|
Význam verifikačních snímků při IMRT v oblasti hlavy a krku.
MYSLÍKOVÁ, Petra
Nádory hlavy a krku patří v České Republice k pátému nejčastějšímu nádorovému onemocnění. I přes snadnou dostupnost vyšetření a dobře zjistitelné příznaky přichází většina pacientů k léčbě s různými typy nádorů v pokročilých stádiích, čímž se snižuje jejich šance na vyléčení. Technika IMRT se stala v posledních letech nejčastěji využívanou metodou v léčbě tumorů hlavy a krku, umožňující dokonalejší šetření zdravých tkání a kritických orgánů v této lokalitě. Bakalářskou práci rozděluji na část teoretickou a praktickou. V jednotlivých kapitolách první části jsou rozebírány oblasti hlavy a krku a typy nádorového onemocnění, které v těchto lokalitách můžeme nalézt - jejich příznaky, etiologii, diagnostiku, prognózu a samozřejmě jejich léčbu. Dále jsem do této části zahrnula obecný průběh plánování a nakonec jsem zmínila historii a současnost verifikačních snímků. Druhá část obsahuje kapitoly zahrnující cíle práce a hypotézu. Cílem práce je posouzení a zhodnocení portálových verifikačních snímků cílového objemu u tumorů v oblasti hlavy a krku a jejich srovnání s referenčními verifikačními snímky, stanovení odchylek v ozařovací poloze a z toho následné potvrzení významu verifikačních snímků v oblasti hlavy a krku. Dále jsou v této části zahrnuty kapitoly popisující metodiku, ve které jsou uvedeny zdroje, ze kterých bylo čerpáno do této práce, průběh procesu plánování u pacienta s IMRT technikou a dále výsledky zkoumaného souboru 50 pacientů s tumorem hlavy a krku, kteří podstoupili ozáření technikou IMRT a u kterých byly hodnoceny verifikační snímky cílového objemu. Předpokládané cíle práce byly splněny a hypotéza byla vyvrácena. Verifikační portálové snímky se na onkologickém oddělení zhotovují jedenkrát týdně. Navrhovala bych, aby se portálové snímky s fixační maskou zhotovovaly alespoň dvakrát týdně za účelem dosažení ještě lepší přesnosti a kontroly ozařovací polohy.
|
| |
|
Vliv použití techniky IMRT u tumorů hlavy a krku na velikost dávky v kritických a cílových objemech
WOLFOVÁ, Barbora
Tato práce porovnává dvě techniky plánování ozařování v oblasti hlavy krku. A to techniku konvenčního ozařování a techniku IMRT - Intesity modulated radiotherapy. S rozvojem nových technologií v oblasti ozařovacích pří-strojů se významně roz{$\neg$}šiřují i možnosti vlastní léčby zhoub-ných nádorů. Revolučním průlomem v tomto pro{$\neg$}cesu je zave-dení techniky IMRT, proto se ve své práci zabývám jejími vý-hodami v porovnání s konvenční ozařovací technikou. Zaměřila jsem se hlavně na rozložení dávky v cílových objemech a kritických orgánech a to konkrétně na slinné žlázy a míchu. Oblast hlavy a krku představuje oblast s tkáněmi o rozdíl-né radiosenzitivitě a ra{$\neg$}diotoleranci, jejichž poškození má navíc značný dopad na pacienta. Proto je tato oblast z hlediska vý-hod, které IMRT v porovnání s konvenčními technikami nabí-zí, vhodnou lokalizací. V budoucnu může vést tato technika k eskalaci dávky při zacho{$\neg$}vání srovnatelné toxicity. V práci jsem hodnotila 10 plánů ze souboru nemocných s tumorem v oblasti hlavy a krku pomocí DVH {--} Dose Volume Histogram. Jednotlivé plány jsem vyhodnocovala a to zvlášť plány konvenční a IMRT. Soustředila jsem se na srovnání mean dose a následné po-rovnání dávky v 5% a 95% ozařovaného objemu - PTV, ma-ximální dávky na míchu a dávky v 50% ozářeného objemu slinných žláz u jednotlivých plánů.
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u nemocných s tinitem.
