| |
| |
|
Syndrom vyhoření a jeho prevence v sociální práci v Jindřichově Hradci
GREGOROVÁ, Alena
Gregorová, A. Syndrom vyhoření a jeho prevence v sociální práci v Jindřichově Hradci. České Budějovice. 2013. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Teologická fakulta. Katedra praktické teologie. Vedoucí práce: Mgr. L. Maliňáková. Bakalářská práce se ve svém výzkumném šetření zaměřuje na informovanost sociálních pracovníků, kteří působí ve vybraných organizacích v Jindřichově Hradci o burnout, a rovněž i na to, jaká preventivní opatření byla v jednotlivých organizacích přijata, a jaká další preventivní opatření by přijata být měla. Informace byly zjišťovány od sociálních pracovníků, kteří působí v o. s. OKNA, na probační a mediační službě v Jindřichově Hradci, v Domově seniorů Otín, ve Výchovném ústavu v Jindřichově Hradci a na Městském úřadu v Jindřichově Hradci. Výzkum práce byl kvantitativní. Formou dotazníkového šetření respondenti odpovídali také na to, zdali jsou schopni syndrom vyhoření rozpoznat a to nejenom sami na sobě, ale i u svých spolupracovníků. Teoretické kapitoly byly voleny tak, aby sloužily jako vhodný základ pro výzkumné šetření. Prostor zde byl věnován možnému vymezení pojmu syndrom vyhoření, jeho charakteristikám, fázím, příčinám a možným druhům prevence. Dále se teoretická část práce věnovala pojmu stres a profesím, které jsou syndromem vyhoření ohrožené. V souladu s výše uvedeným byly pro potřeby práce stanoveny dva cíle. Prvním cílem je zjistit více o informovanosti sociálních pracovníků vybraných zařízení na Jindřichohradecku o syndromu vyhoření v závislosti na jejich věku, vzdělání a doby strávené na tomto pracovišti, respektive na jejich praxi v sociální oblasti. Druhým cílem je zjistit, jaká preventivní opatření jsou přijata v jednotlivých zařízeních a jaká další opatření by měla podle sociálních pracovníků být přijata. ?
|
|
Křesťanské principy v sociální práci
JENŠOVSKÝ, Jiří
JENŠOVSKÝ, JIŘÍ. Bakalářská práce s názvem ? Křesťanské principy v sociální práci? Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Teologická fakulta. Katedra praktické teologie. Vedoucí práce Dr. Ing. Křišťan Alois, Th.D. První část práce se zaměřuje na možnosti snížení stresových vlivů, které na klienta působí po příchodu do pobytového sociálního zařízení. Nabízí možnosti, věřícím i nevěřícím pracovníkům zařízení jak najít cestu ke klientovy, rozpoznat jeho potřeby a pokusit se je naplnit. V druhé části práce se zaměřuji na aktivity, jako je bazální stimulace, smyslová aktivizace a ergoterapie. Tyto aktivity v práci podávám jako další možnosti zjištění inrormací o klientovi a rozvíjení vztahů pracovníka v sociálních službách či školeného terapeuta s klientem. Ve třetí části zkoumám zúčastněným pozorováním vývoj vztahu dvou věřících klientů k věřícímu a nevěřícímu sociálnímu pracovníkovi. Výzkum se zabývá reakcemi klientů v konkrétních denních situacích na pracovníka v sociálních službách (věřícího a nevěřícího). Výzkum zachycuje jednání pozorovaných klientů v různých náladách, při zdravotních obtížích, depresích nebo i v dobré náladě. Snaží se podat co nejrealističtější obraz jednání pozorovaných klientů v kontaktu s vírou a nevírou sociálního pracovníka.
|
| |
|
Důvěra ústavním institucím a spokojenost s politickou situací v říjnu 2012
Kunštát, Daniel
V rámci šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., byla v říjnu 2012 respondentům položena pravidelná otázka, zda důvěřují jednotlivým ústavním institucím. Do výzkumu byly tradičně zařazeny obě komory Parlamentu ČR, vláda, prezident, krajská zastupitelstva a obecní zastupitelstva. Neméně pravidelně je do našich výzkumů začleněna také otázka mapující spokojenost se současnou politickou situací v České republice. Kontinuální zjišťování důvěry občanů k ústavním institucím a spokojenosti s aktuální politickou situací umožňuje sledovat vývoj postojů veřejnosti v dlouhodobém časovém horizontu.
|
|
Názor veřejnosti na roli církví ve společnosti a na navrácení církevního majetku - září 2012
Ďurďovič, Martin
Do svého zářijového šetření CVVM zařadilo otázku zjišťující názor na roli církví ve společnosti a širší blok otázek týkajících se tématu navrácení církevního majetku. Předkládaná obsáhlejší tisková zpráva na jednu stranu přináší obecnou informaci o tom, nakolik se občané zajímají o problematiku navrácení církevního majetku a do jaké míry souhlasí se současným návrhem na majetkové vyrovnání s církvemi. Na druhou stranu podrobněji analyzuje, jaký by podle názoru veřejnosti měl být rozsah tohoto vyrovnání, a detailně sleduje, jaká stanoviska občané zaujímají k jednotlivým důležitým aspektům, jež debata o církevních restitucích doposud přinesla. Výzkum zjistil, že Češi církve považují za potřebné hlavně pro poskytování duchovní opory lidem a pro vykonávání charitativní činnosti. Se současným návrhem na majetkové vyrovnání s církvemi ale souhlasí jen asi šestina veřejnosti.
|
| |
|
Zásady institucionálního financování VaV
Rákosník, Jiří
Systém financování výzkumných institucí z veřejných prostředků v České republice prošel od r. 1990 složitým vývojem a zejména v posledním desetiletí dospěl do velmi neuspokojivého stavu. Rozhodování o tom komu a v jaké výši přidělit institucionální podporu pro výzkum a vývoj postrádá strategické informace. Opírá se o pouhé mechanické sledování výstupů s pravidly měnícími se z roku na rok. Hrubé nedostatky rozhodovacího systému jsou kompenzovány nesystémovými opatřeními. Jedním z hlavních cílů individuálního projektu národního „Efektivní systém hodnocení a financování VaVaI“ je navrhnout mechanismy efektivního financování výzkumných institucí z veřejných prostředků, které se budou opírat o nový systém hodnocení výzkumných organizací, budou klást důraz na excelenci, motivaci a střednědobou stabilitu.
Prezentace: idr-466_2 -  PDF
Videozáznam: idr-466_1 -  MP4
|
|
Občané o událostech na Blízkém východě a v severní Africe – březen 2011
Červenka, Jan
V pravidelném březnovém šetření v rámci projektu Naše společnost Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., zkoumalo, jak čeští občané pohlížejí na aktuální události v arabském světě. Šetření konkrétně zjišťovalo, jak se lidé zajímají o dění na Blízkém východě a v severní Africe, zda by se podle nich do vývoje událostí mělo či nemělo aktivně zapojit mezinárodní společenství, jaký vliv podle nich budou mít tamní revoluční události na bezpečnost, politický a ekonomický vývoj u nás a ve světě či na život tamních obyvatel a zda nové vlády, jež případně nahradí svržené režimy, budou vládami demokratickými. Sběr dat přitom probíhal ještě před zahájením vojenské operace mezinárodní koalice v Libyi.
|
host ::
