|
|
Správná manipulace s kojeneckou výživou ve zdravotnických zařízeních
Čadová, Nikol ; Průšová, Kateřina (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o problematice související s manipulací s kojeneckou výživou ve zdravotnických zařízeních. Teoretická část této práce se zabývá mateřským mlékem, umělým mlékem a jeho specifikami, podáváním kojenecké stravy, dále také manipulací s kojeneckou výživou na dětských odděleních a v mléčné kuchyni. Cílem empirické části této práce bylo za pomoci výzkumného šetření ověřit znalosti sester a zjistit možné rozdíly v manipulaci s kojeneckou výživou na různých pracovištích. Metodou pro získání dat byl zvolen kvantitativní výzkum za pomoci dotazníku vlastní konstrukce, který obsahuje 26 otázek. Z toho 21 otázek bylo zaměřeno na ověření znalostí sester a zjištění rozdílů v manipulaci s kojeneckou výživou na dětských odděleních FN Motol. Analyzováno bylo celkem 74 dotazníků z původních 130 distribuovaných, 3 dotazníky byly pro neúplnost vyřazeny, návratnost dotazníků činila 59,2 %. Výsledky výzkumného šetření ukázaly, že znalosti sester a jejich postupy při manipulaci s kojeneckou výživou nejsou jednotné. Největší statisticky významný rozdíl v odpovědích respondentů byl v souvislosti s pracovištěm, na kterém jsou zaměstnaní. Nebyl zjištěn žádný staticky významný rozdíl v odpovědích respondentů v souvislosti s jejich vzděláním. Závěrem je potřeba zmínit, že výzkumné šetření odhalilo...
|
|
| |
|
|
Dekontaminace osob ve zdravotnických zařízeních při CBR událostech
Magulová, Eva ; Urbánek, Pavel (oponent) ; Rosická, Zdena (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je snaha podat nový náhled na možnost dekontaminace ve zdravotnických zařízeních. V první části jsou stručně vysvětlena klíčová slova. V druhé části je stručný náhled na sarinový útok v Tokijském metru a na kooperaci japonských záchranných složek při této události. Dále je popsán odhadnutý postup IZS ČR při stejné události v ČR, na který navazuje návrh na řešení některých problémů vzniklých při improvizované dekontaminaci v nepřipravené nemocnici a návrh na možný průběh dekontaminace ve zdravotnickém zařízení.
|
|
|
Vzduchotechnika operačních sálů
Stojanová, Barbora ; Andrys, Petr (oponent) ; Rubina, Aleš (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je návrh vzduchotechnických systémů na operačních sálech a prostorách, které jsou nezbytně nutné k zajištění provozu těchto sálů. Navržené zařízení splňuje příslušné normy a hy-gienické, provozní požadavky. Výpočtová část je zpracovaná na úrovni prováděcího projektu. Teoretická část je zaměřena na čisté prostory, jejich uvedení do provozu a závěrečné validace.
|
|
|
Centrum prevence, Masarykův onkologický ústav v Brně
Walterová, Klára ; Páterová, Kateřina (oponent) ; Galeová, Nicol (vedoucí práce)
Obsahem práce je návrh budovy Centra prevence a rozšíření Kliniky radiační onkologie v areálu Masarykova onkologického ústavu v Brně. Současná zástavba nemocničního areálu nedisponuje rezervami v rámci budov, modernizace a požadavky na nové technologie vyžadují nejen navýšení kapacity Masarykova onkologického ústavu, ale i zhodnocení lokalit novou zástavbou obsahující služby spojené s prevencí rakoviny včetně pracovišť protonové terapie.
|
|
|
Aerosolové a mikrobiální mikroklima čistých prostorů
Stojanová, Barbora ; Andrys, Petr (oponent) ; Rubina, Aleš (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou vnitřního mikroklima čistých prostorů. Experimentální část se zaměřuje na aerosolové a mikrobiální mikroklima. Na různých operačních a zákrokových sálech byla provedena měření a z nich pak bylo vyhodnoceno, zda by daný čistý prostor vyhověl normové třídě čistoty i v běžném provozu po předešlých validacích. Mikrobiálním vyšetřením různých čistých prostorů se zkoumalo, do jaké míry je přesná pasivní spadová metoda a její vyhodnocení v závislosti na čase spadu. Z naměřených dat se ověřoval správný návrh vzduchotechnického systému a jeho následná realizace a zaregulování. V teoretické části jsou popsány požadavky na čisté prostory dle SÚKL-LEK 17 a ČSN EN ISO 14644-1. Dále je zpracovaná podrobná metodika postupu realizace vzduchotechniky až po závěrečné validace a zkušební provoz čistých prostorů.
|
|
|
Polyfunkční objekt v Jičíně
Imlauf, Vítězslav ; Pilinszki, Martin (oponent) ; Beneš, Petr (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je návrh polyfunkčního objektu v Jičíně, který se skládá z podzemní parkovací garáže se sklepy, technického zázemí, administrativní části, komerčních prostor, zdravotnických zařízení a bytů. Objekt je pěti podlažní samostatně stojící, zcela podsklepený. Půdorys objektu tvoří nepravidelný polygonový tvar blížící se písmenu L. Konstrukční systém objektu je navržen jako kombinovaný monolitický železobetonový skelet se ztužujícími stěnovými železobetonovými jádry a stropy. Základové konstrukce jsou tvořeny základovou deskou se základovými pasy z vodostavebního betonu uložených na vrtaných pilotách. Zastřešení je tvořeno jednoplášťovou plochou vegetační střechou. Obvodový plášť nadzemních podlaží je navržen z pórobetonových tvárnic s kontaktním zateplovacím systémem z minerální čedičové vaty.
|
|
|
Vliv včasné diagnostiky na rodinu dítěte s PAS
Čižmářová, Eliška ; Vítečková, Michaela (vedoucí práce) ; Adámková, Jana (oponent)
Diplomová práce Vliv včasné diagnostiky na rodinu dítěte s PAS má za úkol pojednávat o problematice diagnostiky poruch autistického spektra. Zaměřuje se na rodiny s dítětem s PAS, a snaží se u nich zmapovat dobu před touto diagnózou. Jejím hlavním cílem je odhalit, co předcházelo tomu, než byla u těchto dětí některá z poruch autistického spektra diagnostikována, a co pro tyto rodiny následná diagnóza znamenala. Práce se zaměřuje především na psychické dopady, které celá situace na členy rodiny měla, ale také na celou řadu dalších okolností. Pomocí narativních rozhovorů je od rodičů zjišťováno, kdy se u jejich dítěte začaly projevovat první příznaky a jak se snažili problémy s tímto faktem spojené řešit. Dále je zjišťováno, zda navštěvovali lékaře a pokud ano, tak o jaké odborníky se jednalo a s jakými přístupy a následnými diagnózami se setkali. A v neposlední řadě se práce zajímá také o to, kdo rodinu jako prvním informoval o PAS, kdy došlo k samotné diagnostice a jak se jejich život po diagnóze změnil.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.