|
|
Františka Plamínková jako novinářka, politička a feministka - životopisná studie
Knížková, Gabriela ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá životem Františky Plamínkové (1875-1942) s důrazem na její roli aktivistky za ženská práva, stejně jako na její politickou a novinářskou činnost. Práce v kontextu dobového postavení žen mapuje cestu Plamínkové do čela českého předválečného a meziválečného ženského hnutí a její zásluhy na vybojování volebního práva pro ženy v Československu. Dále popisuje její působení v senátu Národního shromáždění mezi lety 1925-1939, diplomatickou úlohu a další veřejné aktivity, zejména vedení Ženské národní rady. Zdůrazňuje také osud Plamínkové během nacistické okupace za druhé světové války, které Plamínková padla za oběť. Část o publicistické činnosti Plamínkové analyzuje texty publikované mezi lety 1906-1940 zejména v dobovém ženském tisku, v nichž Plamínková reflektovala stav českého ženského hnutí a apelovala na nutnost změny tehdejšího postavení žen a jejich omezených možností v rámci veřejného i soukromého života. Předpokladem práce je, že Plamínková do svých textů promítla vlastní zkušenosti a názory na dobovou ženskou úlohu. Práce využívá archivních pramenů a dostupných dobových periodik, stejně jako příslušné literatury. Součástí práce jsou přiložené dobové fotografie a dokumenty.
|
|
|
Emancipace žen, první světová válka a československá národní revoluce 1918/19
Baršová, Andrea ; Císař, Ondřej (vedoucí práce) ; Doubek, Vratislav (oponent) ; Kobová, Ĺubica (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta Ústav politologie, Doktorský studijní program Politologie oboru Politologie Andrea Baršová Emancipace žen, první světová válka a československá národní revoluce 1919/1918 Disertační práce Vedoucí práce: Doc. PhDr. Ing. Ondřej Císař, PhD. 2015 Abstrakt Předložená práce se zabývá politickým zrovnoprávněním žen za československé národní revoluce 1918/1919, tématem, které je dosud málo zpracováno. Zkoumá nevýznamnější kontexty a podmínky, za nichž se tento proces uskutečnil. Patří k nim české, rakouské a mezinárodní hnutí za volební právo žen, vztahy českého ženského emancipačního hnutí a politických stran, včetně postupného začlenění ženských práv a požadavků do stranických programů a hluboké dopady první světové války na genderové vztahy v soukromé i ve veřejné sféře. V předkládané práci hájím následující teze: 1) Ženský protest, požadující vedle míru, sociální spravedlnosti a národního sebeurčení rovněž volební právo žen a rovnost žen, tvořil v letech první světové války a národní revoluce specifickou součást protiválečného hnutí a revolučního dění. České ženské aktivistky a sufražistky se prostřednictvím tohoto protestu podílely na faktickém zrovnoprávnění žen za československé revoluce. 2) Zapojení českých aktivistek za rovnoprávnost žen do československé...
|
host ::
RSS.