|
Inovace v prostoru a čase
Klapka, Pavel ; Kunc, J.
Cílem příspěvku je představit problematiku inovací v prostoru a čase, přičemž autoři především zamýšlejí naznačit témata, kterým je v současné době možné či žádoucí se věnovat v rámci zkoumané oblasti. Nejprve bude stručně poskytnut prostor terminologickým záležitostem, v další části pak provedena rešerše základních děl týkajících se inovací v prostoru a čase. Ta bude následována představením některých historických přístupů ke zkoumané problematice a závěrečná část bude věnována nastínění témat, kterými by se autoři rádi zabývali ve svých dalších pracích.
|
|
Faktory úspěchu crowdfundingové kampaně v prostředí českého internetu
Pekárek, Jan ; Kubálková, Markéta (vedoucí práce) ; Topolová, Ivana (oponent)
Crowdfunding je takový způsob financování projektu, kdy jsou peníze získávány od velkého množství drobných přispěvatelů. Tato práce má za cíl identifikovat základní faktory úspěchu crowdfundingové kampaně na základě statistické analýzy projektů na portálu HitHit.cz. Dále přináší soubor doporučení, jak vytvořit úspěšnou crowdfundingovou kampaň, a charakteristiku největších amerických a českých crowdfundingových portálů.
|
|
Analysis of drawing contributions from the Regional Operational Programme in the Košice Region 2007 - 2013
Hupka, Peter ; Kalábová, Markéta (vedoucí práce) ; Abrhám, Josef (oponent)
Regionální politika se stává jednou ze strategických priorit Evropské unie až s jejím postupným rozšířením. Hlavním nástrojem této politiky jsou dotace pro zaostalejší regiony. Tato práce má za cíl zhodnotit Regionální operační program v Košickém kraji v rámci programového období 2007 až 2013. Teoretickou částí autor popisuje proces formování Evropské unie, obecně charakterizuje eurofondy a specifikuje Slovenskou republiku a Košický kraj. Analytická část je věnována charakteristice samotného Regionálního operačního programu. Použitím metody porovnávání jsou hodnoceny jednotlivé prioritní osy operačního programu na základě úspěšnosti čerpání alokací. Pro objektivní zhodnocení byl porovnán i Košický kraj s ostatními kraji Slovenské republiky na úrovni prioritních os. Na základě analýzy autor zhodnotil Regionální operační program v Košickém kraji jako úspěšný s prostorem na zlepšení přizpůsobení alokací.
|
|
Vliv sněhové pokrývky na odtok během dešťových srážek.
Juras, Roman ; Máca, Petr (vedoucí práce) ; Ladislav , Ladislav (oponent)
V zimním období, kdy leží na povodí sněhová pokrývka, stále přibývá výskytu dešťových srážek. Déšť dopadající na sníh (ROS) má často za následek vznik povodní a mokrých lavin. Predikce vlivu ROS záleží především na lepším pochopení mechanismů vzniku a složení odtoku ze sněhové pokrývky. Spojení simulace deště na sněhovou pokrývku a využití stopovačů bylo testováno jako vhodný nástroj pro tento účel. Celkem bylo provedeno 18 experimentů na sněhovou pokrývku s různými počátečními vlastnostmi v horských podmínkách střední a západní Evropy.
Pro určení charakteru proudění bylo použito barvivo brilliant blue (FCF), pomocí kterého je možné vizualizovat preferenční cesty, ale i určit rozhraní dvou vrstev o různých hydraulických vlastnostech. Zastoupení jednotlivých složek odtékající vody na výtoku bylo stanoveno pomocí metody separace hydrogramu, která poskytuje dobré výsledky s přijatelnou nejistotou. Z technických důvodů nebylo možné obě metody použít současně během jednoho experimentu, i když by to ještě více rozšířilo znalosti o dynamice proudění dešťové vody ve sněhové pokrývce. Množství tavné vody bylo vypočteno pomocí rovnice energetické bilance. Použití této rovnice je poměrně přesné, ale zároveň náročné na vstupy. Z toho důvodu bylo tání vypočteno pouze u jednoho experimentu.
