|
|
Stravovací návyky a pitný režim dárců krevní plazmy před plazmaferézou
Hostinová, Alena ; Tuka, Vladimír (vedoucí práce) ; Indra, Tomáš (oponent)
(teze): Východisko: Diplomová práce navazuje na práci bakalářskou, která byla zaměřena na stravovací návyky a pitný režim dárců krevní plazmy před plazmaferézou. Cíle: Cíle měl výzkum čtyři: 1) zjistit do jaké míry ovlivňuje poskytnutí edukačního materiálu informovanost u dárců krevní plazmy. 2) Zmapovat subjektivní zdravotní stav a životní styl dárců s ohledem na fyzickou aktivitu, zdravou, pravidelnou, pestrou stravu, kouření a spánek. 3) Prozkoumat znalost režimového opatření a rizikového chování před odběrem krevní plazmy. Posoudit stravovací návyky a pitný režim dárců před plazmaferézou a odhalit případné nedostatky. 4) zhodnotit znalost dané problematiky u respondentů, kterým byl poskytnut edukační materiál v porovnání s respondenty, kteří edukační materiál neobdrželi. Metody: Vypracován byl edukační materiál týkající se režimového opatření dárců krevní plazmy, na jehož podkladě byl zpracován standardizovaný anonymní dotazník. Při zachování etických zásad a se souhlasem etické komise byla zpracována souhrnná data 40 respondentů navštěvujících Oddělení hematologie a krevní transfuze Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha. Vzorek tvořily dvě skupiny náhodně vybraných respondentů. První skupina byla složena z 20 respondentů, kterým byl před vyplněním dotazníku poskytnut...
|
|
|
Vliv alkalické vody na anaerobní výkon ve sportu
Šmaň, Jakub ; Šteffl, Michal (vedoucí práce) ; Kinkorová, Ivana (oponent)
Název: Vliv alkalické vody na anaerobní výkon ve sportu Cíle: Cílem práce bylo zjistit, zda alkalická voda může ovlivnit anaerobní výkon jedince ve sportu. Metody: Jedná se o práci empiricko-teoretickou, při které jsou získávány data experimentálním způsobem. Skupinu tvořilo 11 probandů mužského pohlaví (19 až 23 let), kteří studují vojenský obor na UK FTVS v Praze. Všichni probandi absolvovali zdravotní prohlídku a podepsali informovaný souhlas. Probandi podstoupili bio-impedanční analýzu, odběr laktátu, odběr vzorku moči, zátěžový Step-test a test na zjištění reakce pomocí světelného a zvukového signálu. Výsledky: Průměrný výkon probandů Step-testu v první části měření za obě testování po užívání obyčejné vody je 715,8 W, oproti průměrnému výkonu probandů po užívání vody alkalické, který je vyšší a dosahuje hodnoty 872 W. První část měření reakční rychlosti na světelný signál za obě testování vyšla po užívání obyčejné vody pouze o 0,001 m·s-1 nižší než po užívání alkalické vody. V druhé části měření za obě testování vyšla průměrná reakce po užití obyčejné vody o 0,004 m·s-1 nižší než průměrná reakce po užívání vody alkalické. Klidová hladina laktátu před zátěží po užívání obyčejné vody byla průměrně 1,54 mmol·l-1 . Průměrná klidová hladina laktátu před zátěží po užívání alkalické vody je 1,90...
|
|
|
Stravovací návyky a pitný režim dárců krevní plazmy před plazmaferézou
Hostinová, Alena ; Tuka, Vladimír (vedoucí práce) ; Indra, Tomáš (oponent)
(teze): Východisko: Diplomová práce navazuje na práci bakalářskou, která byla zaměřena na stravovací návyky a pitný režim dárců krevní plazmy před plazmaferézou. Cíle: Cíle měl výzkum čtyři: 1) zjistit do jaké míry ovlivňuje poskytnutí edukačního materiálu informovanost u dárců krevní plazmy. 2) Zmapovat subjektivní zdravotní stav a životní styl dárců s ohledem na fyzickou aktivitu, zdravou, pravidelnou, pestrou stravu, kouření a spánek. 3) Prozkoumat znalost režimového opatření a rizikového chování před odběrem krevní plazmy. Posoudit stravovací návyky a pitný režim dárců před plazmaferézou a odhalit případné nedostatky. 4) zhodnotit znalost dané problematiky u respondentů, kterým byl poskytnut edukační materiál v porovnání s respondenty, kteří edukační materiál neobdrželi. Metody: Vypracován byl edukační materiál týkající se režimového opatření dárců krevní plazmy, na jehož podkladě byl zpracován standardizovaný anonymní dotazník. Při zachování etických zásad a se souhlasem etické komise byla zpracována souhrnná data 40 respondentů navštěvujících Oddělení hematologie a krevní transfuze Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha. Vzorek tvořily dvě skupiny náhodně vybraných respondentů. První skupina byla složena z 20 respondentů, kterým byl před vyplněním dotazníku poskytnut...
