| |
| |
|
Metodika pro zjišťování početnosti hlodavců v lesním prostředí
Homolka, Miloslav ; Zejda, Jan ; Heroldová, Marta ; Kamler, Jiří
Metodika poskytuje návod na provádění monitoringu početnosti hlodavců v lesním prostředí se zaměřením na druhy, které způsobují škody na výsadbě listnatých dřevin. Data o početnosti hlodavců jsou základním předpokladem pro racionální opatření na ochranu výsadeb. Metodika je doplněna základními daty o ekologii cílových druhů. Příručka přispívá k porozumění problematiky vzniku poškození stromků v širších souvislostech a může přispět k efektivnímu vynakládání prostředků na prevenci škod. Metodika je určena především pro pracovníky v lesnické praxi.
|
|
Vybrané otázky měnové politiky v ČR
Jonáš, Jiří
Tato studie se zabývá vybranými otázkami měnové politiky v období před měnovým otřesem, po otřesu a v souvislosti se vstupem do Evropské měnové unie. Jsou zde diskutovány příčiny vzniku vnější nerovnováhy, problémy spojené s volbou nového rámce měnové politiky po opuštění fixního kurzu, souvislosti se vstupem do Evropské unie.
Plný text:  PDF
|
|
Studium vzniku sekundárních částic z plynných prekurzorů a jejich podílu na celkové imisní zátěži
Ústav chemických procesů AV ČR, Praha ; Státní zdravotní ústav, Praha ; Český hydrometeorologický ústav, Úsek ochrany čistoty ovzduší, Praha ; Laňková, Iveta ; Matějů, Ladislava ; Kazmarová, Helena ; Kotlík, Bohumil ; Štefancová, Lucia ; Ševčíková, Irena ; Kugler, Josef ; Schwarz, Jaroslav ; Smolík, Jiří ; Rych, Štěpán ; Novák, Jiří ; Macoun, Jan ; Horálek, Jan ; Hnilicová, Helena ; Elfenbein, Zdeněk ; Bubník, Jiří ; Keder, Josef
Cílem řešení projektu je prohloubit informace o podílu reemitovaných a především sekundárních částic na celkové imisní zátěži suspendovanými částicemi frakce PM10. Tyto informace jsou zatím nedostatečné, což výrazně ztěžuje modelování imisní zátěže. Dalším cílem je získání podrobnějších informací a dat o bioaerosolech, které mohou mít významný efekt na lidské zdraví a mohou být kontaminovány ostatním vzdušným znečištěním. Pozornost je třeba věnovat pylovému znečištění. Podkladové materiály obsahují stručný přehled prací v roce 2005 v jednotlivých dilčích úkolech: DP1- Upřesnění odhadu podílu sekundárních a reemitovaných částic na celkové imisní zátěži suspendovanými částicemi v podmínkách České republiky a zpřesnění rozptylových modelů, DP2 - Výzkum fyzikálních a chemických vlastností suspendovaných částic PM10 v městském prostředí, DP3 - Studium podílu bioaerosolů na imisní zátěži území České republiky suspendovanými částicemi.
|
| |
|
Studium vzniku sekundárních částic z plynných prekurzorů a jejich podílu na celkové imisní zátěži: Toxikologicky závažné kovy v emisích a jejich podíl na tvorbě sekundárních částic
EGÚ Praha Engineering, a.s., Praha ; Fara, Milan
Studie se zabývá vlastnostmi těžkých kovů vzhledem k jejich vstupu do organismů a škodlivým účinkům. Jsou uvedeny vstupy těžkých kovů do životního prostředí, přírodní a antropogenní zdroje emisí těžkých kovů a je diskutována esencialita těžkých kovů. Podrobně jsou uvedeny toxické vlastnosti olova, kadmia, rtuti, arsenu, mědi, chromu, niklu, selenu a zinku, což jsou kovy sledované v emisích a reportované podle mezinárodních dohod. Jsou diskutovány spalovací procesy jako zdroj emisí těžkých kovů a schopnost kovů účastnit se reakcí s jinými částicemi nebo radikály podle fyzikálně chemických vlastností prostředí. Z transformačních procesů těžkých kovů v životním prostředí a v atmosféře zvlášť je zdůrazněn pohyb rtuti, která vykazuje vysokou mobilitu díky své plynné formě. Rámcově jsou uvedeny technické prostředky k omezování emisí těžkých kovů. Jsou diskutovány emise těžkých kovů a tuhých částic ve vybraných aktivitních sektorech a jsou uvedeny emisní faktory. Pozornost je věnována i emisím prachu a sekundární prašnosti, včetně emisí asbestu a umělých minerálních vláken, emisí ze skládek tuhých odpadů a sektoru dopravy.
