Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7,188 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.19 vteřin. 


Easy Money Policy Fedu v období předsednictví Alana Greenspana v Radě guvernérů (1987–2006)
Mašek, František ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Hlavním tématem práce je měnová politika Fedu v období, kdy Radě guvernérů předsedal Alan Greenspan. Největší pozornost je v práci věnována vlivu uvolněné měnové politiky Fedu na vznik nejprve takzvané dot-com bubble a posléze pozdější hypoteční krize, z níž se následně stala krize finanční. Na základě důkladné analýzy mnoha odborných textů známých ekonomů a vlastního rozboru a zhodnocení zastávám názor, že vliv expanzivní měnové politiky na bublinu technologických aktiv a na hypoteční krizi byl spíše minoritní. Fed veškeré své kroky podřizoval dosažení svých měnověpolitických cílů, takže kritika jím prováděné měnové politiky je v podstatě kritikou těchto cílů jako takových. Za příčinu dot-com bubble považuji vznik nových technologií a takzvanou teorii zpětné vazby. U krize hypoteční a následné finanční považuji za klíčové determinanty neochotu vládních činitelů silněji regulovat činnost investičních bank a společností, morální hazard, selhání ratingových agentur a federální podporu vlastnického bydlení spojenou s deregulací finančního sektoru.

Uzavírání kupní smlouvy podle Úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží v komparaci s českou právní úpravou
Krčálová, Kristýna ; Boháček, Martin (vedoucí práce) ; Levý, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá Úmluvou OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží, známou také jako Vídeňská úmluva. Hlavním cílem je posoudit samotné podmínky aplikace této mezinárodní smlouvy a zhodnotit proces uzavírání kupní smlouvy v režimu Úmluvy včetně jeho podobností a odlišností s českou právní úpravou. V neposlední řadě práce hledá odpověď na otázku, která z úprav je pro uzavření mezinárodní kupní smlouvy spadající pod aplikaci Vídeňské úmluvy pro českou smluvní stranu výhodnější. Práce je rozdělena do pěti částí. První z nich představuje úvod do problematiky Vídeňské úmluvy a soustřeďuje se na její postupný vznik a vztah ČR k ní. Druhá kapitola mapuje samotné podmínky aplikace Úmluvy a vymezuje tak subjekty mezinárodní kupní smlouvy a její předmět. Třetí a čtvrtá kapitola postupně odkrývají jednotlivé fáze kontraktačního procesu (nabídku a přijetí) a to včetně relevantní judikatury. Poslední kapitola svým pojednáním o vzniku smlouvy kontraktační proces završuje a mimo jiné také zkoumá, jaký vliv na vznik a obsah smlouvy mají obchodní podmínky a to včetně jejich případného konfliktu v podobě tzv. bitvy formulářů.

Výkřik a ticho
Štefaňák, Ondřej ; NEBESKÝ, Jan (vedoucí práce) ; KORČÁK, Jakub (oponent)
Práce se zabývá expresionistickou uměleckou tendencí, která se projevila v expresionistickém dramatu i divadelní praxi. V první části práce se autor zaměřuje na vznik směru a jeho obecné projevy ve výtvarném umění a historickým kontextem. Dále se autor snaží vystihnout základní rysy expresionismu v dramatu a zabývá se postupy a metodami expresionistických autorů v divadle. V druhé části autor reflektuje vlastní zkušenosti s uvedením raně expresionistického textu Probouzení jara. Rozebírá textový potenciál a vytváří dramaturgická východiska pro samotnou inscenaci. Dále se snaží vystihnout vznik inscenace, jak audiovizuální, tak scénické řešení, kde ho zajímá zvláště práce na herecké stylizaci. V neposlední řadě se autor snaží vystihnout podstatu expresionismu v širším slova smyslu, jako osobitého způsobu vyjádření umělce.

K typům příjmení v Českých Budějovicích
KOPTYŠOVÁ, Jana
Téma této diplomové práce spadá do oblasti onomastické, úžeji do její podoblasti, antroponomastiky, jež zkoumá vznik, tvoření, rozšíření a povahu osobních jmen. V této práci, kterou jsem rozdělila na dvě části, se budu zabývat typy příjmení v Českých Budějovicích. První část teoretická stručně seznamuje s vývojem příjmení od počátku jejich vzniku, druhá praktická, resp. výzkumná část se věnuje konkrétnějšímu členění v rámci Českých Budějovic. Součástí praktické části je také přehledné třídění příjmení do několika skupin podle různých kritérií, přičemž na konci práce je v abecedním řazení uvedený rejstřík příjmení s příslušnými stránkami jejich výskytu v této diplomové práci.

