| |
| |
|
Porovnání neinvazivního a invazivního vyšetření mozkových cév z pohledu praxe radiologického asistenta.
NOVOTNÁ, Dana
Téma mé bakalářské práce bylo ?Porovnání neinvazivního a invazivního vyšetření mozkových cév z pohledu praxe radiologického asistenta?. V teoretické části se zabývám onemocnění cévní mozkové příhody (CMP) a její diagnostikou. Jedná se o akutní onemocnění způsobené uzávěrem některé z mozkových tepen a následnou nedokrevností mozku (ischemie) nebo krvácením do mozku (hemoragie). Patří mezi tři nejčastější příčiny úmrtí ve vyspělých zemích. Praktická část obsahuje výzkum využití neinvazivních a invazivních zobrazovacích metod v diagnostice mozku a mozkových cév. Získané statistické údaje z Radiodiagnostického oddělení Nemocnice České Budějovice a. s. jsem zpracovala kvantitativně. Z výsledků vyplývá převaha neinvazivních vyšetření nad invazivním. Z neinvazivních zobrazovacích metod se v diagnostice CMP nejčastěji používá Výpočetní tomografie (68 %), která spolehlivě rozliší ischemii od hemoragie. Magnetická rezonance (7 %) je citlivější metodou při diagnostice ischemického iktu. Další metodou je ultrasonografie (13 %), která nám umožňuje posouzení stupně stenózy/okluze vyšetřované cévy. Jako jediný zástupce invazivních metod je katetrizační angiografie (12 %), která je považována za zlatý standard v zobrazování cévního řečiště. Její výhodou je možnost navázání endovaskulární intervence. Dalším úkolem bylo porovnávat úlohu radiologického asistenta u jednotlivých vyšetření. Bylo nezbytné najít společné body v praktické činnosti radiologického asistenta při obou typech vyšetření a na rozdílech ukázat specifický význam a náročnost jeho práce.
|
| |
|
VYŠETŘOVACÍ CT ALGORITMY PRO VČASNOU DIAGNOSTIKU ISCHEMICKÉ MOZKOVÉ LÉZE
VOHNOUTOVÁ, Markéta
Cévní mozková příhoda (CMP), je po srdečním infarktu druhou nejčastější příčinou úmrtí v České republice. Již řadu let neplatí, že postihuje především starší lidi. V posledním desetiletí jsou čím dál častější případy cévní mozkové příhody, iktů, u lidí kolem 40 roku. Záměrem této bakalářské práce je souhrnně zpracovat získané poznatky o výše uvedené problematice. Pro naplnění záměru této práce byl stanoven následující cíl a to zhodnotit přínos nových softwarových programů multidetektorových počítačových tomografů v časné diagnostice náhlých mozkových příhod. V části Současný stav je podrobně popsána etiologie, etiopatogeneze, rizikové faktory CMP. Dále jsem zpracovala anatomii mozkového cévního zásobení a plynule přešla k počítačové tomografii. V současné době se softwarové programy natolik zdokonalily při včasné diagnostice ischemické mozkové léze. Je to způsobeno mimo jiné i neustálým zdokonalováním diagnostického zobrazování a jeho digitalizací. Hlavní roli v diagnostice nám představuje počítačová tomografie = CT, první etapou diagnostiky je CT nativního mozku, což nám prokáže zda-li se jedná o krvácející se či nekrvácející se akutní mozkovou příhodu. Dále pokračujeme perfuzí mozku, což nám ukazuje jaké procento tkáně je nenávratně poškozeno a zakončujeme diagnostický proces Angiografii. Následující část - praktická je soustředěna především na zpracování získaných dat z Nemocnice České Budějovice, a. s. a Masarykovy městské nemocnice v Jilemnici. Zde jsem porovnávala počty pacientů vyšetřovaných na CT. Má hypotéza se potvrdila a mohu říci, že využití nových softwarových programů při diagnostice náhlých mozkových příhod snižuje procento komplikací jejich léčby.
