|
Sociální aspekty zdanění příjmů u vybraného typu domácností
TICHÁ, Lenka
Cílem práce je zjištění vývoje daňového zatížení příjmů v důsledku změn zákonů a výše příjmů u vybraného typu domácností, rozdělených podle příjmových skupin, v horizontu pěti let. Práce je rozdělena na dvě části ? část teoretickou a praktickou. Teoretická část popisuje základní pojmy týkající se rozdělení rodiny, životního minima a průměrné mzdy. Dále zahrnuje informace o dani z příjmů fyzických osob. Praktická část obsahuje popis vybraného typu domácnosti (rodiny bez dětí ve čtyřech příjmových situacích) a vlastní výpočty daňové povinnosti této rodiny v průběhu pěti let.
|
|
Geodynamické aspekty vmístění granitoidů typu Eisgarn (Moldanubický batolit)
Paclíková, Jana ; Verner, Kryštof (vedoucí práce) ; Franěk, Jan (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá především identifikací magmatických (resp. magnetických) staveb, geodynamickým aspektům vmístění a geochronologii granitoidů typu Eisgarn, konkrétně na příkladu klenovského a mrákotínského plutonu, které se nacházejí ve východní části modanubického batolitu. V rámci této práce byla provedena petrologická a mezoskopická analýza okolních metamorfovaných hornin včetně zjištění P-T podmínek hlavní minerální asociace. Dále to pak byla petrologická, geochemická a mezoskopická analýza staveb klenovského a mrákotínského plutonu včetně využití anizotropie magnetické susceptibility, analýza krystalizačního stáří klenovského plutonu a tíhová charakteristika studované oblasti společně se zjištěním orientace hustotních rozhraní v různých hloubkách. Granitoidy klenovského i mrákotínského plutonu na základě geochemických analýz patří čistě mezi granitoidy S-typu, které vznikly parciálním tavením původně metasedimentárního protolitu. Z analýz je také patrné, že klenovský pluton zaznamenává relativně nižší stupeň frakcionace granitového magmatu než mrákotínský pluton. Vmístění a krystalizace granitoidů obou těles byly úzce spojeny s vývojem regionálních metamorfních staveb, které vznikaly mezi 329 a 327 Ma. V tomto období došlo k rychlé exhumaci metamorfovaných hornin v...
|
|
Postavení sestry v prevenci civilizačních chorob
PAVLOVÁ, Martina
Současný stav Prevence je komplexní péče o pacienta, kdy se snažíme zabránit vzniku či rozvoji onemocnění, nebo zabránit či zmírnit jeho následky. Preventivní doporučení stanovená lékařem musí mít vědecký základ a jsou součástí všech oborů medicíny. Jejich efektivita je závislá na spolupráci pacientů a zdravotníků. Základní a nejvíce efektivní metodou prevence je podpora zdraví a s ní úzce související zdravotní výchova. Pod pojmem podpora zdraví se skrývá soubor činností a opatření k upevnění a podpoře zdraví. Civilizační choroby jsou skupiny nemocí, které se vyznačují svým spojením s naším životním stylem. Náš organismus je stále více ohrožován nepříznivými vlivy vnějšího prostředí, jako je kvalita ovzduší, pracovní i životní prostředí, nedostatek pohybu, nesprávné stravování, kouření, alkohol. Seznam civilizačních onemocnění se mění spolu se společností a stylem jejího života. V dnešní době se mezi nejčastější řadí kardiovaskulární onemocnění, kam spadá ateroskleróza, hypertenze, infarkt myokardu, cévní mozková příhoda, ischemická choroba srdeční a také obezita. Dále mezi civilizační onemocnění patří diabetes mellitus 2. typu či nádorová onemocnění. Cíle práce Pro tuto práci byly stanoveny dva cíle. Prvním bylo zjistit, jaké je postavení sester v prevenci civilizačních chorob. Druhým cílem bylo zjistit, jaké je postavení sester v prevenci civilizačních chorob z pohledu pacientů. Metodologie Pro výzkumné šetření provedené v této práci byla zvolena kvalitativní metoda s použitím polostrukturovaných rozhovorů. Respondenti byli rozděleni na dvě části, kdy první část tvořilo 8 sester pracujících na interní a neurologické ambulanci českobudějovické nemocnice a setra pracující v soukromé ordinaci obvodního lékaře pro dospělé. Druhou