|
|
Komparace vybraných pěstebních substrátů při zakořeňování bylinných řízků okrasných rostlin a jejich následné výsadbě
Hrabík, Pavel
Tato diplomová práce se zabývá mírou vlivu použitých substrátů, v průběhu rozmnožování dřevin bylinnými řízky, na kvalitu jejich zakořeňování. Také byl ověřován vliv těchto substrátů na následný růst rostlin po výsadbě do volné půdy. Práce obsahuje rozsáhlou literární část, která shrnuje informace o rozmnožování rostlin, včetně faktorů, které ho ovlivňují a informace o substrátech. Součástí této práce je experiment, který je zde důkladně popsán včetně metodiky a výsledků. První část experimentu byla provedena ve dvou termínech a každý termín obsahoval čtyři varianty. Každá z variant je jeden z testovaných substrátů. V těchto substrátech byly pěstovány dva taxony: Cotoneaster dammeri Schneid. a Cotoneaster salicifolius Franch. Parkteppich. Celkem bylo hodnoceno téměř 3500 řízků. Dále bylo ještě 400 rostlin vysázeno do volné půdy a po přezimování byly rovněž hodnoceny jejich kvalitativní parametry. Výsledkem experimentu je, že kvalita substrátu má opravdu vliv na kvalitu zakořeňování řízků. Zásadní vliv na jejich následný růst nebyl potvrzen.
|
|
|
Inhibice regenerace prýtů na explantátech petunie (Petunia x hybrida) in vitro způsobená fluoranthenem
Czyžová, Kateřina
Cílem diplomové práce bylo studium vlivu fluoranthenu (FLT) na biochemické a růstové procesy regenerantů petunie (Petunia hybrida cv. Lady blue) z organogeneze in vitro. K tomuto experimentu byly použity segmenty střední části listů, prýty z organogeneze in vitro a vegetační vrcholy se čtyřmi až pěti pravými listy rostlin z udržované kultivace in vitro. Bylo sledováno zda fluoranthen ovlivní organogenezi prýtů in vitro, obsah chlorofylu a a b, obsah cytokininů a zakořenění jak prýtů (z organogeneze in vitro) tak vegetačních vrcholů z udržované kultivace in vitro. Bylo použito kultivační MS médium s obsahem benzyladeninu (1,5 mg/l), 1-naftyloctovou kyselinou (0,18 mg/l) a fluoranthenem (1mg/l) či bez fluoranthenu (kontrola). V případě organogeneze in vitro byl experiment proveden na 4 variantách médií s rozdílnou subkultivací na jiná média ve třech opakováních. Varianty médií byla zvolena tak, aby bylo možné zjistit, zda fluoranthen je schopen ovlivnit růstové a biochemické procesy již od začátku kultivace anebo zda je schopen narušit tyto procesy až v průběhu dané kultivace. Pro sledování zakořeňování bylo použito kultivační MS médium s obsahem kyseliny indolyl-3-máselné (0,5 mg/l) a fluoranthenu v různých koncentracích (0,1; 1; 3 a 5 mg/l). Z výsledků vyplynulo, že fluoranthen je schopen ovlivnit organogenezi prýtů vytvořených na segmentech listů. Došlo k nižší frekvenci organogeneze oproti kontrole. A dále bylo zjištěno, že fluoranthen větším podílem ovlivňuje regeneraci již při působení na začátku kultivace oproti pozdějšímu působení až v průběhu kultivace. Byl zjištěn nejvyšší příjem benzyladeninu a jeho ribosidu z kultivačního média. Fluoranthen ovlivnil obsah dihydrozeatinu výrazným způsobem. Zeatin a jeho ribosid byl zaznamenán v minimálním množství. FLT způsobil nižší obsah chlorofylů a i b v explantátech. V případě chlorofylu a nebyly zjištěny signifikantní rozdíly mezi variantami, kdy byl explantát ovlivněn fluoranthenem na začátku kultivace anebo až v průběhu kultivace. Bylo zaznamenáno, že fluoranthen ovlivňuje morfologii kořenů subkultivovaných prýtů z organogeneze in vitro a také kořenů vegetačních vrcholu s čtyřmi až pěti pravými listy. Kořeny rostlin v kultivačním médiu s vyšším obsahem fluoranthenu (3 a 5 mg/l) vykazovaly menší větvení kořenů a kořeny byly kratší.
|
|
|
Kultivace Vitis vinifera v podmínkách in vitro a převod do in vivo podmínek
Bechyňová, Soňa
Zkoumala jsem chování tří stolních odrůd hroznů a podnože Craciunel 2 během různých mikropropagačních fází a testovala složení zakořeňovacích médií v podmínkách in vitro. Pokus se uskutečnil v Lednici na Moravě v roce 2018. Bylo dosaženo doposud nejlepších výsledků s úspěšností zakořenění 90% s médiem DKW s přídavkem růstových regulátorů v této koncentraci 0,2 mg.l-1 NAA + 0,2 mg.l-1 IAA + 1 mg.l-1 IBA. Pro Craciunel 2 byl optimalizován kultivační protokol vhodný pro použití v zahradnické praxi. Byly stanoveny různé faktory kultivačních médií ovlivňující zakořeňování.
