|
Long-term monitoring of mechanical damage on historical structures
Zíma, Pavel
Important information for the risk assessment of some damages on the historical structures represents data of failure development. Cracks in the load-bearing walls are one of the observed failures. This article focuses on remarkable method of damage measurement, their long-term monitoring and devices used for measurement
|
|
Klíčový záběr u režisérů, pracujících s vnitrozáběrovou montáží a stylizací
Ruzyak, Pavel ; BERNARD, Jan (vedoucí práce) ; KLEPIKOV, Milan (oponent)
Práce si klade za cíl prozkoumat pojem dlouhého filmového záběru ve spojení se stylizací filmové scény.
Na třech vybraných režisérech je ukázána hlouběji problematika a možnosti uměleckého vyjádření formou dlouhého záběru a stylizace. Stylizace se týká především filmové scény (mis-en-scène) a jednotlivých prvků (herectví, filmových rekvizit, filmového prostoru, zvukové složky,...).
Stylizací a dlouhým záběrem se práce zabývá jak způsobem obecné analýzy, tak i zkoumáním použití v tvorbě konkrétních režisérů a v konkrétních filmech.
Jako hlavní režiséry této práce jsem vybral Andreje Tarkovského. Carla Th. Dreyera a Béla Tarra a jejich tři filmy (ve stejném pořadí) - Oběť, Gertrud a Satanské tango.
Vybraní režiséři a filmy jsou z mého pohledu nejlépe odpovídající příklady k pojmu stylizace a dlouhého záběru kvůli jasnému rukopisu a ucelenosti formy.
Snažím se vycházet především z vlastní analýzy a reflexe nad pojmem dlouhého záběru při stylizaci na základě literatury, filmů a vlastní tvorby, využívám ovšem i přímo citáty tvůrců a pasáže z teoretických textů.
Práce je svým druhem nejblíže analyticko-esejistické studii.
|
|
Ošetřovatelská péče u klientů s inkontinencí moči dlouhodobě upoutaných na lůžku.
KUBÍKOVÁ, Nikola
Bakalářská práce s názvem ,,Ošetřovatelská péče u klientů s inkontinencí moči dlouhodobě upoutaných na lůžku" se zabývá problematikou ošetřovatelské péče inkontinentních klientů dlouhodobě upoutaných na lůžku na oddělení následné péče. Inkontinence moči je stav nedobrovolného úniku moči, který představuje významný zdravotní a sociální problém (Kalvach a kol., 2004). Dle International Continence Society (ICS) se inkontinence moči dělí na extrauretrální a uretrální. Extrauretrální inkontinence moči se dělí na vrozenou a píštěle. Do vrozené inkontinence se řadí atrofie a ektopie ureteru. Mezi píštěle pak patří ureterální, vezikální a uretrální inkontinence. Uretrální inkontinenci dále dělíme na stresovou, reflexní, urgentní a paradoxní ischurii (Zámečník a Macek, 2012). Z ošetřovatelského hlediska se IM rozděluje na ošetřovatelské diagnózy: Funkční inkontinence moči 00020, dále Močová inkontinence s přetékáním 00176, 00018 Reflexní inkontinence moči 00018, Stresová inkontinence moči 00017, Urgentní inkontinence moči 00019, Zhoršené vylučování moči 00016, Retence moči 00023, Riziko urgentní inkontinence moči 00022 a Snaha zlepšit vylučování moči 00166 (Herdman, 2013). Teoretická část bakalářské práce se týká vymezení pojmu inkontinence moči a jejímu dalšímu dělení. Dále se zabývá úlohou sestry při diagnostice IM, terapií, ošetřovatelským procesem u klientů s IM a klasifikací močové inkontinence dle ošetřovatelských diagnóz s ošetřovatelskými intervencemi. Praktická část bakalářské práce obsahuje výsledky kvalitativního výzkumného šetření, které byly získány metodou dotazování, technikou hloubkového rozhovoru, dále obsahovou analýzou ošetřovatelské dokumentace a srovnáním standardů ošetřovatelské péče u dvou vybraných nemocnic Jihočeského kraje. Praktickým výstupem bakalářské práce bude zpracovaný ošetřovatelský plán u dlouhodobě ležícího pacienta s inkontinencí moči.
|
|
Předběžné hodnocení lokalit z hlediska dlouhodobé bezpečnosti – podrobný věcný a časový harmonogram prací
Havlová, V. ; Pertoldová, J. ; Mixa, P. ; Uhlík, J. ; Vavro, Martin ; Maryška, J. ; Černík, M. ; Vašíček, R.
