|
|
MĚŘENÍ VLIVU NEMOCENSKÝCH DÁVEK NA NEPŘÍTOMNOST V PRÁCI: EMPIRICKÁ ANALÝZA LONGITUDINÁLNÍCH DAT
Kureková, Lucie ; Čermáková, Klára (vedoucí práce) ; Chytilová, Helena (oponent)
Ve své práci jsem empiricky zkoumala vliv ekonomických podnětů na rozhodování zaměstnanců o jejich pracovní absenci. Pro tuto analýzu jsem použila longitudinální data o jednotlivých zaměstnancích, kteří pracují ve středně velké firmě na jihu Čech. Finální výběr obsahuje 43 800 pozorování. Sledované období je dlouhé 4 roky, jedná se o období mezi lety 2006 a 2009. Během těchto let došlo k legislativním změnám ve způsobu vyplácení nemocenských dávek, které se týkaly především jejich výše a délky podpůrčí doby. Metodicky postupuji podle studie Johansson a Palme (2002). Stejně jako oni rozlišuji mezi dvěma dynamickými závislostmi lišícími se tím, zda se zaměstnanec rozhoduje o své absenci ve stavu přítomnosti v práci nebo zda se naopak rozhoduje ve stavu nepřítomnosti. Empirické výsledky ukazují, že zaměstnancovy náklady spojené s absencí mají statisticky významný vliv na pravděpodobnost nepřítomnosti v práci.
|
|
|
Soukromé sociální pojištění - Institucionálně-historická analýza
Dvořák, Lukáš ; Chalupníček, Pavel (vedoucí práce) ; Doležalová, Antonie (oponent)
Tato práce se snaží identifikovat hlavní rysy vývoje nemocenského pojištění v českých zemích. V 2. polovině 19. století začínaly v českých zemích vznikat vzájemné dobrovolné organizace na spolkovém základě, podobně jako se tomu stalo ve Velké Británii a Spojených státech amerických, zároveň již v roce 1888 bylo zavedené povinné nemocenské pojištění dělníků. Práce v první části nabízí analytický přístup ke zkoumání tohoto vývoje, zejména přístup veřejné volby, koncepty kognitivního hazardu a sociálního kapitálu. V druhé části autor přináší historický přehled zkoumaného období, nástin hlavního vývoje tzv. Friendly societies ve Velké Británii a Spojených státech amerických a analýzu povinného nemocenského pojištění a dobrovolných spolků. Analýza ukazuje, že obdobně jako v případě anglosaské zkušenosti s vývojem sociálního pojištění, i zde hrály důležitou roli zájmové skupiny, např. dělnické hnutí, zaměstnavatelé a lékaři. Prosazení povinného pojištění vedlo k upevnění jejich vlivu. Aplikace konceptů sociálního kapitálu a kognitivního hazardu ukazuje, že povinné pojištění mohlo nést nezamýšlené dlouhodobé náklady v podobě snížení dobrovolné spolupráce.
|
host ::
RSS.