|
|
Důstojnost mentálně postižených lidí z pohledu pracovníků centra
VÁVROVÁ, Gabriela
Bakalářská práce se zabývá reflexí zhodnocení lidské důstojnosti při práci s mentálně postiženými v zařízení centra STROOM DUB, o. p. s., ze strany sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách. První část bakalářské práce se zabývá obecným vysvětlením pojmu lidská důstojnost, následně důstojnost lidí s mentálním postižením a význam lidské důstojnosti v křesťanství. Dále bakalářská práce poskytne stručný přehled historie a přiblíží sociální práci s mentálně postiženými lidmi. Druhá část bakalářské práce je zaměřena na centrum STROOM DUB, o. p. s., na jeho vznik a popis, dále na cíle, zájmy a práci centra. Ve stručnosti představí klienty, kteří pobývají v centru celoročně nebo ambulantně, a jejich práci v jednotlivých terapeutických dílnách. Poslední část bakalářské práce se zabývá samotným výzkumem v zařízení, jehož cílem je zjistit, jak přistupují zaměstnanci centra - sociální pracovníci a pracovníci v sociálních službách - ke klientům s mentálním postižením, zda respektují/nerespektují důstojnost lidí s mentálním postižením a jak vnímají tuto interakci.
|
|
|
Kompetence sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách v sociálně aktivizační službě pro rodiny s dětmi
Chrásková, Hana ; Mlejnková, Kristýna (vedoucí práce) ; Drahoňovský, Jan (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu kompetencí sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách v sociálně aktivizační službě pro rodiny s dětmi v okrese Chomutov. Za cíl si klade popsat zákonné kompetence pracovníků v SASRD a následně prozkoumat skutečnou praxi v oblasti kompetencí u pracovníků v SASRD. Teoretická část diplomové práce definuje sociální pracovníky a pracovníky v sociálních službách především podle Zákona o sociálních službách. Druhá kapitola následně definuje SASRD a dále vymezuje pojem rodina z pohledu typologie a funkcí. Kapitola dále uvádí možnosti sociální práce s rodinou a mapuje služby SASRD v okrese Chomutov. Poslední kapitola definuje pojem kompetence a uvádí profesní kvalifikační předpoklady pro SP a PSS na základě Zákona o sociálních službách. Praktickou část práce uvádí cíl výzkumného šetření a použitá metodologie. Popsána je metodika výběru respondentů a sběru dat. Zmíněny jsou etické zásady a limity šetření. Kapitola se věnuje též metodice zpracování dat a následné analýze rozhovorů se závěrečnou diskusí. Výzkumné šetření je uskutečněno formou rozhovorů podle návodu a data jsou vyhodnocena metodou tematické analýzy. Výzkumné šetření bylo realizováno s devíti respondenty ze tří služeb SASRD v okrese Chomutov. Na základě provedených rozhovorů jsem získala pohled PSS...
|
|
|
Pracovní motivace v sociálních službách
HAMROVÁ, Alena
Bakalářská práce se zabývá motivací pracovníků v sociálních službách. Teoretická část je rozdělena do tří oblastí, které vymezují vždy konkrétní zaměření motivace a skrze toto rozdělení se zaměřuje na motivaci obecnou, motivaci v pracovním prostředí, která převážně zasahuje do oblasti managementu, potřeb zaměstnanců a motivaci v sociálních službách. Z poznatků teoretické části vychází část praktická, která se věnuje konkrétním motivacím pracovníků. V rámci kvantitativního výzkumného šetření byl vytvořen dotazník pro pracovníky v sociálních službách a sociální pracovníky. Odpovídali na něj zaměstnanci Centra sociálních služeb v Jindřichově Hradci, pod který spadají domovy seniorů, chráněná bydlení, denní a týdenní stacionáře i domov pro osoby se zdravotním postižením. Díky datům vyplývajícím z výzkumu byly zmapovány a porovnány hlavní motivy pracovníků přímé péče a pracovníků, jejichž pracovní náplň je převážně administrativního rázu. Dotazník se také zaměřil na příznaky syndromu vyhoření a syndromu pomocníka, které negativně ovlivňují motivaci a celkový pracovní výkon lidí v pomáhajících profesích.
