|
Šetření úvěrových podmínek bank říjen 2013
Česká národní banka
Šetření úvěrových podmínek bank zachycuje názory bank na změnu nabídky úvěrů prostřednictvím úvěrových standardů a podmínek při schvalování úvěrů a na změnu poptávky po úvěrech u nefinančních podniků a domácností. Tato informace shrnuje výsledky šestého kola šetření, tj. pohled bank na vývoj podmínek ve třetím čtvrtletí 2013 a jejich očekávání v uvedených oblastech pro čtvrté čtvrtletí 2013. Šetření se zúčastnilo 18 bank, které mají rozhodující podíl na bankovním úvěrovém trhu.
Plný text:  PDF; PDF
|
|
Šetření úvěrových podmínek bank leden 2014
Česká národní banka
Šetření úvěrových podmínek bank zachycuje názory bank na změnu nabídky úvěrů prostřednictvím úvěrových standardů a podmínek při schvalování úvěrů a na změnu poptávky po úvěrech u nefinančních podniků a domácností. Tato informace shrnuje výsledky sedmého kola šetření, tj. pohled bank na vývoj podmínek ve čtvrtém čtvrtletí 2013 a jejich očekávání v uvedených oblastech pro první čtvrtletí 2014. Šetření se zúčastnilo 18 bank, které mají rozhodující podíl na bankovním úvěrovém trhu.
Plný text: PDF; PDF
|
|
Využití modelů úrokových měr při řízení úrokového rizika v prostředí českého finančního trhu
Cíchová Králová, Dana ; Arlt, Josef (vedoucí práce) ; Cipra, Tomáš (oponent) ; Witzany, Jiří (oponent)
Hlavním cílem práce je zejména nalezení vhodného přístupu k modelování úrokového rizika v prostředí českého finančního trhu při různých situacích na finančních trzích. Analyzována jsou tři zcela odlišná období, která jsou charakteristická různou mírou ohodnocení likviditního a kreditního rizika, rozdílnými vztahy mezi finančními veličinami a účastníky trhu a rozdílnou regulací trhu. Konkrétně se jedná o období před globální finanční krizí, období finanční krize a období po odeznění globální finanční krize a uklidnění následné dluhové krize v eurozóně. V rámci tohoto cíle je stěžejní aplikace modelu BGM v prostředí českého trhu. Použití modelu BGM pro účely predikce dynamiky výnosové křivky není běžné, neboť primární použití tohoto modelu je oceňování finančních derivátů při zajištění neexis- tence arbitráže a jeho aplikace je navíc relativně náročná. Přesto v této práci model BGM využiji pro získání predikcí pravděpodobnostních rozdělení úrokových sazeb v pro- středí české trhu a trhu eurozóny, protože jeho komplexnost, přímé modelování výnosové křivky na základě tržních sazeb a hlavně možnost odhadu parametrů založená na ak- tuálních kotacích volatilit swapcí mohou vést k výraznému zkvalitnění predikcí, což se v této práci potvrdilo. Převážně v období bezprecedentního monetárního uvolňování a zvýšených zásahů centrálních bank a ostatních regulátorů do činnosti finančních trhů, ke kterým dochází po finanční krizi, je využití tržních kotací volatilit swapcí výhodné, protože odráží aktuální očekávání trhu se započítáním očekávaných budoucích zásahů do fungování finančních trhů. Vzhledem k tomu, že v důsledku nerozvinutosti českého finančního trhu neexistují tržní kotace volatilit korunových swapcí, navrhuji jejich aproximace na základě kotací volatilit eurových swapcí s využitím volatilit forwardových korunových i eurových sazeb, díky čemuž jsou v získaných predikcích dynamiky české výnosové křivky započteny aktuální očekávání trhu. Není mi známo, že by nějaký jiný autor dosud publikoval obdobnou aplikace modelu BGM v prostředí českého finančního trhu. V této práci dále konstruuji predikce dynamiky české a eurové výnosové křivky peněžního trhu pomocí modelů CIR a GP jakožto zástupců různých typů modelů úro- kových měr. Pro posouzení predikční schopnosti jednotlivých modelů a vhodnosti jejich použití v prostředí českého trhu během různých situacích na finančním trhu navrhuji ucelený systém