|
Realizace koncepce českého ošetřovatelství v praxi
BALDOVÁ, Martina
Hlavním cílem diplomové práce bylo zjištění realizace Koncepce ošetřovatelství, vydané Ministerstvem zdravotnictví v roce 2004, v českých nemocnicích. K dosažení výsledků byla použita kvantitativní metoda výzkumu. Pro sběr dat jsme využili metodu dotazování, technikou dotazníků. Tyto dotazníky byly určeny pro hlavní sestry/náměstky ošetřovatelské péče v českých nemocnicích. Jako výzkumný vzorek jsme zvolili nemocnice v České republice, které poskytují akutní lůžkovou péči. Zjištěné údaje by měly osvětlit, jaký je aktuální stav realizace Koncepce ošetřovatelství v českých nemocnicích.
|
|
Systém a financování psychiatrické péče v ČR v období 2010 - 2016
Křížová, Natálie ; Lukášová, Tereza (vedoucí práce) ; Bartůsková, Lucia (oponent)
Bakalářská práce se orientuje na aktuální téma duševní zdraví, které je čím dál tím více společenskoekonomickým problémem současnosti. Práce přibližuje systém psychiatrické péče, který je stěžejní pro budoucí vývoj duševního zdraví české populace, jelikož dochází k neustále častějšímu výskytu pacientů s duševním onemocněním a tím k větší zátěži ekonomického systému. Na základě analýzy problematiky je zřetelné, že snaha vést strukturu péče ke komunitní péči nepřispěje ke snížení nákladů na léčbu, ale umožní lepší přístupnost psychiatrických zařízení pro pacienty. Financování psychiatrické péče není založeno na národním zdravotnickém systému, což velmi ovlivňuje směřování velké části prostředků do léčby v psychiatrických léčebnách.
|
|
Ošetřovatelská péče u pacientů s chronickou pankreatitidou
SKOŘEPOVÁ, Jana
Chronická pankreatitida je závažné onemocnění, které navzdory výraznému vývoji v diagnostice i léčbě je často diagnostikováno až v pozdních stádiích nemoci. Nemoc sice vyléčit nelze, ale úpravou životního stylu a dodržováním dietního režimu lze příznivě ovlivnit nejen průběh a progresi, ale i vznik komplikací. Tato bakalářská práce se věnuje problematice ošetřovatelské péče pacientů s chronickou pankreatitidou, úrovni informovanosti pacientů o svém onemocnění a režimových opatřeních při něm. Dále monitoruje ochotu a schopnosti respondentů změnu životního stylu a stravovacích návyků akceptovat.Cílem této práce je zjistit specifika ošetřovatelské péče u klientů s chronickou pankreatitidou. K dosažení cíle práce bylo v empirické části využito kvalitativních výzkumných metod.Výzkumné šetření probíhalo u nemocných s chronickou pankreatitidou navštěvujících gastroenterologickou ambulanci táborské nemocnice a do výzkumu byla zahrnuta skupina deseti respondentů v různém stádiu tohoto onemocnění. Jejich výběr byl podmíněn ochotou respondentů se výzkumu zúčastnit a spolupracovat na něm. S každým z respondentů byl veden polostrukturovaný rozhovor. Na základě studia této problematiky a výsledků výzkumného šetření byla jako výstup z práce pro nemocné s chronickou pankreatitidou vypracována stručná a přehledná informační brožura. Tento manuál by měl sloužit jako shrnutí a upřesnění informací, které si nemocný v klidu domova přečte poté, co byl edukován ústně. Vzhledem ke zjištěným výsledkům naší práce chceme, tuto práci a její výsledky, co nejvíce zpřístupnit odborné ošetřovatelské veřejnosti. Doufáme, že výsledky práce zvýší zájem odborné veřejnosti o tuto problematiku a osloví další pracovníky ochotné podílet se na jejím řešení.
|
| |
|
Ekonomické aspekty zdravotnictví a rizika legalizace euthanasie
Stehlíková, Jana ; Kuba, Jaroslav (vedoucí práce) ; Matula, Miloš (oponent)
Diplomová práce analyzuje problematiku legalizace aktivní euthanasie, s jejími hlavními dopady na společnost, možnostmi zneužívání a největšími obavami odborníků různých profesí týkajících se euthanasie. Zaměřuje se na lékařský, ekonomický, právní a náboženský pohled na euthanasii a definuje základní přístupy zastánců a odpůrců euthanasie. Zvláštní důraz je věnován právě přístupům lékařů, jejichž názory na legalizaci aktivní euthanasie se různí. Práce odmítá legalizaci euthanasie jako dobré řešení pro pacienty ať už nevyléčitelně nemocné či umírající, upozorňuje na důležitost zachování práva na život v současné podobě a staví se proti ekonomickému argumentu, který v euthanasii vidí levné a rychlé řešení nekonformní finanční situace ve zdravotnictví.
