Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 679 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.03 vteřin. 


Ošetřovatelská péče o dětského pacienta s akutní pankreatitidou.
ŽENÍŠKOVÁ, Pavla
Abstrakt - Ošetřovatelská péče o dětského pacienta s akutní pankreatitidou. Současný stav: Akutní pankreatitida je zánětlivé onemocnění slinivky břišní. Podstatou onemocnění je samonatrávení mateřské tkáně slinivky břišní. Nejčastější příčina akutní pankreatitidy v dětském věku je infekce. Může jít o infekci virovou, bakteriální, či parazitární. Hlavním klinickým příznakem je bolest břicha spojená se zvracením. Diagnózu potvrdí laboratorní vyšetření krve, kde jsou zvýšené hodnoty amylázy a lipázy v séru. Dosud nepřekonanou zobrazovací neinvazivní metodou při diagnostice akutní pankreatitidy u dětí je ultrasonografické vyšetření břicha. Jedná se o vyšetření neinvazivní, rychlé a dostupné. Je-li u dětského pacienta diagnostikována akutní pankreatitida, je to důvod k hospitalizaci pacienta na dětském oddělení. Dle průběhu a formy onemocnění je dítě přijímáno buď na jednotku intenzivní péče, nebo na standardní oddělení. Začátek léčby jednoznačně znamená absolutní zákaz přijímat výživu per os. Dále je důležitá aplikace analgetik a antibiotik. U aplikace analgetik se názory různí ohledně opiátového, či neopiátového typu analgetik. Pro nezbytně dlouhou dobu je možné výživu zajišťovat parenterální cestou. Dle nových doporučení je možné u lehčí formy onemocnění začít s enterální výživou ihned, jakmile ji začne dětský pacient tolerovat. Prognóza je u lehčí formy velice dobrá. Z akutní pankreatitidy se v 15-35 % vyvine pankreatitida chronická. Cíle: Prvním cílem bylo vyhodnotit míru nárůstu akutní pankreatitidy v dětském věku v České republice v letech 2010 až 2014. Druhým cílem bylo popsání specifik ošetřovatelské péče o dětského pacienta s akutní pankreatitidou během hospitalizace, při následné péči a po propuštění do domácího prostředí. Metodika a výzkumný soubor: K dosažení prvního cíle byl osloven Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky. Dále bylo osloveno všech sedm zdravotních pojišťoven fungujících v České republice. K dosažení druhého cíle byla použita metoda analýzy dokumentů a dat. Výsledky: Od roku 2010 je v ČR neustálý pozvolný nárůst akutní pankreatitidy u dětských pacientů. Zatímco v roce 2010 byl počet onemocnění 221 pacientů, tak v roce 2014 to bylo již 318 dětských pacientů s touto nemocí. Specifika ošetřovatelské péče o dětského pacienta s akutní pankreatitidou tkví ve včasné diagnostice, analgetické a antibiotické terapii, monitoraci fyziologických funkcí, monitoraci bolesti, péči o katetry a hlavně v dietním opatření. Již během hospitalizace se postupně u dětského pacienta začíná s perorální výživou v podobě čaje, šťáv, pyré, pudinků a sucharů. Je velice důležité, aby i po propuštění do domácí péče dětský pacient dodržoval doporučená dietní opatření v podobě pankreatické diety. Stejně tak je důležitý pozvolný návrat dítěte do běžného života. Závěr: Akutní pankreatitida u dětí je považována za náhlou příhodu břišní. Nejčastější etiologie je infekční. Klinický obraz je provázen silnou bolestí břicha a zvracením. Diagnózu potvrdí zvýšené referenční hodnoty amylázy, lipázy v séru a ultrasonografické vyšetření břicha. Léčba probíhá během hospitalizace na jednotce intenzivní péče, či standardním dětském oddělení. Od roku 2010 dochází k postupnému nárůstu dětských pacientů s akutní pankreatitidou. Specifika ošetřovatelské péče jsou v monitoraci fyziologických funkcí a monitoraci bolesti, péči o žilní vstup a péči o potřeby dětského pacienta. Nejdůležitější specifikum je dodržování přísného dietního režimu. Doporučení pro praxi: Výstupem bakalářské práce je stručné shrnutí ošetřovatelské péče o dítě s proběhlou akutní pankreatitidou v domácím prostředí. Tato doporučení je návodem pro rodiče, kterým bylo propuštěno dítě s proběhlou akutní pankreatitidou do domácího ošetřování.

