|
|
Specifické činnosti zdravotnického operačního střediska zdravotnické záchranné služby při řešení mimořádné události
VODEHNALOVÁ, Ivana
Cílem této diplomové práce je analyzovat činnost Zdravotnického operačního střediska Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje (ZOS ZZS Pk) při řešení mimořádné události. Teoretická část práce uvádí základní relevantní informace o Plzeňském kraji a Zdravotnické záchranné službě Plzeňského kraje, dále pak především obecné informace o činnostech a fungování zdravotnického operačního střediska v běžném provozu záchranné služby a specifických činnostech při řešení mimořádné události. Výzkumná část diplomové práce podrobuje činnost zdravotnického operačního střediska podle Společné typové činnosti složek IZS při společném zásahu Zásah složek IZS u mimořádné události s velkým počtem zraněných osob (STČ 09/IZS). Dále práce vyhodnocuje činnost ZOS ZZS Pk při dvou konkrétních řešených mimořádných událostech, a to u dopravní nehody autobusu u obce Rokycany v roce 2013 a u srážky vlaků u obce Horažďovice v roce 2015. Pro komplexnost analýzy připravenosti ZOS ZZS Pk k řešení mimořádných událostí byly výsledky doplněny o analýzu metodou SWOT. Na základě výsledků obsahové analýzy a analýzy metodou SWOT pak vznikly návrhy nových doporučení, které by zefektivnily činnost ZOS ZZS Pk při řešení mimořádné události. Cíl práce, tedy analýza činnosti ZOS ZZS Pk při řešení mimořádných událostí a vytvoření doporučení pro odstranění zjištěných nedostatků a zefektivnění fungování ZOS ZZS Pk při řešení nových mimořádných událostí, byl naplněn. Hlavním přínosem celé práce jsou závěrečná doporučení pro zefektivnění činnosti ZOS ZZS Pk při řešení mimořádné události.
|
|
|
Telefonická asistovaná první pomoc
VÁŇOVÁ, Petra
Dispečer zdravotnického operačního střediska obsazuje důležitou a významnou roli v řetězci přežití pro neodkladnou resuscitaci. Během krátké chvíle musí rychle a přesně zajistit informace od volajícího, včas vyslat profesionální pomoc na místo vzniklé události a včas zahájit telefonicky asistovanou neodkladnou resuscitaci, kterou se tato bakalářské práce zabývá. Prvním cílem bylo stanoveno zmapovat poskytování telefonicky asistované neodkladné resuscitace dispečery na krajském operačním středisku zdravotnické záchranné služby. Zjistit postup, podle kterého se dispečeři řídí a podle kterého poskytují instrukce pro vedení neodkladné resuscitace, a zdali se těmito pokyny doopravdy řídí a poskytují správné instrukce zachráncům. Druhým cílem práce bylo zmapovat motivační faktory Fraňka, autora publikace Manuál dispečera zdravotnického operačního střediska, který se do hloubky zabývá telefonicky asistovanou neodkladnou resuscitací. Tento cíl měl být zaměřen na analýzu příběhu autora a jeho počátek zájmu k dané problematice. Výzkum byl veden kvalitativní formou zpracování dat. Do výzkumné části práce jsem použila k analýze šest audio nahrávek tísňových výzev z archivu Krajského zdravotnického operačního střediska Jihočeského kraje, ve kterých dispečeři rozpoznali u postižených osob poruchu základních životních funkcí a zahájili telefonicky asistovanou neodkladnou resuscitaci. Nahrávky byly přepsány do elektronické podoby a zpracovány. Dále jsem realizovala polostrukturovaný rozhovor s Fraňkem, s Kratochvílem, vedoucím lékařem Letecké záchranné služby Jihočeského kraje a s paní Hornychovou, zástupkyní vedoucího nelékařských zdravotnických pracovníků Krajského zdravotnického operačního střediska Jihočeského kraje. Z výsledků analýzy vyplynulo, že většina dispečerů nepostupuje adekvátně při poskytování telefonicky asistované neodkladné resuscitace. Druhého cíle nebylo dosaženo z toho důvodu, že nebylo nemožné získat potřebná data k vyhodnocení cíle. Dispečeři, po přečtení mé práce, se mohou nad touto problematikou zamyslet. Práce je může motivovat k sebezdokonalování a ke zlepšení daných výsledků. Budoucím studentům oboru zdravotnický záchranář a personálu ve zdravotnictví může posloužit jako zdroj informací.