PÁNKOVÁ, Zuzana
Tinitus je odborné označení pro nepříjemné vnímání vnitřního zdroje zvuku, tedy pro šelest v uších, které může být známo jako hluk v hlavě, šumění a zvonění v uších. Příznaky tinitu pociťuje asi 15 % populace. Ve věku nad 65 let je to již skoro každý druhý. Tinitus sám o sobě není považován za nemoc, ale za symptom, který může být příznakem jiných zdravotních problémů a to jak psychického, tak fyzického druhu. Rozeznáváme subjektivní a objektivní tinitus. Objektivní může slyšet obvykle i jiný člověk, subjektivní ne, je to vlastně zvuková halucinace, která se vyskytuje v převážné většině případů. Tinitus je považován za jednu z velkých záhad lidského ucha. Vystavení se intenzivnímu hluku zvyšuje riziko jeho vzniku. Například časté pobyty v hlučném prostředí, jako jsou koncerty, hudební festivaly, noční kluby a nebo poslech hudebních přehrávačů na vysoké úrovni hlasitosti. Doprovodným tělesným příznakem je často i nedoslýchavost. Možnou příčinou mohou být také i úrazy v oblasti hlavy, krku, onemocnění cév, nebo také jen ušní zánět. Je doporučeno se vyhýbat potravinám s nadměrným obsahem soli, alkoholu, nikotinu, kofeinu a některým lékům proti bolesti. Pro diagnózu tinitu je nutné podstoupit komplexní lékařskou prohlídku, která zahrnuje shrnutí anamnézy, lékařské vyšetření a audiologické vyšetření. Prvním krokem je však nutná návštěva praktického lékaře a otorinolaryngologa. V současné době neexistuje žádný schválený lék konkrétně pro léčbu tinitu. Většina možností léčby spočívá v potlačení tinitu společně se zmírněním stresu. Nemocnému se dá pomoci zlepšením cirkulace v cévách a zásobováním hlemýždě ve vnitřním uchu kyslíkem. Terapie může také zahrnovat prvky vzdělávací, jako jsou relaxační techniky a psychologické terapie. Dále existuje možnost alternativní léčby (akupunktura). Toto onemocnění je vzhledem ke svému charakteru velmi náročné na psychiku nemocného. Lidé postižení tinitem si v důsledku toho stěžují na zhoršenou kvalitu odpočinku, spánku, ale také soustředění, strádají psychicky i fyzicky. Často jsou podráždění a kvůli obtížím trpí pocity dyskomfortu, což vztahy s jejich okolím narušuje ještě víc. Mohou mít závažné psychické problémy. Nedílnou součástí, v diagnostice i terapii tinitu, je sestra. Audiometrické vyšetření provádí audiologická sestra, upravuje polohu těla, hlavy při otoskopickém vyšetření, odebírá krev a samozřejmě velký vliv má i její psychická příprava pacienta. Při léčbě sestra zavádí periferní žilní katétr, je zodpovědná za správnou aplikaci vasodilatačních infuzí, která spočívá nejen ve znalostech zásad podání těchto infuzí, ale i ve správné edukaci pacienta. Specifičnost práce sestry při hyperbarické oxygenoterapii vyplývá jak z technického zázemí, tak z potřeby speciální fyzické, psychické přípravy a edukace pacienta. Cílem této práce bylo zmapovat specifika ošetřovatelské péče u pacientů s tinitem. Zmapovat odborné znalosti a dovednosti sester pro ošetřování pacienta s tinitem. Byly zvoleny tyto výzkumné otázky: Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u pacientů s tinitem? Jaké mají odborné znalosti sestry pro ošetřování pacientů s tinitem? Jaké jsou dovednosti sester pro ošetřování pacientů s tinitem? Z analýzy dat vzniklo u rozhovorů s pacienty pět kategorií: Charakteristika tinitu, Dispenzarizace tinitu, Reakce na tinitus, Kvalita života u pacientů s tinitem a Informovanost pacienta s tinitem. U rozhovorů se sestrami z ambulancí vznikly tři kategorie: Hodnocení tinitu, Znalosti sester v ošetřování pacientů s tinitem a Dovednosti sester v ošetřování pacientů s tinitem. K jednotlivým kategoriím jsou přiřazeny podkategorie, ve kterých jsou zakódována stěžejní data, vše je znázorněno v přehledných schématech jednotlivých kategorií. Výzkumným šetřením byly zjištěny specifika ošetřovatelské péče u pacientů s tinitem, kdy jako nejdůležitější se jeví komunikace s pacientem a jeho edukace.
|
| |
|
Tvorba konečněprvkového modelu lidského vokálního traktu a prostoru okolo hlavy na základě dat z počítačové tomografie
Švarc, Martin ; Pellant, Karel (oponent) ; Švancara, Pavel (vedoucí práce)
Následující práce se zabývá vytvořením výpočtového modelu pro šíření akustických vln vokálním traktem a prostorem okolo hlavy. Součástí práce je zmapování trojrozměrného modelu lidské hlavy, jako doplňující akustické prostředí pro zpřesnění měření lidského hlasu na základu dat z výpočtové tomografie, sepsání rešeršní studie o funkci hlasivek, biomechaniky tvorby lidského hlasu a uvedení přehledu medicínských zobrazovacích metod vhodných pro zobrazování biomechanických modelů. Na základě vytvořené geometrie vokálního traktu (od hlasivek ke rtům) a akustického prostoru okolo hlavy člověka dojde k následnému vytvoření sítě pro výpočty metodou konečných prvků (MKP). Síť bude vytvořena za účelem získání nových poznatků ohledně různých umístění mikrofonu u lidské hlavy.