|
|
Ošetřovatelská perioperační péče z pohledu pacienta
LHOTSKÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá ošetřovatelskou péčí, která je poskytovaná pacientům před, během a po operačním zákroku až do propuštění do domácího ošetřování. Do výzkumného šetření jsou také zahrnuty sestry z chirurgických oborů a jejich spolupráce v perioperační péči. Teoretická část práce je zaměřena na problematiku ošetřovatelské perioperační péče, jak probíhá předoperační příprava a pooperační péče a jak nemocný vnímá období těsně před operačním zákrokem, kdy je předán na operační sál. Do teoretické části práce je také zahrnuta úloha sester, poskytujících perioperační péči a jejich vzájemná spolupráce. Prvním cílem práce bylo zjistit, jaká je úroveň návaznosti péče v perioperačním období z pohledu pacienta. Druhým cílem práce bylo zjistit průběh spolupráce zdravotnických pracovníků v perioperační péči. Výzkumné šetření bylo provedeno formou kvalitativního výzkumného šetření, metodou dotazování. Technikou sběru dat byly hloubkové individuální rozhovory s pacienty a sestrami. Výběr pacientů byl záměrný, pacienti museli být po operačním zákroku a být již v domácím ošetřování. Výběr sester byl také záměrný, chirurgické sestry musely pečovat o pacienty po operačních výkonech, anesteziologické sestry musely pracovat na chirurgických operačních sálech. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že v předoperačním období spatřují pacienti největší problém v poskytování nedostatku informací o pooperační péči. Při zajišťování peroperační péče se anestezilogická sestra při prvním kontaktu představila pouze jednomu pacientovi. V pooperačním období nebyli všichni pacienti po úplném probuzení v kontaktu se sestrou, měli k dispozici pouze signalizační zařízení. Dále z rozhovorů s pacienty vyplývá, že všichni pacienti nebyli poučeni o prvním pooperačním vstávání z lůžka a další pooperační rehabilitaci. Z výsledků rozhovorů se sestrami se dozvídáme od chirurgických i anesteziologických sester, že na předoperační přípravě se anesteziologická sestra podílí až v den operace. Problémem ve spolupráci chirurgických a anesteziologických sester je předávání informací a dokumentace při předávání pacienta ze sálu. V pooperační rehabilitaci má sestra možnost spolupráce s rehabilitačním pracovníkem, ale jenom ve všední dny. Výsledky mé bakalářské práce by mohly být předány hlavní sestře nemocnice, ale zejména vrchním sestrám chirurgického a anesteziologického oddělení, aby měly možnost, domluvit se na lepší vzájemné spolupráci a komunikaci. Poněvadž na chirurgickém pooperačním oddělení pracuji, domnívám se tedy, že by bylo vhodné společně s kolegyněmi na oddělení konzultovat možné zlepšení poskytování ošetřovatelské péče v celém perioperačním období, popřípadě pořádat semináře, věnující se problematice ošetřovatelské perioperační péči. Sestry mohou pouze poukázat na to, že zřízení dospávacího pokoje na lůžkovém chirurgickém oddělení by bylo přínosem pro pacienty i pro sestry, ale jeho zřízení bohužel není v jejich silách. Dále by mohla být bakalářská práce použita jako zdroj informací pro sestry, pracující v chirurgických oborech.
|
|
Informovanost stomiků před operačním výkonem
SOUKUPOVÁ, Alena
V této bakalářské práci se zabýváme informovaností stomiků před operačním výkonem. Informovanost a edukaci považujeme za nedílnou součást kvalitní a profesionální péče o pacienta. Pokud je pacient dostatečně a srozumitelně informován, stává se tak součástí léčebného, diagnostického a celého zdravotnického procesu a přejímá tak aktivní roli v péči o své zdraví. Cílem naší práce bylo zjistit, jak jsou stomičtí pacienti před výkonem informováni, zmapovat edukační proces a porovnat informace u plánovaného a akutního výkonu. K dosažení cílů jsme si zvolili kvantitativní metodu, pomocí anonymního dotazníku. Jako respondenty jsme oslovili stomické pacienty. Z výsledků jsme zjistili, že i když se informovanost od let minulých dost zlepšila, jsou v mnohých případech stále ještě nedostatky. Pacienti některým informacím buďto nerozumí nebo jsou pro ně nedostačující. Jak jsme očekávali, pacienti, přicházející k plánovanému výkonu, mají informací více než pacienti, přicházející v akutních případech. Ale i přesto, že je výkon akutní, měl by být pacient stručně informován a edukován. Edukační proces před resekčním výkonem je opět kvalitnější u plánovaných výkonů. Bohužel jsou pacienti, přicházející k akutní operaci, o tuto edukaci ochuzeni. Díky edukačnímu procesu se může pacientův strach snížit a jeho představa o budoucím životě je jasnější.
