Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Historie ošetřovatelské profese ve Strážnici a v Uherském Hradišti
Pokorná, Štěpánka ; Kutnohorská, Jana (vedoucí práce) ; Vaňková, Dana (oponent)
Autor: Štěpánka Pokorná Instituce: Ústav nelékařských studií Název práce: Historie ošetřovatelské profese ve Strážnici a v Uherském Hradišti Vedoucí práce: doc. PhDr. Jana Kutnohorská, CSc. Počet stran: 112 Počet příloh: 19 Rok obhajoby: 2023 Klíčová slova: Historie ošetřovatelství, křesťanské řády, vzdělání sester, ošetřovatelství za války, Uherské Hradiště, Strážnice, Milosrdné sestry sv. Vincence de Paul Tato bakalářská práce pojednává o historii ošetřovateství, vývoji Střední zdravotnické školy v Uherském Hradišti a o vývoji ošetřovatelství ve Strážnici. Mapuje jejich postupný vývoj a vlivy, které na ně působily. Práce je rozdělena na dvě části, v první teoretické části se práce zaměřuje na popis historických souvislostí vývoje ošetřovatelské profese. Ve druhé, praktické části, se práce věnuje kvalitativnímu výzkumu, který byl proveden narativními rozhovory s celkem šesti respondentkami z řad absolventek Střední zdravotnické školy v Uherském Hradišti a z řad zdravotních sester, které pracovaly ve Strážnici.
Vybrané problémy českého zdravotnictví z pohledu sester
VŠETEČKOVÁ, Lucie
Cílem bakalářské práce, která je tvořena teoretickou a empirickou částí, bylo zmapovat vybrané problémy českého zdravotnictví z pohledu sester. V teoretické části se zabýváme ošetřovatelství, komunikací, způsoby chování, bezpečným pracovním prostředím pro Všeobecné sestry, syndromem vyhořením, týmovou spoluprací, image sester a vzděláním sester. V empirické části bakalářské práce byla zvolena metoda kvantitativního výzkumu. Sběr dat probíhal pomocí dotazníků, jak v papírové, tak v online verzi. Dotazník obsahoval 35 otázek, které byly otevřené, polootevřené a uzavřené. Tento dotazník byl zcela anonymní a byl určen pro sestry pracující ve zdravotnickém zařízení. Výzkum tvoří 593 respondentů. Po zpracování výzkumného šetření jsme stanovili tři základní hypotézy. Na základě stanovených dat byly hypotézy vyhodnoceny takto: H1: Existuje statisticky významný vztah mezi vybranými problémy českého zdravotnictví a délkou praxe sester. H1: nebyla potvrzena. H2: Existuje statisticky významný vztah mezi vybranými problémy českého zdravotnictví a vzděláním sester. H2: nebyla potvrzena. H3: Existuje statisticky významný vztah mezi vybranými problémy českého zdravotnictví a typem oddělení, na kterém sestry pracují. H3: nebyla potvrzena. Výsledky výzkumného šetření konstatují, že se dané problémy, které uvedly sestry se neliší, v závislosti na délce praxe, vzdělání a ani typu oddělení, na kterém sestry pracují. Přínosem práce je zveřejnění výsledků a názor sester na vybrané problémy českého zdravotnictví. Tato bakalářská práce by mohla být využita jako studijní materiál pro sestry v praxi, ale i studenty při získávání vzdělání.