|
|
| |
|
|
Působení absolventa studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství v praxi poskytovatelů sociálních služeb
SALABOVÁ, Jana
Teoretická část se dělí na 4 kapitoly. První kapitola je věnována pomáhajícím profesím, kde tyto profese nejprve definuji a dále vkládám i vymezení studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství, se kterým v práci dále pracuji. Také se v této kapitole dotýkám připravenosti budoucích absolventů k vykonávání práce sociálního pracovníka, pracovníka v sociálních službách. Druhá kapitola nese název speciální pedagogika, kde tento vědní obor vymezuji předmět, cíle a její členění. Třetí kapitola se zaměřuje na sociální služby, a to konkrétně na definování tohoto pojmu, druhy a formy sociálních služeb, zařízení spadající do oblasti sociálních služeb a kdo je jejich poskytovatelem. Čtvrtá a poslední kapitola teoretické části se věnuje roli absolventa studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství v sociálních službách, kde je popisován sociální pracovník definice, kvalifikační a další předpoklady a kompetence, také je zde podkapitola, kde je zmínka o pedagogickém pracovníkovi a to konkrétně o vychovateli, kde se nalézají osobnostní a jiné předpoklady pro výkon této práce a náplň práce, kterou vykonává vychovatel v zařízení sociálních služeb. Poslední stránky čtvrté kapitoly jsou věnované pracovníkovi v sociálních službách jeho činnostem a zároveň i osobnímu asistentovi, kde se zaměřuji na definici této pozice a samotné osobní asistence a přidávám i osobnostní předpoklady k této pozici. Cílem praktické části práce je zmapování působení absolventa studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství v praxi sociálních služeb - konkrétně, jaká je jeho náplň práce, zda má kompetence k vykonávání této pozice, jestli je s prací spokojen a jaká byla jeho motivace pracovat právě v této oblasti. Praktická část obsahuje kvalitativní výzkum. K naplnění výše uvedených cílů byla zvolena technika sběru dat pomocí strukturovaného rozhovoru s respondenty, kterými mi byli absolventi studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství pracující v oblasti sociálních služeb. Lze říci, podle výsledků této práce, že absolventi se v oblasti sociálních služeb většinou uplatní na nižších pracovních pozicích a to jako pracovníci v sociálních službách, a to i přesto, že mají kvalifikaci i na vykonávání sociálního pracovníka. Věkové rozmezí klientů, se kterými respondenti pracují, se pohybuje od dětského věku a končí věkem seniorským. Motivace, která vedla dotazované k rozhodnutí zvolit právě oblast sociálních služeb je různá, někteří uváděli, že jim k tomu pomohla praxe při škole a to jak samotná práce, tak i zaujetí právě onou cílovou skupinou, již předešlá zkušenost s prací s lidmi s postižením či právě nabytí nových zkušeností. Také angažovanost rodinného příslušníka a jejich předešlé vzdělání bylo určitou motivací. Spokojenost s prací je podle zjištěných dat patrná a to přispívá i ke kvalitně a zodpovědně odváděné práci. Osobním přínosem je podle zjištěných výsledků především jejich potřebnost v činnostech, které v práci provádějí, nové zkušenosti, které získávají a také vidina pokroků jejich klientů. Výhodou zaměstnání, které provádějí je pro ně nejčastěji nestereotypnost, zmiňují cílovou skupinu, se kterou pracují, pokroky klientů a že je pro ně práce naplňující, i proto, že jsou v příjemném kolektivu lidí. Kamenem úrazu, tudíž nevýhodou je pro ně především finanční ohodnocení, které není moc uspokojující a pracovní doba. Vystudovaný studijní obor Speciální pedagogika - vychovatelství, je pro dotazované absolventy přínosem, hlavně co se týče praxe při škole, kterou měli možnost vykonávat a navštěvovat různá zařízení.
|
|
|
Postoje pracovníků v přímé péči, kteří zajišťují pobytové služby, ke změnám, jež přinesl zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.