Rychlost vzniku odtoku roste v první řadě intenzitou srážky. Počáteční vlastnosti sněhové pokrývky, jako hustota a vlhkost, ovlivňují rychlost vzniku odtoku až druhotně. Na druhou stranu při stejné intenzitě srážky vykazovala nevyzrálá sněhová pokrývka s malou hustotou rychlejší hydrologickou odpověď, než vyzrálá pokrývka s větší hustotou. Velikost odtoku je závislá, především na počátečním nasycení. Vyzrálá sněhová pokrývka s vyšším počátečním nasycení generovala vyšší celkový odtok, kde dešťová voda přispívala maximálně z 50ti %. Proti tomu protekla dešťová voda nevyzrálou sněhovou pokrývkou poměrně rychle a do odtoku se propagovala přibližně z 80ti %.
Pro predikci odtoku během ROS byla použita Richardsova rovnice v rámci modelu SNOWPACK. Tento model byl upraven tak, že byla sněhová matrice rozdělena pro lepší simulaci preferenčního proudění. Tento přístup přinesl zlepšení výsledků oproti klasickému přístupu, kdy se uvažuje pouze matricové proudění.
|
|
Realita kooperace stomické sestry se směnnými sestrami.
KRATOCHVÍLOVÁ, Markéta
Abstract Realita kooperace stomické sestry se směnnými sestrami Zhoubná onemocnění střeva a konečníku často vedou k založení dočasného nebo trvalého střevního vývodu čili stomie, po sdělení této diagnózy se pacient dostává do péče zdravotnických pracovníků, především sester, které se snaží co nejintenzivněji a co nejkvalitněji o tyto nemocné pečovat. Dnes je téměř v každé nemocnici k dispozici speciálně vyškolená stomická sestra, která by měla v kolektivu ostatních sester sehrávat určitou roli poradce či koordinátora. Nespolupráce mezi směnnými sestrami a stomickou sestrou bohužel nejvíce poškodí pacienta. Stanoveno bylo pět hypotéz. První hypotéza měla potvrdit, zda směnné sestry z chirurgických oddělení spolupracují se stomickou sestrou efektivněji než směnné sestry z oddělení nechirurgického typu. Tato hypotéza byla potvrzena. Druhá hypotéza měla potvrdit, zda směnné sestry získávají od stomické sestry pravidelné informace týkající se novinek v dané problematice. Tato hypotéza se nepotvrdila. Třetí hypotéza měla potvrdit zda směnné sestry spolupracují se stomickou sestrou již v předoperačním období, byla směřována na chirurgické sestry a byla nepotvrzena. Čtvrtá hypotéza měla ověřit, zda směnné sestry mají dostatek informací od stomické sestry, aby ji v době její nepřítomnosti mohly plnohodnotně zastoupit. Tato hypotéza se nepotvrdila. Pátá hypotéza ověřovala, zda směnné sestry vyžadují informace od stomické sestry, týkající se správné manipulace se stomickými pomůckami. Tato hypotéza se nepotvrdila. Ke sběru dat byl použit kvantitativní výzkum, který byl doplněn rozhovorem se stomickou sestrou. Směnným sestrám na chirurgických a neoperačních odděleních byl rozdán anonymní dotazník. Výzkumné šetření bylo prováděno v sedmi nemocnicích jihočeského kraje. Cíle byly splněny. Informace budou poskytnuty náměstkyním pro ošetřovatelskou péči a stomickým sestrám. Věříme, že naše výsledky mohou přispět k zefektivnění spolupráce sester, což bude mít pozitivní dopad při poskytování komplexní péče o stomické pacienty.
|
|
Klinické biochemické ukazatele používané k diagnostice onemocnění u koní
Puldová, Doubravka ; Ptáčková, Zuzana (vedoucí práce) ; Krejčířová, Romana (oponent)
Bakalářská práce má za cíl zpracovat přehled hlavních biochemických ukazatelů důležitých pro diagnostiku onemocnění v equinní medicíně.
