Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 13,148 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.36 vteřin. 


Riziková skupina osob se zdravotním postižením na trhu práce v Praze v období 2005 - 2015
Hošková, Laura ; Maule, Petr (vedoucí práce) ; Lukášová, Tereza (oponent)
Bakalářská práce ve své teoretické části komplexně mapuje postavení a zastoupení osob se zdravotním postižením na současném trhu práce v České republice. Všeobecným způsobem se zaměřuje na politiku zaměstnanosti, zejména její legislativní ukotvení v právním rámci České republiky i vybraných zemích EU. Popisuje, jaké jsou zákonné povinnosti zaměstnavatelů osob se zdravotním postižením, a jakým způsobem je možno realizovat plnění povinného podílu zaměstnávání OZP. Na základě dvou kvalitativních průzkumů práce předkládá zjištění, že OZP jsou pro vstup na trh práce vybaveni odbornými kompetencemi, které jsou v případě potřeb, ochotni si doplňovat prostřednictvím rekvalifikačních kurzů. Zaměstnavatelé vnímají zaměstnávání OZP převážně jako finanční profit, který jim je poskytován státem a legislativní podmínky jsou pro ně dostatečným stimulem. Slabina osob se zdravotním postižením, jež byla dotazníkovým šetřením zjištěna, je nedostatek částečných pracovních úvazků, přičemž OZP vyhledávají právě tento typ pracovních úvazků. Z tohoto důvodu je v práci popsáno řešení, kterým by mohlo být vytvoření sdílených pozic.

Osobnostní typologie při volbě povolání
Buriánková, Veronika ; Franková, Emilie (vedoucí práce) ; Maňák, Radim (oponent)
Cílem diplomové práce je analyzovat význam osobnostní typologie při volbě povolání. Teoretická část je zaměřena na vysvětlení souvisejících pojmů, shrnutí poznatků týkajících se osobnostní typologie a seznámení s vybranými teoriemi zabývajícími se osobnostní typologií. Zvláštní pozornost je věnována typovému indikátoru MBTI, který je následně využit v praktické části práce. Na teoretickou část navazuje část metodická, která vymezuje jednotlivé etapy výzkumného šetření a spolu s teoretickou části slouží jako podklad pro praktickou část. V rámci praktické části je analyzována problematika typologie osobnosti při volbě povolání prostřednictvím výzkumného šetření a následně je uvedena interpretace zjištěných výsledků.

Bílá vrána v černém šatě. Životní pouť Františka Jana Kroihera (1871-1948)
CUKR, Jiří
Předkládaná rigorózní práce se zabývá osobností Františka Jana Kroihera (1871-1948). Ve své době představoval velmi angažovanou postavu ve veřejném prostoru, jejíž činnost byla nesmírně rozsáhlá a sahala od drobné práce na venkově po styky s příslušníky nejvyšších církevních a politických kruhů. Jednotlivé kapitoly sledují postupně Kroiherovo dětství a studia, dráhu jihočeského kněze, zapojení do reformních snah českého duchovenstva, práci v družstevní a hospodářské sféře, kariéru politika v agrární straně a jeho rozsáhlou činnost publicistickou a mecenášskou. Závěrečné části patří zhodnocení Kroiherovy osobnosti, nechybí seznam použitých pramenů a literatury, seznam zkratek, jmenný rejstřík a přílohy. Rigorózní práce vznikla na základě prospekce množství archivního materiálu, dobových tiskovin a odborné literatury.

Zdanění osobních příjmů zaměstnanců, osob samostatně výdělečně činných a rentiérů v roce 2014
HOUFOVÁ, Petra
Hlavním cílem mé diplomové práce byla analýza daňového zatížení fyzických osob, které mají příjmy ze závislé činnosti, ze samostatné činnosti, z pronájmu movitého i nemovitého majetku a kapitálového majetku. Povinné platby poplatníka byly posuzovány dle předem stanovené různé výše ročních příjmů v rozmezí od 100 000 Kč do 5 000 000 Kč u jednotlivých dílčích základů daně, jak z pohledu daňového, tak i pojistného na veřejné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení. V teoretické části jsou vymezeny základní pojmy, které jsou podstatné pro orientaci v problematice zdanění příjmů fyzických osob. Praktická část je rozdělena do čtyř podkapitol podle druhu příjmů, u kterých se stanovila celková daňová povinnost dle výše ročního příjmu. Účelem bylo porovnat dané hodnoty v rámci jednoho dílčího základu daně a zároveň mezi dílčími základy daně navzájem.