Tato zpráva obsahuje Podrobný věcný a časový harmonogram prací ZL Předběžné hodnocení lokalit z hlediska dlouhodobé bezpečnosti, zaměřeného na hodnocení vhodnosti lokalit pro umístění hlubinného úložiště VJP a RAO na základě archivních informací, , také na základě průběžných výsledků ze probíhajících projektů a geologického průzkumu prováděného pomocí metod prováděných z povrchu. \nLokality budou hodnoceny podle následujících charakteristik, důležitých pro dlouhodobou bezpečnost:\n1) Popsatelnost a predikovatelnost lokality\n2) Hydrogeologické vlastnosti horninového prostředí\n3) Stabilita lokality (seismické, klimatické, vertikální pohyby, postvulkanické jevy)\n4) Pravděpodobnost intruze/invaze člověka do úložiště\n5) Transportní vlastnosti horninového prostředí\n6) Slučitelnost horninového prostředí s navrženým systémem inženýrských bariér\nŘešení bude probíhat v 5 etapách\n1) Podrobný věcný a časový plán řešení projektu \n2) Hodnocení lokality Čihadlo (první fáze)\n3) Hodnocení ostatních lokalit (první fáze)\n4) Hierarchie kritérií či indikátorů vhodnosti lokalit a způsob hodnocení lokalit \n5) Hodnocení lokalit (druhá fáze)\nŘešení projektu je zajištěno účastí širokého týmu řešitelů, kteří buď participují na řešení probíhajícího projektu Výzkumná podpora hodnocení lokality, nebo splňují vysokou kvalitu odborné erudice.\n
|
|
Dendrochronologie arktické tundry
Lehejček, Jiří ; Svoboda, Miroslav (vedoucí práce) ; Monika, Monika (oponent)
Historicky bezprecedentní environmentální změny arktických ekosystémů jsou často zasazovány do kontextu jejich vývoje; minulého, ale i očekávaného budoucího. V oblastech s nedostatečnými instrumentálními meteorologickými pozorováními je nutné studovat klimatické archivy, které jsou schopny zasadit probíhající environmentální změny do kontextu minulosti. Práce předkládá syntézu jednoho takového archivu jalovce obecného (Juniperus communis) dlouhověkého cirkumpolárního keře arktické tundry. Na úrovni anatomie buňky bylo prozkoumáno 20 keřů. Kromě ekologických nároků druhu se tím odkryl i jeho potenciál pro environmentální a klimatické rekonstrukce. Mezi klíčové výsledky patří následující:
i) Zastavení exponenciálního zvětšování plochy vodivého aparátu s věkem je v rozporu s přirozeným charakterem tohoto fenoménu u stromů. To naznačuje, že keře nepotřebují zajišťovat potřeby vody a živin klasickými cestami zákonů hydraulické konduktivity ale spíše pomocí jiných mechanismů. Extrémní podmínky tedy limitují výškový vzrůst rostlin, které kvůli nim mění převládající směr svého růstu z vertikálního na horizontální. Jednotlivé projevy počasí však na vzrůst působí pravděpodobně odlišně. Zatímco sníh a vítr ovlivňují růst kmene/větví mechanicky, pak teplota spíše fyziologicky. Až do věku, kdy je mladý keř schopen ustát silný vítr ve vzpřímené pozici a jeho kmínek/větve mají dostatečnou resilienci se po odtání sněhové pokrývky opět narovnat, roste vzhůru a plocha vodivého aparátu se zvětšuje. Současně s tím teplota, resp. cykly opakovaného mrznutí a rozmrzání, způsobuje konzervativní vývoj keře, který preferuje bezpečnost (limitní velikost plochy vodivého aparátu) před hydraulickou efektivitou, čímž se brání embólii, ale tím i dalšímu výškovému růstu. Všechny tyto (ale i další) faktory jsou zřejmě dohromady zodpovědné za postupný přechod od vertikálního ke kvazihorizontálnímu růstu. Od této chvíle již není potřeba (ani to není fyziologicky možné) dále zvětšovat plochu vodivého aparátu, jelikož voda přestává být transportována proti gravitaci.
ii) Tento věkový/růstový trend je nutné uvažovat při dalším využívání růstových parametrů v paleoenvironmentálních studiích. Buněčné parametry by tedy neměly být využívány k těmto účelům, pokud nejsou správně detrendovány. To umožní nejen přesnější ale i delší rekonstrukce, protože je možné využít celý život rostlin včetně často opomíjené juvenilní fáze.