TOURKOVÁ, Olga
Název bakalářské práce zní Postoje pracovníků v přímé péči, kteří zajišťují pobytové služby, ke změnám, jež přinesl zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Bakalářská práce je zaměřena na pracovníky v pobytových sociálních službách pro osoby se zdravotním postižením, kteří pracují v zařízení minimálně pět let. Důvodem stanovení počtu odpracovaných let je porovnání chodu zařízení před zavedením standardů se současným stavem. V předvýzkumu jsem zjistila, že déle jak 5 let je zaměstnáno 43% pracovníků. V teoretické části bakalářské práce se zabývám definicí a významem domovů pro osoby se zdravotním postižením, jejich zakotvením v legislativě a zastoupením v Kraji Vysočina. V další části popisuji standardy kvality v sociálních službách, organizaci a její kulturu s ohledem na etické principy, vzdělávání a motivaci pracovníků. Kraj Vysočina zřizuje devět zařízení pro osoby se zdravotním postižením, v nichž probíhaly v roce 2012 audity kvality sociálních služeb. Jejich účelem bylo zjistit, jak je naplňována míra standardů kvality, ale současně posloužily i jako podpora dalšího rozvoje organizací. Cílem této práce je formulovat objektivní důvody negativních postojů pracovníků ve vztahu k zavádění standardů kvality v sociálních službách. Dále práce zjišťuje, jaké výhody, či nevýhody přinesly standardy kvality uživatelům z pohledu pracovníků v přímé péči, a v neposlední řadě pátrá po tom, jak přispěly standardy kvality ke ztrátě autority těchto pracovníků. Pro práci byly stanoveny čtyři hypotézy. První předpokládala: Pracovníci v přímé péči nejsou se standardy kvality ztotožněni. Druhá hypotéza soudila: Ochrana práv uživatelů, vyjádřená standardem č. 2, je nejčastěji porušovaným standardem. Třetí hypotéza zněla: Po zavedení standardů kvality v sociálních službách se nároky na pracovníky v přímé péči podstatně zvýšily. A konečně poslední hypotéza byla zformulována takto: Pracovníci dávají přednost vzdělávání určenému vedoucím pracovníkem před vlastní volbou. Zatímco předpoklady prvních dvou hypotéz výzkum vyvrátil, platnost třetí a čtvrté hypotézy byla na základě výzkumu potvrzena. V praktické části vyhodnocuji výsledky výzkumu. Ke sběru empirických dat byl použit kvantitativní výzkum, coby metoda posloužilo dotazování. Aplikovanou technikou se stal dotazník, který jsem do inkriminovaných zařízení zasílala v elektronické podobě na začátku roku 2014. Výzkumný soubor byl tvořen pracovníky v sociálních službách, kteří pracují alespoň pět let ve vybraných pobytových zařízeních pro osoby se zdravotním postižením. Skládal se celkem ze 125 respondentů, ovšem počet odevzdaných dotazníků se zastavil na čísle 81. Návratnost výběrového souboru tak činí 64,8%. Samotnému dotazování předcházela návštěva zařízení, rozhovory s vedoucími pracovníky a metodiky na standardy kvality. Pro přehlednost jsem při zpracování získaných dat použila grafy a tabulky. Výsledky výzkumu ukázaly, že pracovníci nezaujímají negativní postoj ke standardům jako takovým, ale spíše k tomu, co má bezprostřední dopad na výkon jejich práce, tedy hlavně nárůst administrativy či nedostatek času na uživatele. Na druhou stranu přineslo zavedení standardů pracovníkům jasná pravidla pro jejich práci a přispělo ke zlepšení pracovních podmínek. Tato bakalářská práce může být využita jako souhrnný zdroj informací pro zřizovatele vybraných zařízení, který mapuje změny pohledu na standardy kvality v zařízeních v průběhu určitého časového úseku. Práce také může posloužit jednotlivým zařízením při plánování vzdělávacích potřeb a využitelná je pochopitelně také pro pracovníky v sociálních službách jako připomenutí toho, že lidská práva jsou stejná pro všechny osoby.