tří kritérií založený na porovnání predikcí se skutečností. Z této analýzy pre- dikční schopnosti vyplývá, že na základě modelu BGM lze získat predikce dynamiky výnosové křivky českého peněžního trhu s vysokou predikční schopností a nejlepší kva- litou ve srovnání s ostatními analyzovanými modely, nicméně i model GP poskytuje relativně kvalitní predikce. Naopak predikce učiněné na základě modelu CIR jakožto 6 zástupce modelů okamžité úrokové míry při popsání skutečnosti zcela selhaly. V situaci, kdy ekonomika umožňuje záporné sazby a zároveň existuje signifikantní pravděpodob- nost jejich zavedení, doporučuji provedení predikcí dynamiky výnosové křivky českého peněžního trhu pomocí modelu GP, který záporné sazby připouští. Součástí této analýzy je i provedení statistického testu predikční schopnosti jednotlivých modelů a informace o dalších možných statistických testech pro zhodnocení kvality modelů. Při aplikaci Berkowitzova testu byla u všech zkoumaných modelů zamítnuta hypotéza o tom, že vý- sledné predikce přesně popisují skutečnost. Tento fakt je však při aplikaci statistických testů na reálná data běžný i při použití relativně dobrého modelu především z důvodu obtížného splnění podmínek testů v reálném světě. Takovouto analýzu predikční schop- nosti vybraných modelů úrokových měr a navíc v prostředí českého finančního trhu jsem doposud v žádných jiných publikacích nezaznamenala. Posledním cílem této práce je navržení vhodného přístupu k predikci dynamiky ri- zikové přirážky českých státních dluhopisů, kterou definuji jako rozdíl mezi výnosem státních dluhopisů a fixní sazbou CZK IRS totožné délky. Takto definovaný ukazatel kreditního rizika České republiky modeluji pomocí modelu GP. Pro získání časových řad rizikové přirážky potřebných k odhadu parametrů modelu GP odhadnu nejdříve výnosové křivky českých státních dluhopisů pomocí Svenssonova modelu pro každý obchodní den od roku 2005. Z výsledných simulací je patrné, že model GP relativně dobře predikoval skutečný vývoj rizikových přirážek všech analyzovaných splatností. Navržený postup je vhodný pro modelování kreditního rizika České republiky na zá- kladě využití informací z finančních trhů. S takovýmto přístupem k modelování rizikové přirážky státních dluhopisů a navíc v českém prostředí jsem se doposud v žádné jiné publikaci nesetkala.
|
|
Dílčí zpráva IV/2016 - Hodnocení monitoringu napěťodeformačního stavu horninového masivu při dobývání sloje 30 (634) v rámci zkušebního provozu dobývací metody chodba - pilíř v OPJ Dolu ČSM - SEVER
Waclawik, Petr ; Ptáček, Jiří ; Kukutsch, Radovan ; Kajzar, Vlastimil ; Koníček, Petr ; Souček, Kamil ; Staš, Lubomír
Monitoring napěťodeformačního stavu horninového masivu je nezbytným předpokladem pro ověření nové neschválené dobývací metody chodba-pilíř a jejího dalšího použití v podmínkách české části hornoslezské uhelné pánve. Tato dobývací metoda je projektována pouze na základě zkušeností a postupů, které jsou ověřeny v odlišných přírodních podmínkách a hloubkách pod povrchem a proto je nezbytná její verifikace pro podmínky české části hornoslezské pánve na základě geotechnického monitoringu. Předkládaná zpráva je zpracována na základě smlouvy o dílo č. 942/50/10, kde se Ústav Geoniky AV ČR, v.v zavazuje provádět pravidelné vyhodnocování dat monitoringu napěťodeformačního stavu horninového masivu. V souladu s výše uvedenou smlouvou, je zpráva zpracována v 6-ti měsíčním intervalu a navazuje tak na dílčí zprávu III/2015 (Waclawik et al. 2015) předanou odběrateli v dubnu tohoto roku. Průběžné výsledky geotechnického monitoringu, tak jak zkušenosti získané v době dobývání první dobývky V, ukazují na specifika přírodních podmínek v lokalitě zkušebního provozu nové neschválené dobývací metody chodba-pilíř.