Životní styl u pacientů s ischemickou chorobou dolních končetin před a po operaci
REZKOVÁ, Helena
Teoretická východiska: Ischemická choroba dolních končetin je postižení tepen dolních končetin nejčastěji aterosklerózou. Teoretická část se zabývá životním stylem. Jsou zde rozpracované základní rizikové faktory chronické formy. Dále je popsána patofyziologie změn vzniklých na podkladě aterosklerózy a s tím související příčiny pro vznik onemocnění. Následně jsou objasněné způsoby klasifikace, rozpracovány klinické příznaky, diagnostika a léčba. Tato část obsahuje také pohled na roli sestry v péči o pacienta s ischemickou chorobou dolních končetin. Cíle: Cílem práce bylo zhodnotit, nakolik pacienti s ischemickou chorobou dolních končetin změnili po invazivním cévním výkonu životní styl. Byly stanoveny tyto výzkumné otázky: Jak pacienti s ischemickou chorobou dolních končetin přistupují k prevenci rizikových faktorů? Co je u pacientů s ischemickou chorobou dolních končetin hlavním impulzem pro případnou změnu stylu života? Jakou měrou ovlivňuje operační zákrok postoj pacienta k rizikovým faktorům pro vznik ischemické choroby dolních končetin? Jak zásadní je změna životního stylu u pacientů po operaci pro ischemickou chorobu dolních končetin? Metody: Teoretická část diplomové práce je zpracovaná s použitím odborných zdrojů. Empirická část diplomové práce byla zpracována metodou kvalitativního výzkumného šetření. Zvolenou technikou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor s pacienty, ke kterému byly předem připravené otevřené otázky. Výzkum byl realizován v několika fázích první rozhovor probíhal při příjmu pacienta na oddělení (před operací), další fáze následovala za 3 měsíce a poslední za 6 měsíců od operace. Rozhovory byly zaznamenávány na připravený tiskopis, poté přepsány do elektronické podoby a analyzovány metodou otevřeného kódování. Výsledky: Z výzkumného šetření vyplynulo, že operace může být v některých případech spouštěčem změny pacientova životního stylu. První rozhovory v předoperačním období se zaměřily na to, jak se respondenti cítí, jaký je jejich životní styl před plánovanou operací pro aterosklerotické změny na dolních končetinách. Jedna z otázek byla zaměřená na znalosti pacientů o rizikových faktorech pro vznik ICHDK a o možné prevenci. Druhá fáze rozhovorů proběhla po 3 měsících od operačního zákroku. Zabývala se otázkou, jaký životní styl mají respondenti v tomto pooperačním období, zda došlo k nějakým změnám. Jisté pozitivní změny nastaly ve stravování a příznivé obraty přišly i v pohybové aktivitě. Třetí etapa byla provedena po šesti měsících od operace, opět s cílem zjistit změny v životním stylu. Drobné změny přišly v oblastí kouření, v otázce stravování a v pohybové aktivitě. Dotazy se orientovaly i na psychologickou rovinu, zjišťovali jsme, kdo pacientům pomáhá a co je nejvíce motivovalo v uskutečňování změny. Poslední závěrečná/sumarizační otázka směřovala k tomu, aby pacienti svobodně rozhodli, nakolik se jim podařilo změnu uskutečnit. Závěr: Počet pacientů s ischemickou chorobou dolních končetin a jinými kardiovaskulárními chorobami stoupá. Základem je začít od ovlivnitelných rizikových faktorů, tedy kuřáctví, dietních zvyklostí, pohybové aktivity. Podíl na změně mají i zdravotníci, kteří se snaží vhodnou edukací pacienta posunout blíže změně. Problém nastává, pokud pacient i přes podporu blízkých nezvládá uskutečnit zvrat ve svém životě. Zde by měl opět nastoupit zdravotník a nabídnout pacientovi odbornou pomoc ke zvládnutí tohoto důležitého kroku.