iii) Předložena je i rekonstrukce tání jihozápadní části Grónského ledovcového štítu (GrIS) během 20. st. Tato oblast je považována v rámci celého GrIS za nejaktivnější. Dle naší rekonstrukce není míra současného tání GrIS v kontextu 20. st. neobvyklá, resp. je srovnatelná s prvními dekádami 20. st. Tento poznatek je významným přispěním do debaty o Atlantické meridionální zpětné cirkulaci (AMOC). A sice, příliš velký přítok sladké studené vody do severního Atlantiku v důsledku tání GrIS může zpomalit nebo dokonce zastavit AMOC, což by způsobilo prohloubení kontinentálního charakteru evropského klimatu. Naše výsledky tak ukazují, že tato hranice leží výše, než je současná míra tání GrIS.
Jalovec obecný je fascinující arktický keř, který prokázal schopnost zodpovědět množství ekologický a environmentálních otázek. Především díky své dlouhověkosti a četnosti má obrovský potenciál stát se významných účastníkem arktického výzkumu.
|
|
Fázově koherentní přenos stabilní optické frekvence pro senzorické sítě
Čížek, Martin ; Pravdová, Lenka ; Hucl, Václav ; Řeřucha, Šimon ; Hrabina, Jan ; Mikel, Břetislav ; Lazar, Josef ; Číp, Ondřej
Využití optických vláken pro fázově koherentní přenosy vysoce stabilních optických frekvencí na velké vzdálenosti je testováno světovými metrologickými laboratořemi již řadu let. Současný rozmach moderních optovláknových senzorů v průmyslových aplikacích vytváří poptávku po transferu technologie fázově koherentních přenosů z laboratoří do průmyslové praxe. Příkladem může být dálková kalibrace tenzometrů pracujících na principu Braggových vláknových mřížek. V našem příspěvku prezentujeme 306 km dlouhou obousměrnou experimentální optickou trasu pro fázově koherentní přenosy z pracoviště oddělení Koherenční optiky na ÚPT AVČR v Brně do laboratoře sdružení CESNET v Praze. Linka využívá telekomunikační vlákno s vyhrazeným DWDM oknem 1540-1546 nm. V tomto okně probíhá stabilizovaný fázově koherentní přenos laserového normálu pracujícího na vlnové délce 1540,5 nm a obousměrný přenos časových značek 1PPS z časových normálů na obou koncích trasy. V příspěvku je diskutováno dlouhodobé měření fluktuací transportního zpoždění a relativní stability linky.
|
|
Extensions to Probabilistic Linear Discriminant Analysis for Speaker Recognition
Plchot, Oldřich ; Fousek, Petr (oponent) ; McCree,, Alan (oponent) ; Burget, Lukáš (vedoucí práce)
This thesis deals with probabilistic models for automatic speaker verification. In particular, the Probabilistic Linear Discriminant Analysis (PLDA) model, which models i--vector representation of speech utterances, is analyzed in detail. The thesis proposes extensions to the standard state-of-the-art PLDA model. The newly proposed Full Posterior Distribution PLDA models the uncertainty associated with the i--vector generation process. A new discriminative approach to training the speaker verification system based on the~PLDA model is also proposed. When comparing the original PLDA with the model extended by considering the i--vector uncertainty, results obtained with the extended model show up to 20% relative improvement on tests with short segments of speech. As the test segments get longer (more than one minute), the performance gain of the extended model is lower, but it is never worse than the baseline. Training data are, however, usually available in the form of segments which are sufficiently long and therefore, in such cases, there is no gain from using the extended model for training. Instead, the training can be performed with the original PLDA model and the extended model can be used if the task is to test on the short segments. The discriminative classifier is based on classifying pairs of i--vectors into two classes representing target and non-target trials. The functional form for obtaining the score for every i--vector pair is derived from the PLDA model and training is based on the logistic regression minimizing the cross-entropy error function between the correct labeling of all trials and the probabilistic labeling proposed by the system. The results obtained with discriminatively trained system are similar to those obtained with generative baseline, but the discriminative approach shows the ability to output better calibrated scores. This property leads to a better actual verification performance on an unseen evaluation set, which is an important feature for real use scenarios.