|
|
|
Komunikace zdravotnického záchranáře s vybranými skupinami pacientů
VÍTKOVÁ, Michaela
Tématem bakalářské práce je možnost komunikace na lince tísňového volání, která je směřována především na řečově postižené a sluchově postižené. Během své praxe na krajském operačním středisku Jihočeského kraje jsem vypozorovala, že volající často podléhají stresu. Většina volajících má přitom možnost verbálně sdělit operátorovi požadované informace. Tuto možnost však postrádají osoby se sluchovým nebo řečovým postižením. Přivolání zdravotnické pomoci se pro postižené proto může zdát mnohem obtížnější. V teoretické části definuji operační středisko jako celek, jeho úlohy a funkce. K tomuto tématu je zahrnuto i rozdělení tísňových výzev, druhy výjezdových skupin a indikace výjezdů. Následuje komplexní zachycení problematiky řečově postižených vymezení základních pojmů, dělení a způsoby jejich komunikace. Podobnou strukturu nese i další kapitola týkající se sluchově postižených. V práci jsou zmíněny zásady komunikace s oběma druhy postižených. Je to jeden z pilířů úspěšně zvládnuté vzájemné komunikace s nimi. Praktická část je realizována formou kvalitativního výzkumu za pomoci polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovorů se účastnilo 7 náhodně vybraných operátorů z Plzeňského kraje a 7 z Jihočeského kraje. Cílem je zmapovat možné postupy komunikace s lidmi s řečovým nebo sluchovým postižením na lince tísňového volání, a náhled na východiska takto komplikovaných tísňových hovorů. Z výzkumu vyplývá, že klasický hovor není jediný způsob, jak se dovolat na linku tísňového volání. Také se ukázalo, že ačkoliv jsou operační střediska obou krajů připravena na možnost příjmu i jiných forem tísňových výzev než klasické volání, sluchově ani řečově handicapovaní toho využívají spíš vyjímečně. Výsledky všech hovorů jsou pouze orientační a odvíjí se od délky praxe a nabytých zkušeností daného operátora. Bakalářskou práci lze použít jako možný studijní materiál k předmětu Práce operátora na lince tísňového volání, který je zařazen do studijního plánu oboru zdravotnický záchranář.
|
|
|
Telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace
Pajkrtová, Veronika ; Hladká, Petra (vedoucí práce) ; Klokočková, Šárka (oponent)
Poskytování telefonicky asistované první pomoci má podle situace a možností instruovat volající nebo svědky k poskytnutí první pomoci postiženému přímo na místě události. Jde o jednu ze základních úloh zdravotnického operačního střediska a musí ji zvládat každý operátor. Tyto základní instrukce by měly být poskytnuty v mnoha různých situacích. Jednou z těchto situací je i náhlá zástava oběhu. Pokud ji operátor během hovoru odhalí, měl by neprodleně zahájit poskytování tzv telefonicky asistované neodkladné resuscitace (TANR). To znamená telefonickou asistenci a vedení zachránce na místě události k provádění neodkladné resuscitace. Hlavním cílem výzkumného šetření je zjistit, zda jsou operátoři zdravotnické záchranné služby schopni včas odhalit náhlou zástavu oběhu a adekvátně na tuto situaci reagovat, tzn. iniciovat volajícího k zahájení neodkladné resuscitace, motivovat ho, správně a jednoduše instruovat, uklidnit situaci a vést zachránce až do příjezdu posádky na místo. Zároveň jsou stanoveny tři dílčí cíle práce, jejichž úkolem je seznámit s prací zdravotnického operačního střediska, s náplní práce operátorů a s konceptem telefonicky asistované neodkladné resuscitace. Zvolenou metodou empirické části je kvalitativní výzkum, vedený formou přepisovaného telefonického rozhovoru a jeho následná...