|
|
Zvláštnosti ošetřovatelské péče o pacienty s poraněním mozku
KAŠKOVÁ, Markéta
Výskyt poranění mozku, jejich komplikace a následky jsou medicínsky velice závažná témata. Sestry, jež se v praxi setkávají s těmito poraněními, zde mají své nezastupitelné místo. Cílem této práce bylo zjistit, zda mají sestry dostatečné znalosti o specifikách péče o pacienty s poraněním mozku a zda jsou sestry schopny včas rozpoznat možné komplikace. Potřebné údaje pro vyhodnocení kvantitativního šetření byly získány sběrem dat formou dotazníků na odděleních traumatologie, neurochirurgie a anesteziologicko resuscitačním oddělení Nemocnice České Budějovice a. s. Na základě výsledků bylo zjištěno, že sestry stále nemají dostatečné znalosti o zvláštnostech ošetřovatelské péče o pacienty s poraněním mozku. První hypotéza se nepotvrdila. Další zkoumanou oblastí byly znalosti o příznacích poranění mozku. Zde se respondenti dobře orientovali a odpovídali na většinu otázek shodně a správně. Proto druhou hypotézu lze považovat za potvrzenou. Co se týká problematiky, zda sestry umí včas rozpoznat komplikace při poranění mozku, zde se vyskytly velké rozdíly v odpovědích respondentů z jednotlivých oddělení. Celkově lze ale říci, že znalosti sester o komplikacích u pacientů s poraněním mozku jsou dostatečné a hypotéza se potvrdila.
|
|
Psychopatologické důsledky traumat
JELÍNKOVÁ, Hana
Diplomová práce se zabývá psychopatologickými důsledky po kraniocerebrálním traumatu a je zaměřena na vznik kognitivního deficitu po různém poškození mozku. V práci se zabývám vznikem mozkového traumatu a následně vzniklých psychologických deficitů. Dále popisuji vyšetření, které stanoví diagnózu a příslušnou formu rehabilitace. Následuje somatické a funkční postižení centrální nervové soustavy. Jako praktickou část jsem představila kazuistiku mladého chlapce, který po dopravní nehodě prodělal vážné kraniocerebrální poranění.
|
|
Komparace ošetřovatelské péče o apalicky nemocné v domácí a ústavní péči z pohledu pečujícího
SOUSEDÍKOVÁ, Zuzana
Z důvodu zrychlující se urgentní medicíny a zdokonalení neurochirurgické péče přežívají inzulty mozku jedinci, kteří v minulých letech měli šanci na záchranu života minimální. Jako následek tohoto pokroku je stále se zvyšující výskyt apalicky nemocných. Tato diplomová práce porovnává domácí a ústavní péči o apalicky nemocné. Zjišťuje, zda jsou tyto péče srovnatelně kvalitní a ucelené. Jelikož je domácí péče pro stát ekonomičtější, je nutné ji v dnešní době nedostatku financí v resortu zdravotnictví podporovat. Ke sběru dat byla použita kvalitativní technika výzkumu pomocí nestandardizovaného rozhovoru. Zkoumaným souborem bylo šest zdravotnických pracovníků a šest rodinných příslušníků, kteří se starají o apalicky nemocné. Jedna respondentka měla syna v ústavní péči, avšak na přechodnou dobu si jej brala do domácího ošetřování. Otázky byly připravené zvlášť pro zdravotnické pracovníky a zvlášť pro rodinné pečovatele. Z výzkumu je patrné, že apalicky nemocní v domácí péči dosahují výrazně lepších výsledků. Fyzická zátěž pečovatelů je srovnatelná, psychická je vyšší u rodinných příslušníků. Bazální stimulace, která je u takto nemocných nesmírně důležitá, je účelně využívána pouze v ústavní péči řádně proškolenými pracovníky. Výsledky této práce byly prezentovány na VI. Celostátní studentské konferenci pořádané Fakultou zdravotnických studií Univerzity Pardubice. Získaná data jsou součástí sborníku: SOUSEDÍKOVÁ, Zuzana. Komparace ošetřovatelské péče o apalicky nemocné v domácí a ústavní péči. In VI. Celostátní studentská vědecká konference bakalářských a magisterských studijních oborů Všeobecná sestra, Porodní asistentka, Zdravotnický záchranář, Ošetřovatelství. Pardubice : Univerzita Pardubice, 2011. s. 18. ISBN 978-80-7395-391-1. Práce bude také poskytnuta Sdružení Cerebrum, které ji umístí na své internetové stránky a poskytne svým klientům, kteří jsou ve styku s nemocnými po úrazu mozku. Rozšířením této práce mezi osoby, které mají ve své blízkosti jedince s poraněným mozkem je nejlepší možnost, jak poukázat na aktuálnost problému.