Biochemické laboratorní metody diagnostikující poškození srdečního svalu
KOPŘIVOVÁ, Olga
Anotace (abstrakt): Velmi dynamicky se rozvíjející součástí klinické biochemie jsou v posledních letech biomarkery diagnostikující srdeční poškození. Zavádění nových biomarkerů srdečního poškození je velmi rychlé, většinou jsou zaváděny do praxe bez širších klinických a analytických zkušeností. Během několika málo let jsou to nové metody stanovení myoglobinu, stanovení troponinů (cTnI, cTnT), CK-MB mass koncentrace, BNP a další. Snahou klinických biochemiků a kardiologů je postihnout pomocí kardiomarkerů všechny etapy a stupně poškození myokardu u akutních koronárních syndromů. Tato vyšetření mění zásadně pohled na diagnostiku, určení prognózy a terapie u akutních koronárních syndromů. Ve své práci jsem zpracovala retrospektivní analýzu dat pacientů prezentovaných na interní ambulanci s bolestmi na hrudi. Byla analyzována hodnota ukazatelů poškození myokardu a jejich dynamika z pohledu definitivní diagnózy. Vlastní analýzu jsem prováděla na OKB Nemocnice Písek, a.s. Cílem práce bylo postihnou význam jednotlivých markerů srdečního poškození a zjistit zad vyšetřovaný soubor markerů na OKB Nemocnice Písek, a.s. je dostačující pro správnou a rychlou diagnostiku akutního infarktu myokardu. V rámci této práce jsem posuzovala zda panel kardiálních markerů neobsahuje nadbytečné metody. Na OKB Nemocnice Písek, a.s.je zaveden do panelu markerů srdečního poškození: myoglobin, troponin I, CK-MB mass a marker srdečního selhání BNP. Vzorcích 56 pacientů jsem analyzovala přítomnost výše zmíněných markerů srdečního poškození a srdečního selhání. Vyšetřovány byly pouze markery, které naordinoval ošetřující lékař. V souboru 56 pacientů, kteří byli vyšetřováni s bolestmi na hrudi, prokázaly naměřené hodnoty troponinů infarkt myokardu u 16 pacientů, hodnoty CK-MB mass u 16 pacientů, myoglobinu 12 pacientů. V kontrolním souboru 22 pacientů s bolestmi na hrudi byly naměřeny hraniční hodnoty troponinu I u 3 pacientů bez zvýšení dalších markerů srdečního poškození. U 2 pacientů byla vysoká hodnota tropopninu I u neischemického poškození srdce (akutní perikarditida), což odpová údajům v odborné literatuře. Práce ukazuje, že hladina troponinu I odráží relativně přesně srdeční poškození, troponin I je dostatečně kardiospecifický, ale není dostatečně časným markerem. Pro časný záchyt akutního infarktu myokardu je důležité stanovení myoglobinu, který je detekovatelný do 2 hodin od začátku potíží, ale není dostatečně kardiospecifický. Průběh elevační vlny CK-MB mass kopíruje průběh elevační vlny troponinu I a proto se vyšetření tohoto markeru jeví jako nadbytečné při současném vyšetřování troponinu I a myoglobinu k průkazu poškození srdečního svalu.

Prevence karcinomu hrdla děložního
Kafková, Simona ; Šafář, Petr (vedoucí práce)
Karcinom hrdla děložního vzniká v důsledku proliferace nádorově transformovaných buněk děložního hrdla. U více než 99 % se na etologii podílí vysoce rizikové typy lidského papillomaviru (HPV), který je nejčastějším virovým sexuálně přenosným agens. Většina HPV infekcí má pouze přechodný charakter a lidský organismus jej dokáže přirozenými imunitními mechanismy odstranit. Perzistující infekce však může vézt k maligní transformaci a nekontrolovatelné proliferaci buněk děložního hrdla. Interval od infikování epitelu papillomaviry ke vzniku maligního onemocnění bývá delší než 10 let. Prevence karcinomu hrdla děložního zahrnuje ochranu proti infekci lidským papillomavirem a včasnou diagnostiku a léčbu prekanceróz. Velký průlom v ochraně proti papillomavirové infekci znamenalo zavedení vakcinace proti nejčastějším onkogenním typům HPV. Přesto však základním opatřením zůstává včasná diagnostika prekanceróz formou celoplošného screeningu. Ten se musí i nadále vykonávat u žen nevakcinovaných, ale i u žen, které očkování podstoupily, neboť doposud vyrobené vakcíny chrání jen proti 80 % onkogenních genotypů HPV. Již léta používanou metodou screeningu je onkologická cytologie. Protože abnormality epitelu v počátečních stádiích nedoprovází žádné klinické ani anamnestické příznaky, cytodiagnostika je jedinou možností,...

