|
|
Využití paměťových technik při výuce slovní zásoby anglického jazyka - intervenční studie
Dámová, Alena ; Špačková, Klára (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku osvojování slovní zásoby v cizím jazyce. Představuje intervenční studii ověřující přínos Metody slovíček v příbězích při osvojení nové slovní zásoby v anglickém jazyce u dětí mladšího školního věku. Teoretická část je rozdělena do tří kapitol, ve kterých představuje aktuální poznatky o paměti. Zabývá se také paměťovými technikami a možnostmi využití paměťových technik při osvojování a výuce slovní zásoby. Práce popisuje jak pojetí, tak současný stav poznání daných pojmů ve vztahu k učení a úspěšnému rozvoji cizojazyčných kompetencí. Praktická část se opírá o kvantitativní výzkum, ve kterém proběhla výuka slovní zásoby anglického jazyka pomocí vybraných paměťových technik. Samotné výzkumné šetření probíhalo ve dvou výzkumných skupinách žáků 4. ročníků po dobu 12 týdnů. Kromě úrovně osvojení jazyka a slovní zásoby včetně pravopisu slov byly sledovány také individuální rozdíly v paměťových schopnostech žáků. Výsledky výzkumného šetření poukázaly na statisticky významné rozdíly ve prospěch žáků experimentální skupiny v úlohách zaměřených na osvojování slovní zásoby, ale neprokázaly vliv paměťové techniky na rozvoj paměťových schopností a celkovou jazykovou komunikativní kompetenci. KLÍČOVÁ SLOVA anglický jazyk, mladší školní věk, paměť, paměťové techniky,...
|
|
|
Analýza porozumění vybraným slovům na 1. stupni ZŠ
Matiasovitsová, Klára ; Šormová, Kateřina (vedoucí práce) ; Bozděchová, Ivana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá slovní zásobou žáků mladšího školního věku, konkrétně jejich porozuměním významům určitých slov. Teoretická část práce se zaměřuje na vývoj slovní zásoby dítěte v rámci jazykového vývoje od narození po mladší školní věk a na vnitřní a vnější vlivy, které na něj během tohoto vývoje působí. Rovněž je v ní zmíněn přístup k rozšiřování slovní zásoby během výuky a souvislost s počáteční čtenářskou gramotností. V praktické části byla v rámci konkrétního vzorku nejprve na základě výsledků dotazníku analyzována míra porozumění žáků vybraným slovům, vliv typu školy na porozumění (škola městská, maloměstská, vesnická) a míra změny porozumění daným lexémům po jejich zapojení do kontextu. Dále bylo na základě druhé části výzkumu zjišťováno, v jakých situacích se žáci s neznámými slovy setkávají, jak se při setkání chovají a zda jsou o jejich významech od ostatních poučováni.
|
host ::
RSS.