|
Nadané děti a přístupy k nim
ŠIMEČKOVÁ, Šárka
Diplomová práce je zaměřena na nadání a metody jeho rozvíjení. V úvodu práce jsou vysvětleny základní pojmy (nadání, jeho formy, talent,{\dots}), následně způsoby odhalování a rozpoznávání nadaného jedince, druhu nadání a typických znaků nadání. Dále jsou zmíněny přístupy ve vzdělávání nadaných dětí a způsob určení vhodné metody práce pro konkrétního jedince. V praktické části práce jsou tyto přístupy a metody posuzovány na základě reálného využití a využívání v praxi. Podkladem pro toto posouzení je hodnocení učitelů a rodičů žáka. Informace získané výzkumnou činností jsou porovnávány s údaji uvedenými v teoretické části práce.
|
|
Třídy pro nadané děti na českých základních školách
Pecháčková, Iva ; Kasíková, Hana (vedoucí práce) ; Stolařová, Jaroslava (oponent)
Pred presným vymezením predmetu práce bych nejprve ráda ctenáre zorientovala, v jaké oblasti pedagogických ved se budeme pohybovat. V nejširším smyslu slova je tématem práce pedagogika nadaných, v zahranicí tedy oblast zavedená predevším pod anglickým názvem "gifted education". Jedná se o oblast lidského zájmu, která má urcité koreny už ve staroveku a složitou historii, jak názorne uvidíme pri težkostech s definováním pojmu nadání a talent (2.1.1). V posledních nekolika desetiletích se stává tematizování speciálních potreb detí s mimorádným nadáním urcitým trendem, a to jak u odborné verejnosti po celém svete, tak i ve školsko-politické oblasti. Hmatatelným výrazem trendu muže být napr. skutecnost, že jde v soucasnosti o jednu z cílových skupin, ke kterým své financní prostredky pro oblast pocátecního vzdelávání smeruje Evropská unie. V rámci širokého pole zájmu pedagogiky nadaných si budeme vybírat otázky z oblasti školní didaktiky vztažené k mimorádne nadaným žákum. Ze zavedených didaktických kategorií nás tu obzvlášte zajímá tzv. forma výuky, protože práce bude zkoumat reálné fungování a vhodnost jedné z možných forem školní edukace nadaných. Onou formou je speciální výberová trída v rámci základní školy, která má krom speciálních i "obycejné" trídy. Presnejší odlišení zkoumané formy od jejích alternativ...
|
|
Zájmová struktura nadaného dítěte a její možnosti rozvoje ve školních podmínkách
Heráfová, Zuzana ; Pelikán, Jiří (oponent) ; Krykorková, Hana (vedoucí práce)
Diplomová práce je koncipována jako teoreticko-empirická. Teoretická cást textu se zabývá dosavadními poznatky o problematice rozumove nadaných detí, shrnuje jejich charakteristické projevy, problémy a specifické vzdelávací potreby. Vcasná identifikace nadání a príznivý prístup rodicu, školy a ucitelu je pro zdravý vývoj techto detí zásadní. Je proto nezbytné stimulovat a rozvíjet nadání dítete a jeho schopnosti. V souvislosti s tím jsou nastíneny možnosti rozvoje a systémy vzdelávání a školní péce o nadané. Poslední kapitola teoretické cásti se zabývá problematikou zájmu a zájmové struktury z obecne psychologického hlediska, na kterou plynule navazuje empirická cást. Empirické šetrení analyzuje zájmovou strukturu nadaných detí a predkládá návrh diagnostického projektu, který by zejména ucitelum umožnil poznat a rozvíjet zájmy nadaných.