Vzdělání sestry jako jeden z aspektů kvality poskytované péče
HOLEČKOVÁ, Kristýna
Teoretická bakalářská práce Vzdělání sestry jako jeden z aspektů kvality poskytované péče je založena na informačním charakteru. Cílem je zmapovat vzdělání sestry jako jednoho z aspektů kvality poskytované péče. Práce by měla hodnotit současnou situaci vzdělání sester v České republice. Je zaměřena především na vzdělávání v souvislosti se změnou kvality ošetřovatelské péče. Řeší potřebu vzdělání a vzdělávání pro poskytování hodnotné péče. Práce se skládá z historických poznatků, poznatků z praxe, názorů odborníků i veřejnosti. Vychází ze změny zákona č. 96/2004 Sb. a podrobněji se zaměřuje na zákon č. 201/2017 Sb. Pro zpracování práce bylo zapotřebí prostudovat mnoha místních i zahraničních zdrojů, přičemž největší část tvoří články z odborných periodik. Dále se vycházelo z tištěných publikací a internetových zdrojů. Bylo využito metod analýzy a syntézy, a následně porovnání a hodnocení. Vytvořil se ucelený informační materiál hodnotící a mapující současný stav vzdělání sester v interakci s kvalitou poskytované péče. MZ ČR umožnilo změnou zákona nižší vzdělání všeobecných sester, navýšilo kompetence středoškolsky vzdělaným sestrám a zrušilo kreditový systém celoživotního vzdělávání. Pro udržení zdravotníků je zapotřebí vytvořit vyhovující pracovní podmínky a odpovídající platové ohodnocení. Vzdělání a vzdělávání je potřebné pro udržení a rozvoj kvality poskytované péče. V práci by se měl čtenář seznámit s názory na vzdělání sester a pochopení potřeby vzdělání a vzdělávání pro zvyšování kvality poskytované ošetřovatelské péče. Na základě zpracovaných historických mezníků a názorů odborníků je možné vyvodit, že vzdělání sestry je aspektem kvality poskytované péče a dosahováním různého stupně vzdělanosti se kvalita mění.
-Srovnání absolventů VZŠ a VŠ z hlediska pracovní výkonosti a spokojenosti v IP
Procházková, Lenka ; Prošková, Eva (vedoucí práce) ; Pírková, Vendula (oponent)
Diplomová práce se zabývá srovnáním absolventů VZŠ a VŠ, konkrétně porovnává pracovní výkonnost a spokojenost v intenzivní péči. V teoretické části jsou vymezeny pojmy související se vzděláváním všeobecné sestry. Je popsán proces získávání odborné způsobilosti, včetně charakteristiky požadavků na vzdělávací a studijní programy. Rozpracovány jsou i kompetence sestry, adaptační proces či faktory ovlivňující spokojenost. Hlavním cílem je zjistit, zda jsou sestry - absolventky VZŠ a sestry - absolventky VŠ spokojeny srovnatelně s pracovní náplní a s pracovními podmínkami na pracovištích intenzivní péče, nebo jsou mezi těmito skupinami rozdíly. Osm výzkumných otázek si dále kladou za cíl popsat odlišnosti absolventů v teoretických a praktických dovednostech, flexibilitě, pracovní výkonnosti a hodnocení nadřízených pracovníků. Výsledkem je, že krátce po nástupu do zaměstnání jsou spokojenější absolventky VŠ, s narůstající praxí jejich spokojenost klesá a naopak se zvyšuje spokojenost absolventek VZŠ. Ve spokojenosti s pracovními podmínkami není u dvou zkoumaných skupin zjištěn rozdíl. Doporučení se zaměřuje především na upravení definice a realizace odborné praxe studentů a adaptační proces absolventů. Klíčová slova:intenzívní péče, výkonnost, spokojenost, vzdělání sester, komparace, vyšší a vysoký školy
Problematika život ohrožujících stavů v akutní medicíně
KELBLOVÁ, Kateřina
Problematika život ohrožujících stavů v akutní medicíně Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jak sestry na pracovišti intenzivní medicíny v průběhu výkonu svého povolání zvládají a prožívají nejčastější krizové situace. Teoretická část obecně charakterizuje akutní péči, její členění na tři stupně, personální vybavenost lůžek, vzdělání a kompetence sester, které v tomto oboru pracují. Také podrobněji popisuje možné akutní, život ohrožující stavy, které mohou vyústit až v náhlou zástavu oběhu. Popsány jsou zde i specifika kardiopulmonální resuscitace ve zdravotnickém zařízení a stres, který k tomuto oboru patří. Pro dosažení výše zmíněného cíle byly stanoveny celkem 4 dílčí cíle: Zjistit míru připravenosti sester na těchto odděleních pracovat. Zjistit, zda ovlivní specializační studium připravenost na krizové situace. Zjistit, zda se mění postoj sester ke krizovým situacím po uplynutí určité doby praxe. Zjistit prožívání a zvládání krizových