Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5,793 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.46 vteřin. 

Projekt revitalizace kulturní památky v cestovním ruchu
KUBEŠOVÁ, Zuzana
První část diplomové práce byla zaměřena na teoretická východiska. Zpracována byla literární rešerše, která se zaměřuje na projektové řízení, objasňuje postavení kulturního cestovního ruchu a programů regionálního rozvoje.V druhé části práce byla provedena analýza okolních kulturních památek, možných konkurenčních a spolupracujících podniků. Na situační analýzu navazuje terénní šetření, které bylo provedeno ve dvou částech. Řízené rozhovory pomohly získat informace o průběhu obnovy na jiných památkách a názor představenstva a obyvatel přilehlé obce, kteří budou obnovou památky nejvíce ovlivněni. Dotazníkové šetření pak přineslo informace od samotných účastníků cestovního ruchu, kteří služeb kulturních památek využívají. Zjištěné informace byly zdrojem informací, které byly dále využity pro návrh využití zkoumané památky a zpracování projektu její obnovy. Hlavním záměrem vlastního projektu je realizovat objekt zámku Bezděkov za účely provozování kulturních aktivit, pro podporu cestovního ruchu a podnikání v oblasti. Cílem projektu je obnovení životaschopnosti a udržitelnosti využití objektu. Projekt byl řešen jak v rovině organizační tak v rovině finanční.

Architektura bezserverových jednostránkových aplikací v jazyku JavaScript
Zikmund, Marian ; Pecinovský, Rudolf (vedoucí práce) ; Suchan, Vladimír (oponent)
Cílem diplomové práce je návrh a vývoj frameworku pro tvorbu moderních jednostránkových aplikací (Single Page Application) v programovacím jazyku JavaScript a popsání tohoto přístupu k vývoji. Součástí práce je taktéž jeho dokumentace pro pohodlnější využití a přizpůsobení. Obsah je rozdělen do osmi kapitol. Po úvodu následuje rešerše informačních zdrojů, představení programovacího jazyka JavaScript a vysvětlení problematiky tvorby jednostránkových aplikací, včetně popisu základních principů jejich fungování, motivace a odůvodnění, kdy a proč je tento přístup vhodný. Práce se primárně zaměřuje na problematiku jednostránkových aplikací, pro jejichž tvorbu je programovací jazyk JavaScript klíčový. Z toho důvodu je mu v práci poskytnuta jedna celá kapitola, je zde rozebrána i jeho historie a role v kontextu ostatních. Následuje přehled obecných vlastností jednostránkových aplikací, analýza aktuálně oblíbených řešení stavějících na knihovně ReactJS, z nichž vyplývají požadavky na vyvíjený framework, jehož tvorbou se zabývá následující kapitola. K vyvinutému frameworku je též vytvořena uživatelská příručka. Praktickým výstupem práce je open source framework pro tvorbu bezserverových jednostránkových aplikací, který lze podle požadavků díky své architektuře a dokumentaci vhodně přizpůsobovat.

Analýza dopadů realizovaných projektů OP Praha - konkurenceschopnost v programovacím období 2007-2013
Kellnerová, Markéta ; Wokoun, René (vedoucí práce) ; Krejčová, Nikola (oponent)
Cílem této práce je zhodnotit vliv realizovaných projektů operačního programu Praha konkurenceschopnost na rozvoj regionu Praha. Teoretická část bude věnována vzniku a vývoji regionální politiky, následnému vzniku EU a jejímu rozdělení do jednotlivých programových období včetně stanovených cílů. Poté jsou v práci rozvedeny možnosti čerpání fondů EU, následně konkrétně pro ČR. Jelikož se jedná o OP, který se týká pouze hl. m. Prahy, je tomuto regionu věnována celá kapitola. Poslední částí teoretického oddílu je implementace OP. Praktická část se zabývá kvantitativní a finanční analýzou operačního programu, který je rozdělen na jednotlivé programové roky. V závěru praktického oddílu je působení OP celkově zhodnoceno, zejména jeho vliv na rozvoj Prahy prostřednictvím horizontálních témat a plnění stanovených indikátorů. Nakonec je zhodnocen vliv na region Praha v rámci jednotlivých žadatelů o dotaci.