|
|
Psychický dopad pěstounství na biologické děti pěstounů
TÁBOROVÁ, Pavla
V současné době se o pěstounské péči hodně hovoří, zejména ve spojitosti s plánovaným zrušením kojeneckých ústavů. Nyní je dávána přednost umístění dítěte do pěstounské péče před ústavní výchovou. Nelze ale věnovat pozornost pouze dětem, které se umisťují do náhradní rodiny. Rodině, která dítě přijímá, by měla být věnována také velká pozornost. Za rodinu nelze považovat pouze dospělé osoby, které se stanou pěstouny pro přijaté děti, rodinu tvoří i děti. Právě na děti, na biologické děti pěstounů, je zaměřena tato bakalářská práce, protože jejich postoj k samotné pěstounské péči může značně ovlivnit situaci v nově vzniklé rodině. Teoretická část bakalářské práce je tvořena třemi kapitolami, kdy první se zabývá rodinou jako primárním socializačním činitelem, druhá kapitola je věnována sourozeneckým vztahům a třetí kapitola je zaměřena na náhradní rodinnou péči. Cílem praktické části této práce bylo zjistit, jaký psychosociální dopad může mít pěstounství rodičů na biologické děti pěstounů. Dílčím cílem bylo zjištění pozitiv a negativ, která vyplývají z pěstounství pro biologické děti pěstounů. Pro získání informací byl zvolen kvalitativní přístup. Sběr dat probíhal pomocí polostrukturovaných rozhovorů s vybranými respondenty. Vybraní respondenti byli biologickými dětmi pěstounů. Výsledky práce obsahují zpracované rozhovory. Výsledky práce poskytují informace o tom, jaký dopad může mít pěstounství rodičů na jejich biologické děti a zároveň, co tyto děti považují za pozitiva a negativa, která pro ně z pěstounství vyplývají. Následně jsou výsledky z rozhovorů porovnány mezi sebou a zároveň i s odbornými informačními zdroji. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že psychosociální dopad pěstounství se projevil hlavně v následujících oblastech. Respondenti se naučili žít v kolektivu, pomáhat rodičům, být samostatnější, museli se naučit komunikovat s dětmi, které mají za sebou i nepříjemné zkušenosti, zároveň se museli vyrovnat s reakcemi okolí, pro něž byla jejich rodina něco neobvyklého, co stojí za větší pozornost. Jeden z respondentů pocítil dopad pěstounské péče v tom, že si ho někteří lidé díky tomu více váží. Pro jednu z respondentek byl příchod dítěte do pěstounské péče podnětem k tomu, aby přestala spoléhat na své rodiče a na to, že jsou jedna rodina a měla potřebu být sama za sebe. Za pozitiva byly jmenovány zkušenosti z rodiny, které se budou hodit do budoucna, pomoc rodičům, aktivní a pestrý život v rodině, uznání lidí, samostatnost, zlepšení psychického stavu matky, vzájemné sblížení rodičů, přestěhování na vesnici. Za jmenovaná negativa byla početnost, která se projevuje zejména při dopravě a u vstupů, pohledy lidí, ochuzení o čas rodičů, okamžik, kdy se veřejnost prvně dozvěděla, že je do rodiny přijaté dítě do pěstounské péče, trápení rodičů, když byli okolím obviňováni, že nevhodné chování přijatých dětí je způsobeno pouze výchovou a také, že přijaté děti dostávaly od fondů různé dary a biologické nikoliv. Pouze v jednom případě byla pěstounská péče hodnocena zejména negativně, příčina by mohla být v tom, že rodiče názor biologického dítěte nezajímal, věděli, že s přijetím dítěte nesouhlasí, ale nebrali na to ohled. V ostatních rodinách byl názor biologických dětí důležitý, měly možnost podílet se na rozhodování, zda se dítě do pěstounské péče přijme. To by mohla být hlavní příčina vcelku kladného hodnocení pěstounské péče.
|
|
NADANÉ DÍTĚ NA ZÁKLADNÍ ŠKOLE
FOITOVÁ, Klára
Má bakalářská práce na téma nadané dítě na základní škole se skládá z části teoretické a části výzkumné. V teoretické části jsem se zaměřila nejprve na obecnou charakteristiku pojmu nadání, poté na formy nadání a identifikaci nadaného dítěte. V dalších kapitolách se konkrétně zabývám metodami, které napomáhají nadané dítě rozpoznat. Dalším zajímavým tématem v mé práci je pojednání o nadaných dětech s nějakým handicapem, tedy o tzv. "dvojitě nadaných dětech". Cílem mé práce je zjistit, jak s nadanými dětmi pracovat jak ve školním, tak i v domácím prostředí, proto jsem tomuto tématu věnovala další kapitoly. Kromě podpory a rozvoje nadání, které probíhá ve škole a doma, jsou také důležité mimoškolní aktivity, které může nadané dítě navštěvovat. Jimi jsem se zabývala na závěr teoretické části mé práce. Výzkumná část pak zahrnuje tři kazuistiky týkající se tří nadaných chlapců, z nichž jedna má autobiografický podtext, když jsem do jedné kazuistiky zařadila i mého syna. Tyto tři případy se v mnohém sobě podobají, jelikož jsou zde patrné některé ze základních charakteristik nadaného dítěte, ale samozřejmě se od sebe i značně liší vzhledem k jedinečnosti dětí, resp. nadaných dětí.