Obezita u dětí školního věku z pohledu sestry pracující v ordinaci praktického lékaře
BURSÍKOVÁ, Drahoslava
AAbstrakt Obezita u dětí školního věku z pohledu sestry pracující v ordinaci praktického lékaře Diplomová práce je zaměřena na problematiku ošetřovatelské péče u dětí s nadváhou a obezitou. Tato problematika je v dnešní době velice aktuální a to nejenom v České republice, ale jedná se o celosvětový problém. Naše republika zaujímá jedno z předních míst v obezitě u dětí. Děti trpící nadváhou a obezitou mají nejenom zdravotní problémy plynoucí z komplikací obezity, ale i problémy v oblasti psychiky a sociálních vztahů, zvláště mezi svými vrstevníky. Proto je důležité správné pochopení dané problematiky a nalezení přijatelného řešení do budoucnosti. Teoretická část se zabývá problémem obezity u dětí, specifiky ošetřovatelské péče o tyto děti v rámci ordinace praktického lékaře pro děti a dorost. Zaměřuje se také na potřeby dítěte s normální váhou a potřeby dětí s obezitou. V rámci výzkumného šetření byly stanoveny čtyři cíle. Prvním cílem bylo zmapovat stav obezity u dětí školního a předškolního věku v benešovském okrese. Druhým cílem bylo zmapovat služby (možnosti další pomoci, léčby), které mohou využít rodiče a praktičtí lékaři při léčbě dětí s nadváhou a obezitou v okrese Benešov. Třetím cílem bylo porovnat úspěšnost léčby obezity u dětí, které už podstoupily léčbu obezity pod odborným dohledem s úspěšností snižování nadváhy u dětí, které se snaží o snížení váhy sami. Čtvrtým cílem bylo zmapovat problematiku spolupráce sestry s rodiči a školou v péči o dítě s obezitou. Ve výzkumné části diplomové práce jsme použili metodu kvalitativního výzkumného šetření. Byla zvolena metoda dotazování formou polostrukturovaného rozhovoru. Pro potřeby výzkumu byly vytvořeny tři výzkumné soubory. První výzkumný soubor tvořilo 10 sester, které pracují v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost v okrese Benešov. Druhý výzkumný soubor se skládal z 10 záměrně vybraných osob z řad rodičů dětí s obezitou, které se snaží o redukci váhy svých dětí sami nebo pod odborným dohledem obezitologa. Jednalo se o rodiče dětí předškolního a školního věku. Třetí výzkumný soubor tvořilo 10 praktických lékařů pro děti a dorost, kteří vykonávají svoji praxi na území okresu Benešov. Při zpracování rozhovorů byla použita technika otevřeného kódování metoda papír a tužka. K zmapování služeb v Benešovském okrese a také celém Středočeském kraji byla použita analýza dokumentů. Bylo stanoveno šest výzkumných otázek: 1. Jaké jsou možnosti odborné pomoci obézním dětem? 2. Jsou rodiče ochotni pomoci svým obézním dětem při snižování váhy? 3. Mají rodiče dětí s obezitou také problémy s váhou? 4. Jaké jsou zkušenosti sester v ambulanci praktického lékaře pro děti a dorost v péči o obézní děti? 5. Jak probíhá spolupráce rodičů se sestrou v ambulanci praktického lékaře pro děti a dorost? 6. Jak sestra pracující v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost spolupracuje se školou? Závěry diplomové práce ukazují, že problém dětské obezity je nejenom v benešovském okrese, ale i celosvětově aktuální a má vzestupnou tendenci.