Požadavky podniků na profil absolventa – softwarového vývojáře
Trnková, Michaela ; Pecinovský, Rudolf (vedoucí práce) ; Pavlíčková, Jarmila (oponent)
Předmětem bakalářské práce je zmapování požadavků, které jsou kladeny na absolventy - softwarové vývojáře. Cíle je dosaženo pomocí rozhovorů s odborníky z praxe. Důležitou částí práce je zhodnocení různých metodik výuky programování s blížším zaměřením na metodiku. Přístupy jsou zhodnoceny z pohledu zástupců podniků, učitelů programování a obdobných předmětů na vysokých školách i studentů informatických oborů. Hlavním přínosem práce je souhrn doporučení pro školy pro výuku studentů, která vyplývají z názorů vývojářů a vedoucích vývojářských týmů z technologických firem a názorů studentů, kteří předměty programování absolvovali. Práce obsahuje i doporučení pro studenty, kteří se chtějí v budoucnu zabývat vývojem softwaru.

Zhodnocení dopadu Zemské výstavy 2013 na ekonomiku cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě
Veretina, Alena ; Kouba, Vojtěch (vedoucí práce) ; Dianová, Markéta (oponent)
Předmětem bakalářské práce Zhodnocení dopadu Zemské výstavy 2013 na ekonomiku cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě je národní kulturní památka areál cisterciáckého kláštera Vyšší Brod. Hlavním cílem práce je kulturně-ekonomické zhodnocení kláštera a možností jeho využití pro účely zvýšení turistické atraktivity. Teoretická část popisuje historii kláštera, jeho výjimečnost a možnosti i meze animačních procesů v areálu. Praktická část se zabývá dopadem konkrétního projektu realizovaného v areálu kláštera, Zemskou výstavou, která se konala v roce 2013. Klášter Vyšší Brod byl jedním ze čtyř objektů Přeshraniční Zemské výstavy Horní Rakousko / jižní Čechy 2013, práce analyzuje dopad projektu jak z hlediska kulturněhistorického, tak ekonomického.

Technické památky Ostravy v cestovním ruchu města
Štefelová, Iveta ; Netková, Jarmila (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je analýza konkrétní technické památky na území města Ostravy a její vliv na cestovní ruch. Vybranou technickou památkou je industriální areál Dolní oblast Vítkovice, který byl prohlášen za národní kulturní památku, patří do Evropského dědictví a je zařazen do indikativního seznamu na zápis do světového dědictví UNESCO. Teoretická část práce se zabývá cestovním ruchem v České republice a v Ostravě a charakteristikou a rozdělením technických památek, metodami jejich obnovy, památkovou péčí a jak mohou být technické památky začleněny a využity v cestovním ruchu.

Nová kolekce genofondu Hemerocallis
Macháčková, Markéta ; Caspers, Zuzana ; Sekerka, Pavel
Popis sbírky Hemerocallis v Průhonické botanické zahradě a důvody k zařazení do Národního programu ochrany genofondu rostlin.

Pivoňky jako genetický zdroj
Sekerka, Pavel ; Faloutová, Z. ; Macháčková, Markéta ; Caspers, Zuzana ; Blažek, Milan ; Blažková, Uljana
Pivoňky jsou staré okrasné a užitkové rostliny. Práce představuje zahradnické dělení odrůd a jejich historii. Sbírka pivoněk v Průhonické botanické zahradě byla založena v roce 1968, od osmdesátých let se zabývá také jejich šlechtěním. Pivoňky byly v roce 2015 zařazeny do Národního programu, nyní připravujeme jejich klasifikátor.