část tvořilo 8 pacientů zmíněných ordinací. Výsledky Podle námi zjištěných odpovědí vidí sestry a pacienti postavení sester jinak. Sestry se v prevenci nemocí spíše vidí vedle lékaře, kdy plní jeho ordinace a pokyny. S pacienty mluví jen, aby mu zdůraznily, co jim sdělil lékař a zopakovali mu nejdůležitější body. Dávají jim k dispozici letáky a brožury, nebo internetové zdroje. Naopak většina pacientů vidí sestru jako důležitější zdroj informací než je lékař. Pacienti mají pocit, že lékař na ně nemá tolik času ani ho nechtějí svými dotazy zdržovat či obtěžovat. Raději se obrátí na sestru, kterou vidí jako svého rádce a někoho komu se mohou svěřit, aniž by ho obtěžovali. Závěr Cílem této bakalářské práce bylo zaměřit se na prevenci, na civilizační choroby a na postavení sestry v prevenci těchto chorob. Prostudovat danou problematiku, nahlédnout na ni očima pacientů a sester díky provedeným rozhovorům a analyzovat tyto informace. Z této analýzy nám vyšla doporučení pro sestry a pacienty.
|
|
Péče o výživu imobilního klienta na standardním oddělení interního typu
AMBLEROVÁ, Michaela
Péče o výživu u imobilních klientů na standardním oddělení interního typu nabývá neustále na významu, a to proto, že péče o výživu je důležitým faktorem pro udržení dobrého zdraví a pro podporu kvality života. Výživový stav u imobilního klienta je velice důležité co nejdříve diagnostikovat, abychom zamezili vzniku potenciálních komplikací. Dostatečná výživa je velice významná také pro udržení dobrého psychického stavu. Ústředním cílem práce bylo zmapovat specifika ošetřovatelské péče v oblasti výživy u imobilního klienta na standardním oddělení interního typu. V návaznosti na tento cíl byly stanoveny tři výzkumné otázky, které zněly: Jak je hodnocen nutriční stav pacienta na standardním oddělení interního typu? Jaké jsou možnosti aplikace výživy u imobilních klientů na standardním oddělení interního typu? Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče v oblasti výživy u imobilního klienta na standardním oddělení interního typu? Empirická část bakalářské práce byla zpracována metodou kvalitativního výzkumného šetření, jež bylo realizováno technikou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor obsahoval 3134 otázek, které byly zaměřeny na péči o výživu u imobilních klientů na standardní jednotce interního typu. Výzkumný soubor tvořily všeobecné sestry pracující na standardním oddělení interního typu v Nemocnici České Budějovice, a.s. Výživa u imobilních klientů na standardním oddělení interního typu je podávána všemi možnými způsoby od perorální výživy přes enterální výživu až po parenterální aplikaci. Celkově z této práce vyplývají dvě zjištění, a to pozitivní i negativní. V rámci pozitivního zjištění můžeme říci, že všeobecné sestry při aplikaci výživy per os poskytují dostatečnou péči. Negativní zjištění se týká toho, že námi dotazované všeobecné sestry zajišťují pouze základní péči při zavedené enterální a parenterální výživě. Podrobnější specifika péče o enterální i parenterální výživu neznají. Na základě tohoto zjištění si myslíme, že by bylo vhodné pořádání pravidelných seminářů či školení pro sestry, aby si své znalosti o péči rozšiřovaly, či případně alespoň připomínaly. Tato bakalářská práce může sloužit jako informační materiál pro sestry v praxi nebo studenty nelékařských zdravotnických oborů. Dále tato práce může sloužit jako podklad pro další výzkumné šetření
|
|
Analýza automobilů s různými pohonnými jednotkami
Filipová, Helena ; Linda, Miloslav (vedoucí práce) ; Libich, Ladislav (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na analýzu a výběr automobilů s různými pohonnými jednotkami. Analýza je provedena u vozidla VW Golf sedmé generace, které se vyrábí s pěti různými pohonnými jednotkami a to na benzin, naftu, elektromotor, hybrid (elektro a benzin) a na stlačený zemní plyn (CNG). Pro výběr pohonné jednotky byla zvolena metoda vícekriteriálního rozhodování.