Klinická biochemie je lékařský obor, který s využitím biochemie a patobiochemie stanovuje diagnózu na základě změn aktivit sledovaných analytů, biochemických ukazatelů. Laboratorní vyšetření analytů má tři fáze: preanalytickou (příprava pacienta k odběru, samotný odběr vzorku, skladování a přeprava vzorku), analytickou (vlastní analýza) a postanalytickou (vyhodnocování výsledků, na kterém se podílí také lékař). Preanalytická fáze má z vyšetření největší časový podíl a také se v ní může stát nejvíce chyb, například špatná příprava pacienta, poškození vzorku při odběru, skladování či přepravě. Pro biochemická vyšetření jsou hlavními vyšetřovanými biologickými materiály krev, moč a likvor.
Biochemické ukazatele jsou látky v organismu, na jejichž metabolismus mají vliv mimo jiné i onemocnění a proto je možné je použít k diagnostice. Mezi ukazatele dusíkatého metabolismu patří bílkoviny, močovina, kreatinin nebo amoniak. Enzymy (aminotransferázy, gama-glutamyltransferáza, glutamátdehydrogenáza, laktátdehydrogenáza, alkalická fosfatáza, kreatinkináza a sorbitoldehydrogenáza), jsou nejčastěji ukazatelé jaterních funkcí (podílí se zde na metabolismu jiných látek), případně trénovanosti koně. Glukóza a laktát monitorují energetický metabolismus, ukazatelé lipidového metabolismu jsou cholesterol a triacylglyceroly. Ukazatelé metabolismu vody a elektrolytů jsou sodík, draslík a chloridy, k minerálnímu profilu patří vápník, hořčík a fosfor.
Výsledek stanovení analytů se porovná s referenčními hodnotami, které jsou specifické nejen druhově, ale mohou na ně mít vliv i pohlaví nebo věk. Tyto hodnoty představují rozmezí koncentrace dané látky v dané tělní tekutině za fyziologických podmínek. Výsledky je vždy nutné brát v kontextu s klinickými příznaky. Ne všechny ukazatele, které jsou obvykle stanovované v humánní medicíně nebo u určitých druhů zvířat, se hodí i pro diagnostiku onemocnění koní. Velká část ukazatelů diagnostikuje onemocnění u koní vzácná (například diabetes mellitus, nebo hepatitida), ale jako důležitá se ukázala stanovení svalových enzymů a laktátu, které odhalují trénovanost koně.
|
|
Změny ve vývoji mokřadů v krajině – trajektorie, příčiny
Brašna, Vlastimil ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
Tato práce analyzuje historický vývoj mokřadů ve vybraných katastrálních územích kukuřičné výrobní oblasti na Moravě v České republice. Byly analyzovány změny mokřadů v čase a prostoru za období 180 let.
Hlavním cílem je analýza vývoje mokřadních biotopů v krajině s využitím starých map, leteckých snímků a GISu. Podkladem byly císařské otisky stabilního katastru z 1. poloviny 19. století a současná ortofotomapa. Dále byly využity GIS vrstvy aktuální lokalizace mokřadů, zemědělské půdy, lesů, vodních toků a ploch. Na historických podkladech byly hodnoceny dvě kategorie 1) mokré louky a 2) bažiny a močály. V současném podkladu jsou hodnoceny pouze mokřady.
Celková rozloha zájmového území je 18054 ha. Rozloha mokřadů dramaticky klesla ze 108 ha v první polovině 19. století na 14 ha v roce 2015. Většina mokřadů byla přeměněna na zemědělskou půdu - orná půda (72 %), louky a pastviny (12 %). Sukcesí mokřadů došlo k přeměně na křoviny (5,4 %). Vysušeno a zastavěno bylo 5 % rozlohy zaniklých mokřadů. Většina mokřadů byla přeměněna vlivem tlaku na produkční funkci krajiny za účelem získání více potravin. V 1. polovině 19. století mokré louky dominovaly, měly 684 ha. I přes zánik velké části mokřadů vznikly nové mokřady, které mají 12,4 ha. Nejvíce nově vzniklých mokřadů se nachází v katastrálním území Mutěnice. Pouze jeden mokřad (1,68 ha) zůstal nezměněn, nachází se v katastrálním území Čejč. Tento mokřad měl v minulosti větší rozlohu (25,15 ha) a byl propojen s Čejčským jezerem.