|
|
|
Ochrana zdravotnického operačního střediska ZZS Plzeňského kraje jako prvku kritické infrastruktury
HRDLIČKA, Pavel
Cílem bakalářské práce je posoudit stav ochrany prvku kritické infrastruktury, v tomto případě zdravotnického operačního střediska Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje. V ní se nejprve zaměříme na situace přímého ohrožení budovy na podkladě mimořádné události či krizové situace, které vycházejí z analýzy rizik. Tato analýza rizik je součástí Krizového plánu Plzeňského kraje, jehož zpracovatelem je Hasičský záchranný sbor Plzeňského kraje. Na podkladě místního šetření budou posouzena stávající opatření v kontextu s již existujícími dokumenty, tedy zejména se zpracovaným plánem krizové připravenosti. Tato nejpravděpodobnější "klasická rizika" budou podrobněji rozvedena včetně pro některé tyto události následující evakuace. Bakalářská práce se v další části cíleně zaměří na "novodobé hrozby", a to zejména na narušení kybernetické bezpečnosti, s posouzením stávajícího stavu zálohování informačních systémů a vlastního zabezpečení, uchování a zálohování elektronických dat. Provedením analýzy současného hardwarového a softwarového vybavení zdravotnického operačního střediska a příslušné síťové infrastruktury budou identifikovány konfigurace jednotlivých prvků, jejich vzájemné vztahy a hlavně jejich zabezpečení. V případě zjištění nevyhovujícího stavu budou navržena příslušná nápravná opatření. Přínosem této bakalářské práce bude zařazení výsledku šetření týkající se kybernetické bezpečnosti do současného plánu krizové připravenosti, který tuto problematiku zatím neobsahuje. Výsledky a závěry bakalářské práce tedy budou využity ke zvýšení krizové připravenosti Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje, a to ve smyslu ochrany prvku kritické infrastruktury.
|
|
|
Jeden namísto šesti: má centralizace operačního řízení zdravotnické záchranné služby vliv na kvalitu péče?
Bradna, Jan ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Franěk, Ondřej (oponent)
Diplomová práce ve své teoretické části popisuje proces sledování a řízení kvality v prostředí zdravotnického operačního střediska a detailně se zabývá jednotlivými parametry kvality péče, používanými v prostředí operačního řízení zdravotnické záchranné služby. Empirická část je případovou studií, zabývající se posouzením dopadů rozsáhlé systémové změny operačního řízení Územního střediska záchranné služby Středočeského kraje na kvalitu poskytované péče. V průběhu prvního pololetí 2011 byla provedena první fáze centralizace zdravotnických operačních středisek záchranné služby ve Středočeském kraji. Postupně byla do jednoho pracoviště sloučena čtyři oblastní zdravotnická operační střediska. Cílem výzkumu bylo zjistit, jak se tato změna projevila na kvalitě poskytované péče. Observační retrospektivní studie zahrnuje data, získaná na identickém území za dvě ekvivalentní časová období. Skupina A obsahuje data z období půl roku před a skupina B data z období půl roku po centralizaci. V obou skupinách jsem porovnával klíčové parametry kvality: dobu čekání volajícího na obsloužení; dobu zpracování tísňové výzvy; bezpečnost klasifikace a indikace tísňových výzev; poskytování telefonických instrukcí volajícím a vhodné využívání výjezdových skupin v okolí bývalých hranic sloučených oblastí. Z provedeného...