|
|
| |
|
|
Analýza pozitivních aspektů životního stylu u studentek Jihočeské univerzity
ŠVÁBOVÁ, Marie
V současnosti je velmi diskutovaným tématem životní styl, především zdravý životní styl. Proto se má diplomová práce zabývá právě touto tématikou, a to analýzou pozitivních aspektů životního stylu u studentek JU v Českých Budějovicích. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části se zabývám jednotlivými pozitivními aspekty životního stylu (pohybová aktivita, výživa, relaxace a regenerace). V empirické části bylo hlavním cílem porovnat výsledky výzkumu s výsledky jiných výzkumů, zabývající se podobným problémem. Pro kvantitativní výzkum jsem použila metodu dotazníku. Dotazník byl rozdán 500 respondentkám, návratnost byla 73,8%. Stanovila jsem si tři hypotézy: H1: Studentky, které mají kladný vztah k pohybovým aktivitám, absolvují alespoň 3x týdně pohybovou aktivitu. H2: Studentky, které znají zásady zdravé výživy, pravidelně denně snídají. H3: Studentky, které spí denně více než 8 hodin, jsou po probuzení dostatečně vyspalé. Na základě Pearsonova chí-kvadrátu jsem zjišťovala vztah mezi otázkami v hypotézách. Následně jsem tyto výsledky popsala a graficky znázornila pomocí grafů. Hlavní cíl empirické části byl splněn.
|
|
|
Stravovací návyky u dětí mladšího školního věku
CHRTOVÁ, Libuše
Tato bakalářská práce se zabývá stravovacími návyky u dětí mladšího školního věku. Byl zde stanoven jeden hlavní cíl a to zmapování stravovacích návyků u dětí mladšího školního věku, zahrnující základní doporučené principy zdravého životního stylu - pravidelná strava, dostatečný a správně naplněný pitný režim, dostatečná konzumace ovoce a zeleniny a vzhledem k tomu, že se jedná o děti mladšího školního věku, tak i dostatečné množství mléčných výrobků. Teoretická část je zaměřena na vysvětlení pojmů, poukázání na doporučená množství základních živin v jednotlivých stupních vývoje dítěte a výživovou pyramidu - složení jednotlivých pater a jejich naplnění. Je zde diskutována i otázka stravovacího režimu během dne, návštěvnost stánků rychlého občerstvení a kvalita i kvantita pitného režimu. V neposlední řadě jsou zde uvedeny i preventivní programy zaměřující se na zdravou výživu dětí, probíhající přímo v základních školách pod záštitou ministerstev zdravotnictví, zemědělství a školství, ale i soukromých subjektů. K vypracování praktické části byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu, metoda hloubkového rozhovoru, konkrétně polo-strukturovaný rozhovor. Polo-strukturovaný rozhovor byl proveden na základních školách v Českých Budějovicích a v Lišově. Výzkumný soubor tvořilo 6 respondentů, tři chlapci a tři dívky ve věku 7-11 let. Každému dítěti bylo postupně položeno 10 základních otázek a podle potřeby jsem následně položila doplňující otázky pro dokreslení získaných informací. Z výsledků tohoto výzkumu vyplývá, že děti mladšího školního věku mají pravidelný stravovací režim, s občasným vynecháním snídaně. Bohužel naplnění jednotlivých jídel dne již zcela zásady zdravého stravování nesplňuje. Polovina respondentů pravidelně neobědvá oba chody oběda, tedy polévku a hlavní chod, a také nevyužívají možnost vzít si k obědu ovoce či zeleninu. Z výzkumu je také patrné, že u většiny dětí není součástí svačiny ovoce či mléčné výrobky, ale spíše jen pečivo. Dále je z odpovědí respondentů patrné, že u poloviny dotazovaných je pitný režim v pořádku jak po stránce kvalitativní, tak kvantitativní. Druhá polovina bohužel nejen že nedosahuje denní doporučené množství tekutin, ale ani složení pitného režimu u těchto dětí není vhodné, protože pijí samé slazené nápoje. Pozitivem v otázce pitného režimu bylo zjištění, že ani jeden z dotazovaných respondentů neuvedl, že v průběhu dne konzumuje různé stimulující nápoje, jako je například káva či energetické drinky ani kolové nápoje. Doporučené množství pěti kusů ovoce a zeleniny za den dosáhlo pouze jedno dítě z dotazovaných. Konzumace ovoce byla sice dostačující - alespoň 2 kusy denně, ale zároveň převažovala u všech nad konzumací zeleniny, což by mělo být podle doporučení obráceně. Ani jeden z dotazovaných nesplňoval denní doporučené množství zeleniny. Z výsledků dotazů na spotřebu mléka a mléčných výrobků vyplývá, že většina respondentů má alespoň mléko jednou za den. Denní doporučované množství mléčných výrobků pro děti v tomto věku nikdo nesplnil, ale zůstává otázkou, zda se skutečně jedná o neoblibu mléčných výrobků, špatný návyk z domova, nebo se zde projevila moje nezkušenost s vedením rozhovorů s dětmi v tomto věku. Do výzkumu jsem zařadila dvě otázky, které nebyly součástí hlavních výzkumných otázek, ale i přesto je pokládám za důležité pro dokreslení stravovacích návyků jednotlivých dětí. První se týkala preference masa a z výsledků se ukázalo, že dotazovaní preferují maso kuřecí. Nikdo neuvedl, že je vegetarián a ani nikdo neuvedl, že by preferoval maso rybí. Druhá otázka mapovala návštěvnost dnes velmi oblíbených fast foodů. Výsledky ukázaly, že u jednotlivých respondentů není tento typ stravování příliš vyhledávaný. Při závěrečném zhodnocení a porovnání svých výsledků jsem ve většině zkoumaných skutečností dosáhla obdobných výsledků, jaké jsou prezentovány i v jiných studiích zabývajících se podobnou problematikou- tedy stravováním dětí mladšího školního věku.
|
host ::
RSS.