|
|
Využití plynové chromatografie s hmotnostně spektrometrickou detekcí pro posouzení kontaminace odpadních a povrchových vod rezidui léčiv
Lacina, Petr ; Čáslavský, Josef (oponent) ; Hajšlová, Jana (oponent) ; Sokol,, Jozef (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Předkládaná dizertační práce vychází z aktuální problematiky nárůstu přítomnosti reziduí léčiv v různých složkách životního prostředí. Jedná se o tzv. „nový“ druh environmentálních kontaminantů, které do těchto složek kontinuálně vstupují. Nejvíce zatíženou složkou životního prostředí z pohledu kontaminace rezidui léčiv je vodní prostředí. Tato práce je zaměřena na vývoj a optimalizaci metody, která spolehlivě a s dostatečnou přesností a správností dokáže kvalitativně i kvantitativně stanovit vybraná léčiva ve vodném prostředí (odpadní a povrchové vody). Cílové sloučeniny byly vybrány převážně ze skupiny nesteroidních protizánětlivých látek: kyselina salicylová, kyselina acetylsalicylová, kyselina klofibrová, ibuprofen, paracetamol, kofein, naproxen, kyselina mefenamová, ketoprofen a diklofenak. Léčiva patřící do této skupiny jsou jedny z nejvíce užívaných v České republice. Pro finální analýzu byla využita komplexní dvojrozměrná plynová chromatografie s hmotnostně spektrometrickou detekcí Time-of-Fligt (GCxGC-TOF MS) jako velice citlivá a účinná analytická metoda vhodná pro stopovou a ultrastopovou analýzu. V práci je současně uvedena optimalizace extrakční metody a především optimalizaci derivatizace, která je nezbytná pro úspěšné stanovení uvedených látek pomocí plynové chromatografie. Výsledná optimalizovaná analytická metoda, zahrnující extrakci tuhou fází (SPE), derivatizaci pomocí MSTFA (N-methyl-N-(trimethylsilyl)trifluoroacetamid) a finální analýzu s použitím GCxGC-TOF MS, byla úspěšně aplikována na reálných vzorcích odpadní a povrchové vody. Vzorky odpadní vody byly odebírány z velkokapacitní čistírny odpadních vod v Brně Modřících, vzorky povrchové vody z moravských řek Svratky a Svitavy. V odpadní vodě byly zjištěny koncentrace většiny sledovaných látek v rozmezí jednotek až desítek g/l a v povrchové vodě u některých analytů v rozmezí desítek až stovek ng/l. Závěrem práce je posouzena míra kontaminace jak odpadních, tak i povrchových vod rezidui vybraných léčiv, samovolná degradace vybraných léčiv ve vodném prostředí a účinnost odstraňování těchto látek v čistírně odpadních vod. Navržená metoda popsaná v této práci je použitelná pro monitoring a environmentální analýzu matric pocházejících z vodních ekosystémů. Je využitelná nejen pro analýzu vybraných léčiv, ale také ostatních organických sloučenin podobných vlastností jako mají vybraná léčiva.
|
|
|
Šíře potravních specializací u potravního generalisty, modelový příklad okoun říční
VÁCHOVÁ, Viktorie
Tato bakalářská práce se v rešeršní části zabývá obecně vznikem potravní specializace a vysvětluje, jaké evoluční a ekologické dopady tento proces může mít na vodní ekosystémy. Sledován je zejména rozsah individuálních specializací potravních generalistů a v praktické části je detailněji zaměřen na konkrétní druh okouna říčního (Perca fluviatilis) z jezer Milada a Most. Šíře potravního spektra byla vyhodnocena podle daného souboru dat skrze analýzu obsahů zažívadel.
|
|
| |
|
|
Vliv údolních nádrží na společenstva říčního toku
Lavičková, Šárka ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Tátosová, Jolana (oponent)
Stavba přehradních nádrží významně ovlivňuje chemické, biologické i fyzikální vlastnosti toku níže pod přehradou. Tyto změny zahrnují například pokles početnosti jedinců jednoho či více druhů, úplné vymizení druhu, nebo zavlečení druhu nepůvodního. Narušení přirozeného vodního toku se týká i živočichů, kteří mají pouze některou svou životní etapu (obvykle rozmnožování) spjatou s vodním prostředím, ačkoliv nejsou jeho stálými obyvateli. Také si vynucují výrazné změny v životních cyklech původních rostlin a živočichů regulované řeky. Základní principy chování přehrazeného toku popisuje koncepce diskontinuity, která předpokládá, že výstavbou přehradní nádrže dojde k přerušení říčního kontinua, což posléze zapříčiní změny v říčních společenstvech. Výraznou změnou prochází například průtokový režim v řece pod přehradou, nejmarkantnější jsou změny průtoku způsobené špičkujícími vodními elektrárnami. Dále dochází k teplotním změnám, v toku klesá turbidita a často i dostupnost živin, protože přehrada s obvyklým umístěním výpusti (horní nebo střední) funguje jako lapač sedimentovaných částic organického i anorganického původu. Důležité je ale i zasažení okolí dané řeky, například zmenšením pravidelně zaplavovaného území, což vede ke změně druhové skladby rostlin a živočichů obývajících břehy řek. Poslední...