Dodržování zásad bariérové ošetřovatelské péče jako prevence infekčních onemocnění přenosných krví na vybraných odděleních
CANDROVÁ, Eliška
Tématem této bakalářské práce je "Dodržování zásad bariérové ošetřovatelské péče jako prevence infekčních onemocnění přenosných krví na vybraných odděleních". Důležitou součástí práce sestry je dodržování zásad bariérové ošetřovatelské péče. Dodržováním těchto zásad předcházíme jak přenosu nozokomiálních nákaz, tak i profesionálních infekcí, které jsou přenášená krví. Teoretická část práce charakterizuje infekční onemocnění přenosná krví, zejména virovou hepatitidu typu B, virovou hepatitidu typu C a onemocnění AIDS (syndrom získané poruchy imunity). Další velkou kapitolou je bariérová ošetřovatelská péče. Cílem této bakalářské práce bylo zmapovat dodržování zásad bariérové ošetřovatelské péče v souvislosti s prevencí infekčních onemocnění přenosných krví u sester na vybraných odděleních. Výzkumné šetření bylo realizováno kvantitativně, technikou zúčastněného, skrytého, přímého pozorování. Pozorování probíhalo od listopadu roku 2013 do března roku 2015 a bylo průběžně zaznamenáváno do předem vytvořeného záznamového archu. Výzkumné šetření bylo realizováno ve vybrané nemocnici, kde bylo pozorováno celkem 121 sester na dvanácti odděleních. Z výsledků práce je patrné, že sestry v plné míře nedodržují zásady bariérové ošetřovatelské péče ve všech zkoumaných oblastech. Výsledky bakalářské práce budou poskytnuty hlavní sestře nemocnice, ve které bylo pozorování provedeno a budou sloužit jako podklad pro odhalení slabých míst v dodržování zásad bariérové ošetřovatelské péče v souvislosti s prevencí infekčních onemocnění přenosných krví.