|
|
|
Využití mykorhizy při vegetativním množení dřevin bylinnými řízky
Ján, Jakub
Tématem diplomové práce bylo zkoumání vlivu komerčního mykorhizního přípravku na zakořeňování bylinných řízků dvou vybraných druhů okrasných dřevin (Forsythia × intermedia ´Maluch´ a Weigela florida ´Piccolo´). Hlavním cílem bylo zjistit, zda může mykorhizní přípravek příznivě ovlivnit a zefektivnit proces vegetativního množení. Použitý preparát obsahoval arbuskulární mykorhizní houby rodu Glomus, byly použity dvě různé dávky preparátu. Experiment probíhal v letních měsících roku 2016. Pokus byl založen ve fóliovníku na pozemku Zahradnické fakulty v Lednici na Moravě, proběhly dva hlavní termíny množení (v červnu a srpnu) a jeden doplňkový termín (v srpnu). Hodnocen byl celkový počet adventivních kořenů, počet rozvětvených kořenů, délka přírůstků nadzemní části a úmrtnost řízků. V laboratoři proběhlo hodnocení mykorhizní kolonizace kořenů. Výsledky experimentu neprokázaly, že použitý mykorhizní přípravek dokáže pozitivně ovlivnit zakořeňování bylinných řízků, aplikace preparátu nezlepšila efektivitu vegetativního množení a neposkytla přesvědčivé výhody. Mykorhizní houby nestimulovaly růst řízků a v podstatě neměly vliv na počet adventivních kořenů ani u druhu Forsythia × intermedia ´Maluch´, ani u druhu Weigela florida ´Piccolo´. Jediným průkazným pozitivem bylo, že dřevina Weigela florida ´Piccolo´ měla po inokulaci vyšší počet rozvětvených kořenů. Pozorování obarvených kořenů pod mikroskopem prokázalo, že kořeny obou druhů dřevin byly kolonizovány arbuskulárními mykorhizními houbami, ale míra kolonizace nedosahovala vysokých hodnot. Mykorhizní inokulace množárenského substrátu se v tomto případě nedá doporučit jako účinná metoda, která by zlepšila zakořeňování. Ovšem je nutné podotknout, že experiment probíhal pouze jeden rok a výsledky v podstatě vycházely z jednoho termínu množení. Daná problematika by tak měla být předmětem dalšího výzkumu.
|
|
|
Vliv stresových faktorů na růst intaktních rostlin podnoží révy vinné in vitro
Dvořáková, Vladimíra
Diplomová práce se zabývá problematikou působení nedostatku vody a nadbytku vápna v půdě na růst zakořeněných rostlin podnoží révy vinné. Teoretická část poskytuje shrnutí informací o stavbě a hlavních funkcích kořenového systému se zvýšenou pozorností na produkci fytohormonů. Následující kapitola pojednává o fyziologii stresu u rostlin se zaměřením na stresové signály a jejich podrobnějším popisem. Literární část uzavírají kapitoly zabývající se vlivem stresu na fotosyntézu a dýchání a vlivu nadbytku vápna v půdě na růst révy vinné. Experimentální část navazuje na výsledky bakalářské práce, kdy byla sledována simulace stresu v podmínkách in vitro pouze u nezakořeněné podnože Kober 125 AA, kdy byly měřeny odpovědi rostliny na růst rostlin (délka, hmotnost) a jejich fyziologické reakce (kvantový výtěžek fotosyntézy, produkce etylenu, etanu, CO2 a obsah fotosynteticky aktivních pigmentů). Tyto výsledky jsou v diplomové práci doplněny o stanovení obsahu kyseliny abscisové v nadzemní části rostlin. V diplomové práci pokus probíhal se stádii rostlin nezakořeněné nodální segmenty podnože Börner a zakořeněné prýty podnože Börner a Kober 125 AA.
