|
Multimediální systém pro podporu výuky jazyků
Drápal, Libor ; Eysselt, Miloš (oponent) ; Kreslíková, Jitka (vedoucí práce)
Projekt se zabývá problematikou elektronického vzdělávání (e-learning). Je v něm vysvětleno, co tento pojem znamená, kde a jakým způsobem se tento druh vzdělávání využívá a jaké jsou jeho výhody a nevýhody ve srovnání s jinými výukovými metodami. Jsou zde uvedeny nástroje pro tvorbu elektronického kurzu a je nastíněno jak by měl tento kurz vypadat. Dále jsou probrány různé techniky a nástroje pro vytváření aplikačního rozhraní, zobrazování 3D grafiky a přehrávání audio záznamů pod různými operačními systémy. V tomto směru jsou pak podrobněji popsány nástroje pro operační systém Microsoft Windows. Cílem bylo navrhnout a realizovat multimediální systém pro podporu výuky jazyků. Využitím 3D grafiky a zvukových záznamů byl vytvořen výukový systém, který je pro uživatele lákavý vzhledem a pohodlný při jeho ovládání.
|
|
Kontaktní mikrofony a jejich využití ve filmové praxi
Bláha, Adam ; NEUBAUER, Petr (vedoucí práce) ; Titěra, David (oponent)
Cílem tohoto textu je seznámit čtenáře s problematikou různých druhů kontaktních mikrofonů v rámci filmové tvorby. Spíš než na technické specifikace se zaměřuje na praktické aspekty jejich užití. Pojednává o specifikách nahrávání s tímto typem mikrofonů, o charakteristikách, které zvuky zaznamenané skrze tato zařízení jeví a o možnostech jejich využití z hlediska zvukové dramaturgie audiovizuálního díla. Praktická část obsahuje příklady takových nahrávek.
|
|
Multimediální systém pro podporu výuky jazyků
Drápal, Libor ; Eysselt, Miloš (oponent) ; Kreslíková, Jitka (vedoucí práce)
Projekt se zabývá problematikou elektronického vzdělávání (e-learning). Je v něm vysvětleno, co tento pojem znamená, kde a jakým způsobem se tento druh vzdělávání využívá a jaké jsou jeho výhody a nevýhody ve srovnání s jinými výukovými metodami. Jsou zde uvedeny nástroje pro tvorbu elektronického kurzu a je nastíněno jak by měl tento kurz vypadat. Dále jsou probrány různé techniky a nástroje pro vytváření aplikačního rozhraní, zobrazování 3D grafiky a přehrávání audio záznamů pod různými operačními systémy. V tomto směru jsou pak podrobněji popsány nástroje pro operační systém Microsoft Windows. Cílem bylo navrhnout a realizovat multimediální systém pro podporu výuky jazyků. Využitím 3D grafiky a zvukových záznamů byl vytvořen výukový systém, který je pro uživatele lákavý vzhledem a pohodlný při jeho ovládání.
|
|
Digitální restaurování optické zvukové stopy
Poledna, Marek ; NEUBAUER, Petr (vedoucí práce) ; REJHOLEC, Pavel (oponent)
V práci se věnuji oboru restaurování optické zvukové stopy filmového díla. Práce
obsahuje zevrubný popis historického technického vývoje záznamu filmového
zvuku a náhled do problematiky snímání, restaurování obrazové domény zvukové
stopy a postprodukčního restaurování. Postprodukční fáze je demonstrována na
konkrétním průběhu restaurování zvukové stopy filmu Ostře sledované vlaky.
Práce na závěr obsahuje stručnou obecnou polemiku nad specifičností oboru
filmového restaurování.
|
|
Subjektivizace zvukového vjemu ve filmu
Patríková, Michaela ; ČENĚK, Jan (vedoucí práce) ; Kozák, Dušan (oponent)
Hlavním záměrem diplomové práce je přiblížení charakterizace subjektivního zvuku
ve filmu. Práce je rozdělena na několik částí. Úvodní kapitola shrnuje principy vnímání
zvuku a obrazu z hlediska psychologie, fyziologie a technologie. Další část práce
přibližuje subjektivní zobrazení ve filmu obecně. Následně se práce věnuje tématu
subjektivizace vnímání zvuku a vysvětlení termínu Point of Audition (POA). Poté
následuje vymezení druhů POA v audiovizuálním díle, doplněné o konkrétní příklady
a jejich rozbor ve vybraných filmech. Poslední část práce ústí v popis tvůrčího ztvárnění
POA (v praxi). Práce je doplněna ukázkami na DVD.
|
|
Umění hudby magnetického pásu
Šmitmajer, David ; GUŠTAR, Milan (vedoucí práce) ; CÁB, Michal (oponent)
Diplomová práce "Umění hudby magnetického pásu" se věnuje genezi umění hudby magnetického pásu a jeho vlivům na vývoj moderní hudby. Prostřednictvím detailního průzkumu odborných textů zabývajících se související problematikou a dochovaných zvukových nahrávek z celého světa se práce snaží zmapovat význam magnetického nosiče, který neodmyslitelně napomohl ke vzniku elektroakustické a rozvoji populární hudby. Zvláštní důraz je kladen na období padesátých a šedesátých let dvacátého století, kdy se metody manipulace zvukových nahrávek nejvíce rozvíjely a využívaly pro kompoziční praxi, která v dané době zažívala četných inovací a technického rozvoje. Popsána je obecně uznávaná typologie, užívaná metodika a specifické konstrukce přístrojů potřebných pro zvukovou práci s magnetickým mediem. Zohledněno je také okrajové přežití metod manipulace magnetického pásu v době globální zvukové digitalizace na přelomu tisíciletí.
|