Plný tet: UGN_0464907 - PDF
Plný text: content.csg - PDF
|
|
Derivatization study of selected steroid compounds
HEHENBERGER, Anna
Cílem bakalářské práce byla optimalizace podmínek enolizace-silylace tří vybraných steroidních hormonů testováním účinnosti dostupných derivatizačních činidel, vlivu délky reakce a teploty na výtěžnost reakce, a stanovení stability derivátů v závislosti na způsobu skladování derivatizovaných vzorků.
|
|
Společenské vnímání myslivosti s důrazem na sociální skupinu zabývající se ornitologií
Menclová, Barbora ; Obleser, Petr (vedoucí práce) ; Adámková, Jana (oponent)
Tato práce je zaměřena na zhodnocení stanoviska ornitologické komunity k myslivosti s ohledem na problematické vztahy mezi těmito dvěma skupinami. Jejím cílem je zmapování konkrétních oblastí sporů jak v rámci legislativy, tak prospěšnosti a morálních aspektů. Snahou je také nastínění realizace případné spolupráce. Pomocí dotazníku rozeslaného členům České společnosti ornitologické a jejích krajských poboček odpovídali respondenti na 20 otázek a tyto výsledky byly následně statisticky vyhodnoceny.
Z výsledků vyplývá, že myslivost jako činnost je vnímána poněkud odlišně od samotných myslivců. Je hodnocena spíše jako prospěšná, zatímco myslivci jako jedinci vyvolávají mezi dotazovanými spíše negativní pocity. To může být způsobeno subjektivními zkušenostmi, které dále ovlivňují i pohled na celou mysliveckou komunitu. Nejčastějším problémem se zdá být legislativa, a to její porušování v rámci například nelegálního lovu či nedostatečné požadavky pro získání loveckého lístku a zbrojního průkazu. Ornitologové by také uvítali změny, co se týče seznamu zvěře, kterou lze obhospodařovat lovem. Problémem jsou také jednoznačně neuspokojivé znalosti myslivců v oblasti ornitologie a ekologie, které by mohly být řešeny zpřísněním podmínek pro získání oprávnění k lovu zvěře.
Z předložených návrhů ke zlepšení vzájemných vztahů by dotazovaní volili zejména diskuzi - společnou, pravidelnou, na odborné úrovni, kde by bylo možné řešit aktuální otázky týkající se jak myslivosti, tak ornitologie.
|
|
Roční průběh tloušťkových přírůstů vybraných dřevin v Arboretu FLD v Kostelci nad Černými lesy
Chržová, Anna ; Bažant, Václav (vedoucí práce) ; Vítámvás, Jan (oponent)
Abstrakt
Tato bakalářská práce se zabývá vyhodnocením ročního tloušťkového přírůstu měřeného ve vegetačním období mezi roky 2014 a 2015. Sběr a vyhodnocení dat proběhlo u 3 druhů dřevin: jedle obrovské (Abies grandis), smrku sitka (Picea sitchensis) a douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii). Formou literární rešerše jsou zde dále stručně charakterizovány zájmové dřeviny a popsáno jejich využití v evropských podmínkách.
