|
|
Zdanění starobních důchodů a dalších pojistných sociálních dávek
Mairovský, Štěpán ; Vybíral, Roman (vedoucí práce) ; Koldinská, Kristina (oponent)
2 Abstrakt Zdanění starobních důchodů a dalších pojistných sociálních dávek Diplomová práce má ambici přinést často opomíjený pohled na jedno z mediálně vděčných témat, a tou je česká důchodová reforma. Za tímto účelem je podrobně zkoumám systém důchodového pojištění, které je veřejnoprávním peněžitým plněním, a v menší míře i systém dobrovolného spoření na stáří, který je tvořen doplňkovým penzijním spoření a penzijního připojištění. U důchodového pojištění je zkoumáno zejména to, nakolik je pojistné na důchodové pojištění daní, a nakolik skutečným pojistným, přičemž zásadním kritériem je v daném případě míra jeho ekvivalence vyjadřující poměr mezi tímto pojistným a jeho protiplněním ve formě (starobního) důchodu. Ta se pohybuje mezi 1/3 a 2/5, z čehož vyplývá, že pojistné na důchodové pojištění je možné ze 3/5 až 2/3 považovat za daň. Na individuální úrovni se v důsledku redukčních hranic míra ekvivalence pohybuje od 34 % u lidí s nejvyššími příjmy po 100 % u lidí s nejnižšími příjmy. S tím souvisí skutečnost, že reálně dochází k silnému progresivně - degresivnímu zdanění příjmů zaměstnanců, v menší míře pak osob samostatně výdělečně činných. Z hlediska vhodnějšího nastavení systému, možnostem zdanění důchodu a částečně i v návaznosti na nález Ústavního soudu z roku 2010 se jeví jako žádoucí rozdělení...
|
|
|
Osvobození penzí od osobní důchodové daně ve vybraných zemích EU
Paclíková, Veronika ; Vančurová, Alena (vedoucí práce) ; Bušovská, Monika (oponent)
Hlavním cílem diplomové práce je porovnání zdanění příjmů poplatníků, kteří pobírají starobní důchod a zároveň mají příjmy ze zaměstnání ve vybraných zemích Evropské unie, kterými jsou Česká republika, Německo, Maďarsko, Rakousko a Velká Británie. Diplomová práce je rozdělena do čtyř kapitol. Obsahem první kapitoly je charakteristika a klasifikace daňových výdajů. V kapitole druhé jsou stručně charakterizovány penzijní systémy vybraných států a rovněž popsány výsledky studií OECD týkajících se problematiky a srovnání důchodových politik. Třetí kapitola je věnována způsobu zdanění příjmů osobní důchodovou daní pracujících důchodců a systémům sociálního pojištění v jednotlivých státech a v poslední části je provedena komparace jednotlivých druhů daňových výdajů. Poslední, čtvrtá, kapitola se zabývá samotnou komparací míry zdanění pracujících důchodců ve vybraných státech. Míra zdanění je počítána pomocí průměrné daňové sazby, dílčími výsledky jsou velikost osvobození starobních důchodů a celkových daňových výdajů vzhledem k příjmům poplatníků.
|
host ::
RSS.