|
|
Policy design výživného perspektivou zkušeností studentů z neúplných rodin
Mixová, Alžběta ; Hejzlarová, Eva (vedoucí práce) ; Vlčková, Kamila (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na popis policy designu výživného ve vztahu k dospělým studentům z neúplných rodin. Práce si klade za cíl popsat různé pohledy/přístupy na policy design, následně popsat policy designu výživného v českém prostředí a dále pak identifikovat dílčí problémy, které sebou policy design výživného pro mladé dospělé přináší. Na problematiku je nahlíženo nejen optikou veřejněpolitické teorie policy designu, ale i konceptem perspektivy životního cyklu a vynořující se dospělosti. Pro naplnění výzkumných cílů byla zvolena kombinace desk research a kvalitativního sběru dat, kdy byly provedeny polostrukturované rozhovory se zástupci z řad mladých studentů z neúplných rodin, kteří se během svého života setkali s problémem neplacení výživného. Práce předkládá řadu problémů, se kterými se mladí studenti z neúplných rodin potýkají a poukazuje na nedostatky současného policy designu ve vztahu k jejich cílové skupině. Zaměřuje se na jednotlivé dopady (ne)placení výživného, které ovlivňují jak finanční situaci jedinců a rodin, tak samotné rodinné vztahy. Mimo jiné se zaměřuje na postoje a strategie, které mladí dospělí studenti, v souvislosti s řešením situace neplacení výživného, zastávají.
|
|
|
Trestný čin zanedbání povinné výživy podle §196 trestního zákoníku
Cinková, Barbora ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Předkládaná rigorózní práce se věnuje jednomu z nejčastěji páchaných trestných činů v České republice, a to trestnému činu zanedbání povinné výživy podle § 196 trestního zákoníku a obecně problematice neplnění vyživovací povinnosti rodičů vůči dětem, kdy záměrem této práce je komplexní výklad tohoto tématu. Práce je rozčleněna celkem do sedmi kapitol doplněných o úvod a závěr. V první kapitole je pozornost věnována historickým kořenům tohoto trestného činu, neboť trestnost neplnění vyživovací povinnosti má na našem území dlouhou tradici. Následně je v druhé kapitole nastíněna základní charakteristika tohoto trestného činu a je proveden detailní rozbor jednotlivých znaků dvou základních skutkových podstat v ustanovení § 196 odst. 1 a § 196 odst. 2 trestního zákoníku a kvalifikované skutkové podstaty k těmto dvěma základním skutkovým podstatám. Vzhledem k blanketnímu charakteru skutkové podstaty trestného činu zanedbání povinné výživy je v třetí kapitole tato práce doplněna o výklad soukromoprávní úpravy vyživovací povinnosti. Ve čtvrté kapitole této práce je provedena analýza nejčastějších důvodů a motivů neplnění vyživovací povinnosti a vliv těchto důvodů na trestní odpovědnost pachatelů. Nastíněny jsou i aktuální problémy, které se v praxi v souvislosti s trestným činem zanedbání povinné výživy...
|
|
|
Věcný návrh zákona na zálohové výživné v kontextu teorie sociální konstrukce cílových skupin
Horčicová, Magda ; Hejzlarová, Eva (vedoucí práce) ; Novotný, Vilém (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na výživné, jeho možné alternativy a možnosti, které rodič má, aby výživné mohl vymoci. Ač je výživné určeno dítěti, neplacení výživného má přímý vliv především na rodiče, který má dítě v péči. Tento jev budu vztahovat k matkám samoživitelkám. Práce je zpracována jako případová studie. Data jsou čerpána od aktérů zainteresovaných v problematice výživného (ministerstva, Exekutorská komora ČR a neziskové organizace), dále jsou doplněna o data z Českého statistického úřadu. Skrze teorii sociální konstrukce cílových skupin dle Schneider a Ingram je v práci poukázáno na aktuální věcný návrh zákona o zálohovém výživném. Z rozebrání zákona vyplývá, že by v první fázi tento věcný návrh zákona mohl být pozitivního charakteru, ale při hlubším prostudování a diskusích jsem zjistila, že by mohl matkám samoživitelkám spíše uškodit a není jim skrze něj umožněna pomoc v tu chvíli, kdy to potřebují. Zálohové výživné by matky samoživitelky dostaly po sedmi až osmi měsících, kdy otec dítěte neplní vyživovací povinnost. Při opakovaném přezkoumání na nárok zálohového výživného nemá matka samoživitelka jistotu, že na něj znovu dosáhne. Tento návrh zákona také předpokládá, že exekuce na majetku neplatícího otce bude neúspěšná, což má za následek finanční zátěž pro matku samoživitelku....
|
|
|
Výživné
RZESZUTKOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se zabývá vyživovací povinností, zejména vyživovací povinností mezi rodiči a dětmi. Teoretická část popisuje vznik, rozsah a výší vyživovací povinnosti, jsou zde uvedeny kroky, které nastanou v případě neplnění vyživovací povinnosti. Další část se věnuje vymáhání výživného - od podání trestního oznámení, srážek ze mzdy, exekuce až po případy sankčního neplnění vyživovací povinnosti. V závěru práce je pojednáno o obecně prospěšných pracích, roli probační a mediační služby a dohledu probačního pracovníka. Přílohy obsahují vzory návrhů souvisejících se stanovením, úpravou a změnou výše vyživovací povinnosti a také vzor podání trestního oznámení pro neplnění vyživovací povinnosti.
|
host ::
RSS.