Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 51 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Příprava a charakterizace triple-IPA pro tvorbu vezikulárních systémů
Novotná, Ludmila ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá přípravou a charakterizací vezikulárních systémů tvořených triple-IPA (iontový amfifilní pár se třemi hydrofobními řetězci). Pro přípravu triple-IPA byly využity dvouřetězcové kationické tenzidy dimetyldimyristylamonium bromid (DMSAB), dimetyldipalmityamonium bromid (DPAB), dimetyldioktadecylamonium bromid (DODAB) a dimetyldioktadecylamonium chlorid (DODAC) a jednořetězcový anionický tenzid dodecylsíran sodný (SDS). Z kationických tenzidů byly vybrány DMSAB a DPAB, které byly studovány důkladněji. Triple-IPA byly připraveny smícháním roztoků opačně nabitých tenzidů v ekvimolárním poměru, vzniklá sraženina triple-IPA byla odfiltrována a usušena. Ze získaného prášku byly rehydratací a sonifikací připraveny vezikulární systémy. Ke stabilizaci kataniontových vezikul byl použit cholesterol a kationické tenzidy, ze kterých byly připraveny triple-IPA. Vlastnosti vezikulárních systémů byly vyhodnoceny pomocí měření dynamického a elektroforetického rozptylu světla a turbidimetrie. Disperzní roztoky s přídavkem cholesterolu byly méně zakalené, proto lze předpokládat, že podpořily tvorbu kataniontových vezikul. Optimální obsah cholesterolu je 20 mol. %. Při této koncentraci se projeví vliv cholesterolu na reorganizaci membrány vezikul a kataniontový systém zůstává monodisperzní. U všech připravených roztoků byl stanoven kladný zeta potenciál ve stabilní oblasti, který se ještě zvýšil přidáním kladného tenzidu. Nejvhodnější kationický tenzid pro přípravu triple-IPA je DPAB, se kterým se dobře pracuje, vytváří nejvíce monodisperzní systémy a má nejmenší nejistoty měření.
Půdní roztok – supramolekulární architektura a stabilita rozpuštěné organické hmoty
Trubková, Eliška ; Doskočil, Leoš (oponent) ; Enev, Vojtěch (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na komplexní fyzikálně-chemickou charakterizaci půdních roztoků, zejména se zaměřením na studium stability a molekulární architektury rozpuštěné organické hmoty. Předmětem studia bylo šest půdních roztoků získaných z lyzimetrů v lokalitě Závišín. Tři vzorky půdních roztoků byly odebrány v prosinci 2022 a zbývající tři vzorky o měsíc později v lednu 2023, a to v horizontech ve 40, 60 a 80 cm pod povrchem půdy. Charakterizace půdních roztoků zahrnovala měření jejich pH a konduktivity. Pro stanovení koncentrace kationtů byla využita hmotnostní a optická emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem. Stanovení celkového obsahu rozpuštěné organické hmoty bylo provedeno podle technické normy ČSN 75 7536 a pomocí UV/Vis spektrometrie byly vypočteny hodnoty absorpčních koeficientů. Na základě vyhodnocených spekter z infračervené spektrometrie s Fourierovou transformací byly identifikovány funkční skupiny a základní struktury půdních roztoků. Hlavním přínosem byla fluorescenční spektrometrie, pomocí níž byly stanoveny intenzity fluorescence fluoroforů A–fulvic-like a C–humic-like. Také byla měřena velikost částic pomocí dynamického rozptylu světla a zeta potenciál, který byl vhodným ukazatelem stability vybraných vzorků půdních roztoků. Získané výsledky velmi dobře charakterizovaly, jak jednotlivé půdní roztoky, tak i rozpuštěnou organickou hmotu.