|
|
|
Úlohy zdravotnického operačního střediska, poskytovatele zdravotnické záchranné služby
JIRKŮ, Tomáš
Bakalářská práce se týká zdravotnického operačního střediska a jeho činnosti. Moc lidí si nedovede přestavit, co vlastně zdravotnické operační středisko je. Já sám jsem před začátkem studia věděl jen velice málo. Rád bych tedy lidem nastínil problematiku, úlohy a také náročnost práce operátorů. Právě proto bylo cílem této práce zmapovat úlohy zdravotnického operačního střediska. Snad každý zná pojem zdravotnická záchranná služba a hned si pod ním představí žlutou dodávku s reflexními pruhy a modrými majáky. Málokdo si však uvědomuje, že k tomu, aby byla zdravotnická záchranná služba funkční, je potřeba i zdravotnické operační středisko. Někteří ho mohou znát pod výrazem dispečink. Toto středisko je nedílnou součástí záchranné služby a také integrovaného záchranného systému. Práci zde zastávají specializovaní zdravotničtí pracovníci, kterým se říká operátoři nebo, chcete-li, dispečeři. Ti, mimo jiné, nepřetržitě zajišťují příjem tísňových výzev, jejich vyhodnocení a předání výjezdovým skupinám a v neposlední řadě asistují volajícímu při podávání první pomoci. Celou touto problematikou se zabývá teoretická část práce. Pro účely výzkumné části práce byly stanoveny dvě výzkumné otázky. První se týká využití všech legislativou určených úloh operačním střediskem a druhá výzkumná otázka se zabývala problematikou telefonicky asistované neodkladné resuscitace. Tedy, jestli je tato telefonicky asistovaná resuscitace využívána vždy při indikaci bezvědomí. K zodpovězení těchto otázek byla zvolena kvalitativní metoda výzkumu, která spočívala v sekundární analýze dat. Výzkumný soubor tvořilo krajské operační středisko Jihomoravského kraje. Přesněji byla použita dokumentace zdravotnické záchranné služby - záznam operátora a audio záznam tísňového volání. Tato dokumentace je součástí každé tísňové výzvy. Sekundární analýzou dat byla získána data z 20 tísňových volání. Tísňová volání byla vybrána prostým náhodným výběrem. Vzorek těchto 20 tísňových volání byl vybrán za období roku 2014. Kvůli ochraně osobních údajů nejsou v práci uvedená žádná jména, pouze iniciály. Ze stejného důvodu nejsou ve výzkumu použity žádné konkrétní adresy. V diskuzi jsou uvedeny všechny legislativou určené úlohy a doporučené postupy z odborných zdrojů. Tyto informace jsou následně porovnány se získanými daty. Výsledky práce v případě první výzkumné otázky ukázaly, že některé legislativou určené úlohy nejsou využívány moc často. Některé úlohy zase nebyly v rámci malého zkoumaného vzorku využity vůbec a naopak některé jsou zase využité při příjmu každého tísňového volání. Úlohy, které nebyly využity ani jednou, byly celkem tři. V případě druhé výzkumné otázky výsledky ukázaly, že indikace bezvědomí nemusí vždy znamenat, že použití telefonicky asistované neodkladné resuscitace je na místě. Je důležité rozlišovat i další aspekty, nejen vědomí pacienta. Z deseti zkoumaných tísňových výzev týkajících se bezvědomí byla u pěti z nich tato telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace využita. Bylo zjištěno, že využití úloh zdravotnickou operačního střediska je při každé tísňové výzvě individuální. Z pohledu celkové činnosti střediska by ale bylo možné tvrdit, že využívá většinu legislativou určených úloh. Tato bakalářská práce může být použita jako materiál, který bude rozšiřovat vědomosti jak laické veřejnosti, tak i vědomosti zdravotnického personálu o práci zdravotnického operačního střediska. Práce může být také odrazovým můstkem pro další výzkum týkající se zdravotnického operačního střediska.
|
|
|
Součinnost traumacentra Nemocnice České Budějovice, a.s. a Zdravotnického operačního střediska Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje při hromadném neštěstí.
