|
"Jsi dobrá nebo zlá čarodějnice?" Postavy čarodějnic v současné seriálové tvorbě
MASÁŘOVÁ, Klára
V bakalářská práci se zabývám zobrazením postavy čarodějnice v současné seriálové tvorbě. V práci prvně představuji čtyři základní typy čarodějnic, které dělím podle rozřazení Heather Greene na divoké ženy, ženy nařčené z čarodějnictví, fantastické čarodějky a ostatní magické bytosti. Dále v práci uvádím stručné shrnutí vývoje postavy čarodějnice od počátku filmu a později i seriálu. V další část práce věnuji vývoji feministického hnutí, z něhož metodologicky vycházím. V následné analytické části poznatky aplikuji na tři vybrané seriály: Čarodějky (1998), American Horror Story: Coven (2013) a Sabrinina děsivá dobrodružství (2018). Cílem práce je ukázat, že je postava čarodějnice silně spjata s feministickým myšlením a představuje ženu emancipovanou skrze svoji moc. Vybrané seriály a jejich postavy představují vývoj feministického hnutí za posledních 30 let.
|
|
Stereotypové vnímání atributů vybraných pohádkových bytostí u českých dětí
TANCEROVÁ, Kristýna
Bakalářská práce se zabývá stereotypním vnímání atributů vybraných pohádkových bytostí u českých dětí. Jsou zde rozebrány pojmy stereotyp a folklor. Dále se práce věnuje vybraným pohádkovým bytostem - konkrétně princezně a čarodějnici. Tyto postavy jsou definovány dle toho, jak je uvedeno v českých slovnících. Kromě toho jsou představeny na dílech konkrétních autorů vycházejících z lidové slovesnosti. Praktická část vychází z dotazníkového šetření, které podává informace o ustáleném vnímání vlastností, činností a stavů spojených s pohádkovými bytostmi, a to tak, jak jsou uloženy v mentalitě českých dětí na základě jejich znalostí českých pohádek.
|
|
Tanec čarodějnic: Analýza vybraných aspektů současného praktikování magie
Tesárek, Jan ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Fiala, Šimon (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá výzkumem magie v současné české společnosti. Přestože se magie v současné společnosti praktikuje napříč různými náboženskými proudy, výzkum ukázal, že je možné ji analyticky uchopit prostřednictvím její epistemologické dimenze. V tomto smyslu je magie souborem specifických způsobů poznávání, které produkují zvláštní vědění o světě. Epistemické procesy jsou pak následující: jasnovidnost, rituální vize, výklad orákula a tělesné počitky. Tyto procesy mají ale symbolický charakter, jsou strukturovány prostřednictvím symbolických významů, které vycházejí ze spirituálního podkladu, v němž daný adept magii praktikuje. Získané "magické" vědění je pak vyjednáváno jako reálné a racionální prostřednictvím různých narativních strategií: prostřednictvím legitimizace vědou, legitimizace účinkem a skrze psychologický redukcionismus. Toto vědění dále ovlivňuje sociální svět a sebepojetí v životech informátorů výzkumu. Magie se v nich stává posláním, které je přijato nebo odmítnuto. Vytváří ale kolem informátora specifickou síť vztahů s lidskými i mimo-lidskými aktéry, která formuje jeho sebepojetí.
|
| |