Cílem práce je výběr nejvhodnějšího typu automobilu pro uživatele, jak na denní dojezdy do práce, tak na dálkové trasy. První kritérium pro výběr bylo ekonomické hledisko, nejlevnější vozidlo vypočítané z pořizovací ceny, ceny údržby a ceny provozu. Do druhého výběru se zapojili uživatelé, v rámci dotazníkového šetření.
|
|
Morfologická a genetická diverzita agrolesnického druhu Guazuma crinita v Peruánské Amazonii.
Tuisima Coral, Lady Laura ; Lojka, Bohdan (vedoucí práce) ; Helena, Helena (oponent)
Guazuma crinita (Malvaceae) je dřevina pocházející z peruánské Amazonie a díky svému důležitému významu pro místní zemědělce byla vybrána jako vhodná pro domestikaci. Tento proces je stále ještě v raném stádiu. Tak jako u mnoha jiných druhů dřevin je málo známá její genetická variabilita a stále není jasné, jaký bude mít dopad proces domestikace na její genetické zdroje. Hlavním cílem tohoto výzkumu bylo posoudit genetickou variabilitu G. crinita mezi různými populacemi v peruánské Amazonii pomocí morfologických (kvalita dřeva) a molekulárních (ISSR a AFLP) markerů.
První část této studie se zaměřila na variabilitu fyzikálních vlastností dřeva u této dřeviny v rámci jedinců původem z šesti různých lokalit. Vzorky dřeva byly získány ze spodní, střední a horní části kmene. U vzorků dřeva z dvanácti náhodně vybraných stromů, starých osm let, byla stanovena vlhkost, hustota, specifická hmotnost, radiální, tangenciální a objemové smrštění a koeficient anizotropie. Dále byly stanoveny vzájemné vztahy mezi těmito fyzikálními vlastnostmi. Všechny fyzikální vlastnosti dřevin, s výjimkou čerstvé hustoty, se významně lišily mezi jednotlivými lokalitami. Statisticky významné rozdíly byly nalezeny i mezi vzorky z různých částí stromu. Hustota dřeva a koeficient anizotropie (1.6) ukázal, že G. crinita má stabilní dřevo, představující významné výhody, pokud jde o náklady na dopravu a proces zpracování. Výsledky ukázaly potenciál pro výběr vhodných genotypů s požadovanými vlastnostmi dřeva pro další výsadbu a domestikaci.
Druhá část studie popisuje výzkum genetické variability na základě využití ISSR markerů u 44 genotypů z klonálního sadu založeného v peruánské Amazonii ve výzkumném ústavu IIAP v oblasti Ucayali. Deset molekulárních markerů (ISSR) bylo amplifikováno v 65-ti lokusech, z toho 61 lokusů bylo polymorfních (93.8%). Rozsah amplifikace DNA se pohybovala od 260 do 2,200 bp. Celková genetická rozdílnost mezi populacemi (Gst) byla pouze 0.03, což ukazuje 97% genetické rozmanitosti uvnitř jednotlivýchpopulací . Genetický tok (Nm) byl 12.9 allel na generaci. Nenalezli jsme korelaci mezi místem původu a genetickou variabilitou, což značí společný genetický původ těchto jedinců, což dokládá slabá pozitivní korelace mezi genetickou a geografickou vzdáleností.
