|
Stravovací zvyklosti pacientů s metabolickým syndromem
NOVÁČKOVÁ, Anna
Metabolický syndrom (syndrom X, Reavenův syndrom) je u nás často vyskytujícím se onemocněním. V praxi jsou běžně diagnostikovány pouze jednotlivé složky metabolického syndromu (MS), které nejsou chybně dávány do souvislosti s uceleným komplexem MS. Složky MS zahrnují inzulinoresistenci, obvod pasu (u žen nad 88 cm a u mužů nad 102 cm), hypertenzi, zvýšené triglyceridy (nad 1,7 mmol/l) a nízký HDL-cholesterol (u žen pod 1,25 mmol/l a u mužů pod 1,0 mmol/l). Výskyt MS lze tedy rozdělit na prevalenci samotného MS, která odpovídá 30% populace a prevalenci alespoň jedné složky MS, která se pohybuje okolo 80% populace. Nejčastějšími příčinami MS jsou tzv. vlivy prostředí, jako například obezita androidního typu, syndrom inzulinoresistence, steatóza jater, systémový zánět, změny trávicího traktu, hypertenze, hypertriglyceridémie, fetální malnutrice, nižší bazální energetický výdej, syndrom spánkové apnoe, změny střevní flóry, hyperglykémie a kumulace viscerálního tuku. Tato bakalářská práce se zabývá stravovacími zvyklostmi, životním stylem a dalšími faktory, které mohou být důvodem vzniku tohoto syndromu. Cílem práce je zhodnotit stravovací zvyklosti a životní styl pacientů s MS před vypuknutím onemocnění a posoudit, zda obezita má zásadní podíl na vzniku MS. Na podkladě zvolených cílů byly zformulovány dvě výzkumné otázky: Výzkumná otázka 1: Dodržovali pacienti trpící metabolickým syndromem před vypuknutím onemocnění zásady zdravého stravování? Výzkumná otázka 2: Má obezita zásadní vliv na vznik metabolického syndromu? V teoretické části mé práce je popsán a definován MS a vztah výživy k nemocnosti. Dále jsou zde objasněny příčiny vzniku MS, jednotlivé složky syndromu a jejich léčba. Vysvětlena je souvislost obezity s metabolickým syndromem, rozdělení obezity do jednotlivých stupňů a dietní opatření při léčbě obezity. V závěru této části je popsána léčba a prevence metabolického syndromu.V praktické části práce jsou uvedeny výsledky vlastního výzkumu, který byl zaměřen na: 1. zhodnocení stravovacích zvyklostí před vypuknutím onemocnění; 2. výskyt obezity u pacientů; 3. na životní styl pacientů; 4. přítomnost jednotlivých onemocnění, která úzce souvisí s metabolickým syndromem. K vypracování výzkumné části své bakalářské práce jsem zvolila metodu kvantitativního výzkumu. Výzkum jsem provedla pomocí dotazníkového šetření v jihočeském a západočeském kraji. Výzkumný soubor byl tvořen 30ti pacienty obou pohlaví a různých věkových skupin, kterým byl diagnostikován metabolický syndrom. V dotazníku byly otázky zaměřené na zmapování stravovacích zvyklostí respondentů, jejich životní styl (kouření, pohybová aktivita, porce jídla za den a pravidelnost snídaní), předchozí a nynější onemocnění respondentů a jejich nejbližších rodinných příslušníků. Cílem šetření bylo vyhodnotit, jakou roli hraje obezita, životní styl a způsob stravování pro vznik onemocnění MS. Výsledky neprokázaly dodržování zásad zdravé výživy u pacientů s MS před vypuknutím onemocnění, zatímco většina respondentů byla obézních, nebo s nadváhou. Z výsledků lze usoudit, že na vznik metabolického syndromu mohou mít vliv i genetické faktory. Další zjištěnou zajímavostí bylo, že MS se vyskytuje u více osob mladších 40 let. Předkládaná práce rozšiřuje poznatky o rizikových faktorech vzniku MS a vzájemných souvislostech mezi stravovacími návyky, obezitou a vznikem MS. Čím jasnější jsou příčiny onemocnění, tím lépe se zavádějí a uplatňují účinná preventivní opatření. Na podkladě zjištění této práce lze sestavit výživová doporučení pro prevenci vzniku metabolického syndromu.
|
| |
| |
|
Důvěra ústavním institucím a spokojenost s politickou situací v říjnu 2012
Kunštát, Daniel
V rámci šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., byla v říjnu 2012 respondentům položena pravidelná otázka, zda důvěřují jednotlivým ústavním institucím. Do výzkumu byly tradičně zařazeny obě komory Parlamentu ČR, vláda, prezident, krajská zastupitelstva a obecní zastupitelstva. Neméně pravidelně je do našich výzkumů začleněna také otázka mapující spokojenost se současnou politickou situací v České republice. Kontinuální zjišťování důvěry občanů k ústavním institucím a spokojenosti s aktuální politickou situací umožňuje sledovat vývoj postojů veřejnosti v dlouhodobém časovém horizontu.
