| |
|
Pojetí modlitby z hlediska katechismu katolické církve se zaměřením na práci sociálního pracovníka
POLÁČKOVÁ, Ludmila
Práce se zabývá pojetím modlitby, postojem k modlitbě a způsoby modlitby kněží a sociálních pracovníků. Dále se práce zaobírá možnostmi spolupráce sociálních pracovníků a kněží, zjišťuje formu a rozsah jejich spolupráce. Teoretická část definuje modlitbu, způsoby a formy modlitby dle Katechismu katolické církve a knihy Život z víry, zaobírá se porovnáním mezi těmito knižními zdroji. Praktická část zjišťuje, co je modlitba pro kněze, jak vnímají modlitbu a jaké způsoby modlitby preferují kněží a sociální pracovníci. Analyzuje míru spolupráce sociálních pracovníků s kněžími v závislosti na jejich osobitém postoji k víře. Mapuje také způsob a rozsah spolupráce sociálních pracovníků dané organizace s kněžími v otázkách duchovních potřeb svých klientů. Dále popisuje hlavní sociální skupiny, které vyhledávají pomoc kněží, a jaké otázky a potřeby většinou řeší. Popisuje také hlavní typy organizací, které spolupracují s kněžími v souvislosti s naplněním materiálních a duchovních potřeb.
|
|
Aktivizační činnosti v domovech pro seniory na Táborsku
HOFMANNOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá aktivizací v domovech pro seniory na Táborsku. Teoretická východiska seznamují s pojmy stáří a stárnutí, změnami v životě seniora, se specifikací komunikace se seniorem a v neposlední řadě s významem aktivizace ve stáří. Popisuje také individuální plánování v pobytových sociálních zařízeních, roli klíčového pracovníka a význam individuálního plánování. Na závěr jsou představeny formy možné aktivizace seniorů. Praktická část mapuje ve vybraných domovech pro seniory plánované a realizované aktivity určené jejich uživatelům. Dále se také zaměřuje na odborné kompetence pracovníků, kteří se podílejí se na koordinaci a realizaci volnočasových aktivit.
|
| |
|
Muslimská rodina v Afghánistánu
Kmochová, Eva ; Kubišová, Zuzana (oponent) ; Dvořáková, Markéta (vedoucí práce)
Práce se zabývá životem afghánské rodiny, který je velice ovlivňován islámským náboženstvím i geografickými, ekonomickými, politickými či právními a dalšími aspekty. Zaměřuje se především na postavení ženy a dítěte v kontextu rodinné hierarchie i na problematiku venkovské velkorodiny. Popisuje důvody ženské role v rodině a následně jednotlivé důležité etapy v afghánském životě. Konkrétně se věnuje narození dítěte, rozdílům ve výchově mezi dcerami a syny, tradičnímu ženskému zahalování či možnostem studia dívek. Dále se zabývá svatbou a manželstvím, polygamií i muslimským rozvodem. Zmiňuje také konečnou etapu života. Okrajovým tématem je žena a veřejný život, ve kterém se práce zaměřuje na možnosti zaměstnání, postavení u soudu či v politice. Klíčová slova: afghánská rodina, postavení ženy a dítěte, svatba a manželství, polygamie, rozvod, výchova dětí, zahalování, veřejný život
|
|
Společenský život na venkově
Kučerová, Kamila ; Majerová, Věra (vedoucí práce) ; Petra, Petra (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá společenským životem na venkově, konkrétně v obci Peruc, která se nachází v Ústeckém kraji. Práce se skládá ze dvou částí. V první teoretické části dochází k vysvětlení některých pojmů, z nichž některé byly dále zkoumány a rozpracovány v rámci vlastního výzkumu. Na základě dostupných tištěných materiálů došlo k popisu obce z geografického, historického a současného aspektu. V praktické části byl vytvořen výzkumný plán, volba vhodných metod pro výzkum problému a sběru dat. Byla provedena analýza demografických ukazatelů, za účelem lepšího porozumění sociální situace došlo k realizaci čtyř polostandardizovaných rozhovorů s představiteli obce či členy spolku. Ze spektra metod spadajících do kvantitativní metodologie bylo použito dotazníkové šetření a následně došlo k potvrzení či vyvrácení hypotéz. Dále následovalo zhodnocení a doporučení pro vedení obce. Byla navržena určitá opatření, jež by mohla přispět ke zlepšení společenského života v obci a tím i k větší spokojenosti občanů a zvýšení úrovně obce. V samotném závěru práce došlo ke krátkému souhrnu a vylíčení poutavých poznatků zkoumání.