Třetí část poskytuje přehled o tom, jaký má domestikační proces dřeviny G. crinita vliv na její genetické zdroje. Podařilo se nám zhodnotit 58 vzorků z osmi lokalit tří typů populací, 19 vzorků z přírodní populace, 15 pěstovaných v domácích zahradách a 24 z domestikovaných populací. Použili jsme metodu AFLP se sedmi vybranými primerovými kombinacemi. Celkem 171 fragmentů bylo amplifikováno s 99.42% polymorfismu na úrovni druhu. U testovaných typů populací byl získán následující počet fragmentů 124, 84 a 93 s úrovní polymorfismu 72.51%, 49.12% a 54.39%. Genetická rozmanitost a Shannon index byly zjištěny vyšší v přírodní populaci ve srovnání s domestikovanou populací (He = 0.1 a 0.9, I = 0.19 a 0.16). AMOVA ukázala vyšší rozdíl v rámci jednotlivých populací než mezi nimi (84% a 4%). UPGMA analýza a PCoA neukázaly statisticky významnou korelaci mezi genetickou a geografickou vzdáleností. Došlo však k výrazné genetické diferenciaci mezi jednotlivými typy populací, což naznačuje zúžení genetické variability u domestikovaných populací, i když genetická variabilita zůstává stále relativně vysoká.
Použití morfologických (kvalita dřeva) a molekulárních markerů úspěšně odhalilo genetickou variabilitu druhu G. crinita a tyto metody mohou být použity i pro jiné druhy tropických dřevin. Pro další výzkum doporučujeme rozšíření počtu vzorků i do dalších geografických oblastí.
|
|
Mateřské chování žiraf (Giraffidae)
Gloneková, Markéta ; Baranyiová, Eva (vedoucí práce) ; Luděk, Luděk (oponent)
Alomateřská péče je jedním z nejzajímavějších typů spolupráce mezi samicemi. Extrémní formou alomateřské péče je alokojení, kojení nevlastního mláděte, které stále není jednoznačně pochopeno, ačkoliv k jeho vysvětlení byla stanovena řada hypotéz. Tuto formu spolupráce mezi žirafami nikdo nepředpokládal, neboť se dlouho předpokládalo, že žirafy nemají rozvinutý sociální systém a tvoří pouze velmi slabé sociální vazby. Výsledky mojí bakalářské a diplomové práce však ukázaly vysoký výskyt alokojení u žiraf v zoologické zahradě.
Prvním cílem (1) této práce bylo testovat všechny hopotézy, které by mohly vysvětlovat alokojení u žiraf v zoologické zahradě. Mnoho informací potřebných k naplnění prvního cíle ale chybělo, proto vznikly cíle další. Druhým cílem (2) bylo testovat hierarchii žiraf v zoologické zahradě, třetím (3) popsat růst a hmotnost žiraf v zoologické zahradě, čtvrtý cíl byl (4) porovnat kojení v zoologické zahradě a v přírodní rezervaci Bandia v Senegalu a poslední cíl (5) testovat sociální vztahy mezi žirafami v přírodní rezervaci Bandia v Senegalu.
(1) V letech 2007 až 2011 bylo sledováno kojení 24 samic a 37 mláďat. Osmdesát tři procent samic alokojilo nevlastní mláďata a 86.5% mláďat alosálo od cizích samic. Alokojení bylo vysvětleno pomocí hypotézy krádeže mléka z pohledu mláďat a reciprocitou z pohledu samic. (2) Byly sledovány agonistické intereakce 31 žiraf ve 4 stádech a prokázána lineární hierarchie. Postavení žiraf v rámci této hierarchie bylo signifikantně ovlivněno věkem a dobou strávenou ve stádě. (3) V letech 2009 až 2013 byla sbírána data o hmotnosti 43 žiraf v pražské zoo, tyto údaje daly vznik prvnímu přehledu o žirafím růstu a hmotnosti vůbec. (4) Pozorovala jsem také kojení 7 a 4 dvojic samice-mládě v přírodní rezervaci Bandia v Senegalu a v Zoo Praha, obě skupiny po dobu 22 dní. Byly nalezeny rozdíly v kojení způsobené pravděpodobně antipredačním chováním, hustotou populace a distribucí potravních zdrojů. (5) Nakonec jsem také zkoumala sociální preference 28 introdukovaných žiraf v přírodní rezervaci Bandia v Senegalu. Výsledky podporují existenci sociálního systému fission fusion a sociálních preferencí mezi samicemi žiraf.