|
|
|
Představy studentů sociální práce o budoucí profesi
MACKOVÁ, Lenka
Tato práce se zabývá představami studentů sociální práce o budoucí profesi. Teoretická část je zaměřena na definici a charakteristiku sociální práce, na její poslání, cíle a metody. Dále popisuje historii vzdělávání sociálních pracovníků v České republice, kde se podrobněji zabývá počátky tohoto vzdělávání, oblastmi působení sociálních pracovníků a vývojem sociální práce v souvislosti se vzděláváním od druhé světové války po současnost. Následující kapitola pojednává o systému vzdělávání v sociální práci v současnosti, kde se zaměřuje na vzdělávání sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách. Poslední kapitola se zabývá sociální prací jako profesí. Zde jsou popsány a definovány pomáhající profese, dále jsou zmapovány oblasti uplatnění absolventů sociální práce a nakonec je popsána etika v sociální práci. Cílem mé práce bylo zjistit, jakou představu mají studenti sociální práce o budoucí profesi. Například na jakých pracovištích a s jakou cílovou skupinou by chtěli pracovat a zda chtějí vůbec pracovat ve studovaném oboru. V praktické části byla použita metoda kvantitativního výzkumu, která byla prováděna prostřednictvím dotazníkové techniky. Výzkumný soubor tvořili studenti sociální práce Zdravotně sociální fakulty a Teologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Dotazníkové šetření probíhalo v bakalářských i magisterských studijních oborech. Byli zahrnuti pouze studenti prezenční formy studia. Před samotným výzkumem byl proveden předvýzkum. Byla stanovena hypotéza: ,,Studenti sociální práce chtějí pracovat ve studovaném oboru." Hypotéza byla statisticky testována pomocí neparametrického testování v programu SPSS. Byl použit McNemarův test, který prokázal, že hodnoty ,,chce pracovat ve studovaném oboru" a ,,nechce pracovat ve studovaném oboru" se od sebe signifikantně neliší a jsou stejně pravděpodobné. Na základě testu byl zjištěn dostatečný rozdíl mezi výslednou signifikancí na hladině významnosti 0,5, a proto byla zamítnuta nulová hypotéza ,,Studenti sociální práce nechtějí pracovat ve studovaném oboru" a potvrzena stanovená hypotéza. Z výsledků vyplývá, že studenti mají rozdílné plány vztahující se k budoucímu povolání. Zejména se to týkalo pracovišť a cílových skupin, se kterými by studenti chtěli pracovat a zda-li by vůbec chtěli pracovat v oboru, který nyní studují. Studenti by nejvíce chtěli pracovat ve státní správě, v nestátních neziskových organizacích, a to hlavně s dětmi. Objevila se také část studentů, kteří nechtějí pracovat v oboru, který nyní studují. Další značné rozdíly byly objeveny u konkrétních kategorií, které zkoumaly, zda-li studenti chtějí nebo nechtějí pracovat jako sociální pracovníci, důvody proč chtějí a nechtějí pracovat ve studovaném oboru, praxi v sociální oblasti (mimo školní praxe), hledání práce při studiu a hlavních činností sociálního pracovníka. Tyto rozdíly jsou podrobněji popsány v diskuzi. Závěr popisuje shrnutí výsledků z výzkumu a dále se v něm pozastavuji nad celistvou problematikou představ studentů sociální práce o jejich budoucím povolání, zejména problematické uplatnění této skupiny na trhu práce. Nastiňuji zde možná řešení této problematiky. Rovněž se zamýšlím i nad dalšími otázkami souvisejícími s tímto tématem. Na konci je pak popsáno možné využití této práce v praxi.