Infekce močových cest u dětí z pohledu ošetřovatelské péče.
BUDÍNOVÁ, Eliška
Bakalářská práce je zaměřená na infekce močových cest u dětí z pohledu ošetřovatelské péče. Navzdory tomu, že se kvalita ošetřovatelské péče, ale také samotná prevence nemoci neustále zlepšují, infekce močových cest se nadále řadí mezi jedno z nejčastějších onemocnění dětského věku. Z tohoto důvodu je velmi důležité uvedení do problematiky tohoto onemocnění, seznámení se s ošetřovatelskou péčí o dítě a veškerá specifika týkající se práce sestry. Teoretická část práce se zabývá samotným onemocněním infekce močových cest u dětí, od anatomie a příznaků, až po diagnostiku a léčbu. Dále se zaměřuje na práci sester při ošetřování dítěte s infekcí močových cest. V souvislosti s výzkumným šetřením byly stanoveny dva cíle. První cíl bakalářské práce měl zmapovat ošetřovatelské problémy u dětí s infekcí močových cest. Druhý cíl měl za úkol zjistit zásady v ošetřovatelské péči u dítěte s IMC. Oba cíle byly stanoveny jak z pohledu sester, tak rodičů. Empirická část bakalářské práce byla zpracována jako kvalitativní výzkumné šetření. Byla zde použita metoda nestandardizovaného polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl tvořen 10 respondenty. První polovinu respondentů tvořily sestry, pracující na dětském lůžkovém oddělení a druhou polovinu rodiče dětí, hospitalizovaných na dětském lůžkovém oddělení s onemocněním infekce močových cest. Při zpracovávání rozhovorů, byla použita metoda otevřeného kódování, speciálně metoda tužka a papír. V souvislosti s výzkumným šetřením byly stanoveny 4 výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1: Jaké existují zásady v souvislosti s ošetřovatelskou péčí u dětí s infekcí močových cest? Výzkumná otázka 2: Jaké znalosti o infekci močových cest mají rodiče dětí? Výzkumná otázka 3: Jaké ošetřovatelské problémy mají děti s infekcí močových cest? Výzkumná otázka 4: Jaké znalosti z hlediska ošetřovatelské péče mají rodiče dětí? Výsledky výzkumného šetření ukázaly nejčastější ošetřovatelské problémy, které byly dále rozděleny dle odpovědí respondentů. Z rozhovorů sester vyplynuly 3 nejčastější ošetřovatelské problémy. Jedná se o problematiku hypertermie, dále akutní bolest a riziko infekce. Shodně byly v souvislosti s touto problematikou uváděny i způsoby jejich řešení. Především se jednalo o podávání analgetik a antipyretik, dle ordinace lékaře a dodržování bariérové ošetřovatelské péče k předcházení vzniku infekce. Z rozhovorů s rodiči vyplynuly nejčastější problémy týkající se dítěte. Jednalo se především o bolest a hypertermii. S tímto tématem byly dále propojeny i způsoby řešení problému, kdy nejčastější odpovědí bylo podávání antibiotik cíleně na infekci močových cest. Dále z výzkumného šetření vyplynuly zásady ošetřovatelské péče poskytované u dítěte s infekcí močových cest. Tyto výsledky se také rozdělují dle odpovědí respondentů. Sestry v rozhovorech shodně uvedly, že u dítěte s infekcí močových cest, neexistují žádné specifické zásady pro ošetřovatelskou péči. Tuto péči provádějí stejným způsobem, jako u dětí s jiným onemocněním. Z rozhovorů dále vyplynuly konkrétní postupy v ošetřovatelské péči, jako jsou hygiena, podávání léků, měření tělesné teploty, odběry moči a krve, dodržovat dostatečný pitý režim pacienta, zápis do dokumentace atd. Zajímavostí je položka týkající se edukace pacientů a rodičů. Sestry na toto téma uvedly, že rodiče pacienta needukují. Tento druh péče zde provádí pouze ošetřující lékař. Z výsledků šetření je zřejmá většinová spokojenost, týkající se péče, edukace atd., jak ze strany ošetřovatelského personálu, tak ze strany rodiny. Na druhou stranu by však tyto výsledky mohly posloužit k částečné změně, týkající se především provedení sesterské edukace. Tato změna by mohla v budoucnu posloužit k ještě větší spokojenosti pacientů a jejich rodiny a dále ke snížení výskytu tohoto onemocnění u dětí.

Mezidruhová kompetice a hostitelské spektrum entomopatogenních hlístovek (Steinernematidae, Nematoda)
PŮŽA, Vladimír
Práce se zabývá mezidruhovou kompeticí a hostitelským spektrem entomopatogenních hlístic a zkoumá mechanismy umožňující koexistenci více druhů na jedné lokalitě. Práce byla dále hodnotila schopnost hlístovek provozovat scavenging a obranné mechanismy hlístovek proti bezobratlým scavengerům. Výsledky ukázaly že koexistující druhy hlístovek sdílejí niku. Mezidruhové interakce jsou pak komplexní a mohou být asymetrické. Bylo zjištěno, že hlístovky mohou kolonizovat a rozmnožit se v mrtvých tělech různého hmyzu a zdá se, že scavenging může být důležitou alternativou k normální infekci. Obranné mechanismy hlístovek proti scavengerům jsou patrně adaptací komplexu patogenní hlístice/bakterie.

