| |
|
Buněčné funkce tail-anchored proteinů.
Martincová, Eva ; Zubáčová, Zuzana (oponent) ; Doležal, Pavel (vedoucí práce)
Tato práce je souhrnem dosavadních poznatků o biogenezi tail-anchored proteinů. Jedná se o velmi různorodou skupinu transmembránových proteinů, jež jsou v současnosti intenzivně studovány. Tato skupina je definována na základě struktury a orientace v membráně, nesdílí tedy žádné funkční podobnosti. Jsou zde popsány jejich základní funkce, struktura a buněčná lokalizace. Důraz je kladen především na unikátní mechanismy transportu a na způsoby determinace cílových kompartmentů buňky - endomembránového systému a vnější mitochondriální membrány. Zvláštní kapitola je věnována VAP proteinům, což je konzervovaná rodina tail-anchored proteinů, vyskytující se u všech eukaryotických organizmů. Závěrem jsou uvedeny výsledky a plány studia těchto proteinů u lidského parazita Giardia intestinalis v laboratoři zabývající se biogenezí organel.
|
|
Nezáporné lineární operátory a jejich využití v ekonometrických a statistických modelech
Horský, Richard ; Arlt, Josef (vedoucí práce) ; Vrabec, Michal (oponent) ; Klazar, Martin (oponent)
Nezáporné operátory, speciálně nezáporné matice, jsou již od počátku dvacátého století zajímavým tématem, kterému se věnuje řada vědců a výzkumných týmů. Není divu, neboť se objevuje celá řada možných aplikací v oblastech jako jsou ekonomie, statistika, operační výzkum (lineární programování) nebo computer science. Uveďme jako konkrétní příklad teorii Markovových řetězců, ve kterých vystupují jako tzv. matice přechodu jisté nezáporné matice označované jako matice stochastické. Jiným příkladem, tentokrát nezáporného operátoru v nekonečně dimensionálním prostoru je tzv. operátor zpětného posunutí, běžně užívaný v teorii stochastickýh procesů. Nezápornost v uvedených příkladech je nezápornost po prvcích. Jiným typem nezápornosti je nezápornost ve smyslu skalárního součinu. U matic hovoříme o pozitivní definitnosti, resp. semidefinitnosti. Typickými příklady jsou kovarianční matice náhodného vektoru nebo symetrizace jakéhokoli lineárního operátoru, např. diference. Jinou zajímavou oblastí problémů jsou tzv. inverzní problémy nebo špatně podmíněné úlohy. První práce spojené s touto problematikou se objevily v první polovině dvacátého století. Problematika byla spojena s úlohami kvantové teorie, geofyziky, astronomie apod. Jelikož žijeme v době výkonných počítačů, možnosti aplikací teorie inverzních a špatně podmíněných úloh nacházíme téměř ve všech oblastech vědy, kde se používají matematické metody. Špatně podmíněné úlohy jsou nestabilní a je třeba je regularizovat, aby bylo možné říci něco o jejich řešení. Typickým příkladem takové regularizace může být stacionarizace stochastického procesu diferencováním. Při řešení integrálních rovnic, kde vystupují kompaktní operátory, je problém nestability řešen různými metodami vyvíjenými a vylepšovanými již po několik desetiletí. Jsou jimi vedle metody zaokrouhlené singulární dekompozice, zejména Tichonovova regularizační metoda či Landweberova iterační metoda. Matematické nástroje, které jsou v této práci použity jsou především pojmy funkcionální analýzy a jejich vlastnosti. Ve funkcionální analýze se setkávají rozmanité matematické struktury studované v rámci jednotlivých matematických disciplín jako jsou matematická analýza, topologie, teorie množin, algebra (zejména lineární) a teorie míry (pravděpodobnosti). Propojením struktury linearity, topologie a měřitelnosti získáváme bohatou strukturu, v rámci níž je na jedné straně možno se dívat na klasicky definované pojmy novým jednotícím způsobem a na druhé straně tím odhalit interakce mezi zdánlivě různými problémy a tak získat ucelený náhled na zdánlivě rozdílnou problematiku.
|
|
Instantons and Unitarily Inequivalent Quantum Vacua
Derco, Roman ; Iorio, Alfredo (vedoucí práce) ; Novotný, Jiří (oponent)
Název práce: Instantóny a unitárni neekvivalentní kvantová vakua Autor: Roman Derco Katedra: Ústav částicové a jaderné fyziky Vedoucí diplomové práce: doc. Alfredo Iorio, Ph.D. , Ústav částicové a jaderné fyziky Abstrakt: V předložené práci se zabýváme vztahem mezi topologicky odlišnými instantonovými vakui a unitárně neekvivalentními vakui kvantové teorie pole. Zaměřujeme se na kvantově mechanické případy, kde jsou in- stantony přítomny, ale nevyskytují se zde komplikace spojené s kalibračními poly kvantové teorie pole. Model kvantové disipace a teorie částice unikajíci z metastabilního minima byly porovnány. System dvojité jámy byl vybudován pomocí harmonických oscilátorů a interakčního členu s cílem se přiblížit modelu kvantové disipace, ve kterém se vyskytují neekvivalentní reprezen- tace. Identifikovali jsme hračkový model, kvantovou částici na kružnici jako vhodny model pro výzkum vztahu mezi unitárně neekvivalentními vakui a topologickými vakui. 1
|
|
Husté množiny v součinech topologických prostorů
Bartoš, Adam ; Simon, Petr (vedoucí práce) ; Hušek, Miroslav (oponent)
Podmnožina součinu je tenká, pokud se každé její dva různé body liší alespoň ve dvou složkách. Podmnožina součinu je velmi tenká, pokud se každé její dva různé body liší ve všech složkách. Práce shrnuje základní vlastnosti tenkých a velmi tenkých hustých množin v součinech topologických prostorů. Podává postačující a nutné podmínky jejich existence a obsahuje několik příkladů. Hlavním výsledkem práce je konstrukce ukazující, že za hypotézy kontinua pro každé přirozené n ≥ 1 existuje spočetný T3 prostor X bez izolovaných bodů takový, že Xn obsahuje n-tenkou hustou množinu, ale Xm , n < m < 2n, nikoliv. Navíc, Xm , n < m < ω, neobsahuje (n + 1)-tenkou množinu. Slabší podoba věty je dokázána za Martinova axiomu.
|
host ::