Diferenciace nabídky a metod pracovní rehabilitace osob s mentálním nebo kombinovaným postižením v praxi poskytovatelů sociálních služeb a dalších subjektů
POŠMUROVÁ, Nikola
V bakalářské práci jsem se zabývala diferenciací nabídky a metod pracovní rehabilitace. Konkrétně u osob s mentálním nebo kombinovaným postižením a to u poskytovatelů sociálních služeb a dalších subjektů. V teoretické části jsem se zaměřila na vymezení základních pojmů týkajících se dané problematiky. V úvodní kapitole jsem se věnovala definování pojmu mentální postižení, příčinám jeho vzniku a vymezení stupňů mentální retardace. Další kapitola je věnována kombinovanému postižení, konkrétně jeho definování, příčinám vzniku a klasifikaci. Ve třetí kapitole se věnuji významu práce, postavení práce v životě člověka a postavení práce u osob se zdravotním postižením, tedy i u osob s mentálním nebo kombinovaným postižením. V další kapitole se zabývám uceleným systémem rehabilitace, konkrétně léčebnými prostředky rehabilitace, pedagogickými prostředky rehabilitace, sociálními prostředky rehabilitace a zvláštní pozornost věnuji pracovním prostředkům rehabilitace, které se bakalářské práce přímo dotýkají. Dále vymezuji cílovou skupinu pracovní rehabilitace a předpoklady pro její realizaci. V dalších kapitolách se věnuji specifikaci nástrojů a prostředků pracovní rehabilitace, nástrojům politiky zaměstnanosti a určuji pracovní místa, která jsou osobám s mentálním postižením nabízena. V praktické části bakalářské práce si nejprve stanovuji hlavní cíl a dílčí cíl práce. Hlavním cílem bylo zjištění, jaké jsou nabídky a metody pracovní rehabilitace u osob s mentálním nebo kombinovaným postižením u poskytovatelů sociálních služeb. Jako dílčí cíl jsem si stanovila zjistit, jaké jsou možnosti prostupnosti z jednotlivých sociálních služeb až na otevřený trh práce. Konkrétně jsem se zaměřila na prostředky pracovní rehabilitace poskytované v rámci denních, týdenních stacionářů či center denních služeb, dále na sociálně terapeutické dílny, v chráněné zaměstnávání a zaměstnání na otevřeném trhu práce. K naplnění cílů jsem použila kvalitativní přístup, konkrétně polostrukturované rozhovor se šesti poskytovateli sociálních služeb v Jihočeském kraji, Analýzou získaných informací jsem zjistila, že pokud zařízení provozuje denní, týdenní stacionáře či centra denních služeb, poskytované služby jsou totožné, neliší se od sebe. V případě sociálně terapeutických dílen je rozmanitost širší, každé zařízení poskytuje různé služby, liší se i jejich možnostmi. Někteří poskytovatelé sociálních služeb mají sociálně terapeutické dílny přímo v zařízení, jiná je mají i externě, mimo svá zařízení. Chráněná pracovní místa jsou také u většiny poskytovatelů sociálních služeb nabízena jak v rámci zařízení, tak mimo něj, vždy se jedná o pomocné práce, například v kuchyni, při úklidu, v čajovnách a podobně. Vždy závisí na druhu a stupni postižení, na jeho základě se vybírá pro klienta vhodná činnost. Umístění klienta na otevřeném trhu práce není u většiny zařízení příliš obvyklé, některá zařízení tuto nabídku klientům ani neposkytují. Dílčím cílem bylo zjištění prostupnosti. Zjistila jsem, že jediným limitujícím prvkem je klientovo postižení, které omezuje jeho možnosti a samozřejmě také možnosti zařízení, které služby nabízí a poskytuje. Cílem všech zařízení je dosáhnout co největší míry samostatnosti klienta a umožnit mu postoupit ze stacionářů či center denních služeb do sociálně terapeutických dílen, nalézt chráněné pracovní místo a pracovní místo na otevřeném trhu práce.