URBANOVÁ, Alena
V České republice došlo během roku 2011 a 2012 k převratné reformě zdravotnictví a změně téměř kompletní legislativy týkající se traumatologického plánování. Tato reforma sebou přinesla především dva nové typy funkčních útvarů a to pracoviště krizové připravenosti u poskytovatelů zdravotnické záchranné služby a kontaktní místo u poskytovatelů akutní lůžkové péče. Pracoviště krizové připravenosti především zpracovává pro zdravotnickou záchrannou službu návrh traumatologického plánu a navrhuje jeho změny. Kontaktní místo je pracoviště poskytovatele akutní lůžkové péče s neustálým provozem, které slouží pro přijímání výzev od zdravotnické záchranné služby zejména při řešení mimořádných událostí a krizových situací. Tato diplomová práce nazvaná Součinnost traumacentra Nemocnice České Budějovice, a.s. a Zdravotnického operačního střediska Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje při hromadném neštěstí si klade za cíl zjistit provázanost traumatologických plánů poskytovatelů zdravotních služeb Jihočeského kraje a stupeň zajištění spolupráce. A dále provést analýzu tří hromadných neštěstí, na kterých spolupracovalo traumacentrum Nemocnice České Budějovice, a.s. a Zdravotnické operační středisko Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Diplomová práce je založena na kvalitativním výzkumu, který je rozdělen do dvou částí. První část se věnuje výzkumné otázce V1, která měla za úkol zjistit, jaká je role Traumatologického plánu zdravotnictví Jihočeského kraje při spolupráci traumacentra Nemocnice České Budějovice, a.s. a Zdravotnického operačního střediska Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje při hromadném neštěstí. Metodou komparace tří traumatologických plánů byl zjištěn stupeň zajištění spolupráce pouhých 20 %, zejména z důvodu neaktuálnosti Traumatologického plánu zdravotnictví Jihočeského kraje. Proto byla stanovena odpověď na výzkumnou otázku V1: Role Traumatologického plánu zdravotnictví Jihočeského kraje při spolupráci traumacentra Nemocnice České Budějovice, a.s. a Zdravotnického operačního střediska Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje při hromadném neštěstí je nevýznamná. Druhá část se věnuje výzkumné otázce V2, zda by chybná komunikace traumacentra Nemocnice České Budějovice, a.s. a Zdravotnického operačního střediska Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje při hromadném neštěstí mohla ovlivnit osud raněných. Na základě kvalitativního výzkumu, s využitím metody analýzy nedávných hromadných neštěstí a rozhovorů se čtyřmi operátory zdravotnického operačního střediska a čtyřmi lékaři oddělení úrazové a plastické chirurgie, byla stanovena druhá odpověď na výzkumnou otázku V2: Chybná komunikace traumacentra Nemocnice České Budějovice, a.s. a Zdravotnického operační střediska Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje při hromadném neštěstí by mohla ovlivnit osud raněných. Z práce vyplývá, jak velký je rozdíl mezi ideálním traumatologickým plánováním a reálným stavem. V tomto případě téměř tři a půl roku neaktualizovaný Traumatologický plán zdravotnictví Jihočeského kraje z doby před zdravotnickou reformou je jasným důkazem. Dále práce nastiňuje problematiku ideálně řešených kontaktních míst nemocnic a kontaktních míst řešených tak, aby se pouze zavděčily legislativě, jako je tomu právě u Nemocnice České Budějovice, a.s., která své kontaktní místo umístila na dispečink zdravotnické dopravy.
