|
| |
|
|
Role zdravotně sociálního pracovníka v kontextu dlouhodobé péče.
KREJNÍKOVÁ, Šárka
Dlouhodobá péče patří v současné době mezi aktuální témata a to nejen v souvislosti se stárnutím populace a péčí o osoby se zdravotním postižením, ale také v kontextu péče neformální. Formální dlouhodobá péče zahrnuje zdravotní a sociální služby, dále komunitní služby a institucionální péči včetně léčebných postupů, které slouží k zastavení nebo zvrácení průběhu onemocnění nebo disability. Neformální dlouhodobá péče je poskytována ze strany rodinných příslušníků, přátel či sousedů. Zdravotně sociální pracovník je nedílnou součástí multidisciplinárního týmu v kontextu poskytování dlouhodobé péče.
|
|
| |
|
|
Porovnání přístupu pracovníků Dětského domova, Základní školy a Školní jídelny Radenín k dětem se zdravotním postižením a dětem bez zdravotního postižení
ZHORNÁ, Michaela
Cílem této práce bylo zmapovat aktivity pracovníků dětského domova v péči o děti se zdravotním postižením a děti bez zdravotního postižení. Výzkumný soubor tvořilo šest pracovníků Dětského domova, Základní školy a Školní jídelny Radenín, z nichž jedna byla sociální pracovnice, která je neodmyslitelnou složkou při péči o děti. Výzkum byl realizován kvalitativním výzkumem. Pro zodpovězení výzkumných otázek byla použita metoda dotazování a technikou byl polostrukturovaný rozhovor. Data získaná z rozhovorů byla vyhodnocena otevřeným kódováním a následným rozdělením kódů do kategorií. Na základě provedeného výzkumu vyplynulo, že vzdělávání dětí v dětském domově se velice liší, z důvodu návštěvy dvou druhů škol, kdy děti přichází s různou náročností úkolů. Je třeba odlišnost přístupu ve vzdělání k dětem se zdravotním postižením a dětem bez zdravotního postižení. Tím se dostávám k odpovědi na druhou výzkumnou otázku, kdy pracovníci při vzdělávání s dětmi se zdravotním postižením musí používat určité specifické pomůcky, které dětem usnadní práci. Pracovníci se se specifickými pomůckami nesetkávají jen při vzdělávání s dětmi se zdravotním postižením, ale také při rozvoji motoriky a dovedností u chlapce s dětskou mozkovou obrnou. Práce přináší poznatky v oblasti vzdělávání dětí se zdravotním postižením a užívání speciálních pomůcek při práci s těmito dětmi. Těmi pomůckami mohou být edukační karty, které slouží jako pomocník pro rozvoj komunikačních schopností, či pomocná tabulka pro násobení. Z výzkumu je zřejmé, že asistent pedagoga je nepostradatelnou složkou při práci s dětmi se zdravotním postižením, poněvadž tyto děti potřebují individuální péči.
|
|
|
Volný čas jedince s omezenou mobilitou
PECHAROVÁ, Nikola
Diplomová práce se zabývá žitou zkušeností jedince na invalidním vozíku a tedy i získaným postižením. V práci je na základě interpretativní fenomenologické analýzy poukázáno na to, jak pohlíží jedinec na svůj volný čas, na možnou problematiku spojenou s jeho omezením a jak na jedince pohlíží i okolí. Teoretická část charakterizuje tělesné postižení a volný čas jedince s tělesným postižením. Praktická část popisuje žitou zkušenost jedince na invalidním vozíku.
