|
|
Koncept násilí v románu Radky Denemarkové Kobold. Přebytky něhy. Přebytky lidí.
Fridrichová, Jana ; Jiroutová Kynčlová, Tereza (vedoucí práce) ; Baslarová, Iva (oponent)
Diplomová práce s názvem Koncept násilí v románu Radky Denemarkové Kobold. Přebytky něhy. Přebytky lidí. se zabývá zkoumáním reprezentace násilí ve vybraném literárním textu české autorky z hlediska genderové analýzy. Nedílnou součástí diplomové práce je literární styl "ženského psaní", v němž je dvojromán Kobold. Přebytky něhy. Přebytky lidí. napsán. Analýza je provedena v kontextu feministických literárních teorií. Práce tudíž vychází primárně z metody tzv. vzdorného čtení, jež je neoddělitelně spojena se jménem Judith Fetterley, a umožňuje nám na text nahlédnout kriticky bez automatického přejímání autorského konceptu. Dalšími nedílnými pilíři této diplomové práce budou díla literárních teoretiků/ček Pam Morris, Elaine Showalter, Jana Matonohy či Hélène Cixous. Klíčová slova: gender, vzdorné čtení, "ženské psaní", násilí
|
|
|
Analýza genderových vztahů a konceptu romantické lásky v románu Milana Kundery Nesnesitelná lehkost bytí
Kubová, Alena ; Jiroutová Kynčlová, Tereza (vedoucí práce) ; Matonoha, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá genderovými vztahy, konstrukcí romantické lásky a problematikou nevěry v románu Milana Kundery Nesnesitelná lehkost bytí. Dané koncepty jsou zkoumány prostřednictvím nástrojů feministické literární teorie, jež pracuje s genderem jako analytickým nástrojem a hlavními metodologickými východisky jsou tzv. vzdorné čtení a recepční teorie. První část analýzy je zaměřena na způsoby utváření femininity a maskulinity hlavních postav románu v kontextu patriarchálního uspořádání společnosti za socialismu, druhá část se zabývá různými podobami lásky, které se v rámci vztahů mezi hlavními postavami románu objevují, rozebírá roli sexuality v jejich partnerském soužití a zkoumá příčiny a motivaci nevěry s ohledem na genderovou identitu těchto postav. S využitím genderové analýzy nabízí diplomová práce nový rozbor Kunderova díla, který reflektuje reprodukci genderových stereotypů a vymezuje se tak vůči stávajícím interpretacím.
|
|
|
Genderová literární analýza románu Nouzový východ od Richarda Yatese
Gondeková, Miroslava ; Jiroutová Kynčlová, Tereza (vedoucí práce) ; Nováková, Soňa (oponent)
Anotace: V diplomové práci s titulem Genderová literární analýza románu Nouzový východ od Richarda Yatese použiji kvalitativní interpretační analýzu s prvky diskurzivní analýzy, a to k interpretaci děje a postav knihy z genderového hlediska. Interpretace budou vycházet z metody "vzdorného čtení", kterou představila Judith Fetterley. Při analýze použiji i koncepty literární analýzy Pam Morris či Elaine Showalter. Pomocí genderu jako metodologické kategorie se budu snažit o rozkrytí či nalezení nových možných významů a interpretací děje a postav s ohledem na jejich genderovou identitu. V práci se zaměřím na koncepty mateřství a emancipace, které knihou prostupují.