Všechny závěry této práce jsou velmi unikátní a přinášejí jak nové výsledky o alokojení obecně, tak mění původní pohled na sociální chování žiraf, které bylo několik let opomíjené.
|
|
Optimalizace parametrů mikroklimatu stájí pro chov dojnic při současné redukci energetické náročnosti vybraných technologických systémů
Češpiva, Miroslav ; Pecen, Josef (vedoucí práce) ; Ján, Ján (oponent)
Práce se zabývá měřením a vyhodnocováním parametrů stájového mikroklimatu ve stájích pro chov dojnic a stanovením energetické náročnosti vybraných technologií v těchto stájích. Cílem práce bylo na základě provedených měření a sledování navrhnout a eventuálně realizovat takové úpravy, které povedou ke zlepšení parametrů stájového mikroklimatu a ke snížení energetické náročnosti vybraných technologií. Pro sledování byly vybrány 3 stavebně odlišné stáje s různým způsobem odklizu exkrementů. Zaměřil jsem se na měření teploty a relativní vlhkosti vzduchu ve vztahu k teplotně vlhkostnímu indexu a jeho vlivu na tepelný stres dojnic, na měření průtoku vzduchu ve stáji a na stanovení koncentrací a emisí amoniaku a metanu ve stáji v různých ročních obdobích. Dalším sledovaným faktorem byla intenzita osvětlení ve stáji a závislost stavebního řešení stáje na využití venkovního světla pro osvětlení vnitřních prostor stáje.
Sledoval jsem energetickou náročnost osvětlení v závislosti na ročním období a spotřebu elektrické energie přídavných ventilátorů na teplotě vzduchu.
Na základě výsledků experimentální části jsem navrhl a realizoval úpravu řízení osvětlení v závislosti na intenzitě osvětlení ve stáji a energeticky úsporné větrání ve stáji typu K105. Navrhl jsem systém průběžného monitorování klimatických parametrů ve stáji s okamžitým výpočtem teplotně vlhkostního indexu.
Měření prokázala závislost koncentrací zátěžových plynů na způsobu odklizu kejdy. Vliv stavebního řešení stájí a způsob ventilace měly zásadní vliv na průběh teplotně vlhkostního indexu v letním období.
