Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Občanské fórum ve Slaném
Horáková, Michaela ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Štefek, Martin (oponent)
Předmětem této práce je vznik, působení a zánik Občanského fóra (OF) ve středočeském městě Slaný. Občanské fórum města Slaného vzniká po generální stávce dne 27. listopadu 1989 v bytě jednoho ze zakladatelů. Další Občanská fóra vznikala spontánně na pracovištích i ve školách. Postupně se sloučili do městského OF. V prvních dnech šlo OF o dialog, kterého se po vzoru z Prahy, domáhali i členové OF ve Slaném po svých poslancích v místním národním výboru. Hlavním cílem práce je tedy objasnění činnosti OF a jeho vliv na dění ve Slaném ve dnech listopadových a dnech následujících. Do Občanského fóra přicházeli a odcházeli lidé různých zájmů, motivací a tužeb. I to ovlivňovalo jeho budoucí směřování a působení na politické scéně ve Slaném. Bez založení OF by se obtížněji vyvíjel tlak na představitele města, aby umožnili přístup ke správě města i nekomunistickým stranám. Jednotlivé strany a hnutí byly izolované, ale díky OF se je podařilo na čas sjednotit a společné úsilí přineslo výsledky. Funkce OF tak byla především informační, koordinační a kontrolní. Strategie, kterou si obě strany (OF i KSČ) zvolily, byl kompromis. Konala se tzv. jednání u kulatého stolu a hledání programové shody, kdy konsensus zahrnuje celou řadu kroků a rozhodnutí. Pro účely analýzy přechodu k demokracii na lokální úrovni, kdy...
Občanské fórum na Ostravsku: regionální problémy a jejich odraz ve volebním programu
Zipser, Jan ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Němec, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá procesem ustavování Občanského fóra po 17. listopadu 1989, a to jak na centrální úrovni v Praze, tak na regionální úrovni na Ostravsku. Cílem práce je postihnout rozdíly v tomto procesu na obou úrovních a charakterizovat úlohu podnikových občanských fór v ostravském regionu. Důležitou otázkou je, zda měla sametová revoluce šanci uspět i v tzv. železném srdci republiky, tedy v prostředí dělníků v těžkém průmyslu, a zda se jí tato skupina obyvatel ve větším míře aktivně účastnila. Práce dochází k závěrům, že rozdílné byly především problémy, které se na jednotlivých úrovních řešily, například míra podílu na moci v centru oproti výměně lokálních politických představitelů v regionu. V otázce aktivity dělníků OF pak zjišťuje, že jejich zastoupení v podnikových Občanských fórech dosahovalo značné míry. Druhá část práce pak zkoumá, do jaké míry byly regionální problémy na Ostravsku vnímány na centrální úrovni v Praze. To je zjišťováno na základě analýzy centrálního volebního programu OF ve volbách do České národní rady a do Federálního shromáždění České a Slovenské federativní republiky v červnu roku 1990 a jeho následnou komparací s dokumenty zaměřenými na regionální problémy Ostravska. Ta naznačuje, že pouze některé regionální agendy byly reflektovány centrálním volebním programem, ale většinu problémů program neřešil, ba naopak vytvářel riziko vzniku problémů nových.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.