Samotné měření probíhalo v Arboretu FLD ČZU v Kostelci nad Černými lesy. U vybraných dřevin proběhlo vyhodnocení sezónní dynamiky tloušťkového přírůstu. na zkusných plochách bylo provedeno porovnání klimatických podmínek a v měřeném období docházelo k zaznamenávání ročního tloušťkového přírůstu a jeho změn v průběhu sezóny. Hodnoty ročního tloušťkového přírůstu byly měřeny pomocí přístroje EMS DRL26A, který rovněž detekoval informace o teplotě ve vegetačním období. Data byla zpracována softwarem EMS Mini32 a posléze exportována do programu Microsoft Excel 2016. Pomocí lokální meteorologické stanice v objektu Arboreta byly zjištěny další údaje týkající se teploty v daném období. Data z dendrometru a meteostanice byla dána do vzájemné závislosti a následně vyhodnocována pomocí programu Microsoft Excel 2016 formou spojnicových grafů.
V roce 2014 jsem se zabývala taktéž fenologickými fázemi pozorovaných dřevin a dobami jejich nástupu a konce. Díky mimořádně teplému a suchému roku 2015 jsem dostala možnost porovnání reakcí jednotlivých dřevin na tyto klimatické jevy. v diskuzi jsou pak mé poznatky konfrontovány s výsledky jiných výzkumů zabývajících se problematikou těchto druhů.
|
|
Vliv genotypu špenátu setého (Spinacia oleracea) a vodního deficitu na rychlost výměny plynů
Helebrantová, Aneta ; Hnilička, František (vedoucí práce) ; Pazderů, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce byla zpracována na téma: Vliv genotypu špenátu setého (Spinacia oleracea) a vodního deficitu na rychlost výměny plynů.
Špenát setý (Spinacia oleracea) je jako všechna listová zelenina velmi náročná plodina na dostatek vláhy, a proto je věnována pozornost odrůdám odolným vůči vodnímu stresu. Cílem šlechtění je tedy nalézt rostliny s genotypy, které by vykazovaly odolnost vůči působení vodního deficitu.
V klimaboxu katedry botaniky a fyziologie rostlin byl založen nádobový pokus se třemi genotypy špenátu: Misano F1, Monores a Matador. Rostliny byly pěstovány v nádobách o velikosti 11x11 cm. Teplotní režim byl nastaven na 21 °C ve dne a v noci na 17 °C. Světelný režim byl nastaven na 16 hodin světla a 8 hodin tmy. Maximální osvětlení v klimaboxu bylo 800 mikromolů. Rostliny byly pěstovány ve 4 opakováních, kdy schéma pokusu zahrnovalo dvě varianty, kontrolní a stresovanou. Rostliny z kontrolních podmínek byly pěstovány v substrátu, který byl po celou dobu pokusu zavlažován cca 250 ml zálivky.U rostlin stresovaných byla zálivka přerušena na dobu 10 dnů, kdy byl substrát ponechán přirozenému vysychání. Po 10 dnech byla u stresovaných rostlin opět obnovena zálivka (rehydratace) na úroveň kontrolních rostlin. U pokusných rostlin byla ve dvoudenním intervalu sledována rychlost výměny plynů (fotosyntéza a transpirace). Rychlost výměny plynů byla měřena na listech rostlin gazometricky infračerveným přenosným analyzátorem plynů Lpro+ (ADC Bioscientific, Hodeson, Velká Británie). Měření probíhalo vždy v dopoledních hodinách. Z naměřených hodnot rychlosti fotosyntézy a transpirace byla vypočtena efektivita využití vody (WUE).
Ze získaných výsledků vyplývá, že u kontrolních rostlin nejvyšší průměrnou rychlost fotosyntézy vykazovala odrůda Monores (12,10 mikromolů CO2.m-2.s-1) a nejnižší u odrůdy Misano (11,58 mikromolů CO2.m-2.s-1). U rostlin stresovaných byla nejvyšší průměrná rychlost fotosyntézy naměřena u odrůdy Matador (9,43 mikromolů CO2.m-2.s-1) a naopak nejnižší u odrůdy Monores (8,76 mikromolů CO2.m-2.s-1). U všech sledovaných odrůd byl zaznamenán pokles fotosyntézy v době působení vodního deficitu.