|
|
Struktura, vývoj a pěstování smrko-bukových porostů v západních Krkonoších
Bulušek, Daniel ; Vacek, Stanislav (vedoucí práce) ; Michal, Michal (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou struktury, vývoje a pěstování smrkobukových porostů v západních Krkonoších a zároveň také návrhem diferencovaného pěstování porostů v obdobných podmínkách prostředí. Cílem této studie bylo popsat strukturu dřevin přirozené obnovy a stromového patra, zhodnotit jejich dosavadní vývoj a predikovat vývoj budoucí a na základě podrobné analýzy stanovištních a porostních poměrů navrhnout rámcové směrnice managementu studovaných porostů i porostů nacházejících se v obdobných stanovištních a porostních podmínkách v Krkonoších. K tomuto účelu bylo využito především pěti trvalých výzkumných ploch (TVP) 1, 2, 8, 9 a 35 o rozměrech 50 × 50 m, které byly založené a pravidelně sledované od roku 1980 (TVP 1, 2, 8 a 9), TVP 35 byla založena v roce 2004, a řada dalších dílčích výzkumných ploch. Pro hodnocení přirozené obnovy byl na každé výzkumné ploše vyznačen transekt o rozměrech 50 × 5 m (250 m2). Do měření přirozené obnovy byli zahrnuti všichni jedinci přítomní na jednotlivých transektech, jejichž výčetní tloušťka byla menší než 7 cm. Po naměření všech dat byla hodnocena prostorová, druhová, výšková a tloušťková struktura. K zhodnocení stromového patra byli měřeni všichni jedinci na trvalé výzkumné ploše s výčetní tloušťkou větší nebo rovno než 7 cm. Naměřená data byla následně vyhodnocena matematicko-statistickými metodami. Vizualizace horní etáže stromového patra a simulace vývoje byla provedena pomocí růstového simulátoru biodynamiky lesa SIBYLA. Z výsledků vyplývá, že struktura porostů byla na jednotlivých trvalých výzkumných plochách velmi variabilní. Variabilita se projevovala u přirozeného zmlazení i v rámci jednotlivých transektů. Výrazné diference jsou patrné i ve vývoji porostů, které tak zákonitě poskytují prostor pro široké rozmezí přírodě blízké diferencované péče v rámci typů porostů a jednotlivých typů a podtypů vývoje lesa.
|
|
Hodnocení kvalitativní produkce a kvalitativního přírůstu v porostech na LÚ Klokočná
Švec, Otakar ; Remeš, Jiří (vedoucí práce) ; Pulkrab, Karel (oponent)
Předkládaná disertační práce se zabývá produkčně -- ekonomickou analýzou současné-ho stavu porostů v různém stupni strukturní diferenciace a návrhem optimalizace jed-notlivého výběru stromů v rámci LÚ Klokočná, kde jsou původně smrkové a borové stejnověké monokultury transformovány prostřednictvím jednotlivého výběru stromů na porosty strukturně diferencované s cílem dosažení vyrovnané výběrné struktury. V rámci 18 trvalých výzkumných ploch (9 ploch na typu vývoje lesa (TVL) A - kyselé smíšené dubové bučiny, 9 ploch na typu vývoje lesa (TVL) B - kyselé smíšené dubové jedliny) byly analyzovány dendrometrické, strukturní a přírůstové charakteristiky po-rostů i jednotlivých stromů. Na základě pokácených vzorníků bylo dále analyzováno složení jakostních tříd sortimentů surového dříví smrku a borovice v závislosti na strukturní diferencovanosti porostu a stanovištních podmínkách. Syntézou uvedených veličin byla hodnocena finanční hodnota zásoby porostů, roční hodnotový přírůst a cílová tloušťka jednotlivých smrku a borovice. Z výsledků analýz vyplývá, že snižování homogenity porostů má pozitivní vliv na tloušťkový přírůst jednotlivých stromů. Naopak negativním efektem snižování homo-genity porostů je horší kvalita smrkového dříví, která se projevuje snížením průměrné ceny za m3 o 3 -- 4 %. Lepší kvalita dříví smrku i borovice a s tím spojená vyšší prů-měrná cena za m3 byla nalézaná v porostech patřících do TVL A. Smrky i borovice v porostech náležících do typu vývoje lesa A dosahují také o 8 -- 13 cm vyšších cílo-vých výčetních tlouštěk oproti těmto dřevinám v typu vývoje lesa B. Proces transformace v rámci LÚ Klokočná výrazně ovlivňuje produkčně -- ekonomické charakteristiky porostů, které zatím neodpovídají strukturním, produkčním ani eko-nomickým parametrům ideálu výběrného lesa. Pro dosažení jeho vyrovnaného stavu je nejprve potřebné definovat modelové charakteristiky, které odpovídají produkčnímu, potažmo ekonomickému potenciálu porostů v odlišných růstových podmínkách na dané lokalitě, a dále pak usměrňovat tyto porosty směrem k vytyčenému cíli.
|
host ::
