|
|
VLIV DOMÁCÍHO POHYBOVÉHO TRÉNINKU NA HODNOTY PLICNÍCH FUNKCÍ A VYTRVALOSTNÍ ZDATNOST DĚTÍ S CYSTICKOU FIBRÓZOU
Štefanová, Petra ; Plešková, Jana (vedoucí práce) ; Smolíková, Libuše (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou pohybových aktivit u dětí s cystickou fibrózou, možným efektem na klinický stav těchto pacientů, možnostmi preskripce fyzické zátěže na základě klinického stavu osoby s cystickou fibrózou a objektivizací změn vyvolaných pohybovým programem. V teoretické části práce přináší souhrn poznatků o cystické fibróze, současných přístupech léčby a fyzické zátěži v kontextu prognózy stavu pacientů s cystickou fibrózou. V praktické části bylo provedeno měření na několika probandech, kteří byli ochotni absolvovat domácí pohybový program. Dále byl vypracován krátký průzkumný dotazník zaměřený na vztah dětí s cystickou fibrózou k fyzické zátěži. Metodika: Sledovali jsme vývoj hodnot maximální spotřeby kyslíku VO2max, jednovteřinové vitální kapacity FEV1, usilovné vitální kapacity FVC a výsledků jednominutového testu ze sedu do stoje 1-MSTST před a po 12týdenní pohybové intervenci. Do pohybového programu byly zařazeny děti s potvrzenou diagnózou CF, starší 10 let, s hodnotou FEV1 vyšší než 60% náležité hodnoty a bez známek akutní exacerbace. Probandi absolvovali vstupní a výstupní vyšetření, obě vyšetření sestávala ze spirometrického a spiroergometrického vyšetření na Klinice tělovýchovného lékařství Fakultní nemocnice v Motole, a dále z 1-MSTS testu. Součástí obou...
|
|
|
Hodnocení dynamiky tepové frekvence a QTc intervalu v zotavení v závislosti na poloze těla
Mecová, Marie ; Procházka, Michal (vedoucí práce) ; Illinger, Vojtěch (oponent)
V současné době panuje mezi lékaři nejednotnost ve stanovení QTc intervalu ve fázi zotavení. Cílem této studie bylo vyšetřit zdravé probandy ve dvou zátěžových testech a srovnat získané hodnoty z jednotlivých měření. Chtěli jsme zjistit, zdali se liší hodnoty tepové frekvence a QTc intervalu v zotavovací fázi zátěže, jestliže jsou měření prováděna ve dvou odlišných pozicích těla. Naším hlavním záměrem bylo předložit jasná data, která by potvrzovala či vyvracela hypotézu, že se hodnoty v odlišných pozicích těla liší. V teoretické části diplomové práce jsme přinesli základní informace o tepové frekvenci, o intervalu QT a o jejich vzájemném vztahu. Objasnili jsme, jak se tyto hodnoty chovají během zátěže a po ní. Popsali jsme příčiny prodloužení QTc intervalu a proč je jeho prodloužení důležité ve vztahu k srdečním arytmiím. V praktické části práce jsme vyšetřili 20 zdravých probandů. Každý podstoupil dvě zátěžová vyšetření na bicyklovém ergometru, vždy do subjektivního maxima. Následná fáze zotavení byla provedena jednou v supinační poloze, jednou vsedě na ergometru při lehkém vyšlapávání. Porovnáním hodnot jsme zjistili, že 4. minuta zotavení, která je pro vyšetření zásadní, se v obou pozicích neliší. Nezáleží tedy, v jaké pozici se testování provádí. V 7. minutě je však již rozdíl statisticky...
|
|
|
Zjišťování maximální tepové frekvence u vybrané populační skupiny zátěžovým testem
Vašková, Petra
Cílem práce bylo změřit pomocí sporttesterů maximální tepovou frekvenci (HRmax) u vybrané skupiny dobrovolníků. Výzkumnou skupinu tvořilo 20 dospělých osob (10 žen a 10 mužů), jejichž průměrný věk byl 25,4 SD 2,44 let, průměrná výška 171,75 SD 7,99 cm, průměrná hmotnost 69,2 SD 11,08 kg a průměrný BMI 23,33 SD 2,59 (kg/m2). Všechny testované osoby byly na běžeckém páse značky inSPORTline Gallop (ČR) podrobeny zátěžovým testům, které vyšetřovaly HRmax (zátěžový test o trase délky 1 km se sklonem pásu 4 °, zátěžový test o trase délky 1 km se sklonem pásu 6 °, zátěžový test o trase délky 1,5 km a stupňovaný zátěžový test). V průběhu zátěžového vyšetřování byla testované osobě snímána tepová frekvence pomocí elastického hrudního pásu a sporttestru značky SIGMA SPORT RC 14.11. Probandi běželi do vita maxima - stavu subjektivního vyčerpání. Bylo zjištěno, že na hodnoty HRmax neměl statisticky významný vliv výběr zátěžového protokolu. Při zjišťování vzájemného vztahu 10 vybraných predikčních rovnic pro výpočet HRmax bylo zjištěno, že jsou 100% nahraditelné. Bylo zjištěno, že hodnoty HRmax získané provedením zátěžových testů na běžeckých trenažérech a hodnoty HRmax vypočítané z predikčních rovnic pro výpočet HRmax se statisticky významně liší. Práce potvrdila vliv věku, jako faktoru nejvíce ovlivňujícího HRmax. Vliv indexu zdatnosti a pohlaví na hodnoty HRmax se v naší práci nepotvrdil.
|
|
|
Srovnání zátěžových protokolů
Simonianová, Lucie ; Procházka, Michal (vedoucí práce) ; Pokorný, Jan (oponent)
Cílem této práce bylo shrnout současné poznatky literatury o zátěžovém testování. Hlavním záměrem bylo získat informace o v praxi používaných protokolech, jejich indikacích a výhodách, srovnatelnosti a parametrech, které by mohly ovlivnit výsledky. Předmětem praktické části práce bylo srovnání maximálních hodnot fyziologických parametrů (tepová frekvence, VO2, minutová ventilace, RER, výkon, a subjektivní vnímání zátěže) získaných ze dvou v Čechách nejčastěji používaných protokolů na bicyklovém ergometru. Srovnávány byly rampový (1/3W.kg-1 .min-1 ) a schodovitý (1W.kg-1 každé 3 min) průběh protokolu do maxima. Celkem třináct mladých, zdravých a zdatných probandů (9 mužů a 4 ženy ve věku 20-31 let) absolvovalo dvě oddělená měření, během kterých podstoupili srovnávané protokoly v randomizovaném pořadí. Získané maximální hodnoty byly statisticky analyzovány pomocí párového t-testu. Výsledkem této analýzy bylo, že kromě tolerované doby zátěže jsme u žádného ze sledovaných parametrů nezjistili statisticky významné rozdíly mezi protokoly. Z výsledných hodnot jsme ale odvodili praktické výhody jednotlivých protokolů.
|
|
| |
host ::
RSS.