Fytochemický potenciál polyfenolů v bobulovitých plodech
KRUMPHANZLOVÁ, Iva
Tato bakalářská práce shrnuje poznatky o polyfenolech a jejich příznivém vlivu na lidské zdraví. U těchto fytochemik nelze stanovit doporučenou denní dávku, na rozdíl od mikronutrientů. Nedostatek mikronutrientů ve stravě vyvolá příznaky deficitu, při nedostatku polyfenolů deficit nevznikne. Pokud jsou však v dostatečném množství přítomny v potravinách, pak se jedná o funkční potraviny, které jsou důležité v prevenci civilizačních onemocnění. Na začátku teoretické části je znázorněno rozdělení polyfenolů jak z farmakologického, tak z chemického hlediska. Na základě tohoto rozdělení se zde popisuje důležitá úloha antioxidantů a flavonoidů. Zvláštní pozornost je věnována resveratrolu, který je populární i díky známému "francouzskému paradoxu". Další část se zabývá vlivem polyfenolů na lidské zdraví. Je zde podrobně vysvětleno, jakým způsobem polyfenoly chrání naše tělo před určitými nemocemi. Většina zdravotních přínosů je podložena studiemi na zvířatech. Tyto pokusy jsou v práci také zmíněny a popsány. V teoretické části nechybí ani vysvětlení procesu vstřebávání a bezpečnosti. Zdroje polyfenolů jsou uvedeny v poslední podkapitole. Práce se zaměřuje především na plody borůvek (Vaccinium myrtillus) a hrozny révy vinné (Vitis vinifera). Jsou zde krátce zmíněny i ostatní bobulovité plody, např. brusinky, maliny, ostružiny a rybíz. Cílem práce je sestavit jídelníček, který by zajišťoval účinnou denní dávku polyfenolů. Toto množství lze přirovnat k 120 ml nativních borůvek. Do jídelníčku jsou zařazeny pouze produkty konzumované bez potřeby tepelné úpravy. Druhým cílem je zmapovat, které potravinové výrobky jsou plnohodnotným zdrojem polyfenolů. Na základě těchto cílů byly stanoveny výzkumné otázky: Výzkumná otázka č. 1: Jaké množství polyfenolů obsahují bobulovité plody, zvláště pak borůvky? Výzkumná otázka č. 2: Jaké potraviny (bez potřeby tepelné úpravy) jsou ideální pro zařazení do jídelníčku, aby byl zajištěn ekvivalentní denní přívod polyfenolů? U borůvkových produktů byla využívána analýza obsahu polyfenolů, která byla získána v rámci programu GEOMED z Nemocnice České Budějovice a.s., pracoviště klinické farmakologie. Stanovení se prováděla metodou HPLC (vysokovýkonnostní kapalinové chromatografie) ve spolupráci s biologickým centrem AV ČR v Českých Budějovicích. Díky této analýze lze odpovědět na výzkumnou otázku č. 1. Je zde zajímavá skutečnost, že mražené borůvky mají vyšší zastoupení polyfenolů, než borůvky chlazené. Jako prioritní anthokyan byl zvolen malvidin (malvidin-3-6"-acetoyl glucoside), jelikož je v borůvce lesní nejvíce zastoupen. Ostatní informace o množství polyfenolů v určitých potravinách byly čerpány z knih od Josepha Maroona, MD, FACS (2010). Praktická část obsahuje čtrnáctidenní jídelníček, který splňuje dané požadavky. Z výsledků je patrné, že lze sestavit jídelníček bohatý na polyfenoly. Součástí je přehled borůvkových produktů, které jsou všem dostupné. Zmapovány byly borůvkové mléčné výrobky, džemy, nápoje, kompoty a přesnídávky. Z přehledu lze vyčíst, který produkt obsahuje nejvíce polyfenolů. Správnou kombinací daných výrobků lze pak dosáhnout požadovaného množství. Jako ideální se osvědčila kombinace 2 dcl červeného vína a jednoho borůvkového mléčného výrobku (s hodnotou malvidinu nad 64). Poznatky v práci slouží k rozšíření informovanosti o polyfenolech a jejich účincích. Jídelníček může být využit v domovech pro seniory, kde se uplatní jejich příznivý vliv na udržení rovnováhy. Dále také v lázních, případně v jiných zařízeních veřejného stravování.

