|
|
Dítě se zdravotním postižením v pěstounské péči
Uhlířová, Markéta ; Vítečková, Michaela (vedoucí práce) ; Poláčková, Věra (oponent)
Abstrakt UHLÍŘOVÁ, Markéta. Dítě se zdravotním postižením v pěstounské péči. Praha : Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 2011. 140 s. Diplomová práce. V úvodních kapitolách diplomové práce s názvem "Dítě se zdravotním postižením v pěstounské péči" jsou vymezeny základní pojmy související s problematikou zdravotního postižení a jsou zde taktéž nastíněny možnosti péče o dítě se zdravotním postižením a jeho rodinu. Další text se podrobně zabývá problematikou náhradní rodinné péče, vymezuje základní funkce rodiny a přibližuje jednotlivé formy náhradní rodinné péče, které se uplatňují v České republice pro zajištění péče o sociálně osiřelé děti. Hlavní část práce pojednává o pěstounské péči, její historii a jednotlivých typech. Podává pohled na současný stav realizace pěstounské péče v České republice a rozebírá proces zprostředkování pěstounské péče s ohledem na dítě s postižením. Výzkumné šetření na základě analýzy rozhovorů seznamuje se zkušenostmi, které během svého života nasbíraly matky-pěstounky, jež přijaly do péče dítě se zdravotním postižením. Práce je uzavřena zhodnocením získaných poznatků a nastíněním možností, jak jich využít pro ty, kteří o realizaci pěstounské péče přemýšlejí a byli by ochotni přijmout i dítě s postižením.
|
|
|
Hostitelská péče - výhody a nevýhody
Vávrová, Tereza ; Procházková, Jana (vedoucí práce) ; Sotáková, Hana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá nově se rozvíjejícím typem náhradní rodinné péče, hostitelskou péčí. V teoretické části je hostitelská péče nejprve uvedena jako jedna z možností, jak lze umožnit dětem v ústavní výchově poznat rodinný život a fungování běžné rodiny. Jsou zde nastíněny důvody, proč jsou děti z vlastních rodin odebírány a jak se s nimi pracuje dál. Hostitelská péče je uvedena v rámci systému náhradní rodinné péče. Následně je prostor věnován tomu, jaké jsou nároky na žadatele o hostitelskou péči, jaké děti do této péče mohou být umístěné a jak by hostitelská péče měla probíhat. Jelikož se práce zabývá možností uspokojování potřeb v hostitelské péči a pozitivy a riziky, které hostitelská péče přináší, je jedna z kapitol věnována teorii základních psychických potřeb od autorů Matějčka a Langmeiera. Praktická část se zabývá třemi pohledy na hostitelskou péči a jejím hodnocením v rámci zmíněných aspektů. Tyto tři pohledy jsou získány v rozhovorech s řediteli dětských domovů a pracovnicemi orgánu sociálně-právní ochrany dětí a dále v dotaznících vyplněných hostiteli. Kromě hodnocení hostitelské péče z pohledu pozitiv, rizik a možnosti uspokojování potřeb se praktická část také zabývá souvislostí mezi hodnocením jednotlivých skupin a jejich rolí v hostitelské péči a také vlivem na realizaci...
|
|
|
PSYCHICKÁ DEPRIVACE VE STÁŘÍ Pokus o aplikaci vývojově psychologické teorie Josefa Langmeiera a Zdeňka Matějčka
BERNARDOVÁ, Alena
Práce se zabývá problematikou psychické deprivace v dětství a ve stáří. Teoretická část reflektuje Langmeierovu/Matějčkovu teorii psychické deprivace v dětství, období stáří a problematiku z hlediska filosofie výchovy. Praktická část je pokusem o aplikaci teorie psychické deprivace v dětství na období stáří. V závěru jsou formulovány odůvodněné předpoklady, které opravňují k formulaci hypotéz o podobnosti psychické deprivace v dětství a ve stáří a možnostech výchovy pro jejich prevenci a nápravu jako podklady pro následný kvalitativní výzkum. Jeho výsledky by mohly vést ke zkvalitnění dosavadního modelu ústavní péče o starého člověka, potvrdit oprávněnost pedagogického doprovázení ve všech etapách životní cesty a potvrdit dosud nedoceněný význam existencionalisticky pojaté výchovy.
|
|
|
Rizikové faktory psychického zanedbávání dětí žijících ve vlastních rodinách
RŮŽIČKOVÁ, Martina
Práce se zabývá rodinou v kontextu psychického zanedbávání dítěte, zejména rizikovými rodiči a rizikovými dětmi jako hlavními rizikovými faktory. V závěru teoretické části jsou popsány dlouhodobé rizikové situace jako jeden z možných rizikových faktorů psychického zanedbávání. Praktická část obsahuje výsledky analýzy úředních dokumentů Oddělení sociálně-právní ochrany dětí, Odboru sociálních věcí Městského úřadu v Prachaticích. U dětí vedených v evidenci Odboru sociálních věcí se vyskytují jako rizikové faktory psychického zanedbávání nedonošenost, mentální retardace a lehké mozkové dysfunkce dítěte. U jejich rodičů byla jako rizikový faktor objevena zejména citová deprivace matek a psychické poruchy u otců, dále pak alkoholismus jednoho z rodičů a u matek ještě nedostatek času na děti kvůli zaměstnání. Většina těchto dětí je také psychicky a fyzicky týrána.
|
host ::
RSS.