|
|
|
Koncepty mateřství a otcovství ve vybraných románech Petry Soukupové
Lubinová, Kateřina ; Jiroutová Kynčlová, Tereza (vedoucí práce) ; Baslarová, Iva (oponent)
Diplomová práce Koncepty mateřství a otcovství ve vybraných románech Petry Soukupové bude prostřednictvím nástrojů feministické literární teorie analyzovat tři současné romány české spisovatelky - Pod sněhem (2015), K moři (2007) a Zmizet (2009). Základní analytickou kategorií bude gender, avšak stejně klíčovými budou koncepty mateřství a otcovství, které protkávají všechny tři romány. Nedílnou součástí práce bude metoda tzv. vzdorného čtení, jež vychází z teorie Judith Fetterley. Vzdorné čtení je alternativou k nereflektovanému či nepoučenému čtení, při kterém zcela nekriticky přijímáme autorskou koncepci textu. Jádrem vzdorného čtení je tedy kritické zkoumání literárních děl a utváření nových k androcentrismu kritických významů. Důležitými stavebními kameny práce budou díla od literární teoretičky Pam Morris a od literárního teoretika Jonathana Cullera. Klíčová slova: gender, mateřství, otcovství, vzdorné čtení
|
|
|
Obrazy ženství a mužství v ještědských románech Karolíny Světlé
Holá, Petra ; Knotková - Čapková, Blanka (vedoucí práce) ; Baslarová, Iva (oponent)
Předmětem této diplomové práce (Obrazy ženství a mužství v ještědských románech Karolíny Světlé) je genderová analýza vybraných próz Karolíny Světlé, konkrétně zaměřená na díla Vesnický román, Kříž u potoka, Frantina, Kantůrčice a Nemodlenec. Teoretická část představuje základní principy, přístupy a metody feministické literární teorie, včetně konceptů zaměřených na analýzy moci a nadvlády, z nichž ve své práci využívám především dílo Pierre Bourdieua. Součástí teoretické části je také zasazení díla autorky do literárněhistorického kontextu a představení výchozích textů. Jádrem práce je genderová analýza založená na mé interpretaci textů a metodě vzdorného čtení, která se zaměřuje na konkrétní genderové aspekty v celém uvedeném souboru děl - předmětem mého zájmu je konstruování maskulinity a femininity (zahrnující genderové atributy a role nebo mýty a archetypy), narace příběhu z genderového hlediska, podoby mateřství a otcovství, problematika moci, násilí a sexuality. Pozornost je věnována i motivům oběti či romantické lásky. Velmi inspirativní pro tuto část byly nejen práce zahraničních autorů (Bourdieau, Beauvoir, Pratt), ale i mnohé české studie či knihy uplatňující přístupy feministické literární teorie (Filipowicz, Kalivodová, Heczková). Závěr shrnuje výsledky analýzy a snaží se je zařadit do...
|
|
|
Literární analýza děl M. Viewegha: Román pro ženy a Román pro muže z genderové perspektivy
Lavičková, Tereza ; Knotková - Čapková, Blanka (vedoucí práce) ; Kalnická, Zdeňka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá feministickou literární analýzou děl spisovatele Michala Viewegha, konkrétně pak dvěma jeho prozaickými romány Román pro ženy a Román pro muže, které za použití metody tzv. vzdorného čtení podrobuji kritické genderové analýze a následné závěrečné komparaci. Práce se skládá ze dvou částí, a to z části teoreticko - metodologické, kde jsou nastíněna teoretická východiska pro následující druhou, analytickou část. Stěžejními koncepty jsou v první časti nejprve rešerše literárních kritiků a kritiček na Michala Viewegha, teorie Judith Fetterley, Elaine Showalter a Janice A. Radway. Dále pak teoretická východiska problematiky genderu, a to jakým způsobem jsou konstruovány genderové stereotypy. V této časti je čerpáno zejména z teoretiček Blanky Knotkové - Čapkové, Annis Pratt, Claire M. Renzetti s Daniel J. Curran a zakladatele analytické psychologie Carla Gustava Junga. Při popisování femininity a maskulinity jsou stěžejní linií teorie Naomi Wolf, Simone de Beauvoir a Pierra Bourdieho, Michaela Kimmela či Roberta Blyho. Analytická část slouží ke kritickému rozkrývání genderových stereotypů a mocenského diskursu Románu pro ženy a Románu pro muže. V závěru práce je provedena finální kritická komparace obou románů. Klíčová slova: vzdorné čtení, literární kánon, genderové...
|
|
|
Genderová analýza knihy Němci od Jakuby Katalpy se zaměřením na koncepty mateřství a rodičovství
Mazancová, Hana ; Jiroutová Kynčlová, Tereza (vedoucí práce) ; Kalivodová, Eva (oponent)
Diplomová práce s názvem Genderová analýza knihy Němci od Jakuby Katalpy se zaměřením na koncepty mateřství a rodičovství je genderovou literární analýzou v názvu práce již zmiňované knihy se zaměřením na koncepty mateřství a otcovství, respektive rodičovství, a způsob, jakým jsou pojímány (jako esencialistické, tedy biologicky dané versus konstruktivistické, tedy sociálně konstuované paradigma). Po metodologické stránce práce využívá zejména kvalitativní obsahovou analýzu s prvky diskursivní analýzy a přístupy feministických literárních teorií s ohledem na sledované koncepty. Pomocí kategorie gender se snaží nahlédnout možné interpretace textu při snaze rozkrýt další významy a alternativní způsoby výkladu děje knihy a taktéž se snaží uchopit jednotlivé hlavní hrdiny a hrdinky. Metodologicko-teoretická část práce na základě odborné literatury vymezuje základní pojmy (gender, patriarchát, literární kánon, feminismus, feministická literární teorie), a to za pomoci několika autorů a autorek (Terry Eagleton, Pam Morris, Elaine Showalter). Další část diplomové práce věnuje pozornost sledovaným konceptům mateřství (Zuzana Kiczková, Sara Ruddick, Elisabeth Badinter, Hana Hašková) a otcovství (R. W. Connell, Ann Oakley, Elisabeth Badinter). V rámci metodologie používá diplomová práce metodu takzvaného...