|
|
Kresba dětí mladšího školního věku (porovnání kresby dětí z běžných tříd a tříd pro nadané děti)
HANUSOVÁ, Zuzana
Bakalářská práce je zaměřena na kresbu dětí mladšího školního věku. Jsou porovnávány kresby dětí z běžných tříd základní školy s kresbami dětí ze tříd pro nadané. Práce je dělena na dva oddíly, teoretickou a empirickou část. Teoretická část obsahuje tři hlavní kapitoly. První pojednává o vývojovém období mladšího školního věku. Zmiňuje vývoj osobnosti a sebepojetí dítěte. Zaměřuje se také na kognitivní, emoční a sociální vývoj v tomto období. Ve druhé kapitole je popisována dětská kresba s důrazem na její ontogenezi. Poslední část se zabývá talentem a charakteristikou nadaných dětí. V praktické části jsou porovnávány kresby autoportrétu a vysněného domu obou skupin. Cílem je nalézt a popsat rozdíly v těchto výtvarných projevech. Jsou analyzovány kresby 28 dětí z běžných tříd základní školy a stejný počet kreseb dětí nadaných ve věku 9 11 let. Výsledky jsou získány na základě pozorování kresby a vyhodnocování předem stanovených kritérií.
|
|
Domácí vzdělávání jako alternativa
KUBECOVÁ, Markéta
Cílem bakalářské práce je zjištění motivace a důvodů rodičů volit domácí vzdělávání, proniknutí do základní problematiky domácího vzdělávání a poskytnutí informací o domácím vzdělávání jako alternativě plnění povinné školní docházky učitelkám mateřských škol. Jaká jsou pozitiva a negativa domácího vzdělávání z pohledu rodičů - vzdělavatelů, učitelek a učitelů MŠ, ZUŠ a ZŠ, kteří mají s doma vzdělávanými dětmi osobní zkušenost? Jací rodiče volí domácí vzdělávání? Pro jaké děti je domácí vzdělávání určeno? Jaká úskalí přináší domácí vzdělávání? Probíhá hladce sekundární socializace doma vzdělávaných dětí? Jaké jsou s časovým odstupem postoje k domácímu vzdělávání z perspektivy dětí, které jím prošly? Jako učitelky MŠ bychom měly být schopny podat rodičům dostatečné množství informací o této stále populárnější alternativě. Smíšené šetření má tři části: V první - kvantitativní části šetření je použita metoda dotazníku. U druhé - kvalitativní části šetření je použita metoda individuálního narativního rozhovoru a výzkumným souborem byly děti, které již domácím vzděláváním prošly. Třetí část šetření - opět kvalitativní, použita je metoda individuálního narativního rozhovoru s učitelkami a učiteli MŠ a ZUŠ, kteří mají s doma vzdělávanými dětmi osobní zkušenost a učitelkami ZŠ, které přezkušují doma vzdělávané děti. Z výzkumu vyplývá, že motivací rodičů volit DV je touha věnovat se svým dětem, dát jim jistotu, zázemí, pohodu a bezpodmínečnou lásku. Rodiče převzali zodpovědnost za výuku svých dětí. Více než polovina dětí, které se učí doma, navštěvovala MŠ. Učitelky MŠ, které měly zkušenost s těmito dětmi, k nim přistupovaly stejně, spolupráce s rodiči byla nadprůměrná. Pozitiva DV jsou individuální přístup, rodinné prostředí bez stresu a flexibilita. Negativ se našlo minimum - rodičům vadí náročnost pro vzdělávajícího a absence finančního příspěvku. DV je určeno pro všechny děti (ne jenom handicapované nebo talentované), kterým ho rodiče jsou ochotni poskytnout. Socializace doma vzdělávaných dětí probíhá bez obtíží. Všichni žáci, kteří DV prošly, na něj mají příjemné vzpomínky.
|
| |
| |
|
Teorie inteligence a jejich význam pro pedagogickou teorii a praxi
KOTLÍN, Roman
Práce se zabývá teoriemi inteligence a jejich významem pro pedagogickou teorii a praxi. V první části popisuje jednotlivé koncepty inteligence, specifické teorie inteligence, mentální retardace a jejich příčiny a vliv teorií inteligence na pedagogickou teorii a praxi. Ve druhé části předkládá přehled současných pedagogických teorií a praxí, vzdělávání nadaných žáků a vzdělávání žáků mentálně retardovaných. V poslední části se zabývá nabídkou volnočasových aktivit pro nadané děti a děti s mentálním postižením.
|
host ::