Efektivnost opatření podporujících vznik nových odbytových organizací v České, Slovenské a Polské republice
Kotyza, Pavel ; Tomšík, Karel (vedoucí práce) ; Rosochatecká, Eva (oponent)
Předložená disertační práce je zaměřena na hodnocení efektivnosti veřejné podpory vzniku odbytových organizací producentů v zemědělství. Historický vývoj měl výrazný vliv na nynější rozdílnost českého a slovenského zemědělství v porovnání se zemědělstvím v Polsku. I přes rozdílnost se po vstupu do EU všechny vlády rozhodly podpořit vznik odbytových organizací, vypsáním veřejné finanční podpory pro nově vzniklá seskupení producentů. Hlavním cílem této práce bylo tedy porovnat, jakým způsobem byla podpora poskytována ve výše uvedených státech a zhodnotit efektivnost vynaložených prostředků. Hlavní část práce se zabývá hodnocením podpor poskytnutým v rámci prvního povstupního programovacího období, tj. hodnocením opatření vypsaných pro roky 2004 až 2006. V pokračujícím programovacím období již podpora není poskytována v ČR, hodnocení bylo tedy zaměřeno pouze na PL a SK. Vlastní práce je založena na hodnocení programů skrze identifikaci, zda podpořené subjekty stále splňují podmínky uznání. Kategorizace subjektů byla provedena na základě vlastně navržené metodiky vycházející z teoretických předpokladů a zadávacích podmínek. Subjekty, u kterých nebyl nelezen rozpor s podmínkami uznání, byly podrobeny hodnocení efektivnosti. Byl brán v potaz vliv podpořených subjektů na zemědělský sektor daného státu skrze hodnoty podílu dodané produkce na celkové produkci zemědělského sektoru, tržního podílu na relevantních trzích a přidané hodnotě, kterou podpořené subjekty generovaly. Výsledky práce naznačují, že část podpořených subjektů byla založena výhradně za účelem jednoduchého přístupu k veřejným prostředkům. Podíl na relevantním trhu je u většiny subjektů minimální, cíle koncentrace nabídky se tedy nepodařilo dosáhnout. Přidaná hodnota seskupení je minimální, což vychází z obecných charakteristik, kdy seskupení často nedisponuje žádným investičním majetkem, neeviduje žádné zaměstnance. V ČR byla založená seskupení po dočerpání možné dotace rušena, transformována na podniky s jiným předmětem podnikání nebo se měnila jejich vlastnická struktura. V Polsku založená seskupení nedosahují významného podílu na relevantním trhu, subjekty jsou často rušeny, aby mohly být znovu založeny a podpořeny. U slovenských subjektů bylo zjištěno, že většina seskupení podpořených v období 2007 až 2013 dosahuje negativní přidané hodnoty, kdy obchodní marže byla často minimální až nulová.

Český rozhlas jako veřejnoprávní subjekt zvláštního poslání, Jeho právní statut, vznik, vývoj, společenské poslání. Financování a hospodaření ČRo
Stiborová, Eva ; Kadlecová, Eva (vedoucí práce) ; Mráčková, Jitka (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na Český rozhlas jako veřejnoprávní subjekt . Zda a jak naplňuje své zvláštní poslání a zároveň se analyzuje jeho financování. Skládá se ze dvou částí, a to z části teoretické a části praktické. Teoretická část je věnována úvodu do právních předpisů, které se úzce váží k tomuto tématu a k Českému rozhlasu. Jsou zde rozebírány zákony týkající se provozování rozhlasového a televizního vysílání, o Českém rozhlasu, autorský zákon, občanský zákoník a v neposlední řadě také listina základních práv a svobod. Praktická, neboli analytická část je zaměřena na jednotlivé stanice Českého rozhlasu a především na to, co přináší svým posluchačům. Pojednává o jednotlivých typech výnosů Českého rozhlasu a analyzuje výroční zprávy od roku 2003 do roku 2014. Popisuje projekty pro veřejnost, které Český rozhlas realizoval v nedávné době. A také navrhuje samostatný projekt, který se zabývá otázkou sociálního vyloučení vězňů a jak by v řešení tohoto problému mohl Český rozhlas pomoci svým vysíláním. Dotazníkové šetření této práce zjišťuje odpovědi na otázky týkající se všeobecně médií a na kolik jsou různé typy těchto médií preferovány. Dále se konkrétněji zabývá poslechovostí a atraktivitou ČRo, ale také tím, zda ho veřejnost vnímá jako věrohodný, objektivní a vyvážený zdroj informací.