situací u sester v tomto oboru. Praktickou částí této práce je zrealizovaný kvalitativní výzkum formou polostandardizovaných rozhovorů s osmi sestrami a následná obsahová analýza, která byla zpracována pomocí techniky otevřeného kódovaní. Stanoveno bylo 23 kategorií a u některých byly stanoveny ještě podkategorie. Pro lepší přehlednost u kategorií 2,3,7,9,10 a 19 byla data vložena do kategorizačních tabulek. Prokázalo se, že polovina sester, které uvedly SZŠ jako jediné absolvované studium ho hodnotí jako nedostačující v přípravě; pouze jedna ze sester, která již absolvovala specializační vzdělání, se cítila připravená na jednotce intenzivní péče pracovat. Částečnou připravenost uvedla sestra s absolvovaným studiem na vyšší odborné škole. Míru připravenosti lze hodnotit i dle pocitů popisovaných sestrami v době těsně po nástupu na oddělení intenzivní péče. Pouze jedna uvedla, že se cítila dobře, ostatní popisovaly strach a stres. Z toho plyne, že sestry nejsou těsně po nástupu na oddělení intenzivní péče dostatečně teoreticky připraveny a zažívají jisté potíže, např. stres. To vede k hypotéze č.1: Po nástupu na oddělení intenzivní péče nejsou sestry dostatečně teoreticky připraveny. Ukázalo se, že specializační studium absolvovalo celkem 6 sester, jedna ho dokončila již před nástupem na JIP a u jedné studium právě probíhá. Všechny sestry toto studium vidí jako prospěšné a uvádí, že se nyní cítí připravené; pouze sestra, která nemá absolvované žádné studium v oboru intenzivní péče se necítí být na krizové situace v současné době připravena. Z výzkumné otázky vzešla hypotéza č.2: Specializační studium má pozitivní vliv na zvládání krizových situací sestrami. K dosažení třetího cíle se porovnalo zvládání krizových situací na začátku praxe a v současné době. Totožné odpovědi v obou kategoriích měly tři sestry. Dvě neuvedly žádné stavy jako krizové a pro jednu je boj o pacientův život stále zatěžující situací. Dvě sestry vyměnily resuscitaci za žádné krizové situace, konflikty na pracovišti uvedla jedna a zbylé dvě popsaly jen nevýznamné změny. Při přímém dotazování však sestry, kromě jedné, uváděly, že délka praxe má pozitivní vliv na zvládání krizových situací. Délka praxe a určitá ritualizace výkonů zvyšuje u sester pocit klidu a jistoty, ne vždy ovšem kvalitu poskytované péče. Cíl čtyři zjišťovala výzkumná otázka: Jaké pocity mají sestry při řešení krizových situací? Nejčastěji rozvahu a klid, pak racionální myšlení, rychlost v rozhodování a určitou formu stresu. Při dotazu na možné důvody k odchodu z oddělení, sestry často zmiňovaly problémy v managamentu, kolektivu a mezilidských vztazích; úplně spokojeny jsou v zaměstnání pouze dvě. Z odpovědí vyplynulo, že sebekontrola hraje v krizových situacích velkou roli. Výsledky této bakalářské práce by mohly být inspirací pro manažery v ošetřovatelství.
Status sestry dnes a v budoucnosti
KOZÁKOVÁ, Martina
Status sestry je velice aktuálním tématem. Jedná se o profesi, která prošla v několika předchozích letech mnoha změnami, od vzdělávání až po získávání nových kompetencí. Sestry nejsou pouze pečovatelky a pomocnice, ale samostatně myslící bytosti s odpovídajícím vzděláním a kompetencemi danými legislativně. Teoretická část se zabývá statutem sestry ze sociologického hlediska, jeho vývojem z historického pohledu, dále také změnami probíhajícími v současnosti a zasahujícími do budoucnosti a na novinky, které můžeme v profesi očekávat. Praktická část obsahuje výsledky zjištěné kvantitativním výzkumem zabývajícím se vnímáním statutu sestry pacienty, sestrami a lékaři. Cílem výzkumu bylo prozkoumat spokojenost sester v ČR se současným statutem a odhalit jejich vize do budoucnosti; dále zjistit názory pacientů na současný status sester ve společnosti; a ověřit názory lékařů na status sestry v současnosti a ověřit jejich vize o sestrách pro budoucnost. Hypotéza H1 zněla: Sestry nejsou spokojeny se svým statutem v současnosti a byla potvrzena. Hypotéza H2 byla: Vize sestry o jejich budoucím statutu ve společnosti jsou pozitivní a byla potvrzena. Hypotéza H3 zněla: Pacienti negativně hodnotí status sestry v ČR, nebyla potvrzena. Hypotéza H4: Lékaři status sestry v současnosti nesledují byla potvrzena. H5: Lékaři o sledování statutu sestry v budoucnosti nejeví zájem a byla potvrzena.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.