|
|
|
Komparace vybraných pěstebních substrátů při zakořeňování bylinných řízků okrasných rostlin a jejich následné výsadbě
Hrabík, Pavel
Tato diplomová práce se zabývá mírou vlivu použitých substrátů, v průběhu rozmnožování dřevin bylinnými řízky, na kvalitu jejich zakořeňování. Také byl ověřován vliv těchto substrátů na následný růst rostlin po výsadbě do volné půdy. Práce obsahuje rozsáhlou literární část, která shrnuje informace o rozmnožování rostlin, včetně faktorů, které ho ovlivňují a informace o substrátech. Součástí této práce je experiment, který je zde důkladně popsán včetně metodiky a výsledků. První část experimentu byla provedena ve dvou termínech a každý termín obsahoval čtyři varianty. Každá z variant je jeden z testovaných substrátů. V těchto substrátech byly pěstovány dva taxony: Cotoneaster dammeri Schneid. a Cotoneaster salicifolius Franch. Parkteppich. Celkem bylo hodnoceno téměř 3500 řízků. Dále bylo ještě 400 rostlin vysázeno do volné půdy a po přezimování byly rovněž hodnoceny jejich kvalitativní parametry. Výsledkem experimentu je, že kvalita substrátu má opravdu vliv na kvalitu zakořeňování řízků. Zásadní vliv na jejich následný růst nebyl potvrzen.
|
|
|
Ověřování účinku fytohormonů na diferenciaci kořenů u dřevitých řízků podnoží peckovin
Ambrosová, Lýdie
Tato diplomová práce se zabývá ověřením účinků fytohormonů na zakořenění dřevitých řízků peckovin. Cílem je vyhodnocení jednotlivých stimulátorů a podnoží. V práci jsou použity 1% stimulátory na bázi NAA, NAA v kombinaci s brassinosteroidy, IAA, IBA, IBA ve formě pudru a neošetřená kontrola. Hodnocenými podnožemi jsou VVA-1, AP-1, MY-KL-A, Ishtara a PS-1. Nejlepších výsledků dosahují stimulátory na bázi IBA a IAA (57--58 %), ale všechny řízky ošetřené stimulátory mají více než 50% úspěšnost zakořenění (pouze varianty s brassinosteroidy nezakořenily vůbec). Neošetřená kontrola dosáhla 43 %. Nejlépe zakořenily podnože AP-1 (58 %), VVA-1 a MY-KL-A (55--56 %), hůře zakořenily podnože PS-1 a Ishtara (obě 26 %).
|
|
|
Inhibice regenerace prýtů na explantátech petunie (Petunia x hybrida) in vitro způsobená fluoranthenem
Czyžová, Kateřina
Cílem diplomové práce bylo studium vlivu fluoranthenu (FLT) na biochemické a růstové procesy regenerantů petunie (Petunia hybrida cv. Lady blue) z organogeneze in vitro. K tomuto experimentu byly použity segmenty střední části listů, prýty z organogeneze in vitro a vegetační vrcholy se čtyřmi až pěti pravými listy rostlin z udržované kultivace in vitro. Bylo sledováno zda fluoranthen ovlivní organogenezi prýtů in vitro, obsah chlorofylu a a b, obsah cytokininů a zakořenění jak prýtů (z organogeneze in vitro) tak vegetačních vrcholů z udržované kultivace in vitro. Bylo použito kultivační MS médium s obsahem benzyladeninu (1,5 mg/l), 1-naftyloctovou kyselinou (0,18 mg/l) a fluoranthenem (1mg/l) či bez fluoranthenu (kontrola). V případě organogeneze in vitro byl experiment proveden na 4 variantách médií s rozdílnou subkultivací na jiná média ve třech opakováních. Varianty médií byla zvolena tak, aby bylo možné zjistit, zda fluoranthen je schopen ovlivnit růstové a biochemické procesy již od začátku kultivace anebo zda je schopen narušit tyto procesy až v průběhu dané kultivace. Pro sledování zakořeňování bylo použito kultivační MS médium s obsahem kyseliny indolyl-3-máselné (0,5 mg/l) a fluoranthenu v různých koncentracích (0,1; 1; 3 a 5 mg/l). Z výsledků vyplynulo, že fluoranthen je schopen ovlivnit organogenezi prýtů vytvořených na segmentech listů. Došlo k nižší frekvenci organogeneze oproti kontrole. A dále bylo zjištěno, že fluoranthen větším podílem ovlivňuje regeneraci již při působení na začátku kultivace oproti pozdějšímu působení až v průběhu kultivace. Byl zjištěn nejvyšší příjem benzyladeninu a jeho ribosidu z kultivačního média. Fluoranthen ovlivnil obsah dihydrozeatinu výrazným způsobem. Zeatin a jeho ribosid byl zaznamenán v minimálním množství. FLT způsobil nižší obsah chlorofylů a i b v explantátech. V případě chlorofylu a nebyly zjištěny signifikantní rozdíly mezi variantami, kdy byl explantát ovlivněn fluoranthenem na začátku kultivace anebo až v průběhu kultivace. Bylo zaznamenáno, že fluoranthen ovlivňuje morfologii kořenů subkultivovaných prýtů z organogeneze in vitro a také kořenů vegetačních vrcholu s čtyřmi až pěti pravými listy. Kořeny rostlin v kultivačním médiu s vyšším obsahem fluoranthenu (3 a 5 mg/l) vykazovaly menší větvení kořenů a kořeny byly kratší.
|
|
| |
host ::
RSS.