumem se...

Juvenilní lymfocytární thyreoidis a současný výskyt infekce Helicobacter pylori
Pomahačová, Renata ; Sýkora, Josef (vedoucí práce) ; Hníková, Olga (oponent) ; Kalvachová, Božena (oponent)
1. Souhrn 1.1. Prvním cílem studie bylo zjištění současného výskytu infekce Helicobacter pylori u souboru dětí s juvenilní lymfocytární thyreoiditidou (JLT) a její porovnání s prevalencí této infekce u souboru stejně starých, ale zdravých dětí. Soubor pacientů s JLT tvořilo 199 dětí (věkové rozmezí 0-18 let). Aktivní infekce H. pylori byla potvrzena u 15 nemocných (7,5%) neinvazivním diagnostickým testem přítomnosti antigenu H. pylori ve stolici pomocí ELISA testu za použití monoklonálních protilátek (Amplified IDEIQA HpStAR ELISA, DakoCytomation, Glostrup, Denmark). Tuto pozitivní skupinu tvořilo 14 dívek a 1 chlapec s průměrným věkem 11,2 ±2,3 let. U 6 dětí byla přítomna hypofunkce štítné žlázy, z toho u 3 dětí byla přítomna atrofická forma thyreoiditidy s těžkou hypotyreózou s přítomností myxedému, ostatní děti měly hypertrofickou formu thyreoiditidy. 7 dětí podstoupilo gastroskopické vyšetření, které potvrdilo chronickou aktivní gastritidu. Pouze 3 děti měly gastrointestinální potíže při H. pylori infekci, ostatní děti byly asymptomatické. Toto zjištění je v souladu s obecnými poznatky o asymptomatickém průběhu infekce H. pylori u dětí až v 90% případů. Kontrolní skupinu tvořil soubor 1545 asymptomatických zdravých dětí ve věku 0 - 15 roků ze stejné geografické oblasti žijících v různých oblastech...