|
|
Právní a zdravotně sociální aspekty činnosti OSPOD jako ustanovených opatrovníků v zámu nezletilých dětí
BORSKÁ, Jana
Česká republika, jako signatář Úmluvy o právech dítěte, svěřila výkon státní správy na úseku péče o nezletilé děti obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, kde ochranu práv a oprávněných zájmů nezletilých dětí vykonávají orgány sociálně právní ochrany dětí (dále jen OSPOD), které jsou začleněny do systému výkonu státní správy v územním členění tak, aby byla zajištěna komplexní péče o nezletilé děti v rozsahu stanoveném zákonem o sociálně právní ochraně dětí. Postavení a úloha OSPOD, který je pověřen výkonem státní správy na úseku ochrany nezletilých dětí, jsou upraveny zák. č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, v platném znění. Stejně důležité je zakotvení postavení lidí pracujících na těchto úřadech. Z hlediska odbornosti jsou na ně kladeny vysoké nároky z hlediska znalostního profilu zejména z oboru práva. Jedná se o velice náročnou práci, která klade vysoké nároky na osobnostní profil zaměstnance. ČR provedla v posledních třech letech rozsáhlé zásahy do právní úpravy problematiky sociálně právní ochrany dětí, kde došlo k posílení ochrany práv nezletilých dětí a stanovení nových nástrojů k jejich ochraně. Přijetím nové právní úpravy rodinného práva, které je komplexně upraveno v zák. č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku, následovala nová právní úprava procesních předpisů spojených s ochranou práv nezletilých dětí, kde vedle zák. č. 99/1963, občanský soudní řád platí také zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Rozhodování o nezletilých dětech stát svěřil převážně do pravomoci soudů, které jmenují místně příslušný OSPOD opatrovníkem k zastupování zájmů nezletilých dětí. Na základě provedeného rozboru základních pojmů bylo cílem zjistit názory vybraných vedoucích pracovníků OSPOD a soudců okresních soudů na vydefinované problémy vyskytující se v postupech činnosti OSPOD a soudů při ochraně zájmu nezletilých dětí. Ve výzkumné části práce byly rozborem kazuistik vytipovány problémy v činnosti OSPOD. Z návrhů soudců i vedoucích pracovníků OSPOD vyplynula nezbytnost sjednocení místní příslušnosti. Soudy navrhují sjednocení dle místa, kde se nezletilé dítě zdržuje; OSPOD dle místa trvalého pobytu. Všech 10 oslovených vedoucích pracovníků OSPOD označilo za problém dožádání, kde tento institut není zahrnut do hodnocení výkonů, nelze jej odmítnout. Podjatost činí problémy v různých fázích řízení - je zde patrný rozdílný přístup soudů k řešení dané problematiky (některé vznesenou námitku podjatosti u soudu řeší a jiní nikoliv) a pro pracovníky OSPOD je obtížné odhadnout - jak se zachovat, je-li vůči nim námitka podjatosti vznesena (z tohoto důvodu bylo téma "podjatosti zpracováno komplexně včetně výkladu právního postupu pro pracovníky OSPOD). Vzdělávání pracovníků OSPOD je zákonem stanovenou povinností. Ne všem OSPOD se daří zajistit školení v požadovaném rozsahu - a to z finančních důvodů (průměrné náklady na školení na jednoho zaměstnance je od 9167,-- do 13400 Kč ročně - tyto náklady odpovídají cca 6 dnům školení). Pracovní vytíženost způsobená nedostatečným počtem zaměstnanců OSPOD neumožňuje absolvovat tato povinná školení. V rámci zkoumání "účasti kolizního opatrovníka při jednání u soudu" bylo zjištěno - nepravidelná účast kolizního opatrovníka u soudu (neúčast při odvolacím řízení); nedostatek zkušeností pracovníků OSPOD v této oblasti; neúplné zprávy z šetření v rodině, které jsou určené pro soud. Na základě vyhodnocení rozhovorů vyplynuly návrhy na zlepšení organizace školení OSPOD, na základě povedeného komplexního rozboru řešení problematiky místní příslušnosti bylo doporučeno řešení samostatné evidence dožádání a finanční kompenzace činnosti OSPOD při dožádání provedení zastupování nezletilých u soudu, vypracování návrhů předběžných opatření, návrh možného řešení začlenění OSPOD v jiné organizační struktuře.