Využití pracovních činností v procesu sociální integrace dospělých s mentálním postižením.
SVITÁKOVÁ, Iveta
V rámci své bakalářské práce jsem se věnovala využití pracovních činností v procesu sociální integrace dospělých s mentálním postižením, přičemž cílem bylo vytvořit, zrealizovat a vyhodnotit pravidelnou pracovní činnost určenou specifické skupině dospělých s mentálním postižením a zaměřenou primárně na rozvoj sociální integrace. Text práce je strukturován do šesti kapitol. V první z nich jsem se zaměřila na vymezení mentálního postižení, charakteristiku dospělosti jako důležitého vývojového období v životě člověka a na dospělost jedinců s mentálním postižením s cílem nalézt a pojmenovat specifika, která byla třeba při práci s touto cílovou skupinou zohlednit. V následující části jsem se věnovala sociální integraci, jejím determinantům a prostředí, ve kterém se uskutečňuje. Na získané výstupy jsem navázala ve třetí kapitole, v níž jsem se zaměřila na klíčové kompetence, z nichž jsou pro sociální integraci nezbytným podkladem zejména sociální, personální a komunikativní kompetence. Cílený rozvoj těchto kompetencí lze realizovat prostřednictvím edukační činnosti, která však musí respektovat specifika účastníků a dobrovolnost účasti. Oba tyto předpoklady lze naplňovat v rámci zájmového vzdělávání s využitím adekvátních pedagogických metod. Na tyto oblasti jsem proto zacílila svou pozornost v závěru kapitoly. Kapitola čtvrtá je věnována práci a pracovním činnostem, konkrétně vymezení pojmů, jejich charakteristice, významu a roli pracovních činností v životě člověka, respektive člověka s mentálním postižením. Na základě všech získaných teoretických poznatků a s využitím dosavadních zkušeností s cílovou skupinou jsem v páté kapitole navrhnula specifický vzdělávací program založený na pracovních činnostech a zaměřený na rozvoj vybraných klíčových kompetencí. Do vzdělávacího programu se dobrovolně přihlásili čtyři účastníci, přičemž jsem se rozhodla sledovat rozvoj kompetencí jen tří účastníků z důvodu, že jeden účastník docházel velmi nepravidelně. Program byl realizován třikrát týdně, vždy 2,5 hodiny po dobu sedmi měsíců (od října 2015 do května 2016) v prostorách vzdělávacího centra Mo-zai-ka. Na počátku realizace vytvořeného vzdělávacího programu účastníci souhlasili s tím, že budeme dodržovat a rozvíjet správné návyky potřebné pro dobré vzájemné vztahy ve skupině a výsledky pracovní činnosti. Na základě individuálních charakteristik účastníků jsem připravovala pracovní činnosti, které měly přispět také k rozvoji sociálních a personálních a komunikativních kompetencí. Ty jsem průběžně sledovala a zaznamenávala. Během realizace programu jsem kladla důraz na opakování, trpělivé jednání s účastníky a vytvoření přátelské atmosféry. Po ukončení vzdělávacího programu jsem rozvoj kompetencí u tří vybraných účastníků vyhodnotila. Na základě toho jsem dospěla k závěru, že k největší změně došlo v komunikativních kompetencích. Posun jsem zaznamenala i v sociálních a personálních kompetencích, zde se však výsledky u jednotlivých účastníků značně lišily. Přesto se domnívám, že cíl práce byl splněn. Uvedené výsledky ukazují, že vzdělávání ve volném čase založené na pracovních činnostech může vést k rozvoji sociálních, personálních a komunikativních kompetencí, které jsou pro dospělé s mentálním postižením nezbytné v procesu sociální integrace. Tato bakalářská práce může být zajímavým zdrojem inspirace pro realizaci obdobných programů zacílených na sociální integraci osob s mentálním postižením.

Daňová zátěž podnikatelů fyzických osob
Týřová, Jana ; Světlíková, Daniela (vedoucí práce) ; Pavla, Pavla (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou daňového zatížení podnikatelů fyzických osob. Je provedena komplexní analýza dotčené stávající legislativy, především pak zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p. p. a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění p. p. Daňová zátěž je zkoumána z užšího pohledu, tzn. z finančního hlediska, a z širšího východiska, tzn. aspekty nefinanční. To jsou například povinnosti a nařízení byrokratického státního aparátu, komplikace při registraci a podobně. Z finančních zatížení jsou rozebrány daňové povinnosti a odvody důchodového a zdravotního pojištění. Z databáze Finančního úřadu pro Ústecký kraj, Územní pracoviště v Libochovicích jsou zpracována a analyzována data o registrovaných daňových subjektech, o počtu podávaných přiznání v jednotlivých letech v návaznosti na změny v legislativě. Na příkladu konkrétního podnikatele fyzické osoby jsou analyzována data o jeho účetních výstupech a proveden rozbor těchto dat. Dále jsou navržena a diskutována řešení zjištěných problémů.

Ochrana osobnosti v právním řádu České republiky
Houdek, Miroslav ; Uhlík, Milan (vedoucí práce) ; Pavla, Pavla (oponent)
Tématem diplomové práce je ochrana osobnosti v právním řádu České republiky. Jejím cílem je pomocí vhodných metod konkretizovat možné způsoby ochrany osobnosti v právním řádu České republiky, zjistit počet oznámených a Policií ČR vyšetřených případů včetně způsobu jejich řešení a v případě zjištění nedostatků v právní úpravě, organizaci a řízení práce, navrhnout opatření vedoucí k jejich eliminaci. V teoretické části jsou uvedeny mezinárodní a vnitrostátní právní předpisy, které upravují ochranu osobnosti platnou na území České republiky. V praktické části je nejprve provedeno zhodnocení právní úpravy, na které navazují navržená opatření vedoucí k eliminaci nedostatků na úseku ochrany osobnosti. Následuje analýza nasazených odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu a analýza statistických dat vybraných případů realizovaných ze strany Policie ČR. Na konci empirické části je proveden kvantitativní výzkum pomocí dotazníkového šetření, který je určený příslušníkům Policie ČR a občanům. Výsledné hodnoty jsou zanalyzovány, vyhodnoceny a převedeny do přehledných grafů a tabulek. Na závěr je navržena změna právního předpisu ve smyslu de lege ferenda.