|
|
Respektování lidské důstojnosti v ošetřovatelské péči u pacientů léčeben dlouhodobě nemocných
Řádová, Veronika ; Kutnohorská, Jana (vedoucí práce) ; Mareš, Jiří (oponent) ; Pečenková, Jaroslava (oponent)
87 Anotace Autor: Veronika Řádová Instituce: Univerzita Karlova v Praze Lékařská fakulta v Hradci Králové Ústav sociálního lékařství Oddělení ošetřovatelství Název práce: Respektování lidské důstojnosti v ošetřovatelské péči u pacientů léčeben dlouhodobě nemocných Vedoucí práce: doc. PhDr. Jana Kutnohorská; CSc. Počet stran: 102 Počet příloh: 3 Rok obhajoby: 2010 Klíčová slova: geriatrie, lidská důstojnost, respektování pacienta, ošetřovatelská péče, etika oboru ošetřovatelství Bakalářská práce pojednává o respektování lidské důstojnosti při poskytování ošetřovatelské péče. Lidská důstojnost je pojem, který nabývá na významu s délkou lidského života. Ošetřování geriatrických pacientů má svá specifika, vzhledem ke změnám, kterými organismus ve stáří prochází. Na ošetřující personál jsou kladeny vysoké nároky nejen na odbornou, ale lidskou i etickou stránku poskytování ošetřovatelské péče. Výzkum se zabývá vybranými typy lidské důstojnosti, tak jak se s nimi při realizaci ošetřovatelské péče setkává personál. Šetření je zaměřeno na kvantitativní vyjádření respektu k jednotlivým typům lidské důstojnosti v ošetřovatelské praxi z pohledu nelékařských zdravotnických pracovníků. Ve výzkumu byly položeny i otázky týkající se interpersonální reakce na nedůstojné chování, zdravotníci měli podle svého uvážení vytvořit...
|
|
Využití supervize ve zdravotnických zařízeních
ZETKOVÁ, Bohumila
V teoretické části této diplomové práce jsou vysvětleny základní pojmy vztahující se k danému tématu, jako jsou supervize a zdravotnická zařízení. V její praktické části jsou prezentovány výsledky výzkumu, který byl proveden pomocí dotazníkového šetření a nakonec doplněn o dva polostandardizované rozhovory. Dotazníky byly rozeslány do zdravotnických zařízeních Zlínského a Jihočeského kraje. Rozhovory byly provedeny s vedoucími pracovníky zdravotnických zařízení, jeden ve Zlínském kraji a jeden v Jihočeském kraji. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda skutečně dochází k provádění supervizí ve zdravotnických zařízení Jihočeského a Zlínského kraje. Dílčím cílem výzkumu bylo zmapovat četnost využití supervize v jednotlivých typech zdravotnických zařízení (ve dvou výše zmíněných krajích České republiky). Práce měla stanoveny dvě hypotézy. Hypotéza č.1 byla stanovena takto: ?Ve zdravotnických zařízeních Zlínského kraje je supervize častěji využívána než v Jihočeském kraji.? Hypotéza č.2 zněla: ?Častěji je supervize nařízena vedoucím pracovníkem a chápána zdravotními sestrami jako povinnost než jako prevence syndromu vyhoření?. Ani jedna ze stanovených hypotéz se nepotvrdila. Jestliže tato práce přiměje alespoň pár lidí k zamyšlení se nad problematikou supervize ve zdravotnických zařízeních, budu velmi ráda. Dále může posloužit jako studijní materiál pro studenty, vzdělávající se v oblasti zdravotnictví. A v neposlední řadě by mohla posloužit i jako počáteční impuls k provedení dalších výzkumů z oblasti supervize ve zdravotnických zařízení v jiných krajích.
|
|
Simulované pracoviště jednotky intenzivní péče
Kováčová, Jana ; Hozman, Jiří (vedoucí práce) ; Fabián, Vratislav (oponent)
Tato diplomová práce vznikla jako soucást projektu, který se zabývá realizací simulovaného pracovište jednotky intenzivní péce pro biomedicínské techniky na Fakulte biomedicínského inženýrství. Vše bylo rešeno nekolika dílcími cíly: soupis navrhovaných zarízení, prostorové usporádání laboratore, orientacní výpocet návratnosti investice. Celému procesu predcházelo seznámení se se Standardem Ministerstva zdravotnictví O jednotce intenzivní péce a analýza soucasného stavu v této oblasti. První cíl byl rešen analýzou nabídky prístroju a umelého pacienta na trhu. Poté byly jednotlivé soucásti laboratore vybírány ve výberových rízeních. Druhým dílcím cílem byl návrh na prostorové usporádání jednotlivých prístroju a lužka v konkrétní místnosti - laboratori c. 9. Pro vytvorení návrhu jsem použila doporucený program Room Arranger. Tretím dílcím cílem byl orientacní výpocet doby návratnosti, který prokázal návratnost investice behem 9 let.
|
host ::