|
|
|
Gender v povinné literatuře - Staré řecké báje a pověsti: genderová analýza díla
Zochová, Iveta ; Jiroutová Kynčlová, Tereza (vedoucí práce) ; Knotková - Čapková, Blanka (oponent)
Diplomová práce Gender v povinné literatuře - Staré řecké báje a pověsti: genderová analýza díla se zaměřuje na literární reprezentaci genderové problematiky v daném díle převyprávěném Eduardem Petiškou. Vlastní analýza spočívá v rozboru vybraných genderových konceptů, které jsou představeny komparativně na konkrétních příbězích. Hlavní důraz bude kladen na otázku, zda jsou tyto jevy zatíženy skrze patriarchální uspořádání společnosti, či nikoliv. Přes různorodost Petiškova textu, daného nutně variacemi původních dlouho vznikajících příběhů, lze nacházet určité modely a vzorce, které je možno teoreticky vymezit a vystavit srovnání s již existujícími genderovými teoriemi, ať již v případě vnímání literatury jako takové, tak zejména feministické literární kritiky konkrétně. V práci uplatňuji metodu takzvaného vzdorného čtení, které vychází z teorie Judith Fetterley. Hlavním úkolem takového čtení je dekonstruovat stávající text a jeho význam, jehož základem je hodnotový systém založený na mužské dominanci a zároveň jeho rekonstruování předkládající nový úhel pohledu. Dále s literárními postavami pracuji s ohledem na archetypální model analýzy. Z literárně-teoretického úhlu budu používat metodu takzvaného close reading, tedy pečlivého čtení. V práci je zohledněna otázka mocenských vztahů v rámci...
|
|
|
Genderová analýza vybraných románů Miloše Urbana
Husáková, Martina ; Knotková - Čapková, Blanka (vedoucí práce) ; Matonoha, Jan (oponent)
Diplomová práce Genderová analýza vybraných románů Miloše Urbana zkoumá dva konkrétní literární texty, romány Sedmikostelí a Lord Mord, které analyzuje z hlediska genderu. Na základě kombinace metod feministického "vzdorného čtení" a diskurzivní analýzy rozkrývá způsoby, jimiž jsou v textech konstruovány postavy žen, a zasazuje je do sociálního a kulturního kontextu. Teoreticky vychází z konceptu Judith Fetterley, který vznikl v rámci druhé vlny feminismu, a propojuje jej s novějšími poststrukturalistickými a dekonstruktivistickými teoriemi. Literatura je zde vnímána jako prostor, v němž působí a střetávají se různé diskurzy a ve kterém dochází k (de)konstrukci významů, kategorií a vztahů, včetně genderových. Podstatou předkládané práce je tematizace a analýza různých kategorií a podob ženství, jež jsou v Urbanových textech (re)produkovány. Snaží se ukázat možnost číst literární text "proti srsti" a nepodléhat jeho interpelacím. Tím zdůrazňuje osobnost čtoucího jedince a jeho schopnost dotvářet/přetvářet text v rámci každého dalšího čtenářského procesu, a produkovat tak nové významy a kategorie. Klíčová slova: feminismus, genderová analýza, Lord Mord, Sedmikostelí, Urban Miloš, vzdorné čtení, ženské postavy
|
|
|
Helimadoe a Petrolejové lampy: genderová analýza děl Jaroslava Havlíčka
Teclová, Petra ; Jiroutová Kynčlová, Tereza (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Diplomová práce Helimadoe a Petrolejové lampy: genderová analýza děl Jaroslava Havlíčka se zabývá zkoumáním vybraných literárních textů a vytváří genderově zaostřené interpretace. Analýza obou Havlíčkových děl je provedena v kontextu feministických literárních teorií a hlavními metodologickými a teoretickými východisky práce jsou "resisting reading" dle Judith Fetterly a Cullerovo "reading as a woman". Jelikož práce je kvalitativní sociologickou analýzou, využívá i postupů diskurzivní analýzy. Text se soustředí na problematiku mocenských vztahů a jejich genderovou dimenzi, na konstruování genderu a genderové identity jednotlivých ženských a mužských postav, na otázku jejich sexuality, na jejich aktivity či na popis a interpretaci prostoru, ve kterém se pohybují. Pozornost je věnována především (ale nikoliv výhradně) hlavním ženským hrdinkám a jejich revoltě proti patriarchálnímu uspořádání společnosti. V souvislosti s tímto problémem pak práce nutně tematizuje i otázku genderového společenského řádu a ukazuje, jaký vliv má tento řád spolu s dalšími faktory na životy jednotlivých postav. Klíčová slova: feministická kritika, vzdorné čtení, Jaroslav Havlíček, Helimadoe, Petrolejové lampy, genderový řád, ženské hrdinky
|
host ::
RSS.