Nádorové bujení mléčné žlázy u fen
Musilová, Lucie ; Rajmon, Radko (vedoucí práce) ; Dita, Dita (oponent)
Vlivem zlepšování chovatelské a veterinární péče dochází ke zvyšování věku u psů, což má ale za následek procentuální nárůst různých onemocnění a mezi ně patří i rakovina. Rakovina mléčné žlázy tak patří v dnešní době k nejčastějšímu onkologickému problému u fen. Vznik novotvarů je ovlivněn jak endogenními faktory (např. hormony) tak i exogenními faktory (záření, karcinogenní látky, aj.) Dochází při nich k mutacím, které vznik rakovinného bujení ovlivňují. Nádory základně dělíme na nádory pravé a nepravé. Nepravé nádory jsou např. cysty. Nádory pravé jsou buď benigní (nezhoubné) nebo maligní (zhoubné), které tvoří dceřiná ložiska zvaná metastázy. Při maligních nádorech je prognóza horší, než u nádorů benigních. Metastázy a nádory ovlivňují organismus jedince např. negativním vlivem na funkci orgánů. Naopak jedinec může stimulovat nádory např. sekrecí hormonů. Klasifikace nádorů je důležitá z hlediska stanovení správné terapie a prognózy do budoucna. Klasifikace se dělí na 3 části: typing, grading a staging. Typing nádory rozděluje do skupin podle působení na tkáně organismu, či podle jednotlivých nádorů. Grading rozděluje nádory podle stupně diferencovanosti. Staging klasifikuje nádory podle TNM, kdy T určuje velikost nádorů, N určuje stupeň napadení mízních uzlin, a M určuje tvorbu metastáz. Pro funkci mléčné žlázy jsou důležité tři fyziologické fáze: vývoj mléčné žlázy, laktace a galaktopoéza. Mléčná žláza je pravděpodobně modifikovaná potní žláza. Laktace je ovlivněna hormonem prolaktinem, který podporuje rozvoj mléčné žlázy. Galaktopoéza je pak jev, při kterém dochází k udržení laktace. V této fázi je důležité zabránit co nejvíce stresu, jelikož stresové hormony blokují oxytocin a tak nedochází k ejekci mléka. Vliv hormonů se také mění podle fáze estrálního cyklu. U feny se střídají fáze: proestrus, estrus, diestrus, anestrus. Může docházet k poruchám estrálního cyklu a tím ke vzniku tzv. pseudogravidity. Ta může mít za následek vznik onemocnění jako např. pyometra či mastitida. Etiopatogeneze nádorů mléčné žlázy je ovlivňována dvěma druhy faktorů, a to endogenními a exogenními faktory. Důležitá je také prevence, jako kvalitnější péče a krmení. Také je důležitý dostatek pohybu a také případná sterilizace samice. Pokud už zvíře onemocní, je důležité to co nejrychleji řešit s veterinářem a začít léčbu. První metoda je chirurgická, která se dále dělí podle zásahu do mléčné lišty. Další metoda je chemoterapie. V dnešní době stále častější metoda podpůrné léčby po chirurgickém zásahu. Třetí metoda se nazývá radiologická. Jedná se o poměrně nový typ léčby, ale bohužel patří k finančně náročnější terapii. Poslední metoda se pak jmenuje hormonální. Opět je využívána zpravidla jako podpůrná léčba po chirurgickém odstranění tumoru. Pro klinické hodnocení nádorů mléčné žlázy se používá celá řada diagnostických metod např. cytologie či sono a RTG. Důležité je též určení prognózy do budoucna a následně pooperační péče. Komplikací je pak recidiva onemocnění, která je ale spíše častější u maligních nádorů než u nádorů benigních. Nejdůležitější je prevence a zahájení léčby co nejdříve po určení diagnózy. Vhodné je nezatěžovat chovnou fenu častými porody, nebo u nechovné feny provést ovariohysterektomii (OHE), po které klesá pravděpodobnost vzniku onemocnění. Velice důležité je, aby chovatel pravidelně palpačně kontroloval mléčnou žlázu a při jakékoli změně či nahmatání bouličky navštívil co nejdříve veterináře.

Problematika mzdových nákladů a benefitů
Kolínová, Veronika ; Šišková, Jitka (vedoucí práce) ; Lörinczová, Enikö (oponent)
Tato bakalářská práce se zaobírá problematikou mzdových nákladů a benefitů. Je rozdělena na dvě části, a to na část teoretickou a praktickou. Teoretická část z počátku vysvětluje pracovně právní vztahy, tedy vznik a zánik pracovního poměru, dohody o provedení práce a o pracovní činnosti. Dále se věnuje mzdám, kde jsou popsány formy mezd, neboli mzda časová, úkolová a podílová, vysvětlen je zde i pojem hrubá mzda a její pohyblivé a pevné části. Součástí tohoto tématu je také zdravotní pojištění, pojistné na sociální zabezpečení a daň z příjmu fyzických osob. Zobrazuje také výpočet částky k výplatě a zaúčtování nejčastějších operací souvisejících se mzdovými náklady. Část teoretickou zakončují zaměstnanecké výhody neboli benefity s jejich členěním. Praktická část je aplikovaná na firmě T.P.C.A, kde jsou představeny nabízené zaměstnanecké benefity zejména služby zaměstnancům, finanční odměňování a v neposlední řadě volnočasové aktivity. Na základě dotazníkového šetření bylo zjištěno o jaké benefity je mezi zaměstnanci největší zájem. Zjištěny byly také benefity, které jsou mezi zaměstnanci nejvíce žádané a tudíž i nejvíce motivující. Pomocí těchto výsledků je navrhnuto optimální řešení pro zaměstnavatele, a to návrhem pro zlepšení podmínek benefitů a dále návrhem nových benefitů dle zaměstnanců.