|
|
|
Důvěra ve vlastní pedagogické kompetence učitelů na Písecku při integraci žáků se zdravotním postižením do TV
Pletková, Kateřina ; Pavlová, Ilona (vedoucí práce) ; Kotlík, Kamil (oponent)
Název diplomové práce: Důvěra ve vlastní pedagogické kompetence učitelů na Písecku při začleňování žáků se zdravotním postižením do TV Cíl práce: Hlavním cílem práce bylo zkoumání sebeúčinnosti učitelů na Písecku při začleňování žáků s vybranými druhy zdravotního postižení (mentální, tělesné a zrakové) do školní tělesné výchovy. Dílčími cíly bylo také porovnání míry sebeúčinnosti u vybraných skupin učitelů. Metodika: V rámci exploračního výzkumu byl využit dotazník SE-PETE-D s upravenou 4. demografickou částí. Výzkum proběhl v rozmezí leden - duben 2022 a zúčastnilo se ho 32 učitelů TV ze základních škol na Písecku. Respondenti byli v zastoupení 19 žen a 13 mužů ve věkovém rozpětí 24 - 72 let. Pro zpracování výsledků byla použita deskriptivní statistika. Výsledky: U zkoumaného vzorku učitelů ukázal výzkum na stupnici 1-5 průměrnou míru sebeúčinnosti 3,39. Nejvyšší sebeúčinnost učitelů byla prokázána u postižení mentálního, méně u postižení tělesného a vůbec nejméně věřili naši učitelé svým kompetencím při integraci žáka zrakově postiženého. Muži ve svou sebeúčinnost věřili vice než ženy, učitelé se zkušenostmi z praxe se cítili sebeúčinněji než učitelé bez praxe. Zkušenosti z odborného kurzu APA se v souvislosti se sebeúčinností učitelů při integraci žáka se zdravotním postižením do TV v našem...
|
|
|
Vzdělávání dětí předškolního věku s mozkovou obrnou
KOCMANOVÁ, Anna
Bakalářská práce se zaměřuje na vzdělávání dětí předškolního věku s mozkovou obrnou v různých edukačních prostředích. Těmi jsou mateřská škola hlavního vzdělávacího proudu a denní stacionář. Cílem je zjistit, jak moc výběr předškolního zařízení ovlivňuje dvě děti se stejnou diagnózou ve vývoji a sociálních schopnostech. Práce se skládá ze dvou částí. Teoretická část popisuje mozkovou obrnu včetně její etiopatogeneze, diagnostiky, léčby a specifických projevů, jež jsou u dětí s mozkovou obrnou typické. Dále objasňuje systém předškolního vzdělávání v Česku a varianty pro děti s mozkovou obrnou. Praktická část se zabývá charakteristikou předškolních vzdělávacích zařízení a podrobnými anamnestickými údaji. Realizována je kvalitativním výzkumem, formou dvou případových studií. Pro sběr dat jsou použity polostrukturované rozhovory s rodiči a pedagogickými pracovníky, zúčastněná pozorování dětí a analýzy dokumentů. Získaná data z rozhovorů jsou zpracována obsahovou analýzou.
|
|
|
Hipoterapie jako léčebná metoda v rámci uceleného systému rehabilitace dětí se zdravotním postižením.
PAŠKOVÁ, Klára
Tato bakalářská práce popisuje hipoterapii, která patří mezi významné léčebné metody u osob se zdravotním postižením. Věnuji pozornost zejména tomu, jak ovlivnila a ovlivňuje jejich zdravotní stav a to v souladu s dalšími terapiemi uceleného systému rehabilitace. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část se zaměřuje na různé definice zdravotního postižení a na jednotlivé skupiny osob se zdravotním postižením. Dále stručně vymezuje zooterapii a její rozdělení. Značná část je věnována samotné hipoterapii, která je pro tuto práci stěžejní. Popisuje členy hiporehabilitačního týmu, průběh hipoterapie, možné indikace a kontraindikace, mimo jiné také kritéria, která jsou důležitá pro výběr vhodného koně. Poslední kapitola se zaměřuje na koordinovanou rehabilitaci a její jednotlivé prostředky. V empirické části byli prostřednictvím polo-strukturovaných rozhovorů dotazováni zákonní zástupci vybraných dětí. Zjištěné informace o průběhu a přínosu hipoterapie byly sepsány do jednotlivých případových studií. Sesbíraná data z praktické části potvrdila komplexnost a účinnost hipoterapie jako léčebné metody. Tato bakalářská práce může být nápomocná studentům, ale také laické veřejnosti k snadnější orientaci a pochopení hiporehabilitace, následně hipoterapie.