Studium stability biopolymerů pomocí technik rozptylu světla
Kratochvíl, Zdeněk ; Sedláček, Petr (oponent) ; Kalina, Michal (vedoucí práce)
Stabilita vybraných biopolymerů (popř. jednoduchých sacharidů a aminokyselin) byla studována pomocí metod rozptylu světla. Vzorky byly připravovány rozpuštěním dané látky v demineralizované vodě, popř. ve zředěné kyselině octové. Nejdříve byl pozorován vliv jejich rostoucí koncentrace na zeta potenciál a určena optimální koncentrace pro další měření. Posléze byla v různých časových intervalech zkoumána jejich stabilita a molekulová hmotnost při dlouhodobém skladování. Bylo zjištěno, že degradaci podléhaly chitosan, CMC, hyaluronan a alginát sodný, zatímco u BSA byl zaznamenán vzrůst molekulové hmotnosti a zeta potenciálu. Nakonec byly vzorky vystaveny několika různým vnějším vlivům, a sice působení různých teplot, UV záření a zvyšující se iontové síle. Výsledky ukázaly, že výraznější vliv na stabilitu biopolymerů má spíše vyšší teplota. UV záření však použité biopolymery s výjimkou BSA, jehož molekulová hmotnost se značně zvýšila, nijak zvlášť neovlivnilo. S rostoucí iontovou silou zpravidla docházelo k poklesu absolutních hodnot zeta potenciálu a velikosti molekul. Změna molekulové hmotnosti nebyla pozorována.
Studium interakcí hyaluronanu a albuminu metodou SEC-MALLS
Sereda, Alena ; Kalina, Michal (oponent) ; Chytil, Martin (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřená na interakce hyaluronanu (HA) a hovězího sérového albuminu (BSA). Interakce byly studovány pomocí metody SEC-MALLS, kde byly stanovovány molekulová hmotnost, gyrační a hydrodynamický poloměry a vnitřní viskozita částic systému. Dodatečně byly interakce zkoumány pomocí měření DLS a zeta potenciálu, kde byly stanovovány hydrodynamický průměr a velikost zeta potenciálu částic systému. Bylo stanoveno, že k interakcím HA a BSA dochází v jakémkoliv prostředí ale s různou účinností. Bylo prokázáno, že velká iontová síla zmenšuje rozsah interakcí HA s BSA, zvyšuje poloměry komplexů, jejích vnitřní viskozitu a zeta potenciál. Bylo také prokázáno, že s rostoucí koncentrací BSA se komplexy zmenšují ve svých poloměrech, snižuje se taky vnitřní viskozita komplexů.
New amphiphilic ion pairs for the preparation of vesicular systems
Strnadová, Martina ; Kalina, Michal (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
The bachelor thesis is focused on the preparation of the new vesicular systems. The aim of this work is to create the most stable system and find out the most optimal working method for its production. The compared parameters were the energy used for dispersion, the molar percentage of cholesterol added, and the type of double-stranded positively charged surfactant. The whole system consisted of negatively charged surfactant sodium dodecyl sulfate and positively charged surfactant septonex. Each system was compared over time to determine stability based on the size of the particle, zeta potential, and turbidity of the solution. By the method of dynamic light scattering, particle size and polydispersity coefficient were measured. On the other hand, the zeta potential was determined by electrophoretic light scattering. The result of the thesis presents the most suitable parameters of ultrasonic dispersion, the molar proportion of cholesterol, and the use of cationic surfactant. Based on these parameters, it is possible to create a physically stable system for a long period of time, thanks to which such a system can be used in the future for other applications.
Vliv hyaluronanu na vlastnosti očních kapek
Chromá, Kateřina ; Mravec, Filip (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Modifikace očních kapek pomocí hyaluronanu vede ke zvýšení času zádrže na očním povrchu. V této práci byly dlouhodobě sledovány systému očních kapek Opthalmo-Septonex a Visine Classic s různými přídavky hyaluronanu z hlediska stability systému. Následně proběhlo zkoumání interakcí hyaluronanu s očními kapkami a s jejími složkami-benzalkoniem chloriem a tetryzolinem pomocí sledování velikostí částic a náboje molekul v čase. U vybraných systému proběhlo reologické testování a stanovení mukoadhezivního indexu pomocí mucinové metody.