|
|
Faktory životního prostředí ve vztahu ke zdraví
ALS Czech Republic, s.r.o., Praha ; Columbia University, New York, USA ; Nemocnice na Homolce - alergologie a imunologie, Praha ; Ústav hematologie a krevní transfuze, Praha ; Gynekologicko-porodnické odděleni nemocnice s poliklinikou, Prachatice ; Gynekologicko-porodnické odděleni nemocnice, Teplice ; Zdravotní ústav České Budějovice, Prachatice ; Zdravotní ústav Ústí nad Labem, Teplice ; Český hydrometeorologický ústav, Praha ; Zdravotní ústav Středočeského kraje, Praha ; Ústav experimentální medicíny AV ČR, Praha ; Rössner, Pavel ; Topinka, Jan ; Dostál, Miroslav ; Brdička, Radim ; Šrám, Radim
Zpráva obsahuje informace řešení projektu v roce 2006. Projekt je řešen v pěti dílčích projektech: Projekt 1: Dopady znečištění ovzduší na výsledky těhotenství, Projekt 2: Změny genotypu v populaci vystavené zvýšené genotoxické zátěži, Projekt 3: Znečištění ovzduší a alergické projevy onemocnění dětí, Projekt 4: Studium genotoxicity a mutagenity komplexních směsí organických látek v ovzduší v modelových systémech in vitro, Projekt 5: Hodnocení projevů genotoxicity u profesionálně exponovaných osob. Z vědeckého hlediska byly získány následující prioritní výsledky: V projektu 1 byl prokázán význam znečištění ovzduší a genetického polymorfismu na porodní hmotnost a význam polymorfismu genu reparace poškození DNA XPDER CC2 na onemocnění bronchitidami. V projektu 2 jsou zcela nové výsledky o nestabilitě mitochondriální DNA v průběhu prvních deseti let života dítěte, které naznačují, že v tomto období dochází ke vzniku mutací mitochondriální DNA. V projektu 3 byl analyzován vliv znečištěného ovzduší na respirační nemocnost dětí. Byla prokázána asociace PAU s výskytem respiračních onemocnění dolních cest dýchacích a bronchitid a vliv znečištěného ovzduší na zvýšený výskyt akutního zánětu průdušnice a zánětu středního ucha. V projektu 4 byla analyzována biologická aktivita PM10 v zimním období r. 2000 a 2005. Ačkoliv došlo k výraznému snížení prachových částic, celkový genotoxický biologický potenciál ovzduší se díky nezměněnému obsahu k-PAU nezměnil. Použitý přístup potvrzuje účelnost hodnocení genotoxicity prachových částic in vitro, které jsou specifické pro různé oblasti a zdroje znečištění ovzduší. V projektu 5: Při hodnocení projevů genotoxicity ovzduší u profesionálně exponovaných osob – studovaných u řidičů autobusů městské dopravy – bylo prokázáno působení prachových částic PM2.5 na markery oxidačního stresu, které prokazují významné poškození DNA, proteinů i lipidů. Analýzy chromozomových aberací metodou FISJ prokazují, že translokace indukované chemickými karcinogeny v ovzduší nejsou biomarkerem dlouhodobého poškození.
|
| |
| |
host ::