|
|
|
Agroekologické důsledky havárie reaktorů v japonské jaderné elektrárně Fukušima I. se zaměřením na vodní ekosystémy
Krejčí, Michal
Tato bakalářská práce se zabývá agroekologickými důsledky havárie japonské jaderné elektrárny Fukušima Daiichi ve vodních ekosystémech. Je v ní uvedena stručná historie využívání radioaktivních prvků v energetice a vlastnosti nejdůležitějších produktů jaderného štěpení. Dále popisuje průběh havárie elektrárny, kontaminanty uvolněné do prostředí atmosférickým únikem i přímým vypouštěním kontaminované vody, měření a sledování jejich pohybu a akumulace v říčních a mořských ekosystémech. Bakalářská práce se zaměřuje především na radioizotop cesia 137Cs, jeho akumulaci v říčních a oceánských sedimentech, mořských řasách a vodních živočiších. Zvláštní oddíl je věnován akumulaci 137Cs v rybách, které jednak představují klíčovou složku vodních ekosystémů a v Japonsku jsou rovněž často konzumovány.
|
|
|
Využití plynové chromatografie s hmotnostně spektrometrickou detekcí pro posouzení kontaminace odpadních a povrchových vod rezidui léčiv
Lacina, Petr ; Čáslavský, Josef (oponent) ; Hajšlová, Jana (oponent) ; Sokol,, Jozef (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Předkládaná dizertační práce vychází z aktuální problematiky nárůstu přítomnosti reziduí léčiv v různých složkách životního prostředí. Jedná se o tzv. „nový“ druh environmentálních kontaminantů, které do těchto složek kontinuálně vstupují. Nejvíce zatíženou složkou životního prostředí z pohledu kontaminace rezidui léčiv je vodní prostředí. Tato práce je zaměřena na vývoj a optimalizaci metody, která spolehlivě a s dostatečnou přesností a správností dokáže kvalitativně i kvantitativně stanovit vybraná léčiva ve vodném prostředí (odpadní a povrchové vody). Cílové sloučeniny byly vybrány převážně ze skupiny nesteroidních protizánětlivých látek: kyselina salicylová, kyselina acetylsalicylová, kyselina klofibrová, ibuprofen, paracetamol, kofein, naproxen, kyselina mefenamová, ketoprofen a diklofenak. Léčiva patřící do této skupiny jsou jedny z nejvíce užívaných v České republice. Pro finální analýzu byla využita komplexní dvojrozměrná plynová chromatografie s hmotnostně spektrometrickou detekcí Time-of-Fligt (GCxGC-TOF MS) jako velice citlivá a účinná analytická metoda vhodná pro stopovou a ultrastopovou analýzu. V práci je současně uvedena optimalizace extrakční metody a především optimalizaci derivatizace, která je nezbytná pro úspěšné stanovení uvedených látek pomocí plynové chromatografie. Výsledná optimalizovaná analytická metoda, zahrnující extrakci tuhou fází (SPE), derivatizaci pomocí MSTFA (N-methyl-N-(trimethylsilyl)trifluoroacetamid) a finální analýzu s použitím GCxGC-TOF MS, byla úspěšně aplikována na reálných vzorcích odpadní a povrchové vody. Vzorky odpadní vody byly odebírány z velkokapacitní čistírny odpadních vod v Brně Modřících, vzorky povrchové vody z moravských řek Svratky a Svitavy. V odpadní vodě byly zjištěny koncentrace většiny sledovaných látek v rozmezí jednotek až desítek g/l a v povrchové vodě u některých analytů v rozmezí desítek až stovek ng/l. Závěrem práce je posouzena míra kontaminace jak odpadních, tak i povrchových vod rezidui vybraných léčiv, samovolná degradace vybraných léčiv ve vodném prostředí a účinnost odstraňování těchto látek v čistírně odpadních vod. Navržená metoda popsaná v této práci je použitelná pro monitoring a environmentální analýzu matric pocházejících z vodních ekosystémů. Je využitelná nejen pro analýzu vybraných léčiv, ale také ostatních organických sloučenin podobných vlastností jako mají vybraná léčiva.
|
|
|
Využití vodního ekosystému v předškolním přírodovědném vzdělávání.
BROŽOVÁ, Anežka
Environmentální a přírodovědná výchova je důležitou složkou výchovy, vzdělání každého jedince. Této problematice se věnuje vzdělání a výchova v mateřské škole. Děti se seznamují s různými vodními ekosystémy, podobami vody, koloběhem vody v přírodě, významem vody pro život. Pozorují živočichy ve vodě i kolem ní. Různé aktivity jsou založeny na prožitkovém učení, pozorování; přináší porozumění jevům a vztahu k přírodě, její ochraně. Cílem práce je nalezení a ověření vhodných metod a forem práce v oblasti přírodovědné a environmentální výchovy realizované v mateřské škole.
|
host ::
RSS.