|
|
Řízení distribuce ve velkém podniku (velkoskladu)
MICHALOVÁ, Jana
Řízení distribuce ve velké společnosti. Tato Diplomová práce zkoumá společnost Fruko-Schulz, s. r. o. Firma se zabývá výrobou lihovin. Cílem je zmapovat informační a materiálové toky směrem do skladu a ze skladu. Následně analyzovat současný stav společnosti. Na základě informací navrhnout opatření pro zlepšení. Ve vlastní práce je podrobně popsány podnikatelské aktivit ve firmě. Následně jsou nevrženy náměty na zlepšení. Tyto návrhy se týkají distribuce ke konečnému zákazníkovi prostřednictvím gastronomických výstav a veletrhů. Další návrhy jsou zaměřeny na koncové uživatele v ruském trhu. Nápady pro změnu obalů nebo nových produktů jsou navrženy, ale posléze vyvráceny. Firma Fruko-Schulz, s. r. o. má dlouhodobou tradice a skvělou pověst. Ale to nestačí, konkurence je velká a na vysoké úrovni. Myšlenka zaměřit se na ruský trhu je velmi dobrá a je zde velký potenciál.
|
|
Role sestry ve screeningu deprese u seniorů.
VRZALOVÁ, Monika
Diplomová práce se zabývá problematikou deprese ve stáří. Především je zaměřená na identifikaci a analýzu úlohy sester ve screeningu deprese u seniorů v primární péči, v akutní lůžkové péči, v zařízeních dlouhodobé péče a domácí péče. Jedná se o teoretickou práci, kde byla využita vědecká metoda návrhu a demonstrace. V diplomové práci byl stanoven jeden hlavní cíl s pěti výzkumnými otázkami. Hlavním cílem bylo identifikovat a analyzovat úlohu sester ve screeningu deprese u seniorů. VO 1: Jakou úlohu může hrát sestra ve screeningu deprese u seniorů? VO 2: Jakou úlohu má sestra v ambulantním sektoru ve screeningu deprese u seniorů? VO 3: Jakou úlohu má sestra ve screeningu deprese u hospitalizovaných pacientů v akutní péči? VO 4: Jakou úlohu má sestra ve screeningu deprese u seniorů v zařízeních dlouhodobé a domácí péči? VO 5: Jaké hodnotící škály a metody jsou využívány ve screeningu deprese u seniorů? V diplomové práci je představen pojem deprese. Dále jsou specifikovány příčiny a důležité faktory, které způsobují depresi u starších lidí. Práce se také zabývá odlišnostmi v klinické symptomatologii deprese ve stáří. Přibližuje možnosti a různé bariéry v diagnostice deprese. Další kapitoly seznamují s komplexním geriatrickým vyšetřením, s diagnostickými klasifikačními systémy, možnými screeningovými metodami a škálami pro detekci deprese u starší populace. Také představuje způsoby farmakologické a nefarmakologické léčby a její případné komplikace spojené s vyšším věkem. Z důvodu zvýšené sebevražednosti zapříčiněné depresivní poruchou je představena i problematika suicidálního jednání seniorů. V dalších kapitole je popsán ošetřovatelský proces, který je sestrami využívaný v praxi. Skládá se ze zhodnocení zdravotního stavu pacienta, zhotovení ošetřovatelské diagnostiky, vytvoření ošetřovatelského plánu, následné realizace a vyhodnocení. Ošetřovatelský proces je také potřebný pro poskytování kvalitní ošetřovatelské péče. V ošetřovatelském procesu ve fázi ošetřovatelské diagnostiky, je představen výčet možných ošetřovatelských diagnóz u pacienta trpícího depresí, které jsou sestaveny na základě nejnovější klasifikace. Závěrem práce je popisována úloha sester ve screeningu deprese u seniorů v různých zdravotnických zařízeních a jejich podíl na včasném vyhodnocení deprese u seniorů. V této kapitole je představena role sestry, ošetřovatelský screening a spolupráce sestry s lékařem. Úloha sester ve screeningu deprese v různých zdravotnických zařízeních je založená na první posuzovací fázi ošetřovatelského procesu. Sestra zhodnotí celkový zdravotní i duševní stav pacienta na základě objektivních i subjektivních informací. Především bylo zjišťováno, jakou roli má sestra při screeningu deprese. Pro zpracování diplomové práce bylo nutné na základě syntézy a obsahové analýzy využít a zpracovat domácí i zahraniční odbornou literaturu. Řada relevantních zdrojů jsou výsledky různých studií a metaanalýz převážně ze zahraničí, ale i z České republiky. Diplomová práce může sloužit jako podkladový materiál pro sestry. Výstupem diplomové práce je vytvoření e-learningového materiálu dostupného pro studenty ve výukovém programu Moodle Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
|
host ::
