|
|
Českobratrská církev evangelická v demokratické revoluci 1989
Dvořáčková, Magdalena ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Cílem bakalářské práce je analyzovat Českobratrskou církev evangelickou v období demokratické revoluce 1989. Hlavní otázky, které si autorka klade, jsou, co pro ČCE znamenala demokratická revoluce 1989 a jak na ní reagovala, jakým vývojem ČCE procházela v prvním roce liberálně demokratického systému a jak se v tomto období vyrovnávala s komunistickou minulostí. Vypracování bakalářské práce je založené na historické analýze. Tato metoda obnáší kritické zhodnocení archivních pramenů, dobových článků v evangelických periodikách a sekundární literatury. Publikace, které slouží ke kontextualizaci řešeného tématu, se zabývají demokratickou revolucí 1989, mapují dějiny ČCE v letech 1948-1989 a hodnotí zkoumanou dobu členy ČCE. Demokratická revoluce přinesla ČCE nejen svobodu, ale i příležitost k bilanci nedávné minulosti. Rozdělení církve, které má kořeny hluboko v době nedemokratického režimu, se po roce 1989 v jistém smyslu prohloubilo rozdílným přístupem uvnitř ČCE právě k této problematice. Specifickou roli v diskusích církve sehrál tehdejší synodní senior a místopředseda vlády národního porozumění Josef Hromádka. Přes nejistotu a nejednotnost evangelíků ČCE provedla v prvním roce po demokratické revoluci několik kroků přispívajících k vyrovnávání se s komunistickou minulostí, a to výrazněji než...
|
|
|
Česká nekomunistická levice po roce 1989 a myšlení alternativ
Andělová, Kristina ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent)
Zhroucení komunistických režimů přišlo v době všeobecného ústupu levicové politiky, jak na Západě, ta i na Východě. Ve východním bloku byla část politického jazyka levice diskvalifikována vztahem k předchozímu komunistickému režimu, na jehož odmítnutí budovaly nové postkomunistické demokracie svoji identitu. Jakkoli byla nicméně postkomunistická situace pro levicové myšlení obecně vzato nevýhodná, představovala zároveň osvobození od režimu, který v řadě ohledů levicovou kritiku potlačoval. Společenské změny roku 1989, provázené masovými hnutími, pak umožnily levici, aby jim rozuměla vlastním pojmovým aparátem a propojovala je se svými vlastními očekáváními. Defenzívní postavení levice a "liberální konsenzus" devadesátých let vedly k tomu, že se alternativní levicové myšlení profilovalo převážně jako levicová kritika liberální demokracie. I přes své poměrně marginální postavení se pokoušeli autoři navrhovat alternativní ekonomické a sociální modely vůči nastupujícímu kapitalismu, odmítali vzrůstající pro-kapitalistické společenské hodnoty (konzumerismus, privatizace apod.) a snažili se promýšlet změny v soukromém vlastnictví, redistribuci jmění a společných hodnot. Klíčová slova: levice, liberální konsenzus, 1989, demokratický socialismus, postkomunismus
|
host ::
RSS.