Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Františka Plamínková jako novinářka, politička a feministka - životopisná studie
Knížková, Gabriela ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá životem Františky Plamínkové (1875-1942) s důrazem na její roli aktivistky za ženská práva, stejně jako na její politickou a novinářskou činnost. Práce v kontextu dobového postavení žen mapuje cestu Plamínkové do čela českého předválečného a meziválečného ženského hnutí a její zásluhy na vybojování volebního práva pro ženy v Československu. Dále popisuje její působení v senátu Národního shromáždění mezi lety 1925-1939, diplomatickou úlohu a další veřejné aktivity, zejména vedení Ženské národní rady. Zdůrazňuje také osud Plamínkové během nacistické okupace za druhé světové války, které Plamínková padla za oběť. Část o publicistické činnosti Plamínkové analyzuje texty publikované mezi lety 1906-1940 zejména v dobovém ženském tisku, v nichž Plamínková reflektovala stav českého ženského hnutí a apelovala na nutnost změny tehdejšího postavení žen a jejich omezených možností v rámci veřejného i soukromého života. Předpokladem práce je, že Plamínková do svých textů promítla vlastní zkušenosti a názory na dobovou ženskou úlohu. Práce využívá archivních pramenů a dostupných dobových periodik, stejně jako příslušné literatury. Součástí práce jsou přiložené dobové fotografie a dokumenty.
Analýza metod práce aktivistek za volební právo na příkladu Výboru pro volení právo žen
Švecová, Klára ; Gelnarová, Jitka (vedoucí práce) ; Charvátová, Lucie (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá metodami, které používaly české ženské aktivistky sdružující se se Výboru pro volební právo žen, aby dosáhly volebního práva pro ženy. Pro pochopení rámce, ve kterém organizace působila je nutné znát politické podmínky, ve kterých aktivistky pracovaly. O politickém systému pojednává první kapitola práce, ve které jsou stručně představeny politické instituce Rakouska-Uherska (konkrétně Předlitavska), popsán stranický vývoj v českých zemích a postoj politických stran k volebnímu právu pro ženy. Dále jsou v této kapitole vysvětleny zákonné normy, které volební právo žen upravovaly. V následující kapitole je popsán vývoj českého ženského hnutí, jeho hlavní rysy a proměna požadavků a cílů v čase. Třetí kapitola se zabývá politickou a společenskou situací, která vedla ke vzniku Výboru pro volební právo žen, jeho činností a hlavními představitelkami. Následně jsou v práci rozebrány samotné metody a postupy, kterými chtěl Výbor pro volební právo žen svých požadavků dosáhnout. Zde je věnována pozornost výběru metod a jejich úspěšnosti. V práci jsem se zaměřila především na ty metody, které měly největší podíl na prosazení volebního práva pro ženy a nejvíce se zasloužily o zviditelnění otázky volebního práva žen v českých zemích.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.