|
|
|
Problematika indikace výjezdů zdravotnické záchranné služby
DVOŘÁK, Jiří
Bakalářská práce se zabývá problematikou řešenou na zdravotnickém operačním středisku. Problematika indikace výjezdů zdravotnické záchranné služby je aktuální téma v poskytování přednemocniční neodkladné péče. V roce 2010 proběhla v jihočeském kraji centralizace operačního střediska v Českých Budějovicích. V operačním řízení tím bylo dosaženo komplexnějšího přehledu o pozici a činnosti všech výjezdových posádek. S tím se změnil i přístup v koordinaci výjezdových skupin. Dispečer tedy koordinuje výjezdové posádky celého kraje a za správnost postupu odpovídá sám. Za nejdůležitější pomůcku se dá považovat indikační seznam, ve kterém jsou popsány stavy a postup jejich řešení. Počítá však s řešením situací pouze v případě výjezdu posádky zdravotnické záchranné služby (ZZS). Indikační seznam vydává poskytovatel záchranné služby na základě zákona 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě a vyhlášky 240/2012 Sb., kterou se zákon provádí. Výzkum probíhal na zdravotnickém operačním středisku v Českých Budějovicích. Jako nejvhodnější způsob byl zvolen kvalitativní typ výzkumu. Respondenti jsou zaměstnanci zdravotnického operačního střediska, kteří mají na starost koordinaci posádek. Část respondentů zastává na operačním středisku jak funkci příjmu tísňové výzvy, tak funkci operačního řízení. S respondenty byl veden polořízený rozhovor opírající se o 15 otázek. Otázky jsou zaměřeny jak na příjem tísňové výzvy, tak na operační řízení. A dotýkají se hlavně naléhavosti N3 a N4. Velká část rozhovoru se dotýká indikačního seznamu a konfrontace formalizovaného a intuitivního postupu při rozhodování operátorů. Během rozhovorů byly podávány doplňující otázky tak, aby byla přesnost odpovědi co největší. U několika otázek je zhotoven formou tabulky, či grafu i kvantitativní výsledek pro představu, který názor, či skutečnost mezi operátory převažuje. Upozorňuji, že jsou pouze orientační a mají nízkou validitu z důvodu nízkého počtu respondentů. Výzkumným souborem je devět operátorů různého pohlaví, věku a délky zdravotnické praxe. Výsledkem výzkumu je, že se operátoři k alternativním řešením uchylují zhruba v 10 % případů. Jsou velice dobře orientováni v problematice indikace výjezdů zdravotnické záchranné služby. Rozdíly při rozhodování plynou z větší, či menší ochoty vystavovat se riziku forenzních následků. Problematika indikace výjezdů se stále vyvíjí. Všeobecná snaha směřuje k co největší formalizaci postupů a tím zbavení operátorů právní odpovědnosti. Práce mapuje postupy používané na zdravotnickém operačním středisku a může sloužit jako studijní materiál zdravotníkům, kteří potřebují tuto problematiku přiblížit.
|
|
|
Letecká záchranná služba a její součinnost s pozemními výjezdovými posádkami
NOVOTNÁ, Pavla
Letecká záchranná služba je v současnosti nedílnou součástí zdravotnické záchranné služby v České republice. V současnosti se stále zvyšuje počet primárních zásahů, při kterých musí tyto dvě složky spolupracovat. Protože se jedná ve většině případů o vážné, život ohrožující, události, je nezbytné, aby tyto dvě složky vytvořily součinnou jednotku. Proto je nutné, aby mezi nimi byla zajištěna výborná úroveň komunikace a spolupráce. Toho lze dosáhnout pouze tehdy, jestliže obě strany znají, v praxi využívají a respektují určitá pravidla spolupráce strany druhé. V teoretické části se zabývá tato práce historií, činností letecké záchranné služby a její spoluprácí s pozemní složkou. Cílem mé práce bylo zmapovat a zhodnotit úroveň komunikace a spolupráce mezi posádkami letecké záchranné služby, pozemními složkami zdravotnické záchranné služby a zdravotnickým operačním střediskem. Byl proveden kvantitativní výzkum pomocí dotazníků. Ty byly distribuovány na vybraná střediska zdravotnické záchranné služby a letecké záchranné služby v kraji Vysočina a v Jihočeském kraji. Dotazníky byly určeny pouze pro zdravotnické záchranáře. Výzkumem bylo zjištěno, že zdravotničtí záchranáři považují úroveň komunikace i úroveň spolupráce mezi pozemními složkami, leteckou záchrannou službou a zdravotnickým operačním střediskem za vyhovující. Dále bylo zjištěno, že pokud nastane chyba v komunikaci je za ni v nadpoloviční většině případů zodpovědné selhání lidského faktoru. Chtěla bych, aby moje práce posloužila záchranářům k tomu, aby získali přehled o této tématice, případně si doplnili znalosti, které jim dosud unikali.
|
host ::
RSS.