|
| |
|
Interakce jádro – tavenina při odlévání hlav válců z Al slitin do kovových forem
Hlavsa, Petr ; Roučka, Jaromír (oponent) ; Tegel, Michal (oponent) ; Rusín, Karel (vedoucí práce)
Předložená dizertační práce se zabývá interakcemi na rozhraní jádro - tavenina při odlévání hlav válců z Al slitin do kovových forem a řeší konkrétní problém s nalepeným ostřivem po odjadrování u odlitku naftové hlavy válců. Detailně popisuje proces výroby jader metodou Cold-Box a odlévání progresivní technologií Rotacast. Teoreticky analyzuje reakce na rozhraní jádro - tavenina a předkládá klasifikaci vad povrchu u Al odlitků odlévaných gravitačně do kovových forem. Dále uvádí výsledky z technologických zkoušek ostřiv, jádrových směsí a jader (Cogas analýza). Při řešení problému s nalepeným ostřivem v sacích a výfukových kanálech odlitku naftové hlavy válců využívá metodiku pro řešení problémů DMAIC. Všechny experimentální zkoušky jsou řešeny v laboratoři a výrobních podmínkách mezinárodní společnosti zabývající se odléváním odlitků hlav válců ze slitin hliníku do kovových forem.
|
|
Školní nábytek ve vztahu k problematice vadného držení těla u žáků 1. a 2. tříd ZŠ v Českých Budějovicích
SEDLÁČKOVÁ, Pavlína
Školní nábytek je jedním z rizikových faktorů přispívajících ke vzniku a rozvoji vadného držení těla. Věnovala jsem pozornost žákům 1. a 2. tříd ZŠ, jelikož vzhledem k náhlému přechodu od spontánní pohybové aktivity k dlouhodobému statickému zatížení ve škole představují nejrizikovější skupinu. Cílem práce bylo zmapovat vhodnost ergonomických parametrů školního nábytku v 1. a 2. třídách ZŠ a posoudit jeho vliv na vznik vadného držení těla. Zaměřila jsem se na výšku židle, hloubku sedáku, zádovou opěru a výšku a sklon pracovní desky. Dále jsem chtěla prověřit informovanost učitelů o problematice školního nábytku, správného sezení a možnostech kompenzace statického zatížení dětí. Výzkumný soubor tvořilo 146 žáků 1. a 2. tříd náhodně vybraných ZŠ v Českých Budějovicích. Teoretická část práce byla zpracována obsahovou analýzou dokumentů, vlastní výzkum pak probíhal ve třech krocích. Nejdříve byla použita kvantitativní metoda dotazování pomocí dotazníků, které byly rozdány rodičům respondentů. Následovalo šetření ve třídách a posledním krokem bylo položení doplňujících otázek učitelům a vedení škol. Z výsledků vyplývá, že 88 % respondentů používá ergonomicky nevyhovující nábytek, přičemž 1. třídy mají ve všech zkoumaných parametrech vyšší výskyt negativních nálezů, vyjma nízké židle a pracovní desky, jejichž výskyt je však zanedbatelný. Byla zjištěna signifikantní asociace mezi nevyhovujícím školním nábytkem a bolestmi zad, hlavy, ramen a nohou, které vedou ke vzniku a rozvoji vadného držení těla. Informovanost učitelů o této problematice je dobrá, ale podle mého názoru z hlediska prevence nedostačující. Včasnými preventivními opatřeními můžeme ovlivnit stav pohybového aparátu v dospělosti. Zde by se měla v první řadě uplatnit rodina a škola. Neméně důležitou roli však hrají i pediatři a odborní pracovníci v ochraně veřejného zdraví, kteří by měli působit nejen jako orgán kontrolní, ale především poradní. Je tedy důležité zvýšit povědomí široké veřejnosti a pedagogů o ergonomii pracovní židle a stolu, správném sezení a možnostech kompenzace dlouhodobého statického zatížení.
|
|
Rozhraní počítače využívající polohu hlavy uživatele
Chmiel, Filip ; Španěl, Michal (oponent) ; Beran, Vítězslav (vedoucí práce)
Práce se zabývá metodou pro detekci polohy hlavy a jejího natočení s použitím technologií počítačového vidění. Metoda využívá algoritmů AdaBoost pro počáteční nalezení obličeje, a dále optického toku pro jeho následné sledování. Získané výsledky detekce je nutno vhodně interpretovat, respektive stabilizovat výstup. Tato metoda je vhodná pro využití při tvorbě inovativních uživatelských rozhraní.
|
host ::
