|
|
Materiálové toky a environmentální dopady malého elektroodpadu
Polák, Miloš ; Hák, Tomáš (vedoucí práce) ; Kočí, Vladimír (oponent) ; Vladík, Jaroslav (oponent)
Tato práce je jednou z prvních studií v ČR, kde jsou popsány a kvantifikovány materiálové toky odpadních elektrických a elektronických zařízení (OEEZ) resp. malých odpadních elektrických a elektronických zařízení (m-OEEZ) a vybraných látek na ně vázaných. Tyto materiálové toky byly následně posouzeny z hlediska dopadů na životní prostředí. Jelikož mobilní telefon po skončení životnosti je typickým zástupcem m-OEEZ, jsou v této práci popsány také materiálové toky mobilních telefonů. V roce 2010 vzniklo v ČR okolo 124 tisíc tun OEEZ pocházejících z domácností, přičemž v průměru se každý občan zbavil téměř 4 kusů OEEZ. Celková produkce se započítáním OEEZ spotřebitelského typu z firem a institucí byla v roce 2010 asi 141 tisíc tun. Z celkového množství vzniku OEEZ v roce 2010 tvoří m-OEEZ co do hmotnosti asi 15%, avšak co do počtu kusů přes 80%. Přesto potenciál recyklace například Au je u m-OEEZ mírně vyšší než u velkých OEEZ (63 kg/rok oproti 59 kg/rok). Co se týká odhadu množství produkce EoL mobilních telefonů, v letech 1990-2000 vzniklo v ČR asi 45 tisíc kusů, v letech 2000-2010 to již bylo 6,5 miliónů kusů, přičemž odhad pro roky 2010-2020 je 26,3 miliónů kusů. Pokud budeme brát odhad množství EoL mobilních telefonů pro ČR jako průměr v EU, pak v letech 2010-2020 vznikne okolo 1,3 miliard kusů...
|
|
|
Materiálové toky a environmentální dopady malého elektroodpadu
Polák, Miloš
Tato práce je jednou z prvních studií v ČR, kde jsou popsány a kvantifikovány materiálové toky odpadních elektrických a elektronických zařízení (OEEZ) resp. malých odpadních elektrických a elektronických zařízení (m-OEEZ) a vybraných látek na ně vázaných. Tyto materiálové toky byly následně posouzeny z hlediska dopadů na životní prostředí. Jelikož mobilní telefon po skončení životnosti je typickým zástupcem m-OEEZ, jsou v této práci popsány také materiálové toky mobilních telefonů. V roce 2010 vzniklo v ČR okolo 124 tisíc tun OEEZ pocházejících z domácností, přičemž v průměru se každý občan zbavil téměř 4 kusů OEEZ. Celková produkce se započítáním OEEZ spotřebitelského typu z firem a institucí byla v roce 2010 asi 141 tisíc tun. Z celkového množství vzniku OEEZ v roce 2010 tvoří m-OEEZ co do hmotnosti asi 15%, avšak co do počtu kusů přes 80%. Přesto potenciál recyklace například Au je u m-OEEZ mírně vyšší než u velkých OEEZ (63 kg/rok oproti 59 kg/rok). Co se týká odhadu množství produkce EoL mobilních telefonů, v letech 1990-2000 vzniklo v ČR asi 45 tisíc kusů, v letech 2000-2010 to již bylo 6,5 miliónů kusů, přičemž odhad pro roky 2010-2020 je 26,3 miliónů kusů. Pokud budeme brát odhad množství EoL mobilních telefonů pro ČR jako průměr v EU, pak v letech 2010-2020 vznikne okolo 1,3 miliard kusů...
|
|
|
Materiálové toky a environmentální dopady malého elektroodpadu
Polák, Miloš
Tato práce je jednou z prvních studií v ČR, kde jsou popsány a kvantifikovány materiálové toky odpadních elektrických a elektronických zařízení (OEEZ) resp. malých odpadních elektrických a elektronických zařízení (m-OEEZ) a vybraných látek na ně vázaných. Tyto materiálové toky byly následně posouzeny z hlediska dopadů na životní prostředí. Jelikož mobilní telefon po skončení životnosti je typickým zástupcem m-OEEZ, jsou v této práci popsány také materiálové toky mobilních telefonů. V roce 2010 vzniklo v ČR okolo 124 tisíc tun OEEZ pocházejících z domácností, přičemž v průměru se každý občan zbavil téměř 4 kusů OEEZ. Celková produkce se započítáním OEEZ spotřebitelského typu z firem a institucí byla v roce 2010 asi 141 tisíc tun. Z celkového množství vzniku OEEZ v roce 2010 tvoří m-OEEZ co do hmotnosti asi 15%, avšak co do počtu kusů přes 80%. Přesto potenciál recyklace například Au je u m-OEEZ mírně vyšší než u velkých OEEZ (63 kg/rok oproti 59 kg/rok). Co se týká odhadu množství produkce EoL mobilních telefonů, v letech 1990-2000 vzniklo v ČR asi 45 tisíc kusů, v letech 2000-2010 to již bylo 6,5 miliónů kusů, přičemž odhad pro roky 2010-2020 je 26,3 miliónů kusů. Pokud budeme brát odhad množství EoL mobilních telefonů pro ČR jako průměr v EU, pak v letech 2010-2020 vznikne okolo 1,3 miliard kusů...