Antidekubitární péče jako ošetřovatelský problém
KŘÍŽOVÁ, Monika
Každá sestra se při výkonu svého povolání setká s problematikou vzniku dekubitů a s tím spojené antidekubitární péče. Můžeme tedy říci, že výskyt dekubitů slouží i jako indikátor kvality poskytované ošetřovatelské péče. Mnoho lidí si myslí, že jde o problém především u starších pacientů. Mnohdy jsou ale postiženi i mladí lidé, kteří zůstanou upoutáni na lůžku například po úrazech a nehodách, a tato komplikace snižuje jejich kvalitu života. Práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. V teoretické části je popsána anatomie kůže a její funkce, definován dekubitus, popsáno klasifikační dělení dekubitů, jejich lokalizace, charakteristika predilekčních míst a nastínění komplikací u dekubitů. Dále se teoretická část věnuje antidekubitární péči. Je rozdělena do podkapitol o polohování, antidekubitárních pomůckách, ošetřovatelských intervencích a je zde popsáno poslání Evropského poradního sboru pro otázky proleženin. Samostatnou kapitolu tvoří hodnocení rizik vzniku dekubitů, jako je např. stupnice Nortonové a další. Poslední kapitola obsahuje popis konzervativního a chirurgického řešení dekubitů. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, zda sestry vnímají antidekubitární péči jako ošetřovatelský problém, a zmapovat názor sester na poskytování antidekubitární péče. Pro dosažení cílů jsme si stanovili tři výzkumné otázky: v čem vidí sestry úskalí ošetřovatelské péče, jaké oblasti jsou zanedbávány v rámci antidekubitární péče a jak je poskytována antidekubitární péče na vybraných lůžkových odděleních. Výzkum byl realizován na vybraných odděleních Nemocnice České Budějovice, a.s. v období únor až duben 2014. Výzkumný soubor tvořili všeobecné sestry a zdravotničtí asistenti. Prvně bylo provedeno skryté zúčastněné pozorování a poté byly sestrám rozdány dotazníky s 15 otázkami, které byly vesměs uzavřené a polootevřené. Dotazníků bylo rozdáno celkem 45 a navrátilo se jich 31. Všech 31 mohlo být zpracováno pro výsledky. Zúčastněné skryté pozorování bylo zpracováno do pozorovacího archu a následně kategorizačně vyhodnoceno. Dotazníky byly po navrácení zkontrolovány a vyhodnoceny graficky. Všechny výsledky byly zpracovány v programu Microsoft Office Excel, kde byly sestaveny do grafů s přiřazením slovního popisu. Zpracováním a porovnáním výsledků jsme zjistili, že v některých oblastech se názor sester odlišuje od skutečně prováděné antidekubitární péče. Může to být například i tím, že antidekubitární péče je časově velmi náročná a skládá se z mnoha ošetřovatelských intervencí. Důležité jsou také vybavení oddělení dostatečným množstvím pomůcek, ať preventivních nebo léčebných a organizace této péče. V současnosti se narůstáním doby strávené u vyplňování dokumentace zkracuje čas, který sestry mohou využít pro kontakt s pacientem a plnění jeho veškerých potřeb. Přitom stav pacienta a jeho spokojenost je vizitkou naší péče. Po předchozí domluvě budou výsledky našeho výzkumného šetření předány vrchním sestrám vybraných lůžkových odděleních, kde výzkumné šetření probíhalo.