| |
| |
| |
|
Fyzioterapeutické postupy po úrazech v oblasti hlezenního kloubu a nohy
MOJCHEROVÁ, Andrea
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku úrazů v oblasti hlezenního kloubu a nohy. Práce je rozdělena do několika na sebe navazujících kapitol. Nejprve je popsána anatomie a základní kineziologie hlezenního kloubu a nohy, na kterou navazuje kapitola týkající se poranění v této oblasti. Zde jsou vypsány nejčastější úrazy hlezenního kloubu a nohy, jejich stručná charakteristika a možnosti terapie. Poté následuje kapitola zabývající se komplexní léčebnou rehabilitací. Teoretická část práce končí kapitolou prevence, kde jsem se zaměřila na tejping, ortézy a bandáže a posilování stabilizátorů hlezenního kloubu a nohy. V praktické části je použita metoda kvalitativního výzkumu s technikami polostandardizovaného rozhovoru, pozorování (kineziologické vyšetření), zpracování kazuistik a sekundární analýzy dat. Testovaný soubor je tvořen čtyřmi pacienty různého věku po úrazech v oblasti hlezenního kloubu. Výsledky terapie jsou zpracovány formou kazuistik. Každá kazuistika obsahuje krátkodobý rehabilitační program a jeho následnou realizaci v terapii. Tím došlo ke splnění cíle, sestavit a realizovat fyzioterapeutický program pro obnovu původní funkce dolní končetiny.
|
|
MŠ v systému ucelené rehabilitace
KOLÁŘOVÁ, Martina
Bakalářská práce se zabývá provázaností složek systému ucelené rehabilitace v České republice s akcentem na složku výchovně vzdělávací. Zaměřuje se na individualizaci v předškolní výchově a vzdělávání dětí s narušenou komunikační schopností formou alternativní komunikační metody VOKS.
|
|
Koordinovaná rehabilitace mladších jedinců po cévní mozkové příhodě
BEČVÁŘOVÁ, Lucie
Název bakalářské práce je Koordinovaná rehabilitace u mladších jedinců po cévní mozkové příhodě. Cílem této práce bylo zjistit subjektivní vnímání potřeb jednotlivců, jež si tímto závažným onemocněním prošli. Teoretická část je rozdělena do dvou základních kapitol. První část obsahuje stručné informace o cévní mozkové příhodě. Anatomickofyziologický podklad, dělení a příznaky onemocnění. V druhé části je podrobněji rozebírána problematika koordinované rehabilitace a jejích složek. Pokusila jsem se definovat a popsat jednotlivé postupy a uvést odborníky kteří ji zajišťují. Výzkumná část byla zpracována metodou kvalitativní výzkumné strategie. Zvolenou technikou byl polostrukturovaný rozhovor a pozorování. Výzkumným soubor tvořilo pět respondentů, čtyři muži a jedna žena. Kritériem pro jejich výběr bylo jednak prodělání cévní mozkové příhody a dále věk zúčastněných ( 45 - 55 let). Rozhovor byl veden podle scénáře otázek. Při jejich sestavování jsem se zaměřila na dvě oblasti. První zahrnovala informace o respondentovi, jeho onemocnění a léčbě ve smyslu koordinované rehabilitace. V druhé oblasti jsem se dotazovala na změny v životě po prodělání onemocnění. Celý rozhovor byl nahráván a následně doslovně přepsán. Jeden z respondentů si nahrávání nepřál, rozhovor byl tedy rovnou zapisován. Výsledky rozhovorů jsou prezentovány popisnou formou. Výzkumem jsem se pokusila odpovědět na otázku: "Jaké jsou potřeby lidí v různém časovém odstupu po prodělané cévní mozkové příhodě?" Všichni dotazovaní se vyjadřovali k potřebě soběstačnosti. V časném stádiu se jednalo hlavně o schopnost zvládnutí základních činností, jako například příjem potravy, kontrola vyměšování, vyjadřování se, pohyb. V další fázi léčby, jsou zvyšovány nároky na sebeobsluhu, schopnost porozumění, paměť, sociální interakci. Jedinci často procházeli intenzivní terapií. Po návratu do domácího prostředí je největším tématem potřeba seberealizace a aktivizace, smysluplné trávení volného času. Práce by měla poskytnout více informací k dané problematice.