|
|
Fyzioterapie u pacientů po cévní mozkové příhodě v chronickém stádiu s využitím metod na neurofyziologickém podkladě
HANZALOVÁ, Jitka
Tématem této bakalářské práce je fyzioterapie u pacientů po cévní mozkové příhodě v chronickém stádiu onemocnění s využitím metod na neurofyziologickém podkladě. Cévní mozková příhoda je náhle se rozvíjející postižení části mozkové tkáně, které vzniká z důvodu poruchy prokrvení dané oblasti. Cévní mozková příhoda se klinicky manifestuje velice různorodě. Závisí zejména na lokalizaci, rozsahu, tíži a trvání ischémie či prokrvácení mozkové tkáně. Z toho plyne nutnost individuálního specializovaného rehabilitačního plánu pro konkrétního pacienta. Základním principem pohybové terapie na neurofyziologickém podkladě je využití plasticity nervového systému, jež je zachována i při rozsáhlém poškození mozkové tkáně. Metody využívají působení na různé tělesné receptory, čímž ovlivňují řídící mechanismy přímo v centrální nervové soustavě. Tato terapie působí na pacienta komplexně a nezaměřuje se jednotlivě na konkrétní svaly. Cílem této práce bylo ověřit a zhodnotit význam fyzioterapeutické péče založené především na využití metod na neurofyziologickém podkladě u pacientů, kteří se nacházejí v chronickém stádiu onemocnění. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část této bakalářská práce shrnuje poznatky o cévní mozkové příhodě, věnuje se jejím rizikovým faktorům, komplikacím, následkům atd. Dále jsou zde stručně popsány vybrané neurofyziologické metody používané v léčbě mozkových iktů, jejichž prvky jsou následně využity v praktické části práce při terapiích s konkrétními pacienty. Rovněž jsou zde popsány další prvky komplexní rehabilitace, využitelné v chronickém stádiu onemocnění. Praktická část popisuje fyzioterapeutickou léčbu u konkrétních pacientů. V této části byla užita metoda kvalitativního výzkumu s metodikami anemnéza, vstupní vyšetření, speciální vyšetření pomocí hodnocení hemiplegie dle Chedoke, záznamy jednotlivých terapií a zhodnocení účinnosti terapie. Práce může být využita jako informační a studijní zdroj pro odborné pracovníky a osoby, podílející se na péči o chronického pacienta s diagnózou cévní mozkové příhody.
|
|
Stanovení kritéria poškození hlavy pomocí konečnoprvkového modelu
Jiroušek, Ondřej ; Jíra, J.
Příspěvek se zabývá detailním MKP modelem lidské hlavy a jeho použitím pro určení kritéria poškození lidské lebky zejména při dopravních nehodách. Srovnání významu translačního a rotačního zrychlení pro stanovení kritéria poškození je v článku diskutováno. Popisovaný MKP model byl vytvořen na základě série CT a MRI snímků a skládá se ze tří částí: 1. lebka, 2. mozek, 3. subarachnoidální prostor. Model umožnuje definovat nová kritéria poškození mozku, např. na základě deformační energie.
|
host ::