|
|
|
Materiálové toky a environmentální dopady malého elektroodpadu
Polák, Miloš ; Hák, Tomáš (vedoucí práce) ; Kočí, Vladimír (oponent) ; Vladík, Jaroslav (oponent)
Tato práce je jednou z prvních studií v ČR, kde jsou popsány a kvantifikovány materiálové toky odpadních elektrických a elektronických zařízení (OEEZ) resp. malých odpadních elektrických a elektronických zařízení (m-OEEZ) a vybraných látek na ně vázaných. Tyto materiálové toky byly následně posouzeny z hlediska dopadů na životní prostředí. Jelikož mobilní telefon po skončení životnosti je typickým zástupcem m-OEEZ, jsou v této práci popsány také materiálové toky mobilních telefonů. V roce 2010 vzniklo v ČR okolo 124 tisíc tun OEEZ pocházejících z domácností, přičemž v průměru se každý občan zbavil téměř 4 kusů OEEZ. Celková produkce se započítáním OEEZ spotřebitelského typu z firem a institucí byla v roce 2010 asi 141 tisíc tun. Z celkového množství vzniku OEEZ v roce 2010 tvoří m-OEEZ co do hmotnosti asi 15%, avšak co do počtu kusů přes 80%. Přesto potenciál recyklace například Au je u m-OEEZ mírně vyšší než u velkých OEEZ (63 kg/rok oproti 59 kg/rok). Co se týká odhadu množství produkce EoL mobilních telefonů, v letech 1990-2000 vzniklo v ČR asi 45 tisíc kusů, v letech 2000-2010 to již bylo 6,5 miliónů kusů, přičemž odhad pro roky 2010-2020 je 26,3 miliónů kusů. Pokud budeme brát odhad množství EoL mobilních telefonů pro ČR jako průměr v EU, pak v letech 2010-2020 vznikne okolo 1,3 miliard kusů...
|
|
|
Studie obsahu nebezpečných odpadů v komunálním odpadu ČR
Machová, Daniela ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Černík, Bohumil (oponent)
Hodnocení produkce a nakládání s nebezpečnými odpady značně ztěžuje nejednotné názvosloví a rozdílná legislativní úprava v různých zemích. Díky tomu je velmi obtížné srovnávat data nejen mezi jednotlivými zeměmi, ale i v rámci jedné země. Stejná data generovaná podle různých směrnic se mohou lišit i o několik desítek procent. Práce se zabývá hodnocením produkce nebezpečných odpadů skupiny 20 Katalogu odpadů. Celková produkce nebezpečných odpadů od obcí a od občanů je hodnocena za časové období 2008 - 2011 a produkce na území hlavního města Prahy za období 2006 - 2012. Vzhledem k velkému počtu položek v Katalogu odpadů není možné zpracovat každý druh nebezpečného odpadu samostatně, proto byly podobné položky seskupeny do celkem sedmi skupin, které byly dále statisticky zpracovány. Dominantní složkou jsou v obou případech barvy a v celkové produkci také elektroodpad, zářivky a baterie. Významnou součástí práce je porovnání skladby domovního odpadu pocházejícího ze tří různých typů zástaveb - sídlištní, smíšené a venkovské. V rozporu s mými původními předpoklady se nejvíce nebezpečného odpadu nacházelo v odpadu ze sídlištní zástavby.
|
|
|
ZAJIŠTĚNÍ ZPĚTNÉHO ODBĚRU ELEKTROZAŘÍZENÍ V ČESKÉ REPUBLICE
Jáklová, Zuzana ; Ševčík, Miroslav (vedoucí práce) ; Zeman, Karel (oponent)
Cílem diplomové práce je analyzovat a zhodnotit efektivnost fungování systému zpětného odběru elektrozařízení v podmínkách České republiky. V prvé řadě je poskytnut obecný náhled na odpadové hospodářství, který je následně doprovázen detailnějším výkladem Zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech z pohledu řešené problematiky. Na základě novely zmíněného zákona z roku 2005 jsou výrobci a dovozci elektrozařízení povinni zajišťovat zpětný odběr, oddělený sběr, zpracování, využití a odstranění použitých výrobků uvedených na trh v ČR. Převážná část výrobců a dovozců se začala sdružovat do kolektivních systémů za účelem společného plnění svých zákonných povinností. Další část práce se zaměřuje na zkoumání šesti českých kolektivních systémů. Hlubší pozornost je věnována působení kolektivního systému ELEKTROWIN a.s., kdy výsledky jeho činnosti jsou hodnoceny metodou srovnání se sdružením výrobců elektrospotřebičů pro recyklaci ENVIDOM, taktéž kolektivním systémem avšak působícím na Slovensku. V závěru diplomové práce je hodnocena úspěšnost České republiky při plnění cíle sběru použitých elektrozařízení stanoveného Evropskou unií. Byla provedena komparace dosažených výsledků s výsledky ostatních evropských států.
|
host ::
RSS.