Informovanost zdravotnických záchranářů o nákazách přenášených krví
DALIHODOVÁ, Andrea
Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na zjištění informovanosti zdravotnických záchranářů o nákazách přenášených krví. Problematika infekcí přenášených krví je velmi rozsáhlá a komplikovaná. Velký důraz na prevenci je kladen zejména u zdravotnického personálu, který je touto formou nákazy ohrožen v každodenní praxi. Tato práce je pro přehlednost rozdělena do dvou hlavních částí. V teoretické části se zaměřuji na ucelený přehled nemocí přenášených krví, kterými jsou zdravotničtí záchranáři bezpochyby ohroženi při výkonu své profese. Jsou zde taktéž vysvětleny pojmy jako zdravotnický záchranář či význam zdravotnické záchranné služby. V praktické časti je prezentován vlastní výzkum a hodnocení výsledků tohoto výzkumu. Praktická část bakalářské práce je zpracována za využití kvantitativního výzkumu pomocí dotazníkového šetření. Získání dat je realizováno prostřednictvím metody dotazování, technikou anonymní dotazník. Výzkumný soubor je tvořen 90 zdravotnickými záchranáři. Cílem práce bylo zmapovat informovanost zdravotnických záchranářů o nákazách přenášených krví. Zjistit používání osobních ochranných pracovních prostředků zdravotnickými záchranáři. Zjistit dodržování platné legislativy. Na základě výsledků získaných vlastním výzkumem jsem došla k závěru, že zdravotničtí záchranáři nejsou dostatečně informováni o nákazách přenášených krví. Taktéž jsem zjistila, že 33% respondentů porušuje platnou legislativu tím, že nesprávně zachází s použitými nástroji při jejich likvidaci. Osobní ochranné pracovní prostředky jsou zdravotnickými záchranáři využívány v plném rozsahu. Za nejdůležitější faktor považuji dodržování hygienicko-epidemiologického režimu, vakcinaci, dostupnost kvalitních ochranných prostředků a procvičování jako součást obecných ochranných opatření. Do budoucna by se dle mého názoru měla více zaměřit pozornost na zajištění kvalitního kontinuálního postgraduálního vzdělávání zdravotnického personálu, prevenci nákaz přenášených krví, na dodržování platné legislativy a používání osobních ochranných pracovních prostředků.

Přímé voltametrické stanovení antioxidantu 3-tert-butyl-4-hydroxyanisolu ve směsné motorové naftě
Tomášková, M. ; Chýlková, J. ; Jehlička, V. ; Navrátil, Tomáš ; Šelešovská, R.
Působení dopravy na životní prostředí úzce souvisí s technickým stavem dopravních prostředků. Z ekonomických důvodů jsou kladeny stále vyšší nároky na prodloužení jejich dobrého technického stavu, na zabezpečení vysoké provozní spolehlivosti, na snižování spotřeby paliv, maziv i dalších provozních hmot. Růst kvality a efektivnosti údržby pozitivně ovlivňuje využívání metod kontroly jejich jakosti, které mohou při důsledném uplatňování přinést snižování nákladů, a zároveň přispívá ke snižování škodlivých vlivů dopravy na složky životního prostředí. V současné době se velmi rychle rozvíjejí fyzikální a fyzikálně-chemické instrumentální zkušební metody pro posuzování stupně opotřebení provozních kapalin. Získané analytické údaje poskytují zejména u olejů kromě diagnostické informace i informaci prognostickou, tj. dovolují předvídat případné havarijní situace a předcházet jim. Optimalizace výměny olejových náplní je velmi závažným problémem z hlediska ekonomického, provozně-bezpečnostního i environmentálního. Právě v oblasti životního prostředí nachází stále širší uplatnění tribotechnická diagnostika. Uplatňují se jak expresní diagnostiky, tak i standardní laboratorní zkoušky a náročné instrumentální metody.

Vývoj protektivní imunitní odpovědi v žaludečním epitelu myší infikovaných \kur{Cryptosporidium muris} a \kur{Cryptosporidium andersoni}
JALOVECKÁ, Marie
Byl sledován vývoj imunitní odpovědi zodpovědný za kontrolu infekce Cryptosporidium muris u imunokompetentních a imunodeficientních myší. Imunitní odpověď byla studována analýzou zastoupení různých subpopulací leukocytů a produkcí cytokinů v žaludečním epitelu. Navíc, schopnost imunokompetentních myší infikovaných C. andersoni vyvinout imunitní odpověď vedoucí k rezistenci na následnou infekci C. muris byla studována sledováním produkce oocyst, zastoupením různých subpopulací leukocytů v žaludečním epitelu a produkcí cytokinů v ex vivo kulturách splenocytů.