|
|
Vybrané aspekty každodenního života na Teplicku za normalizace a dnes
Vavroušková, Radka ; Brabec, Jan (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Změna politického a ekonomického systému, započatá Sametovou revolucí v roce 1989, s sebou přinesla i změnu společenskou, spočívající ve změně životního stylu, životních postojů, hodnot a jednání jednotlivců. Základním tématem této diplomové práce je změna každodenního života v závislosti na změně společenského systému ve vybrané oblasti, konkrétně na Teplicku v severozápadních Čechách. Práce komparuje vybrané aspekty každodenního života ve dvou obdobích oddělených právě Sametovou revolucí, obdobím tzv. normalizace a obdobím porevolučním, volně přecházejícím v současnost. Stěžejní metodou výzkumu je orální historie, která pracuje se vzpomínkami pamětníků konkrétních událostí a historických epoch a nabízí tak pohled do života běžných lidí. První část práce je věnována teoretickým konceptům paměti, jejího výzkumu a každodennosti, které jsou využity při interpretaci výzkumné části práce. Samotný výzkum pak tvoří komparace pamětí a postojů dvou skupin narátorů. Narátorů vyrůstajících za normalizace a narátorů vyrůstajících v porevolučním období.
|
|
Vývojové krize, jejich smysl a důležitost: uplatnění etiky a sociální práce při řešení krize adolescence
HOMOLKOVÁ, Lenka
Práce se zabývá reflexí rizikových forem chování v období adolescence. První kapitola nabízí komplexní, stručné, seznámení s životními krizemi ve vývoji člověka se zaměřením na krizi adolescence. V souvislosti s tímto obdobím jsou popsány zásadní změny, kterými adolescent prochází a které mohou být zdrojem krizových momentů. Na krizové momenty pak navazuje druhá kapitola, která popisuje konkrétní formy sociální práce s dospívající mládeží a v této praxi navozené etické otázky a dilemata. Třetí kapitola obohacuje předchozí dvě o teorie sociální práce, které usnadňují každodenní praxi pomáhajících pracovníků tím, že specifikují, co má kdo dělat. Poslední kapitola práci dokresluje přehledem reflexí etických otázek v sociální práci s adolescenty a jejich krizemi a hledání odpovědí na ně, resp. hledání pro tuto praxi perspektivních řešení z pohledu etických teorií.
|
| |
|
Každý jest na světě hostem, den ke dni jen k smrti rostem. Mortalita a pohřební rituál v Chebu a okolních obcích ve druhé polovině 19. století
KOLOUCHOVÁ, Jana
Předkládaná práce se na příkladu oblasti Chebu a okolních obcí zabývá fenoménem smrti ve druhé polovině 19. století. Pramennou základnu vytvořily církevní matriky zemřelých, ale bylo pracováno i s normativními nařízeními a hmotnými doklady. Jako základní metodologické východisko byla zvolena historická demografie, ale byly využity i přístupy historické antropologie a dějin umění. Největší důraz byl kladen na získání výsledků statistického výzkumu. Ukazatel problematiky úmrtnosti byl zkoumán z hlediska několika faktorů. Nejenže byly získány údaje o průměrné délce života, kojenecké a dětské úmrtnosti, sezónním pohybu, ale také byla provedena analýza příčin úmrtí s ohledem na jejich německé pojmenování. Pozornost byla soustředěna i na infekční onemocnění, která sužovala společnost druhé poloviny 19. století. Otázka šíření epidemií byla dána do širších souvislostí v následující kapitole, jež se zaobírá vlivem prevence na postupné prodlužování délky života. Pozornost byla věnována i analýze dochovaných náhrobků z druhé poloviny 19. století na základě terénní práce. Artefakty byly posuzovány z hlediska uměleckého ztvárnění. Zaznamenány byly i náhrobní nápisy, které napomohly k identifikaci konkrétních osob. Zakončení kapitoly bylo učiněno v duchu zamyšlení se nad vandalstvím moderní doby, které je naší společností tolerováno a nad důležitostí zachování dokladů pohřební kultury jako doklad vysoké umění. Hlavním cílem předkládané práce bylo zjistit, jaké byly ve sledované době úmrtnostní poměry, ale také jak se měnil pohřební ritus v důsledku emancipace měšťanské společnosti. Bylo poukázáno na souvislosti s raně novověkou tradicí velkých šlechtických smutečních obřadů. Přesun pozornosti od zemřelých k pozůstalým byl doložen nejen na základě analýzy dochovaných náhrobků pocházejících z druhé poloviny 19. století, nýbrž také rozborem smutečních oznámení v regionálním tisku. Komplexnost byla umocněna sondou přibližující životy dvou generací chebských kamenosochařů, kteří nezaměnitelně ovlivnili vzhled místního hřbitova. Díky jazykovému rozboru hesla ?Smrt? prezentovaného na stránkách dobových výkladových slovníků a exkurzem do lidových zvyklostí spojených s ukončením životní pouti vesnického obyvatelstva byla problematika smrti a pohřebního rituálu mnohostranně studována. Pro získání ucelenějšího pohledu a uchopení dané problematiky nebylo možné pracovat pouze s výsledky statistiky, ale bylo žádoucí pokusit se o interdisciplinární přístup.
|
host ::