Hydrogels with incorporated proteins
Uhrínová, Alžbeta ; Mravec, Filip (oponent) ; Venerová, Tereza (vedoucí práce)
This work deals with associative peptides. The aim was to characterize a given associative protein and perform experiments leading to the creation of a hydrogel system containing the selected protein. Casein solutions were initially prepared to determine micellar concentration (CMC) using a pyrene fluorescence probe. Subsequently, the micelles were characterized by dynamic light scattering (DLS) and their size, zeta potential and also the effect of temperature on these properties were determined. Based on the characterization of the particles at temperature, suitable gels were selected into which the protein particles were subsequently incorporated.
Vliv hyaluronanu na vlastnosti očních kapek Opthalmo-Septonex
Chromá, Kateřina ; Němcová, Andrea (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Modifikace očních kapek pomocí hyaluronanu vede ke zvýšení času zádrže na očním povrchu. Pomocí Mahrousovy modifikované metody, byly stanovovány koncentrace Septonexu ve vodě. Posléze pomocí postupného přídavku hyaluronanu do očních kapek OpthalmoSeptonex byla zjištěna vhodná koncentrace pro membránovou dialýzu. Pomocí membránové dialýzy byla sledována interakce hyaluronan-septonex. Následně byla proměřena velikost a náboj částic.
Inkorporace malých organických hydrofilních látek do vezikulárních systémů
Janoušková, Vendula ; Krouská, Jitka (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem enkapsulační účinnosti hydrofilní látky a jejím uvolňováním z vodného středu v závislosti na odlišném složení komponent jednotlivých lipozomálních systémů. Jako modelové léčivo byla vybrána hydrofilní fluorescenční sonda zvaná pyranin. Cílem bylo připravit lipozomy, které by byly z hlediska jejich vlastností vhodné pro inhalační podávání a které by zajistily pasivní cílení s prodlouženou dobou uvolňování bez vyvolání vedlejších účinků na organismus. Podařilo se nám vytvořit standardní operační postup pro inkorporaci hydrofilních látek. Byly připraveny lipozomální systémy skládající se z přídavků různých komponent, jako je cholesterol, kyselina fosfatidová, polyethylenglykol navázaný na fosfatidylethanolamin a trimethylchitosan. Dále se nám podařilo charakterizovat jednotlivé lipozomální systémy z hlediska velikosti, stability a enkapsulační účinnosti, což jsou důležité fyzikálně-chemické vlastnosti pro další aplikační potenciál.
Příprava a charakterizace tvorby polyelektrolytových komplexů v systému dextran-tenzid
Klímová, Eliška ; Krouská, Jitka (oponent) ; Kalina, Michal (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem přípravy a charakterizace tvorby polyelektrolytového komplexu v systému dextran-tenzid. V rámci této práce byly studovány interakce s přihlédnutím na vliv iontové síly ve zkoumaném systému. K těmto účelům byly zvoleny komponenty nesoucí opačný náboj, a to DEAE-dextran hydrochlorid a anionaktivní dodecylsulfát sodný. Pro jednotlivá měření byly využity hlavně metody rozptylu světla, zejména dynamický a elektroforetický rozptyl světla. Taktéž byly studovány interakce a agregační koncentrace jednotlivých komponent, při kterých výše uvedené polyelektrolytové komplexy vznikají. Měřením intenzity rozptýleného světla a Z-průměru velikosti částic byl u všech vzorků ověřen a pozorován značný nárůst ve velikostech částic způsobený vznikem těchto komplexů. V práci byl rovněž studován vliv tvorby polyelektrolytového komplexu na hodnotu pH a konduktivity systému. Tyto charakteristiky jsou důležité pro poskytnutí uceleného pohledu na tvorbu polyelektrolytového komplexu, což je podstatné zejména pro účely dalšího využití těchto systémů např. v medicínských aplikacích.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 51 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.