Hlavním výsledkem práce je zjištění trajektorií vývoje mokřadních ekosystémů v nížinách na Moravě. Popisem těchto trajektorií jsem přispěl k poznání vlivů působících na vývoj mokřadů. Výsledky vývoje mokřadů přispívají k poznatkům v oboru krajinné ekologie. Zjištěné výsledky lze využít k obnově zaniklých mokřadů, k tvorbě nových mokřadů na historických mokrých loukách. Získané informace lze použít i při plánování krajiny s ohledem na ochranu a management mokřadů.
|
|
Vliv čerpání dotačních prostředků na rozvoj regionu MAS Podhorácko
Hvězdová, Lucie ; Zilvar, Josef (vedoucí práce) ; Milan, Milan (oponent)
Diplomová práce se zabývá přínosem místní akční skupiny Podhorácko, jako nástroje vhodného k podpoře rozvoje venkovských oblastí. Cílem je vyhodnocení čerpání dotačních prostředků z evropských fondů na území Podhorácka v programovém období 2007 - 2013. U úspěšně realizovaných projektů je zkoumán dopad na rozvoj území.
Práce je rozdělena do třech částí. Úvodní část je zaměřena na teoretický přehled problematiky, význam venkovského prostoru, programů rozvoje venkovského prostoru. V této části jsou také charakterizovány místní akční skupiny a rozebrána metoda LEADER. Ve druhé části je podrobně charakterizována Místní akční skupina Podhorácko a analyzováno území MAS. V neposlední řadě je zde provedeno vyhodnocení dotačních prostředků daného území. Poslední část navrhuje možné oblasti působení MAS Podhorácko v období 2014 - 2020 a navrhuje konkrétní opatření.
Práce analyzuje území místní akční skupiny a pomocí statistické metody a sociologického průzkumu formou standardizovaného dotazníku mezi místními aktéry definuje problémové oblasti bránící dalšímu rozvoji a ověřuje následující hypotézy:
- MAS se svojí činností významně podílí na rozvoji venkovského prostoru daného regionu;
- Čerpání dotačních prostředků je efektivní.
Obě hypotézy byly v práci potvrzeny.
|
|
Rozhodování o optimální výši příspěvku krajů na provoz Zdravotnické záchranné služby
Stibalová, Alice ; Houšková Beránková, Martina (vedoucí práce) ; Roman, Roman (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je snaha o vytvoření rozhodovacího modelu, podle kterého by odpovědní pracovníci zdravotnické záchranné služby mohli stanovovat výši požadovaného provozního příspěvku. Provozní příspěvek od zřizovatele příspěvkové organizace je velmi významnou položkou při tvorbě finančního rozpočtu příspěvkové organizace. V diplomové práci budou rozhodovatelem stanoveny alternativy, které mohou významně ovlivnit příjmy příspěvkové organizace. Jelikož zřizovatel určuje výši provozního příspěvku, který bude příspěvkové organizaci poskytnut, nebude se s tímto údajem pracovat jako s možnou alternativou. Dále budou určeny stavy okolností, které mohou nastat a se kterými musí organizace počítat.
|
|
Přínos cestovního ruchu pro rozvoj regionu - případová studie Labské cyklostezky
Kopřivová, Eva ; Majerová, Věra (vedoucí práce) ; Petra, Petra (oponent)
Diplomová práce zkoumá přínos nové cyklostezky Hradec Králové,Josefov, Kuks v oblasti cestovního ruchu ve vztahu k okolním subjektům. Aby došlo k naplnění cíle empirické části práce, bylo v teoretické části zapotřebí prostudovat relevantní předpisy a odbornou literaturu, která vychází z teoretického základu poznání, vztahů a vzájemných souvislostí v oblasti cestovního ruchu. Dále se autorka zabývala studiem relevantních předpisů a odborné literatury v oblasti regionální politiky a cyklistické dopravy.
Přechod mezi teoretickou a empirickou částí tvoří zpracovaná sekundární analýza údajů o subjektech v okolí cyklostezky. Prostřednictvím sekundárních údajů autorka mohla zařadit zkoumané subjekty do skupiny municipalit, podnikatelských subjektů a atraktivit.
Se zástupci jednotlivých zkoumaných subjektů byly pro naplnění cíle diplomové práce provedeny polostandardizované rozhovory, z jejichž obsahu byla navržena opatření, která by vedla k lepšímu využití potenciálu řešené cyklostezky.
|
host ::
