|
|
Gender equality, women's participation in the post-conflict society, and civil war recurrence
Drevená, Katarína ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Kotvalová, Anna (oponent)
Veľké množstvo odbornej literatúry dokázalo, že vnútroštátne konflikty sa často vyskytujú v krajinách, ktoré už zažili občiansku vojnu. Tento opakujúci sa vzorec prinútil viacerých výskumníkov analyzovať, ktoré faktory prispievajú a ktoré znižujú riziko opakovania vojny. Táto diplomová práca sa zameriava na znovu sa opakujúce občianskej vojny cez prizmu rodovej rovnosti. Budem tvrdiť, že väčšia miera rodovej rovnosti môže znížiť riziko obnovenia vnútroštátneho konfliktu. Ak sú krajiny organizované podľa noriem rodovej nerovnosti, reprodukuje sa rovnaké zaobchádzanie aj voči ostatným skupinám v spoločnosti. Na druhej strane, spoločnosti s väčšou rodovou rovnosťou môžu tieto vzťahy transformovať na rovnako tolerantné vzťahy s tými, ktorí sú v krajine vnímaní ako iní, odlišní a cudzí. Okrem toho socializácia a spôsob výchovy detí zohrávajú dôležitú úlohu v tom, ako sa budú správať v dospelosti. Menej patriarchálne spoločnosti s nižším dôrazom na normu dominancie vytvárajú priestor pre normy tolerancie, rešpektu, mieru, slobody a rovnosti, čo má pacifikujúci účinok na správanie štátu a ľudí v ňom. Preto v práci predostieram hypotézy, že čím vyššia je politická, ekonomická a sociálna participácia žien, tým dlhšie trvá mier po občianskej vojne. Kvantitatívna analýza, v ktorej bol využitý Coxov model...
|
|
|
Sametová revoluce: genderová perspektiva
Fišerová, Anna ; Gelnarová, Jitka (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce se snaží představit nový pohled na jednu z nejvýznamnějších událostí moderních českých dějin - sametovou revoluci - a na její události pohlíží "genderovou optikou". Dění posledních dvou měsíců roku 1989 vedlo v bývalém Československu k pádu komunistického režimu a na tomto vývoji se nemalou měrou podíleli muži a ženy aktivní v tehdejších "revolučních strukturách" jako bylo Občanské fórum nebo studentské hnutí. Právě aktivní participace žen je hlavní téma, kterým se práce zabývá. Cílem je jednak zjistit, zda se ženy angažovaly stejnou měrou jako muži a také, jestli se jejich aktivity dají nějak typizovat. Dále se snaží odhalit, jakou roli v případné typizaci hrály genderové stereotypy - zda v rámci revolučních struktur probíhala dělba práce na základě genderu. V teoretické části práce operuje především s koncepty genderu jako sociálního konstruktu a s ním spojených genderových stereotypů a oddělení soukromé a veřejné sféry. V části empirické jsou pak představeny výsledky analýzy vlastního kvalitativního výzkumu - osobních polostrukturovaných rozhovorů uskutečněných s aktivními účastnicemi sametové revoluce.
|
|
|
Sametová revoluce: genderová perspektiva
Fišerová, Anna ; Gelnarová, Jitka (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce se snaží představit nový pohled na jednu z nejvýznamnějších událostí moderních českých dějin - sametovou revoluci - a na její události pohlíží "genderovou optikou". Dění posledních dvou měsíců roku 1989 vedlo v bývalém Československu k pádu komunistického režimu a na tomto vývoji se nemalou měrou podíleli muži a ženy aktivní v tehdejších "revolučních strukturách" jako bylo Občanské fórum nebo studentské hnutí. Právě aktivní participace žen je hlavní téma, kterým se práce zabývá. Cílem je jednak zjistit, zda se ženy angažovaly stejnou měrou jako muži a také, jestli se jejich aktivity dají nějak typizovat. Dále se snaží odhalit, jakou roli v případné typizaci hrály genderové stereotypy - zda v rámci revolučních struktur probíhala dělba práce na základě genderu. V teoretické části práce operuje především s koncepty genderu jako sociálního konstruktu a s ním spojených genderových stereotypů a oddělení soukromé a veřejné sféry. V části empirické jsou pak představeny výsledky analýzy vlastního kvalitativního výzkumu - osobních polostrukturovaných rozhovorů uskutečněných s aktivními účastnicemi sametové revoluce.
|
host ::
RSS.