|
|
|
Vztah studentů vyšší odborné školy sociální práce k výkonu profese sociálního pracovníka po ukončení vzdělání
ČÁNI, Štefan
Práce se zabývá vztahem studentů Vyšší odborné školy sociální práce v Domažlicích k výkonu profese sociálního pracovníka po ukončení studia na této škole. Práce je koncipována způsobem, kdy jsou k teoretickým východiskům přiřazovány a analyzovány výsledky vlastního výzkumného šetření, které bylo prováděno mezi studenty na uvedené škole. Výzkumné šetření je zaměřeno na zjištění faktorů, které ovlivnily studenty školy k rozhodnutí studovat sociální práci konkrétně na uvedené škole, na zjištění, zda studenti chtějí po ukončení vzdělání vykonávat profesi sociálního pracovníka, k jakému pojetí sociální práce inklinují, a na zjištění, s jakým klientem by chtěli pracovat. V etické části je rozebírána otázka, zda se lze zbavit odpovědnosti za rozhodování při výkonu profese sociálního pracovníka zvolením organizace s určitým pojetím sociální práce.
|
|
|
Názory pracovníků v sociální oblasti na další vzdělávání v jihočeském kraji
CANTILLOVÁ, Klára
Bakalářské práce se zabývá zmapováním názorů pracovníků v sociální oblasti na další vzdělávání v Jihočeském kraji. Další vzděláním je zde myšleno především vzdělání dle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, kdy je zaměstnavatel povinen zaměstnanci zabezpečit sociálnímu pracovníkovi další vzdělání v rozsahu 24 hodin za kalendářní rok. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. První část se zabývá teoretickým pracovnám tématu dalšího vzdělávání, požadavků kladených na pracovníky v sociální oblasti a motivace k dalšímu vzdělání. Část druhá je koncipována jako část praktická, která obsahuje interpretaci výsledků prováděného výzkumu.
|
|
|
Přístup pracovníků v sociálních službách k supervizi
ŘÍHOVÁ, Štěpánka
Bakalářská práce je zaměřena na přístup pracovníků v sociálních službách k supervizi. Cílem práce je zjistit přístup pracovníků v sociálních službách k supervizi. Dílčím cílem je zjistit přínos supervize pro pracovníky v sociálních službách. Zaměřila jsem se na jejich prožívání a zhodnocení postojů, ve vztahu k supervizi, ale i na to, jak reagují na stresové situace a jakým způsobem se snaží předejít syndromu vyhoření. Tyto rozhovory se staly součástí výzkumu. V teoretické části práce jsem se zaměřila na tři základní kapitoly a to: sociální služby a standardy kvality, supervize a syndrom vyhoření. V praktické části jsem si v kvalitativním výzkumu zvolila deset pracovnic v přímé obslužné péči z Domova pro seniory Mistra Jana Křišťana v Prachaticích. Stanovila jsem jednu hlavní výzkumnou otázku: ?Jaký je přístup pracovníků v sociálních službách k supervizi?? a čtyři dílčí výzkumné otázky. Použila jsem metodu kvalitativního výzkumu s technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výsledky jsou vyhodnoceny v přehledných tabulkách. Z výzkumu vyplynulo, že přístup pracovníků v sociálních službách je v devíti případech z deseti kladný. Přínos supervize vidí v možnosti společně se sejít v příjemném, bezpečném prostředí a v možnosti nerušeně si promluvit o tíživých bolestivých situacích, které s výkonem této profese průběžně přicházejí. Supervize pro ně má významný přínos také v dodávání naděje a projevu zájmu, empatie a úcty ze strany supervizora za nelehkou odvedenou práci. Výsledky bakalářské práce mohou být zdrojem informací o supervizi, jejím přínosu, rozvoji a poskytování v sociálních službách na Prachaticku. Práci mohou využít pracovníci v oblasti sociálních služeb, ale i školských a zdravotnických zařízení. Všude tam, kde pracují tzv. pomáhající profese.
|
host ::
RSS.