|
|
Názor veřejnosti na roli církví ve společnosti a na navrácení církevního majetku - září 2012
Ďurďovič, Martin
Do svého zářijového šetření CVVM zařadilo otázku zjišťující názor na roli církví ve společnosti a širší blok otázek týkajících se tématu navrácení církevního majetku. Předkládaná obsáhlejší tisková zpráva na jednu stranu přináší obecnou informaci o tom, nakolik se občané zajímají o problematiku navrácení církevního majetku a do jaké míry souhlasí se současným návrhem na majetkové vyrovnání s církvemi. Na druhou stranu podrobněji analyzuje, jaký by podle názoru veřejnosti měl být rozsah tohoto vyrovnání, a detailně sleduje, jaká stanoviska občané zaujímají k jednotlivým důležitým aspektům, jež debata o církevních restitucích doposud přinesla. Výzkum zjistil, že Češi církve považují za potřebné hlavně pro poskytování duchovní opory lidem a pro vykonávání charitativní činnosti. Se současným návrhem na majetkové vyrovnání s církvemi ale souhlasí jen asi šestina veřejnosti.
|
| |
|
Důvěra ústavním institucím v září 2012
Kunštát, Daniel
V rámci šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., byla v září 2012 respondentům položena pravidelná otázka, zda důvěřují jednotlivým ústavním institucím. Do výzkumu byly tradičně zařazeny obě komory Parlamentu ČR, vláda, prezident, krajská zastupitelstva a obecní zastupitelstva.
|
|
Projekt Efektivní systém hodnocení a financování výzkumu, vývoje a inovací: naděje a očekávání
Hronová, Stanislava
Metodika hodnocení výsledků výzkumu a vývoje (později metodika hodnocení výsledků výzkumných organizací) používaná v ČR prošla od roku 2004 celou řadou změn, které ale neměnily podstatu původně ne příliš vhodně nastaveného systému. Deformace, které takové hodnocení přinášelo, se plně projevilo v okamžiku, kdy na výsledky hodnocení bylo bezprostředně navázáno rozdělování prostředků na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace. Diskuse v odborné komunitě o dalším směřování metodiky hodnocení, negativní efekty jejího působení ve výzkumných organizacích, (v té době) dílčí výstupy Mezinárodního auditu systému VaVaI v ČR vedly v roce 2011 Radu pro výzkum, vývoj a inovace k přijetí Dlouhodobých principů hodnocení výsledků výzkumných organizací. Tyto principy v zásadě naplňuje projekt IPn Metodika, který by měl vědecké komunitě i státní správě přinést metodiku hodnocení výzkumných organizací, ale i systému výzkumu a vývoje v ČR respektující mezinárodní standardy a oborové odlišnosti a vycházející z kvantitativních i kvalitativních kritérií.
Prezentace: idr-464_2 -  PDF
Videozáznam: idr-464_1 -  MP4
|
| |
|
Rozvoj osobnosti manažera a celoživotní učení ve znalostní ekonomice
KOREŠOVÁ, Pavla
Cílem diplomové práce je analýza přístupů k rozvoji osobnosti manažera v souvislosti s celoživotním učením v trendech znalostní ekonomiky, včetně konkrétních návrhů žádoucího směru pro současnou praxi. Výzkum byl zaměřen jak na vlivy, které působí na osobnost manažera, tak i na jeho vlastní názory a preference. Důležitým faktorem bylo i zaměření se na otázky, které byly použity pro výzkum v bakalářské práci a umožnily porovnat odpovědi v rozmezí dvou let. Výsledné závěry tudíž mohou naznačovat pravděpodobný budoucí vývoj řešené problematiky. Na výzkumu se podílelo 160 manažerů. Byli členěni do čtyř odvětví - organizace veřejné správy, organizace finančních služeb, organizace cestovního ruchu a výrobní organizace. První metodou sběru dat byla zvolena kvantitativní metoda sběru dat - dotazování pomocí dotazníkového šetření. Data byla vyhodnocena zvlášť pro každou kategorii a zpracována do tabulek a grafů. Následovaly dílčí výsledky a diskuze k jednotlivým otázkám. Jako druhá, kvalitativní metoda sběru dat byl zvolen částečně strukturovaný rozhovor, vycházející z dotazníku. V průběhu částečně strukturovaného rozhovoru kladla tazatelka důraz především na odůvodněnou osobní spokojenost či nespokojenost manažera v organizaci i v rámci odvětví, zohlednila poznámky, které manažeři měli ke konkrétním otázkám, především zajímavé názory, návrhy zlepšení a vlastní poznatky.
|
host ::