|
|
Psychosociální dopady úrazů u dětí
DUDOVÁ, Monika
Úrazy jsou v současnosti celospolečenským problémem dotýkajícím se všech věkových skupin obyvatelstva. U dětí jsou úrazy dokonce na prvním místě příčin úmrtnosti. V ČR jsou úrazy hlavní příčinou úmrtí, hospitalizace a invalidizace dětí starších 1 roku a představují závažný zdravotnický, ekonomický a společenský problém. Nejčastější příčinou smrtelného poranění dětí ve věku 0?19 let v ČR jsou dopravní úrazy, úmyslné sebepoškození a tonutí. Dopravní úrazy patří dlouhodobě mezi nejzávažnější úrazy dětí ve věku 0?19 let, nejčastěji se děti zraní doma a v okolí domova, při sportu a ve škole. Chlapci umírají významně častěji na úrazy než dívky. Teoretická část se zaměřuje na charakteristiku osob se zdravotním postižením, vymezuje pojem rodina, těžká životní situace. Cílem práce bylo zjistit vliv získaného tělesného postižení u dětí na jejich život jejich rodinu a současně zjistit míru a úroveň informovanosti dětí a jejich rodin o možnostech následné péče. Práce též poukazuje na nedostatky a návaznosti v léčebně - terapeutickém procesu a nepropojenosti jednotlivých složek ucelené rehabilitace v praxi. Výzkumná část je zpracována kvalitativně. Zaměřuje se na pět dětí se získaným tělesným postižením a jejich rodiny. Stěžejní část tvoří analýza polostrukturovaných rozhovorů s dětmi a jejich rodinnými příslušníky.
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s poraněním obličeje
TONCAROVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se zabývá ošetřovatelskou péčí u pacienta s poraněním obličeje. Poranění obličeje představuje synonymum pro spoustu druhů poranění. Pod tímto pojmem se nachází poranění měkkých tkání, obličejových etáží, zubů, nosu, oka, očnice, popáleniny, omrzliny, zlomeniny dolní a horní čelisti, zlomeniny Le Fort a luxace čelisti. Takto nemocný potřebuje kvalitní ošetřovatelskou péči, jejíž nositelkou je sestra. Sestra se orientuje ve specificích péče a ví, jak o nemocného pečovat. Práce obsahuje teoretickou a praktickou část. Úvod teoretické části se skládá z druhů poranění obličeje. Na to již navazuje poranění měkkých tkání, dolní, střední a horní obličejové etáže. Dále práce pokračuje informacemi o příčinách onemocnění, vyšetřovacích metodách, první pomoci, léčbě, komplikacích a o péči orofaciální oblasti. Poté přichází téma, které obsahuje intervence u nemocného s poraněním obličeje v rámci ošetřovatelské péče. Nepostradatelná jsou témata pojednávající o hygieně dutiny ústní, převazech, bolesti a výživě. Dále jsou uvedeny komunikační schopnosti sestry a rehabilitace orofaciální oblasti. Praktická část je tvořena kvalitativním výzkumem pomocí polostukturovaného rozhovoru, který je tvořen 17 otázkami. Výzkumný vzorek tvoří sestry traumatologického oddělení z Nemocnice České Budějovice a.s., které pečují o pacienty s poraněním obličeje. Rozhovory byly, po schválení hlavní a vrchní sestry, provedeny na příslušném oddělení, kde tyto sestry pracují. Rozhovory jsou naprosto anonymní, se svobodnou volbou zdravotní sestry. Po souhlasu staničních sester byly rozhovory na přání sester zaznamenány písemně na papír. Výzkumné šetření se uskutečnilo na začátku měsíce dubna 2014.
|
|
Psychopatologické důsledky traumat
JELÍNKOVÁ, Hana
Diplomová práce se zabývá psychopatologickými důsledky po kraniocerebrálním traumatu a je zaměřena na vznik kognitivního deficitu po různém poškození mozku. V práci se zabývám vznikem mozkového traumatu a následně vzniklých psychologických deficitů. Dále popisuji vyšetření, které stanoví diagnózu a příslušnou formu rehabilitace. Následuje somatické a funkční postižení centrální nervové soustavy. Jako praktickou část jsem představila kazuistiku mladého chlapce, který po dopravní nehodě prodělal vážné kraniocerebrální poranění.
|
| |
host ::