Nejvyšší průměrné hodnoty transpirace dosáhla stresovaná rostlina odrůdy Monores (1,97 mmol H2O.m-2.s-1), nejnižší odrůda Matador (1,68 mmol H2O.m-2.s-1). Stresované rostliny odrůdy Misano měly rychlost fotosyntézy ve výši 1,82 mmol H2O.m-2.s-1. U kontrolních rostlin odrůdy Matador dosahovala rychlost transpirace hodnoty 1,54 mmol H2O.m-2.s-1 a odrůdy Monores 1,85 mmol H2O.m-2.s-1. Rostliny kontrolní (1,85 mmol H2O.m-2.s-1) i stresované (1,82 mmol H2O.m-2.s-1) odrůdy Misano dosahovaly podobných hodnot.
Nejcitlivěji na stres reagovala odrůda Monores, jejíž efektivita využití vody byla 4,43 (10-3). Naopak nejlépe si při navození stresu vedla odrůda Matador, efektivita využití vody u této odrůdy byla 5,60 (10-3).
Získané výsledky potvrdily navrhované hypotézy, že existují genotypové rozdíly v reakci na vodní deficit a zároveň, že mezi odrůdami jsou rozdíly v rychlosti výměny plynů a WUE u kontrolních a pokusných rostlin.
|
|
Krátkodobé a dlouhodobé změny rozdělení frakcí a speciaci potenciálně rizikových prvků, s důrazem na chrom, v pevných vzorcích v životním prostředí
Jeřábková, Julie ; Drábek, Ondřej (vedoucí práce)
Frakcionace potenciálně rizikových prvků v pevných vzorcích přírodního i antropogenního původu v životním prostředí má zásadní vliv na jejich uvolňování, mobilitu či přístupnost pro organismy. Na rozdělení prvků mezi jednotlivé frakce má vliv půdní reakce, oxidačně redukční podmínky, složení a vlastnosti půdní organické hmoty aj. Zastoupení frakcí rizikových prvků v půdě a dalších materiálech v životním prostředí není neměnné, změnou podmínek může dojít k jeho změnám, což má důsledek pro imobilizaci či naopak zvýšení mobility, přístupnosti a nebezpečnosti rizikových prvků.
Určité změny půdních podmínek způsobené například klimatickými jevy (záplavy, promývání půd apod.) či lidskými zásahy (např. vápnění) mohou vést k výrazným změnám v rozložení frakcí potenciálně rizikových prvků v půdách či antropogenních materiálech.
Cílem této práce bude posoudit vliv změny podmínek na krátkodobé a dlouhodobé změny frakcionace vybraných rizikových prvků (As, Cd, Cr, Cu, Pb, Zn) v půdách a v dalších pevných vzorcích zejména antropogenního původu (struska apod.) v životním prostředí.
|
|
Komunikace ve vybrané organizaci
Vondrová, Zita ; Pánek, Pavel (vedoucí práce) ; Michal, Michal (oponent)
Diplomová práce nazvaná Komunikace ve vybrané organizaci se zabývá jednou z klíčových podmínek pro úspěch každé firmy a tou je komunikace. Hlavním cílem práce je zjistit a charakterizovat problematiku komunikace ve vybrané organizaci. V případě zjištěných nedostatků navrhnout doporučení pro tuto organizaci.
Nejprve jsou vymezena teoretická východiska, která jsou získávána především z odborné literatury. Opírají se zejména o vysvětlení pojmů souvisejících s pojmem komunikace.
V praktické části je charakterizována daná organizace. Na základě syntézy získaných poznatků v první, teoretické části, je hlavním cílem výzkumu analyzovat komunikaci uvnitř organizace. Na základě zjištěných poznatků z dotazníků a rozhovorů prezentovat v závěru práce návrhy, které by vedly k zefektivnění komunikace a tím ke zvýšení produktivity práce a ke zlepšení pracovního prostředí.
|
host ::