|
|
|
Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v Kraji Vysočina
FEJTOVÁ, Magdalena
Bakalářská práce je zaměřena na zaměstnávání osob se zdravotním postižením v Kraji Vysočina. Cílem bakalářské práce je zjistit, jaké jsou podmínky a možnosti pro uplatnění osob se zdravotním postižením na trhu práce v Kraji Vysočina. Dále zjistit, jak na celou situaci pohlížejí zaměstnavatelé, jejich představy a postoje, spolupráci s úřadem práce, zkušenosti, překážky apod. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zabývám základními pojmy, dále legislativním vymezením zaměstnávání osob se zdravotním postižením, právům a povinnostem zaměstnavatelů. Následně trhem práce, ve kterém jsem také vymezila úřad práce a jeho úlohu. Dále jsem dala prostor státní politice zaměstnanosti a podpoře zaměstnávání osob se zdravotním postižením jako pracovní rehabilitace a příspěvky zaměstnavatelům na podporu zaměstnávání. Nakonec jsem uvedla i příspěvky pro samotné osoby se zdravotním postižením. V praktické části byla stanovena hlavní výzkumná otázka, ke které byly definovány dvě dílčí výzkumné otázky. Pro sběr dat byl zvolen kvalitativní výzkum, a to metoda dotazování, technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvoří šest komunikačních partnerů, kteří byli vybráni pomocí účelového výběru na základně dvou kritérií, a to že zaměstnavatel musí mít sídlo v okrese Žďár nad Sázavou a druhou podmínkou bylo, že má více jak 25 zaměstnanců. Výsledky této práce mohou přispět ke zkvalitnění spolupráce mezi zaměstnavateli a úřadem práce i přestože se tyto výsledky nedají zobecnit pro všechny zaměstnavatele. Dále může práce vnést zaměstnavatelům pohled na možnosti, které Úřad práce ČR poskytuje v rámci zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
|
|
|
Spokojenost s poskytovanými službami týdenního stacionáře Domov Žlutý Petrklíč, z.s.
ŠKARDOVÁ, Kristýna
Tématem bakalářské práce je zjištění spokojenosti zákonných zástupců uživatelů služeb zařízení se službami poskytovanými týdenním stacionářem Domov Žlutý Petrklíč, z.s. Teoretická část se zabývá třemi základními okruhy. První okruh se zabývá základními informacemi týkající se sociálních služeb a spokojenosti. Další kapitola se věnuje týdennímu stacionáři Domov Žlutý Petrklíč, z.s. V poslední kapitole se věnuji cílové skupině osob se zdravotním postižením, kde charakterizuji jednotlivé typy postižení, věnuji si rodině, životem těchto jedinců, komunikací a péčí o osoby se zdravotním postižením. V praktické části jsou vyhodnoceny výsledky výzkumu, jehož cílem bylo zjistit spokojenost zákonných zástupců uživatelů služeb v týdenním stacionáři se službami, které mají být realizovány ve prospěch lidí s mentálním postižením či lidí s kombinovaným postižením v Domově Žlutý Petrklíč, z.s. V rámci výzkumu byla stanovena hlavní výzkumná otázka a šest dílčích výzkumných otázek. K dosažení cíle výzkumu byla využita technika kvalitativního výzkumu. Ke sběru dat byla použita metoda polostrukturovaného rozhovoru. Výzkum je zpracovaný technikou vytváření trsů. Z výzkumu vyplynulo, že ačkoliv se jedná o zařízení, které je v plném provozu teprve pár let, spokojenost s poskytovanými službami je opravdu vysoká. Během výzkumu byl velmi vyzdvihován především personál, ale i příjemné prostředí, ve kterém se stacionář nachází. Z výsledků dále vyplývá, že zařízení by mohlo zvážit možnost aktivit typu canisterapie, hipoterapie nebo nějakou formu rehabilitace pro klienty. Přestože slabou stránkou jsou považovány nižší finance, které by mohly být využité právě v rámci zavedení nových aktivit, mohli bychom na základě výsledků považovat za slabší stránku spíše stravování, které získalo nejvíce připomínek. A to i přesto, že se zde nejedná o nespokojenost v rámci této oblasti poskytovaných služeb. Celkově tento výzkum ukázal spokojenost s poskytovanými službami a také fakt, že všichni komunikační partneři hovoří o tomto zařízení jako o velmi kvalitním. V závěru práce je uvedeno, jaký přínos tato práce může pro zařízení mít.
|
host ::
RSS.