|
|
Příčiny úbytku včel (Anthophila) v krajině
Bureš, Vít ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Tropek, Robert (oponent)
Včely (Anthophila) jsou jedna z nejdůležitějších skupin opylovačů většiny biotopů naší planety. Interagují téměř s pětinou kvetoucích rostlin a spolu s ostatními opylovači zajišťují produkci více než třetiny lidské potravy. Od konce druhé světové války je ovšem v různé míře pozorován dlouhodobý úbytek hmyzu, včel nevyjímaje, mimo jiné kvůli degradaci přírodních stanovišť, rozšiřování a intenzifikaci zemědělství, masivnímu používání pesticidů, invazím či parazitismu a infekcím. V Evropě a Severní Americe několik výzkumů potvrdilo významný úbytek diverzity i početnosti včel, zatímco v tropech je situace nejasná a chybí dostatek informací o stavu této skupiny. Zvláštní postavení z hlediska úbytku včel zaujímá včela medonosná (Apis mellifera). Kvůli lidským zásahům a specifickým vlastnostem tohoto druhu, například větší velikosti těla či toleranci k nižším teplotám, vykazují společenstva včely medonosné odlišné změny v početnosti než ostatní včely. V práci diskutuji příčiny úbytků a možné budoucí následky, jejichž příkladem může být kolaps ekosystémů v důsledku opylovací krize či nedostatek potravy pro lidstvo. Některé fenomény jako extenzivní hospodaření, požáry či městská zeleň mají naopak na diverzitu a početnost včel pozitivní dopady. Předkládám možná řešení problému s důrazem na potřebu získání...
|
|
|
ZANIKLÉ KRAJINY STŘEDNÍCH ČECH: HODNOCENÍ ZMĚN VYUŽITÍ KRAJINY A KRAJINNÉ STRUKTURY
Mór, Jiří ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Štych, Přemysl (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vývojem využití krajiny a krajinného pokryvu ve dvou geograficky blízkých modelových územích - v území Milovicka a Rožďalovicka. Hlavním cílem práce bylo zhodnotit změny využití krajiny a krajinného pokryvu mezi lety 1836 a 2019 v okolí města Milovice, kde se od roku 1904 do roku 1991 nacházel Vojenský újezd Milovice - Mladá, a v intenzivně zemědělsky využívaném okolí malého města Rožďalovice. Hodnocení proběhlo primárně na základě vektorizovaných map stabilního katastru a dat katastru současného. Dalším cílem práce bylo analyzovat vývoj struktury krajiny v území Rožďalovicka opět mezi lety 1836 a 2019. Dále se práce zaměřila na otázku, zda lze parcely orné půdy ve stabilním katastru považovat za plošky v krajinné mozaice. Na základě 3 typů satelitních dat (data družic PlanetScope, Sentinel-2 a Landsat 8) bylo analyzováno, jak se mění hodnoty krajinných metrik a tedy i popis struktury krajiny v závislosti na prostorovém rozlišení dat DPZ. Družicové snímky z června 2019 byly klasifikovány a následně z nich byly vypočítány metriky charakterizující krajinou strukturu. Vývoj využití krajiny v okolí Milovic se vymyká vývoji jiných (post)militárních oblastí, úbytek zde zaznamenaly plochy trvalého travního porostu i plochy lesů. Území Rožďalovicka svým vývojem naopak...
|
|
|
Péče obyvatel obce Kobeřice u Brna o krajinu
Melichárek, Pavel
Diplomová práce se zabývá péčí obyvatel obce Kobeřice u Brna o krajinu. Podrobně je popsána krajina, charakterizována péče o ni, popsán venkov a sociologie ve venkovském prostoru. Byl proveden kvalitativní výzkum, konkrétně interview, která zjišťují péči obyvatel o krajinu v historii, v současnosti a popisují tyto změny. Byla provedena analýza dat o využití jednotlivých ploch v zájmovém území, byly vzájemně porovnávány časové horizonty let 1845, 1900, 1948, 1990, 2000 a 2016. Také byly vypočítány koeficienty ekologické stability pomocí dvou metod, které byly vzájemně podrobeny srovnání. Pomocí historického mapování a současného snímkování, které zahrnovalo také terénní šetření, byla zaznamenávána péče o krajinu polohově a popisně do map, které byly srovnány a byly popsány uskutečněné změny v území. Použitím všech zvolených metod byly potvrzeny stanovené hypotézy. Jsou tak potvrzeny změny v péči o krajinu obyvateli obce Kobeřice u Brna.
|
|
|
Historický vývoj krajiny jižních Čech
RUBÁŠOVÁ, Petra
Téma této bakalářské práce je Historický vývoj krajiny jižních Čech. Cílem práce bylo popsat krajinu od dob Vítkovců až po události po roce 1989. Na začátku je popisována krajina za dob Vítkovců a především kolonizace a rozvoj klášterů a města České Budějovice. Dále je práce přesunuta do doby vlády Rožmberků, kde se hlavním bodem staly rybníky. Za dob Eggenbergů a Buquoyů se rozvíjelo sklářství a byla založena národní přírodní rezervace Žofínský prales. Velikým přínosem do krajiny byla vláda Schwarzenbergů. Představitelé rodu přinesli veliký přínos do zemědělství, ale určitě největším je zavedení první trubkové drenáže v Čechách. Krajina po 2. světové válce byla ve znamení kolektivizace. Velikým zásahem bylo postavení Vltavské kaskády. Po roce 1989 dochází k útlumu zemědělství, zvětšují se sídelní aglomerace a vzniká národní park Šumava.
|
host ::
RSS.